Genus Gymnocalycium

Indiánské úsloví: "Mnoho blbců - tráva krátká..."

 

 

Genus Gymnocalycium

Website about cacti and minerals. For foreigners - please, continue your tour via Caudiciform section. English tags are added here (on Gymnos subsections) too.



Vše vystěhováno 16. 4. 2016. Zima byla v březnu, dubnu, i v květnu ještě 17.5. sněžilo. Proto byl poprvé zalito až  20.5. což je také rekord neboť to mělo zpoždění víc než měsíc.


 

yes Aktuálně:                             - - - Pauza - - -



 

yes O autorovi: První kaktus se ke mně dostal ve 4 letech a hned napoprvé byl také přesně určený (náhodou !) - Opuntia hystricina var. ursinata a to díky jedné staré knížce o pokojových rostlinách.

V 6 letech konečně umím číst a psát a tak zavádím první deník - předtím jsem to jen kreslil a to mně děsně štvalo. Literatury o kaktusech ale v zdejší lokalitě mnoho není...

První výsev - také náhodou, jsem provedl v 8 letech a to byla Frailea chrysantha, také správně určená díky jmenovce...na jméně záleží, není -li známo - kde zjistíte jak to pěstovat ?

V roce 1985 se ke mně dostávají první tři rostliny s prapodivným názvem " Qymnocalycium" a tak si říkám mají něco ( hodně !) do sebe, co kdybych se na ně začal specializovat ?!!!

V 14 letech opravuji název na Gymnocalycium a těchto rostlin mám na okně už 37 ks.

V 16 letech postihne moji sbírku velká kalamita pravé kořenovky z koupeného zavšiveného substrátu a nezbyde mi skoro nic. Přežije jen pár mamilárek a 5 gymen.

Později začíná důkladné studium geologických a půdních podmínek, neboť si myslím, že v substrátu je zakopán pes, ( a leckdy i ještě něco jiného ).

V roce 1994 zjišťuji, že izolace není úplně dobrá a tak kontaktuji místní pěstitele, sbírka se rozrůstá. Zároveň jako první razím zásadu likvidace nepůvodního materiálu ve sbírkách a výraznou orientaci na rostliny s bot. původem. Starou sbírku tak ruším až na pár památných kusů.

V roce 1996, 15 července obrovské krupobití s tornádem likviduje prakticky celou už slušnou kolekci, rozbité jsou i rostliny co byly v bytě za oknem, začínám znovu...

1998 - Definitivně končím s místním dětským kroužkem kaktusářů, poté co mi děti kompletně vykradly pařeniště s ariáky a zbytek roztřískali na padrť i s tím pařeništěm...Kaktusáři z nich tedy nebudou, ale zato mají skvělé perspektivy v politice této země...

2000 - Staví se pěstitelská zařízení různého kalibru i druhu, vědomostí přibývá, ale v praxi to stále není vidět..., závěr roku je však úžasný - nejdelší a nejteplejší sezóna všech dob. Polovinu sbírky tvoří rod Gymnocalycium, zbytek TLC., AST., FRC., EFS...

2004 - Pořízení zahrady, sbírka se utěšeně rozrůstá, stále však hledám tajemství správného substrátu na míru podle druhu. Další výborná sezóna.

2006 - Věčný zápas s počasím - to se mění na globalizační - o toho roku zde jsou v zimě teploty okolo +20C a pěstování se stává čím dál obtížnější pro extrémní výkyvy.

2007- Založení tohoto webu, příšerná sezóna - v zimě teplo a v létě zima.

2008 - Navzdory zkušenostem a znalostem sbírka vypadá hůř, přestože kaktusů přibývá. Zavádím definitivně inertní výsevy do čistého písku a ukazuje se to jako dobrá volba.

2010 - Sbírka má už vyhraněné 4 sekce G., TLC., FRC., ARC. čímž se pěstování zjednodušuje, ale potíže s počasím jsou bez ohledu na typ zařízení a užitou metodu stále velké.

