LOFOFÓRUM

  UMÍSTĚNÍ SBÍRKY  
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 09.06.2012 10:32:31

Kam s tím porád ?

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 23.06.2012 17:37:39

Nechci moc předbíhat a dělat unáhlené závěry, ale zdá se mi, že prázdné, dobře osluněné pokojové parapety s možností regulace světla žaluziemi budou pro mě tou nejlepší pomůckou pro polovolnou kulturu do budoucích let. Zrovna teď mi spolu s nočním i denním odvětráním slouží k tomu, že se všechna poupata na vybraných kytkách 100% rozvíjí do krásy. Nic nazasychá a násada je taková, že to tady nebylo už několik let tomu nazad. Vnitřní parapet je letos ten nejlepší "příruční skleník" a v kombinaci s venkovním pěstováním je to super. jenom se musí zautomatizovat jakýsi mustr na to, jak zachovávat umístění a stereotyp pro přesná umístění venku a "uvnitř."

    
napsal(a):: anonym
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 24.06.2012 12:45:57

Venku navolno to je devastace rostlin už, myslím že to dělá UV záření, v rozumné míře prospívá, ale tato míra byla již dávno překročena...Letos skoro stejné jako loni

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 16.11.2013 20:44:50

Sbírka je zachráněna, už je to zase na chlubení po 3 letech...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 22.11.2013 20:35:32

To je dobře, rád bych se totiž zase na ledacos vyptával. Tady pod tématem "Umístění sbírky" dál o pěstování kaktů venku.

Tedy dotaz: "Jak vypráví staré knihy, Frič prý doma "Na Božínce" zakládal skalky zvané Andina. Pěstoval tam Jižní Ameriku. V zimě mu to mrzlo, ale co tam měl asi přes léto? A jak mu to tam vegetilo? Asi nevedl moc přesných záznamů ... ke stáru byl experimentátor.

Mimochodem - máme u nás někde větší botanické zahrady, kde je vidět kakty pěstěné v sezoně čistě jen venku ( kromě pražské Tróji?)

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 26.11.2013 19:03:21


Při vší úctě, AVF neměl ještě ty znalosti co my máme dnes.
O to víc ho šlechtí, že zkoušel mrazu- a zimuodolnost sám na všem možném.
Dnes už víme, že pěstovat kaktusy u nás celoročně ve venkovní výsadbě nelze. Jsou sice takové místa - třeba opuncky u dálnice nebo spousta skalek nadšenců, ale rostliny trpí vlhkem, hnilobami, škůdci (drátovci, puklice, vlnatky, ploštice, hlodavci, hlenky aj.)

Takže se to musí nadkrýt sklem, protože zimní oblevy by to zřídili k nepoznání, ale pak už to není přírodní pěstování 100%, ale kontrolovaná volná kultura.
Je možné založit pařeniště či neotápěný skleník a mít tam SCL, PDC, OPT, ECR celý rok bez otravného stěhování. Dokud na to nepříjdou myši nebo sousedi...

Pro celozimní extrémně vysokou vlhkost vzduchu u nás náleží pěstování kaktů na skalkách, byť i s nadkrytím, do říše bajek.
Sušší vzduch mají jen Vysoké Tatry 30 - 50%, tam by to snad stálo za pokus...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 27.11.2013 18:10:58

Souhlas. Letos chystám mrazuvzdorným inovaci - pokus o minimalizaci zimních ztrát. Tyto kakty štosované v přepravkách na balkoně, kde na ně dosáhne jen vzdušná vlhkost v největších mrazech přikryju dekou. A nebudu experimentovat s první předjarní "zálivkou" dodáním sněhu kolem kaktů v květináčích při denních teplotách +15/-5. To byla největší blbost na kterou jsem se u zimovzdorných kdy nechal nachytat. Výsledek -jen rezavé skvrny a omrzliny.

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 09.12.2013 21:41:52

Ta deka se mi nezdá jako dobrý nápad - světlo.

Co tak to zasypat jen nějakým mulčem ?

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 10.12.2013 13:40:44

Zdravím, co říkáte admine na solární polykarboník, má smysl svůj čas a peníze investovat do takových projektů? Ne že bych to chtěl stavět, ale docela by mě zajímalo, co tím pěstitel(é) sledují.

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 11.12.2013 22:26:49


Nerozumím pojmu solární polykarboník - to jako napájený fotovoltaikou ?

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 12.12.2013 11:06:24

To ne, ale jedná se o polykarboníky, které jsou-údajně-stavěny podle určitých zásad dopadu slunečních paprsků, tudíž-údajně-lépe osvětlené, bez sklonu k přehřívání, s dobrou izolační schopností, dále s čidly na proudění vzduchu, srážek etc.etc.

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 14.12.2013 23:25:28


No jo to může být skvělé, když na to jeden má, ale přemíra techniky... představte si jak čidlo klekne a zrovna nebudete doma a okna se neotevřou...

http://www.google.de/imgres?imgurl=http://kkp.webpark.cz/fotky/dokument/solar.jpg&imgrefurl=http://kkp.webpark.cz/windows/texty/solar.htm&h=712&w=500&sz=72&tbnid=Hzl2ZwxK4UyFWM:&tbnh=90&tbnw=63&zoom=1&usg=___A1Q_6OQiLU2b0VpNO8I8dXoDZs=&docid=5sxMrGORL_7nDM&sa=X&ei=udmsUumZCofoywP2m4LQCw&ved=0CCoQ9QEwAA&dur=1193

Solárník skleněnej či plastovej má sloužit tak, že v prudké létě paprsky po sklonu střechy sklouznou a nepřehřejí vnitřek, zatímco na jaro a podzim jdou kolměji a skleník vyhřívají.

