Minerály Praha 2018

 

 

Praha a okolí 2018

Tak nějak se to smotalo, že jsem se dostal do HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ( to se tak skutečně píše, protože v jiných částech republiky by to lidé zřejmě nevěděli...) a když už, tak proč neprovětrat tamní lokality? Veškeré podnikání bylo provázeno - jak už to bývá divočárnou, vedry, bohatými zážitky a nebývalými úspěchy na 100% což překonalo očekávání, dílem i proto, že na netu profláknuté lokality jsem nějak minul a našel si vlastní.

 

Plusy:

  1. Geologicky i historicky bohatá krajina, jen v samotném městě je víc než 130 lokalit.
  2. Přilehlá pahorkatina Brd i Křivoklátu, bohužel však s přemnožením klíšťat a klošů...
  3. Naleziště rozmanitých zajímavých minerálů s možností vlastního bádání.
  4. Výborná infrastruktura - místní si teď asi klepou na čelo, ale ve špičce jezdí autobusy co 3 - 5 minut, dovedete si to představit, že v Ostravě čekáte na autobus i hodinu ???
  5. Památky a bohaté kulturní vyžití.


Mínusy:

  1. Hektické únavné velkoměsto, doslova spotřebovávané záplavou turistů.
  2. Ceny za ubytování, stravování a vůbec.
  3. Je ověřeno, že čím dražší podnik tím jsou blafy otřesnější a personál arogantnější.
  4. Enormní automobilová doprava.
  5. Developeři, politici, smažky, somráci, lupiči a různá jiná zberba lepší společnosti...

 

Zhodnocení celkové: 0- katastrofa, 3- velmi slabé, 5- průměr, 7- velmi dobré, 10 - dokonalost.

Voda:5
Půda:5
Vzduch:6

Krajina:7
Města:0
Ubytování:0

Stravování:0
Sportovní vyžití:8
Kulturní vyžití: 10
Infrastruktura:9
Lidé všeobecně:5

 

Tak do toho, aneb květen a červen ve znamení požárů:

 

Tak v předvečer odjezdu u nás hoří nebezpečné odpady skládky OZO přímo v centru obce a všechen bordel, žhavý popel a splodiny - jak jinak padá na můj balkon. Přijelo i ekologické autíčko, ale projeli se jen na návětrné straně, provedli měření, samozřejmě neshledali žádné znečištění a několik stovek tun papírů, petek a kdovíčeho hořelo vesele ještě druhý den dál i po dohašení.

 

Jen co přijedu do Prahy hoří hala v Hostivaři - několik stovek metrů velký požár...
( Foceno z vrchu Na Plachtě, poblíž Úval ).

 

 

No tak konečně do Brd na čerstvější vzduch a ono hoří celé hora.  Bodejť by ne, když vrstva pylu v lese dosahovala místy až 20 centimetrů, to se divím že toho neshořelo daleko víc. Celou akci provázela úmorná vedra a sucho, naštěstí teď už je tam snad trochu lépe.

 

 

Praha - hlavní město feťáků a opilců

 

Vyfotit hradčana, ic lávly! Takových fotografií je ročně pořízeno víc než 120 000 000! Památky jsou krásné, ovšem davy cizinců už méně, a kvanta feťáků, opilců a somráků ještě méně. Pověstný šervůd za hlavním nádražím nelze minout a procházka mezi zvratky a scankami povalující se kasty nedotknutelných jako uvítání teda "stojí za to."

 

Deset tisíc turistů v jeden moment na Karlově mostě! Přímo na mostě toho moc neuvidíte a ani nevyfotíte, tam se chodí ve 3 ráno aby člověk mohl alespoň vytáhnout ruce z kapes...

Že město s feťáky a opilci nic nedělá je na pováženou. V Bangkoku jsou za to tělesné tresty, v Mexiku je alespoň zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti, ba dokonce i za časů Starého města pražského hrozilo vymrskání z města. Dnes je bývalý klenot měst Praha - jako toaleťák.

 

Ale vlastenci ještě nevymřeli, to dokládá každoroční akce Hrr na ně! pořádaná na Vítkově.
No, noo...celou akci můžete nalézt na webech s "vlasteneckými" názvy Prague.eu, Praguecityline, tedy - ještě by se hodilo "...my Prahu nedáme - radši ji prodáme!" tož asi tak.

 

To Plzeň je daleko menší a mnohem příjemnější než přesycené hlavní město.

 

A Rokycany na nás dýchly úplným poklidem a ležérní atmosférou.

 

Rokycanské náměstí kde jsme kousek před ním měli nejlepší oběd za celý měsíc - hotel CORSO. Chválím a dávám 10 bodů za karboš, hovězí a ostatní, obsluha, posezení i ceny výborné, doufám, že to nebyla jen náhoda...

