VE ZNAMENÍ PLAZMY

aneb Vysočina 2017

Protože tohle píšu v roce 2019, myslím si, že Vysočina už další hodnocení nepotřebuje.
Co ale potřebuje, je citlivé chování všech uživatelů, společností, soukromníků i jednotlivců. Znečištění je značné, v rastru 10 kilometrů se na každý průsečík vejde nějaká těžká ekologická zátěž. Devastace neřízeným zemědělstvím i správou lesů, je fatální.

Celá Česká Republika je doslova ždímána těžbou dřeva, surovin, biopaliv a stavbami logistických center na zelených loukách. Představitele státu - těch co mají největší rozhodovací vliv to nijak nezajímá, zajímá je jen profit. Exploatace krajiny je největší v historii vůbec. Šílená reakce MŽP na úbytek vody v krajině - postavíme více nádrží...Je si třeba uvědomit, že Vysočina napájí 4 miliony obyvatel v této zemi a když voda dojde, budou se muset tito lidé odstěhovat nebo do týdne prostě zemřou žízní. Vodu v krajině lze samozřejmě udržet jen zdravou krajinou tj. selské lesíky, meze, biokoridory keřových pásem a ano i výsadbou solitérních stromů přímo do polí, pěstováním vhodných plodin a úplnou eliminací řepky a kukuřice. Kdo však na to kývne? Zisky, výnosy a okamžitá rentabilita se počítá.

Ovšem jen do doby než přestane téct voda z kohoutku. Na svých toulkách přírodou vidím k jaké záhubě to všechno směřuje. Až budete startovat sekačku, zamyslete se nad faktem, že to, že pitná voda teče, nemusí být napořád, a každý může něco ovlivnit.

Z obcí a měst, z přírody i cest:

Náměšť nad Oslavou je samý kopec.
 

Náměšť nad Oslavou, kostel sv. Jana Křtitele a barokní most.
 

Most je třetí nejvzácnější u nás a potřeboval by generální rekonstrukci...
 

Apoštol s 3D modelem, v pozadí zámek postavený na základech gotické tvrze staré nejmíň 1000 let.
 

Originály soch jsou v depozitáři, na mostě jsou zdařilé kopie.
 

S 3D modely se tady hodně pracovalo, tato symbolika měla za význam aby patron stavbu ochránil před vším zlým, zejména před požáry způsobené zásahem blesku, což se v dobách než byl vynalezen hromosvod kostelům hojně přiházelo...

Třebíč trpí už teď nedostatkem kvalitní vody.

Velké Meziříčí a řeka Oslava, skoro vyschlá...

Velké Meziříčí, náměstí.

Velké Meziříčí, zámek.

Velké Meziříčí, vítejte u nás - jenže nádraží je děs běs, ani nemluvit o takovém uvítání.

Fajtův kopec, 555 m.n.m., s rozhlednou, trubková "nádhera" je zdaleka viditelná.
 

Život pod nejvyšším mostem na D1...(v. 76m, L. 426 m)

Ty kůň já kůň, aneb v papučích přes půl Vysočiny, se prostě stane, že šutrokop přijde o boty...

Jednooký kůň byl na tom ovšem hůře než já...

Přechod Vícenického žlabu potmě byla chuťovka.

Barvy podzimu dávají zapomenout na útrapy bloudění.

Lišejníky svědčí o relativně čistém ovzduší.

Pokud tuhle nepoznáte na první pohled, měly byste chodit na houby jen do kauflu...

Novinka, objev nové variety nebo dokonce druhu - Plešivka vysočinská n. pr.

Je to velice zajímavý a v mládí snad i jedlý taxon.

Spodní strana...

Tohle stálo za vyfocení - Běločechratka obrovská, některé plodnice měly až 50 cm !

Přechod 15 km přes zajímavou krajinu při hledání nových lokalit.

Pole u Zámiše, kde se klube na povrch radioaktivní deska Třebíčského trojúhelníku, brambory odsud bych tedy nebral...