2012 - Po teplé zimě mezi lednem a únorem udeří strašné holomrazy, dva dny je -36 C pak 14 dní kolem  -24 C v kuse...Volná kultura poskytuje další nové poznatky, provádí se měření rostlin a tak se ukazuje, které faktory jsou klíčové, rozhodně to není přímé slunce, spíše vzduch a správná půda...

2014 - Poznatky z příšerných sezón byly zúročeny v nejlepší sezóně za 14 let, a jako další klíčové pojmy se ukazují tepelná expozice a pravidelná péče o rostliny... K dispozici jsou teď 4 zařízení - volná kultura na obr parapetě ( 340 gymen ), předokenní skleník, pařeniště a makrolonový skleník. Nejlepší kytky jsou z toho parapetu...Je závazek každý rok udělat nějaký výsev.

2016 - Právě se děje - Přesně zpracované výsevy do kultivátoru se změřením parametrů a úplným rozklíčováním podmínek pro zdárný výsev. Založeny nové srovnávací výsevy 3. etapy...
Největší přesazování v historii sbírky vůbec - 400 rostlin je přesazeno od března a  ještě to není u konce.
Pěstování všech rostlin pod širým nebem i v průtrži mračen, jako kultivační metoda, sbírka vypadá letos (po té dlouhé době mizérie) opravdu skvěle. To je následek dvou věcí - přesně namíchaných substrátů na míru a přirozeného pěstování blízkého přírodě ovšem s eliminací extrémů počasí.

 

Plány do budoucna  - udržitelný rozvoj sbírky, kvalita rostlin před kvantitou, přesné pěstování, zlepšování informací na těchto stránkách a pokračování v hledání správného substrátu pro kaktusy...


 

yes O webu: Tyto stránky byly založeny jako první o gymnech u nás s cílem pomoci dobrými radami všem pěstitelům a zájemcům o rostliny a živou přírodu vůbec. A to bezplatně, mějte to prosím na vědomí.

Pokud chcete pro sebe cokoliv stahovat z těchto stránek použijte minimální slušnost a požádejte o svolení autora. Publikování a další šíření jakýchkoliv materiálů z tohoto webu není dovoleno.

Unautorized use and /or duplication of any materials from this website without express and written consent from the copyright owner is strictly prohibited.

 

Obecný úvod:

Domovina: Gymnocalycia pocházejí z Jižní Ameriky, z rozsáhlých oblastí Argentiny, Bolívie, Uruguaye, Paraguaye, kde obývají různé ekologické niky se značným výškovým rozsahem terénu, od přímořských nížin, přes travnaté pampy, pralesní oblasti, až po vysokohorské aridní oblasti. Plošné a výškové rozložení výskytu rodu se tak odráží v obrovské variabilitě jednotlivých rostlin, což leckdy vede k zbytečným popisům " nových druhů ".

Kultivace u nás: Gymnocalycia se nehodí do skleníku, mnohem lépe vyhovuje řízená volná kultura pod širým nebem, ideální je větrané pařeniště, volnou kulturou je zde vždy míněno, že sice necháme přírodu pracovat podle svého, ale vhodným včasným zakrytím příležitostně korigujeme množství srážek a slunečního záření. Gymna vyžadují 100% vzduchu, na jaře ochranu před spálením, na podzim ochranu před přelitím, zimoviště suché a chladné okolo + 10 C. Substrát propustný s kyselejší pH reakcí.

Proč pěstovat Gymnocalycia? Tyto kaktusy patří mezi nenáročné snadno pěstovatelné rostliny, jsou poměrně malých rozměrů ( pár druhů je velkých ), mají velice přitažlivý vzhled , což je dáno krásnou geometrickou souměrností jejich těl a neobyčejně nádhernými květy pastelových barev, které jsou jako z porcelánu a dlouho vydrží.