 

První fotka na první lokalitě s prvním nálezem při silné vichřici.

 

" Uká, cos to našél - bléé, fůůj, strašný!!!"(fragment ze šutru výše). Padaly tři nejčastější výrazy obvykle užívané nad blafoidní stravou z pražských ristorantes.

No jen se smějte, však vás to brzo přejde!

 

Ještě trochu přírody:

 

Přírodní park v Satalicích stojí za to navštívit pro obrovské stromy a čerstvý vzduch.

 

Zajímavost: Deset centimetrů silné kmeny břečťanu na javoru klenu, které později strom přijme za své dřevo a nárusty vypadají jako po zásahu bleskem. Satalice, Praha Vinoř.

 

Začátek šáreckého masivu od Džbánu, Šestákova skála z kóty Kozel, Praha Liboc.

 

"Ledva vylezeš na jeden kopec a z něj vidíš další kopec na opačném konci Prahy, tak hned musíš lézt i tam..." Pěkně eolizovaný buližník na bývalém ostrově Ládví, Praha Kobylisy. A co kdyby tam něco bylo? V Šárce objeven výchoz zajímavých porcelanitů...na Ládví hvězdárna.

 

Vyhlídka ze známého lomu v Bažantnici směr přes Vysočany a dále.

 

Dnes je tato lokalita profláknutá, ale vnímavému milovníku přírody má stále co nabídnout - sirný smrad, vedro jako v pekle a snad i nějaké ty minerály...

 

Pod hlavní vyhlídkovou stěnou. Zjištěné minerály - limonit, goethit, lepidokrokit, fosfáty...

 

Eroze je značná a po každém dešti ubývají desítky metrů krychlových materiálu.

 

Spadne nebo nespadne? Na slunci je hodně přes 40C, hotová měsíční krajina!

 

Indiana Jones ve svém živlu!

 

V balvanitém poli na průzkumu nových lokalit. Tady však pro počasí odloženo na jindy.

 

Diabasové těleso Barrandienu u hráze v.n. Suchomasty představuje velice příjemný kámen.

 

Výchozy u Berouna by si rovněž zasloužily pozornost, ale všechno se stihnout nedá.

 

Kladivo zatím schováme do báglu aby se nebáli...

 

Pohled z rozhledny Skalka u Vyžlovky na místo kde se stýká středočeský pluton a proterozoikum, směr Úvaly. V pozadí zamlžená Polabská nížina - Česká křídová tabule.

 

Lom Na Plachtě. Platforma biotitické žuly s porfyroblasty, poslední výspa středočeského plutonu, regionálně patří k magmatitům moldanubika a v širším pojetí jako součást českého masivu.

Tato kóta 391 m.n.m. zároveň představuje první zdvih Benešovské hornatiny od Polabí a dále celý systém pokračuje na jih postupným zvedáním terénu až na Šumavu a do Bavorského lesa, odkud opět klesá až do Podunajské nížiny.

 

Lhotse a Everest na obzoru!!! Pro mlhavé počasí tento 22 násobný zoom z lomu Na Plachtě nemohl vyjít lépe, samozřejmě - na 57 kilometrů vzdáleném horizontu jsou oba Bezdězy. Přestože Česká tabule a Ralská pahorkatina nepatří do Alpsko - Himalájské soustavy, podoba je až zarážející. Pro formování hor platí stejné zákony ať mají 600 metrů výše anebo 15 x tolik.

 

Kóta Babka 505 m.n.m. v brdském hřebenu překvapí vysokohorským terénem s výhledy.

Převis v lomu vlevo má dole malé tábořiště s ohništěm, nutno podotknout, že puklinové křemence jsou dosti nestabilní, pročež větší idiocii jsem neviděl a prej se tam lezou i skalní výstupy. Může to spadnout za tisíc let anebo i zítra. Chtěli byste mít 20 000 tun kamene na hřbetě ? Nelezte pod to.

 

Silur, devon souvrství. Foto je jen ilustrační měřítko, na tohle se samozřejmě lézt nedá.

 

Hercynská vrása, barrandien: Tady se psala historie geologie, paleontologie i stratigrafie.

 

Nazdááár! Jen si někam odskočím spadnout a hned jsem zase zpátky...

 

Takřka 4 metry krychlové kaudex na Picea abies, největší nádor jaký jsem zatím kdy viděl.

 

Když mračna zahrozí... masivní kumuláče nad Křivoklátem, ze kterých nakonec ani nekáplo.

 

Irizace na západní obloze nad Mělníkem jako předzvěst úspěchu na následujících lokalitách...

 

 

Hrrr na ně !!!

 

Feldspatoidní modrý křemen nebo s cordieritem, zajímavý materiál z náplavů Vltavy.

 

Kulička vysočanská alias destinezit, 6 cm v průměru. Pod UV lampou bez reakce.