Vysočinské horizonty...

Tahle cesta stála za to, chce to koně, nebo aspoň kolo...

Ostrůvek u Kojatína, odborně zvaný okrouhlík.

Vysočinský parlament...

Vlčatínské rozhledy, foceno z vlaku.

Minerály:

Azbest typ, 6x2x3 cm, jako z Minas de los Azbestos, tolik obávaný materiál, ovšem skelná vata je 700x škodlivější a vyrábí se vesele dál...

Azbest hadcový 6x5x2 cm.

Pikrolit 12x4x3 cm, vyskytuje se i u nás v Beskydech, třeba prověřit lokalitu.

Hvězdový křemen, neboli hvězdovec se občas přihodí, tak se i občas sebere. Dnes se uvádí jako česká světová rarita, nyní eviduji tři nové lokality, kdo chodí do přírody a všímá si, tak ví...

Lištový achát s ametystem a morionem 15x8x7 cm.

Lištový achát s ametystem a morionem 8 cm, nový nález z nové lokality.

Opál hyalit s opálem kašolongem v jednom, 8 cm šíře.

Jaspis 5 cm jako rarita v hadcových materiálech.

Jaspis 6 cm, nebo něco podobného, perspektivní materiál pro broušení.

Ve znamení plazmy:

 

Nejprve trocha pojednání:

Plazma, prasem, zelený opál a zelený jaspis - chalcedon. Jak to od sebe, ale rozeznat?

Nutno říct, že některé materiály rozliší až rentgenová spektrografie ve spojitosti s rastrovacím elektronovým mikroskopem. Dále napoví i způsob vzniku, druh mateční horniny a přídatné barvící složky. U opálů se všeobecně předpokládá mikrokuličková struktura a lasturnatý lom. Plazma má v němčině označení modrokámen, lom je spíše nepravidelný, struktura směsná. Vyskytuje se ovšem celá řada přechodových typů a protože jde spíše o materiály nátokové, vznikající odmíšením z nízkoteplotních roztoků, jsou záměny časté, a leckdy jsou i odborníci na pochybách kam tyto materiály zařadit a celá škála názvosloví je tak spíše sběratelského rázu.

Základem je křemen SiO₂, barvící složkou jsou železité sloučeniny a ionty, popřípadě jiné prvky jako třeba hořčík v komplikovaných silikátech. Železo jako prvek má vůbec veliký význam na barvení přírodního křemene.

Druhy:

KŘIŠŤÁL - Křemen SiO₂ v čisté podobě, oxid křemíku, mimořádná surovina na výrobu klenotů, skla, malt, použití ve stavebnictví a na získání křemíku pro elektroniku. Světová spotřeba je tak velká, že se nedá ani odhadnout. Bez křemene by okamžitě zkolabovala celá civilizace. Už v době kamenné se bez něj nedalo obejít. Momentálně začíná být nedostatek kvalitního říčního písku (saharský se nedá pro stavebnictví použít) a do budoucna to může způsobit velmi vážné problémy.

Křemen je králem mezi minerály, dobrá polovina zeměkoule se z něj skládá, a mezi sběrateli je na prvním místě. Odrůdy křemene dělíme na krystalované, krystalické, vláknité a celistvé.

Železo v křemeni:

AMETYST - Krystalovaný nebo kusový, barvící příměs iont Fe³⁺, intenzitu pak určuje stupeň a doba ozáření v návaznosti na objem příměsi. Tato ionizující složka napíná krystalovou mřížku, všechny krystaly ametystu tak nejsou souměrné a jsou mírně zdeformované, hlavně koncová část.