 

Pěstitelská praxe:


Jak u gymnokalcií docíliti vzhledu importů ?

Všeobecně je rozšířená mylná představa, že správně pěstovaný kaktus je:

1. Placatý

2. Ztvrdlý jako kámen

3. Otrněný tak, že ani není vidět

4. Pokud přežije první tři body tak ještě musí kvést bez přestání...

Jak toho dosáhnout ?

1. Pěstováním na vzduchu pod přímým sluncem. Průvan ve spolupráci s UV zářením dokáží divy. Vítr zdvojnásobuje délku a sílu otrnění, prudké slunce rostliny doslova vbije do země, což je přesně to, co potřebujeme...

2. Sázením do jílovitého substrátu - substrát po vyschnutí musí být tvrdší než beton. Pokud je jíl zásaditý, buďme připraveni na to, že všechny kořeny postupně odumřou i s tím, co je nad nima...

3. Sporadická zálivka, nejlíp vůbec žádná...

Tak a teď vážně:

Trnitost gymnokalcií záleží na druhu a pak přirozeně na pěstování. Jen zdravá rostlina udělá zdravé silné otrnění.

 

G. nigrioareolatum tohle není naroubované, ale středová odnož, a tak tlačí trny co to dá...

 

G. riojense ssp. piltziorum má také své půvaby...

 

G. cardenasianum je vděčným a častým cílem pro fotoaparát.

 

G. castellanosii ssp. ferox dělá čest svému názvu a nesmí chybět u žádného gymnofila.

 

G. acorrugatum VS 32 Chucuma, San Juan. U této rostliny je trnitost přirozený habitus.

 

G.movillei, Ňiňa Paula. Tady napěstovat divoký vzhled se může podařit snadno, ale ne u všech jedinců.

 

G. papschii, Loma Bola pěstované v půdě pro ariáky. Potom příjde návštěva a ptá se proč mám mezi gymnokalcii GYMNOKAKTUS ? Není to ale správná cesta, protože při velkém žáru...

 

G. intertextum STO92-476, Tres Arboles. Rostlina je focená na podzim v napitém stavu...

 

G. vatteri LF 96 Las Rabonas. Semenáčky je nutno cepovat k trnitosti již od útlého mládí. U mně to nemají jednoduché, mrazy, vichřice, úpal, jíl dokonce bez písku...Přežije jen 50%. Ale pak můžu říct - jsou jako importy...

 

G. quehlianum STO 225 jíl prostě nesnese. Když se to přežene dopadne to potom takhle, to už je mumie:

 


 

Heterostylie u gymnokalcií potvrzena

Heterostylie čili různočnělečnost je ochrana rostlin proti samosprášení a osobně ji považuji za jeden z diferenciačních předstupňů morfogeneze alogamie květů se skrytým pohlavním dimorfismem. Systém je prevencí inbreedingu k zajištění heterozygotních populací. Příroda se tak sama brání, mimo jiné i idiocii pěstitelů, kteří by níže uvedené rostliny selektovali podle hesla "už to dávám bokem a budu to kotit mezi sebou..." Finálním produtem by byl zahradní pseudokultivar obvykle vydávaný za nový druh, avšak se všemi škodlivými recesívními i dominantními znaky a nevýhodami plynoucími z homozygocie.

U téhle rostliny byste na semena čekali marně. Heterostylie zde diferencuje čnělku s bliznou do takového stupně zakrnění, že je neschopna přijmout pyl z dlouhočnělečné rostliny. Hovořil bych zde už o samčí rostlině.


