Sectio: XENOSPERMAE Kubik 2012

G. boszingianum P 205 Mění barvy květu podle počasí od bílé po růžovou. Taxonomicky snad přísluší k vyššímu celku, ale pro nedojasněné vazby je lépe ponechat tento název zatím tak. Jsou to tvrdé a skvěle otrněné rostliny..

G. castellanosii ssp. bayrianum P399, sev. od Trancas, Tucumán, 800 m.n.m. Představuje skupinu rostlin zcela mylně řazených ke známým G. spegazzinii ačkoliv s nimi nemá nic společného. V kultuře jsou to ploché a široké až 20 cm excelentní rostliny. Výsev vyžaduje značně kyselé prostředí pH 5.

G. castellanosii ssp. ferox, STO 94-866, Rio Aqua de Ramon, jz od Tuclame, La Rioja. Tahle rostlina nesmí chybět u žádného gymnofila: známá je pod názvem G. hybopleurum v. ferox P73. Skupina G. castellanosii představuje celou řadu velmi variabilních rostlin. Dens už se ví, že popisy pana Slaby byly omyl (G. ferox atd.) Takovými zbytečnými popisy hýří publikace Schütze "Monografie rodu Gymnocalycium" a výše zmiňovanou "opravu" tohoto "druhu" naleznou případní zájemci v č. Kaktusy 84 str. 77-83 ).

G. castellanosii ssp. ferox, P73 záp. od Andalgala, Cuesta de Belen, Catamarca. Opět prakticky totožná rostlina, v našich sbírkách koluje již snad sto let.

G. mazanense, ssp. polycephalum, Cuipan, La Rioja. Mazanense komplex zahrnuje širokou škálu rostlin s dosud taxonomicky nevyjasněnými vazbami a - jak už to u gymen bývá -se spoustou neplatných jmen.

Series: Mostiana Kubik 2012

G. mostii ( n.i. valnicekianum ), FR 433 Capilla del Monte cca 900 m.n.m. Tenhle taxon taky doporučuji, ale musíte si vybrat. Je jich totiž spousta a ty tenkotrné kolují pod názvy G. kurtzianum, G. valnicekianum, G. bicolor a jsou to všechno výmysly. Jde o mimořídně známou a v našich sbírkách rozšířenou rostlinu.

G. mostii  FR 438 Capilla del Monte, 2 - 4 km jižně před nástupem na Cerro Uritorco, ( potok Calabalumba ) 1000 - 1400 m.n.m. Prvotřídně vytrněné rostliny do každé sbírky, s místem je to trochu horší. Vyskytuje se i sytě růžovokvetoucí forma, jen s rozměry až 30cm šířky je trochu problém.

G. mostii ssp. genseri, LF83 Ischilin, Córdoba, 1000 m.n.m. Na fotce je známá rostlina, která snad má na statut subspecie. Pěstování jako u holotypu, plné slunce a živný substrát.

G. mostii ssp. bicolor, VS 665 Quilino, San Pedro del Norte, Córdoba. Od předešlých se odlišující kaktus s párovou dvojicí subcentrálních trnů šedo/hnědočerné barvy, za sucha nabíhající do modra. Starší kusy otrnění zcela obaluje jako většinu lokalitních populací, ve sbírkách jsou to pak výstavní kusy. Toto jméno se týká jen této rostliny ačkoliv již dříve bylo používáno na všechny subspecie G. mostii včetně holotypu ba dokonce i na G. achirasense.  

G. mostii ssp. orcosuniense n.pr.  MT 07 - 213, Los Algarrobos, s.Orcosuni, Córdoba. Navrhuji toto jméno jako provizorium, ale výstižné. Na "typové" lokalitě Quilino roste podle všeho nejspíš přírodní mutace G. mostii x G. borthii pro což svědčí i velmi malý počet rostlin. Však oni si s tím sběratelé poradí - selektivním držením rostlin mezi sebou. Ale těžko lze uvěřit, že ten vrabec 250 km s plodem v zadku neuletí, aby se pak nevykadil na druhé straně hřebene...

--------------------------------------------------------------------------------------------------

Závěr ke G. mostii:

Zcela zbytečný zmatek ve jménech vůbec neubírá na neskutečné kráse rostlin, ať jsou z kteréhokoliv naleziště. Zde bych odpověděl na poněkud zoufalý výkřik pana J. Šnicera z časopisu Kaktusy 1998/2 str. 56 (doporučuji k četbě). K rodu Thelocactus tam v závěru píše:

"... nejzajímavější na této populaci je její trojrozměrnost. Jsou zde vedle sebe T. rinconensis, T. matudae a T. buekii. Otázka zní : Je T. matudae blíž ke skupině T. rinconensis nebo T. tulensis ( můj rejpanec  = k T. bicolor ! )...Myslím, že k T. rinconens ( můj rejpanec = to sotva ! )...Bude proto moudré zrušit statut druhu u T. matudae? Nelze příbuzenské vztahy vyjádřit i jinak než syntézou ? "

Jakou syntézou proboha ? Máme-li trojrozměrnou populaci, pak není co syntézovat, protože se jedná o jeden jediný druh. Stačí zrušit nadbytečné jmenovky.

To samé i u G. mostii. Máme-li plynulé stanovištní přechody, budeme mít toliko druhů, kolik je mikroklimatických podmínek ? Vyhraněné lokalitní populace bych tedy držel jako subspecie a přednostně s názvem lokality a to je maximum co se pro to dá udělat aby v tom byl pořádek.

I pan Tvrdík má chybu v nalezišti, proto uvadím správné názvy a koordináty od NASA, neboť v Google Maps je nedohledáte:

Los Algarrobos
Coordinates
UTM : LM66
Geographical coordinates in decimal degrees (WGS84)
Latitude : -30.133
Longitude : -64.350
Geographical coordinates in degrees minutes seconds (WGS84)
Latitude : -30 08' 00''
Longitude : -64 21' 00''

Orcosuni
Coordinates
UTM : LM76
Geographical coordinates in decimal degrees (WGS84)
Latitude : -30.183
Longitude : -64.317
Geographical coordinates in degrees minutes seconds (WGS84)
Latitude : -30 11' 00''
Longitude : -64 19' 00''