PRASEM - Krystalovaný, kusový jen vyjímečně, jako chloritická příměs na kusovém křišťálu, u nás je tato kusovka kupodivu u Frýdku- Místku. Krystalovaný obsahuje barvící příměs hlavně chamosit a thuringit, což mu dává jablečně šedozelený odstín, krystaly jsou silně deformované, protáhlé, povlečeny šupinkami chloritických železitých křemičitanů i limonitem a hematitem. Tmavé odstíny svědčí o falzifikaci. Prasem je tedy chloritický křišťál, nikoliv chloritický obecný křemen, nebo křemenec, kterými se vysypává kolejový svršek...

PLAZMA - Amorfní křemenný materiál často s výskytem sférolitů - drobné tečky vyplněné kalcitem, limonitem, nebo wavellitem. Pravá plazma je vždy ďubkatá a vznikla na kontaktech podpovrchových výlevů efuzív s chloritickými písky. Barvivo je chamosit, glaukonit nebo seladonit, barva modrozelená, modrá nebo v odstínech zelené. Vyskytuje se i v hadcových horninách kde by se dalo hovořit o hořečnaté plazmě. Podle stupně a obsahu barvicích složek se nachází vzácně i plazma žlutá - Fe₂O₃ nebo i červená, bezvodý oxid železa. Lom je nepravidelný, T=7. Plazma je pouze tavenina křemene a barvících složek.

CHALCEDON (jaspis zelený) - Kryptokrystalický až vláknitý, barvící složky všechny možné materiály, kovy i křemičitany. Lesk mastný až žádný T=7, výskyt na puklinách rudních žil, v melafyrech, vázaný na výlevné horniny. Odrůda křemene.

OPÁL (zelený) - Vodnatý oxid křemene - SiO₂.nH₂O. Zelené opály se vyskytují právě na Vysočině a barvící složkou jsou různé oxidy železa ve spojení s hořčíkem, popřípadě mědí nebo i olovem. Lom je výrazně lasturnatý, skelný lesk T=6 či méně. Samostatný minerál. Nejedná se o křemen jako takový.
 

PRASOPÁL, CHRYSOPÁL, ETIOPSKÝ OPÁL - pouze pracovní sběratelské názvy, často bez bližšího určení...Při takto označených materiálů zejména z ciziny - jde často o nabízený bezcenný sklářský výrobek vydávaný za přírodní kámen. Pokud hodláte investovat do podobných minerálů, vezměte si s sebou k nákupu někoho kdo se v tom orientuje - ušetříte si desítky tisíc vyhozených korun...

Nejvzácnější odrůdy křemene:

1. MODRÝ KŘEMEN krystalovaný, barvící složka glaukonit, indigolit, dumortierit, magnesioriebeckit aj.

2. CHRYZOPRAS krystalovaný i kusový

3. PRASEM výhradně krystalovaný

4. RŮŽENÍN výhradně krystalovaný, i rosacitrín + ametrín

5. HELIOTROP

......................................................................................................................................................

Ferromangan na plazmě, mylně označovaný jako triplit.

Chryzoplazma 8 cm. Takto označuji sběratelským názvem žlutou plazmu zbarvenou limonitem, která se vyskytuje hojněji než se soudí. Český ráj - v melafyrech, Pobeskydí na kontaktech vyvřelin s jílem, a na Vysočině v hadcových horninách.

Chryzoplazma 15 cm. Některé kameny jsou skutečně podobné na chryzopras.

Plazma 5 cm, hořečnatá.

Plazma 6 cm.

Chryzoplazma s hořečnatou chloritickou plazmou v jednom kameni, 15 cm.

Plazma s opálem, přechod, vyloučeniny dendritů černého ferromanganu.

Plazma s opálem, přechod, protikus předchozího, 10 cm.

 

Plazma, mix železité s chloritickou, 15 cm.

Chryzoplazma, hlíza 15 cm.

Plazma, mix s opálem, 12 cm.

Plazma, mix s opálem, detail opálové hmoty na předchozím vzorku.

Křemenná hmota, podobná Krakonošovým slzám z Rovní.

Moravit 6x3 cm, ačkoliv vltavíny mně primárně neinteresují, přeci ho tam nezašlapu do bláta...