 

Tady naopak byl pyl z předchozí rostliny přijmut až neočekávaně rychlým způsobem, tvorba plodu započala prakticky okamžitě, během pár hodin bylo úspěšné opylení zjevné, geneze semeníků proběhla během 5 dnů, nyní pokračuje jejich vyzrávání. Pyl z dlouhočnělečného jedince nebyl absolutně rostlinou prvního typu přijat, přestože se pokus konal s pylem z více dlouhočnělečných jedinců. Naopak se ukázal první jedinec jako vynikající donor pylových zrn pro rostliny "typu č. 2". V tomto případě mohu hovořit o samičích rostlinách, protože opačně k "typu č.1" zde byly zakrnělé tyčinky a prašníky.



Obě rostliny: G. lafaldense VS 643, Cadonga - La Cumbre, Córdoba, ARG .
Květy zpočátku florifikace celkem silně voní.

 


 

Karotenová clona aneb červenání gymen.

Když p. Slaba psal kdysi dávno o karotenové cloně u čilenců, měl jsem za to, že jde o fór. Protože bohužel ohledně tohoto jevu tam byla jen tato zmínka, ale jít do detailu a problematiku více rozpitvat se zatím neodvážil žádný autor. Pořádně jsem si na to tedy posvítil (skoro tak jako slunce na moje nebohé výsevy) a tak vznikl tento článek - dosud první v kaktusářské literatuře, nejprve trochu pojmů na úvod:


Karotenoidy jsou barviva žluté, oranžové, červené či fialové barvy. Vyskytují se prvotně v mnoha rostlinách, ovoci, zelenině, i v bakteriích a sinicích. U živočichů - savců, ptáků a plazů  je nacházíme sekundárně v tkáních z přijaté potravy. Vybarvení pokožky člověka zvýšeným příjmem karotenů, zbarvení plameňáků karotenem z řas.

Karotenoidy  považujeme za tetraterpeny s 40 atomy uhlíku neboli trans-isomery. Základní členění:

Uhlovodíky – karoteny.

Lykopen: rajčata, šípky

β-karoten: mrkev, mango, broskve

 

O-deriváty – xanthofyly.

Zeaxanthin, lutein: v mnoha rostlinách, luštěniny, brambory, kaudexy, sukulenty

Kapsanthin: plody paprik

Astaxanthin: mořští živočichové, krevety, ryby

 

Neokarotenoidy (cis-isomery).

Cisbixin, transbixin, annato: rostliny jako Oreláník

 

Degradované karotenoidy s 30, 20, 15, 13 či 10 atomy uhlíku

Krocin, krocetin: rostliny jako Šafrán

 

Proč mi tedy na slunci červenají kaktusy ?

Při normálním režimu rostliny se fotosyntézy účastní chlorofylové barvivo, které je u Cactaceae převážně zelené. Při světelném stresu a nadměrném slunečním osvětlení dochází v asimilačních pletivech k situacím, kdy tato chlorofylová pletiva jsou UV záření degradována, či blokována v účasti na různých chemických procesech a jsou zastoupena - jednoduše řečeno červenými barvivy.

Rostlina není s to dané podmínky zvládnout a jako výpomoc asimilace nastupuje

XANTHOFYLOVÝ CYKLUS

Celý režim syntézy probíhá přes violaxanthin, anteraxanthin až po zeaxanthin. Molekuly karotenoidů se váží na fotosyntetické membrány a jiné organely v epitelární vrstvě a chrání tak fotosyntetický systém před fotodestrukcí a zároveň přebírají část práce aby asimilace mohla dále fungovat.
Ve vakuolách se zase hromadí anthokyany jako ochrana před UVB zářením.
 

Červenání kaktusů je tedy způsobeno chemickými štíty na více úrovních - orgánech, jejichž cílem je ochrana fotosyntetických procesů. Není to tedy žádná clona aby kaktusu nebylo horko, ale clona, které má za účel také světelné záření přeměnit na tepelnou energii a tu vyzářit do prostoru. Tato vícesystémová clona se navíc sama účastní některých procesů jako zástupný pomocník aby asimilace mohla dále probíhat.