 

Baryt (medový uprostřed), zrno 1 cm s křemenem, bohužel však nátok na 10t. kameni, což by se neobešlo bez diamantové řezačky, pročež spolu s dalšími zůstal ponechán svému osudu.

 

Opál, křemen z Brd, 15 x 5 x 5 cm.

 

Některé materiály nelze nazvat jinak než jako křemenné hmoty 12 x 5 x 5 cm.

 

Železité křemeny, obecně zvané železňáky z nové lokality, 10 x 5 x 6 cm.

 

Tyto minerály tvoří plynulý přechod v červené jaspisy.

 

Vzácně se najde i jaspis zelený, 15 x 7 x 3 cm.

 

Železitý achát ještě v nevybroušeném stavu dává tušit kvalitu, š. 8 cm.

 

Bublinatý chalcedon potažený hematitem, š.12 cm.

 

Jaspilit 15 cm, již v surovém stavu je vidět, že to bude kvalitní kámen na brusku.

 

Jaspilit je rudní žílovina křemene prorostlého hematitem a zbarvená oxidy železa.

 

Železitý křemen, velmi pěkný i bez broušení.

 

Železitý křemen, s mimořádnou texturou, 10 x 5 x 5 cm.

 

Tohle je ovšem unikát - inverzní železňák! Takových kamenů moc nebylo, 15 x 5 x 5 cm.

 

Červenými železňáky se však šutrokop brzy přesytí, mně osobně nejvíc zaujaly stříbřitě modrofialové hematity s obsahem železa přes 70%, mimořádně krásná a kvalitní ruda.

 

Hematit 6 cm, s lomovou plochou, která se tak leskne, že se ani nedá pořádně vyfotit.

 

Hematit 8 cm, s vrostlicemi žlutých silikátů.

 

Detail lomové plochy se silnou disperzí světla, mikroskopování by ukázalo drobné krychličky.

Nacpat si železnými hematity bágl - to je krásné, ale po pár kilometrech budete nadávat jako špaček. A co teprve jak v metru nepojedou schody..!

 

Psilomelan, dendrity, vad - znají jistě křížovkáři, tohle určuji přesně jako ferromangan.

 

Některé dendrity byly velice pěkné, ale baťoh i moje záda mají omezenou nosnost...

 

Sádrovec alabastr s mimořádnou irizací z nové lokality v Praze, š. 10cm.

 

Sádrovec alabastr s irizací a krásnou nárustovou strukturou, š. 12cm.

 

Sádrovec 15 cm krystal, který je zároveň podložkou pro další hnízdo sádrovcových krystalů.

Tento minerál je unikátním objektem pro další průzkum zejména co se vývoje krystalů týče. 15 cm velký kus totiž naroste z "ničeho" za půl roku! Roste napůl pod povrchem bláta, které v době růstu odtlačuje do stran. Vhodné podmínky jsou voda a teplo. V místech, která by stálo za to prověřit, pravděpodobně s vyšší koncentrací iontů dojde k vzniku zárodečného krystalku, který k sobě přitahuje vybrané ionty z okolí. Nedá se říct, že roste milimetr za den, neboť zpočátku má krystalek malou plochu a tudíž malý elektropotenciál, proto roste pomalu. Velké krystaly 3 cm a více už mají dost síly a mohou tak narůstat až o několik milimetrů denně. Kolik růstových cyklů krystal prodělal je dokonce možno spočítat z jeho skulptace, zbrázděného reliéfu. Při vysušování tento minerál pozvolna degraduje na anhydrit.

V jakých rozestupech jsou na nalezišti krystaly rozmístěny, proč někde jsou a někde ne a kde se objeví, je zatím neznámo, ale určitě to podléhá nějakému řádu a pravidlům. Bylo by vhodné na lokalitu umístit časosběrné kamery, dneska už taková technika je, a celý proces růstu v klidu zdokumentovat s měřením fyzikálních veličin kontinuálně den po dni. Také by bylo možno několik již vyvinutých menších kusů zasadit na jistá místa a sledovat jak se jim daří přibírat na objemu...Kdo vymyslel slovo nerost

Bohužel z toho nic nekouká. Lokalita byla objevena na proluce v zástavbě na staveništi, kde momentálně pokračuje návoz jiné zeminy a původní povrch se sádrovci je planýrován bleskovým tempem. A tak dřív než člověk stačí přírodu poznat a pochopit - ji akorát zlikviduje a sám pak chcípne v nevědomosti.

 

I nějací trilobiti se našli, zkamenělý pyritizovaný objekt živočicha 2 cm, v permské břidle 6 cm.

 

Recent: 30 cm dlouhý mlok z Řevnic dokládá, že to někde s ekologií ještě není tak špatné.
 

 

Tak zas někdy ahój na pražských lokalitách.

 

 


 

 

 

TOPlist