V povrchové vrstvě zarudlých kaktusů najdeme lutein a β-karoten, v vodních tkáních pak anthokyany a xanthofyly. Celkový obraz je pochopitelně mnohem složitější a doporučuji si na toto téma něco vyhledat.

 

G. anisitsii ( damsi, evae) na plném slunci má toho dost a stagnuje. Tyto druhy velice dobře prosperují na severní straně, protože v přírodě většinou rostou ve skrytu trav a jiné vegetace. Na první pohled je vidět, že více barviv se do rostliny už nevejde...

 

G. anisitsii (damsi, evae)  - já vím, že by vám ta odnož z prvního obrázku nedala spát - tak tady je zvětšená, rostlinka není větší než dva milimetry a proti slunci se chrání vatovým obalem...

 

Víc už to nejde !!! G. bayrianum, Trancas, Tucuman, taktéž na plném slunci v extrémním světelném diskomfortu. Je logické, že zčervenání se přihodí prvně u rostlin, které z nějakého důvodu stagnují - vlevo další tři normální jedinci ve stejném květináči takřka s nulovou karotenovou reakcí, což znamená že toto postihuje přednostně rostliny kořenově oslabené, nevitální.

 

G. vatteri, Las Rabonas. Na boráka všude teče a posledního kousne pes. Opět jedna zaostávající ze čtyř rostlin v květináči, kdepak clona, tady nastoupil už kolaps.

 


 

Odhazování poupat u gymnokalcií

Zasýchání a odhazování poupat znám u gymen už z dřívější doby, ovšem za poslední dva roky je to jev v mojí sbírce masově rozšířený. V roce 2011 všech 311 položek gymen - většinou cca po 4 kusech odhodilo hromadně poupata. Vykvetly jen dvě rostliny. Připsal jsem to extrémním výkyvům počasí v té době a následující rok si dával pozor. Opět cca polovina gymen (asi 660 kusů) odhazuje komplet poupata aniž by se tomu dalo zabránit. To už jsem nad opylováním udělal kříž a více se soustředil na pokusy a měření.

A. Je chyba v nedostatku živin ?  Zalil jsem stimulátorm zdola, a následně za týden hned hnojivem shora. Nepomohlo, i když kaktusy očividně poskočily v růstu. Zřejmě florigeneze není až tak svázáná s auxiny jak by se mohlo zdát.

B. Je chyba v nadbytku UV záření ?  Zastiňoval jsem UV filtry , i kontrolní fólií , až jsem postupně skončil i u Astrolabu, víme přece že tvrdší složky, UVB, UVC atd. přímo ničí živé tkáně organismů a po pár tmavých dnech když vyšlo slunce...Nepomohlo, UV záření to není.

C. Je chyba v nadbytku osvitu viditelným zářením ?  Heuréka ! Je to tak. K tomu ovšem mohou padat poupata z jiných příčin, rozhození fenofází vlivem kolísání počasí, prudkých poklesů teplot, silný vítr, a otrava průmyslovými exhalacemi. Ovšem z 90% má na kolaps poupat vliv přímý osvit slunečním zářením. Poupě je většinou tmavší než okolní tkáně a je taky na spálení víc citlivější. Hlavní efekt spočívá v jeho přehřátí a přesušení v počáteční morfogenetické fázi vývoje. Letos potvrzeno, rostliny v nezalitém stavu pod tmavými hadrami týden vyvíjejí úspěšně poupata. Kdežto zalité rostliny na plném slunci poupata prostě neudrží. To byl ten jeden pekelný týden v červnu 2013...

Zde vl. zdravé, vp. zkolabované poupě po přímém oslunění. G. achirasense MT 07-073, Achiras - La Punilla.

 

Zas mi nalilo do gymen ! Potom přišel kolega a povídá - naco takové analýzy, dyť to vidíš, že na řádně zalitém gymnu, poupata neopadávájí. Ano, potvrzuji, že na gymnu co je pod vodou skutečně poupata nezaschnou... 

 


 

Vyséváme stará gymna s novými názvy:

G. parvulum-walterii JO 1025.01, San Pedro N. V tomle výsevu v r.2008 bylo jen 25 semen a vyklíčilo 5 rostlin. O názvu si myslím své. Co z toho za dva roky vyrostlo: lafaldense nebo calochlorum...

Holt je teď móda:

1. vymýšlet starým kytkám nové názvy

2. novým kytkám dávat stará neplatná synonyma

3. vymýšlet neexistující názvy pro neexistující kytky (G. capillense - to není překlep )

 


 

Taxonomie úvod:

První náznaky třídění gymnokalcií  dle semen lze spatřit u A. V. Friče, který vyslovil doměnku, že jsou jisté podobné okruhy rostlin s podobnými semeny. Tento systém se pokusil zkompletovat Schütz a Fliescher, nutno podotknout, že nadělali více škody jak užitku. Ani jeden z nich nebyl kaktusářem, ale byli to obchodníci s kaktusy. Fleischer propracoval technologii množení a Schütz dodával jeden "nový druh" za druhým v podobě zcela smyšlených a nereálných popisů. Co ještě hůř - nikdo před nimi, ani po nich nevzal v potaz variabilitu semen...

Dnes je situace podobná a ještě horší. Obchodníci s kaktusy, i poloidioti ve snaze zviditelnit své ego produkují jeden popis nových položek za druhým...

- "Tak co Pepo, kolik nových druhů gymen jste v San Luis objevili ?"

- " představ si , že 22 ! "

- " takže jste tam vlastně zastavovali auto 22krát !?"

- " Jak to víš ??? ! "

Protože mně tady tohle neskutečně leze na nervy, byl jsem donucen zavést si vlastní taxonomické třídění. Někdo namítne, že jsem tím jen rozmožil řady dalších, co v rodu "dělají pořádek".  Jedna věc je skutečný pořádek, druhá věc jsou rekombinace bez jakéhokoliv porozumění přírodě a k tomu kvanta popisů nových položek, které nejsou novými položkami ani náhodou, a většinou už ani vůbec položkami.

Tento můj systém má usnadnit všem orientaci v záplavě nesmyslných jmen a začátečníky odradit od nákupu několikanásobně zdublovaných druhů jinými názvy, aby se to lépe prodávalo a záplatily se náklady na cestu. Je to krutá redukce, ale komu se to nelíbí, ať to nečte.

Taxonomie detaily a oponentura:

Postupně sem budou přidávany další případy.

Jenom na ukázku něco z "vědecké práce" Schütze a Fleischera,
KAKTUSY 1971, VII, nr.3, page 54:

Na obrázcích vidíme 4 boraky = zbědačená astrophyta, rádoby vyselektovaná z výsevů, popsaná níže jako platné variety. Bohužel oba pánové asi neviděli Astrophytum ornatum od Viesca aj., neboť tamní rostliny ( semenáče ) mají takovou hustotu trichomů, že zelená barva na nich nikde ani není. Nu a nudální kusy se občas přihodí u každé populace.

Správné by bylo uvedení zahradnického kultivaru = cv. nudum a cv.niveum, bohužel ani toto zde není na místě, protože se jednalo o selekci prvního řádu, Fliescher prostě vybral boráky z výsevů co potřeboval prodat, kdyby se s tím obtěžovali alespoň prošlechtit to do čtvrté generace, jako to dělal Sadovský u svých hybridů...

 

 

Textík stojí za přečtení, to jsou teda bláboly k pohledání: " .. jsou to rostliny opravdu vzácné, velmi hodnotné, na které každý, kdo tomu rozumí, pohlíží přímo s nábožnou úctou."

Já tedy tomu nerozumím, na tyto rostliny pohlížím s despektem, a oba pány mám za kaktusové diletanty.

Tolik tedy k tak "citovaným autoritám", k tomu co tito pánové spáchali v rodu Gymnocalycium se ani nevyjadřuji...

 

Dnešní doba ovšem pokročila dále a tak pracovní skupina gymnofilů H. Tilla a spol. produkuje jeden podobný nesmysl za druhým. Ovšem že u nás v ničem za nimi nezaostáváme, takže Schütz a Fleischer mají své následovníky, je nabíledni. Pánové - Halda, Kupčák, Milt and company produkují jednu popisovou perlu za druhou. A aby bylo vidět, že od rakouských bulíků se ti čeští nijak neliší, ještě to překládají do angličtiny. Je to tedy demagogie na světové úrovni...

 

Gymnocalycium robustum = n. invalidum, jde o holotyp G. quehlianum.

Rostlina u nás již koluje nejméně 100 let, dovezl ji mimo jiné AVF, ve sbírce měl kupř. Podsedník, nebo Korecký. U mně byla ve sbírce od roku 1981 než to všecko rozflákaly kroupy v 1996. Není naprosto žádný důvod k novému druhu.

 

Gymnocalycium spegazzinii versus G. cardenasianum etc.

Pan Milt se nemusí obávat, že by na jmenovkách musel mít " G. spegazzinii. ssp. cardenasianum. var. armatum, protože a, statut variety byl zrušen, dnes je nejnižší jednotkou subspecie a za b, rostliny nejsou příbuzné. Taková obava vypovídá o "kvalifikovaném" pohledu na věc. "Spegaz" je dobrým samostatným druhem stejně tak i "Card".

S "G. armatum"  moc práce nebylo - jedná se o pouhý obchodní název, taková rostlina neexistuje.

Ke G.spegazzinii ovšem směle připojuji rostliny typu glaucum, mucidum (San Blas LR), guanchinense. Že vypadají docela jinak ? Ale jděte, Afričané přece vypadají také docela jinak než Kavkazané a přeci je to jen jeden druh.


Gymnocalycium mostii... Celá skupina G. mostii je v prudké progresi, v radiačním štěpení do jednotlivých dílčích populací, pokožka varíruje dle jednotlivých mikroklimatických faktorů od světle zelené přes tmavě zelenou až po šedomodrou či skoro černou. Trny jsou tenké, hrubé, jednou rozestálé jindy obalují rostlinu jako hnízdo... To je  hotový ráj pro popisovače nových druhů. Nestačilo by namísto toho všeho řádění - vyhraněné populační odchylky jenom přiložit jako subspecie k hlavnímu druhu ? Za názvy bych doporučil použít výhradně názvy místní lokality a bylo by vše jasné a čisté.

Ne, takto to asi nelze. Zrovna mám ve výsevu krásnou novou černou "formu G. prochazkianum" s růžovými trny, zase nové naleziště. Víte jak dobře to půjde na odbyt až k tomu bude nový popis nového druhu ? Nutká mně jméno G. imbecilijánum, ale nemohu se k tomu odhodlat, provést to té nádherné kytce...

 

Taxonomie vlastní připravované členění:

Technologický postup revize:

1. Návrh schématu

2. Korekce chyb na základě vyšetření co největšího počtu rostlin

3. Oprava schématu

4. Korekce chyb chemickou analýzou tkání

5. Oprava schématu

6. Korekce chyb na základě rozboru preparátů pod elektronovým rastrovacím mikroskopem

7. Oprava schématu.

Na polní čísla ani na synonyma nebude brán zřetel, protože jejich uvádění nic neřeší.

Bude pokračování, stojí to čas a nemalé peníze, chvíli to potrvá.


Galeospermae
                                    series quehliana
                                    series riojenseana

                                                                 

Globospermae
                                    series baldiana
                                    series anisitsiana

Polyspermae
                                    series pflanziana
                                    series spegazziniana

Xenospermae
                                    series mazanensiana
                                    series mostiana

 



 

TOPlist