V první chvíli jsem nepochopil o co jde, protože takovou kravinu jsem vypustil z hlavy už v 15 letech..

Představte si jak krásně na jaře slunce vyhřívá ten skleník s velkým sklonem střechy, takže paprsky jdou skoro kolmo... je jaro a právě jste vystěhoval..


  Chemické ošetření  
napsal(a):: Honza
email: continental(zavináč)post.cz   IP: 141.0.---.--- 
datum: 25.09.2014 12:28:52

V odborné literatuře je plno všelijakých doporučení, na eshopech poměrně široká nabídka přípravků na prevenci-fungicidní, insekticidní apod. Dokáže někdo stručně poradit, jaký nejúčinnější přípravek zvolit a to: 1.proti půdním houbám? (letos jsem to 1x v sezóně podmáčel Previcurem); 2.proti houbovým chorobám, padlí, hnilobě atd. postřikem ?(letos jsem vyzkoušel Baycor, ale bez valného preventivního výsledku - korkovatost, rezivost aj. v hojné míře i nadále) - schválí mně někdo na tento postřik SUBSTRAL SAPROL?); 3.proti žravé a savé havěti? (slyším samou chválu na CONFIDOR nebo SUBSTRAL CAREO-doporučíte?); 4.proti kořenovým škůdcům? (opět CONFIDOR do zálivky?). Pokud se někdo najde a vyjádří se, příp. vyšle varování nebo doporučení, má můj neskonalý vděk!!! Všechny zdravím a přeji klidný závěr sezóny.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 26.09.2014 10:07:41

Zdravím Honzu a pokusím se odpovědět pokud možno jednoduše, i když o jednoduché téma nejde. V první řadě je třeba si uvědomit, že nejlepším řešením je VŽDY PREVENCE, nenechat věci rozběhnout a nejlepším insekticidem a fungicidem je dostatek slunce a větru.
Púdní choroby-dle mých zkušeností nejvíce mohou škodit u výsevů, tam bych jako dosti účinné viděl použití Polyversa(Pythium oligandrum), ale pozor-čerstvé, z důvěryhodného zdroje, dále půdní houby dosti omezuje použití minerálního substrátu.Previcur možno též použít.
Proti houbovým chorobám-Baycor nepůsobí na padlí, těžiště má hlavně v použití na rzi, pokud bych měl problém s houbami, použil bych buď starý osvědčený Dithane s ú.l.mancozeb nebo pak přípravky na bázi azolů(tebuconazole, epoxiconazole apod.)obchodní název třeba Horizon, Mirage apod.
Co se týká živočišných škůdců, ta problematika je natolik obsáhlá, že by to vydalo na hodně psaní. Co je třeba si uvědomit-proti jakému škůdci chci zasáhnout a dle toho volit přípravek.Co působí na červce, většinou nepůsobí na svilušky apod.Ptal jste se na Careo Substral a Confidor-v obou případech jde o skupinu neonikotinoidů, pouze s odlišnou molekulou ú.l.Ano, tyto přípravky jsou účinné, ale je opět si třeba uvědomit, že delším používáním může u škůdců vzniknout rezistence, takže je dobré je alespoň mezi sebou střídat nebo ještě lépe použít přípravky z jiné skupiny(karbamáty, organofosfáty)Posledně jmenované jsou ale dost jedovaté, takže při aplikaci velký pozor! Dále je třeba si uvědomit, že veškeré insekticidy mohou u rostlin vyvolávat růstové anomálie, jako relativně nejbezpečnější z tohoto pohledu se jeví neonikotinoidy-třeba Vámi zmiňovaný Careo Substral. Přípravky jsou to všechno systémové, takže je třeba aplikovat na aktivně rostoucí rostliny, aby si je ještě mohly do sebe natáhnout a nejlépe formou zálivky.
Vidíte sám, že jsem chtěl odpovědět stručně a je z toho dost dlouhé povídání, ale věřte, že i tak jsem se problematiky dotkl pouze okrajově. Pokud Vám něco nebude jasné,zeptejte se znovu.Ale znovu opakuji-slunce, vítr=podstatně méně problémů s chorobami.

  Re: díky za konzultaci  
napsal(a):: Honza
email: continental(zavináč)post.cz   IP: 185.26.---.--- 
datum: 28.09.2014 10:53:08

Reakce na příspěvek od "pavel"Zdravím Honzu a pokusím se odpovědět pokud možno jednoduše, i když o jednoduché téma nejde. V první řadě je třeba si uvědomit, že nejlepším řešením je VŽDY PREVENCE, nenechat věci rozběhnout a nejlepším insekticidem a fungicidem je dostatek slunce a větru.
Púdní choroby-dle mých zkušeností nejvíce mohou škodit u výsevů, tam bych jako dosti účinné viděl použití Polyversa(Pythium oligandrum), ale pozor-čerstvé, z důvěryhodného zdroje, dále půdní houby dosti omezuje použití minerálního substrátu.Previcur možno též použít.
Proti houbovým chorobám-Baycor nepůsobí na padlí, těžiště má hlavně v použití na rzi, pokud bych měl problém s houbami, použil bych buď starý osvědčený Dithane s ú.l.mancozeb nebo pak přípravky na bázi azolů(tebuconazole, epoxiconazole apod.)obchodní název třeba Horizon, Mirage apod.
Co se týká živočišných škůdců, ta problematika je natolik obsáhlá, že by to vydalo na hodně psaní. Co je třeba si uvědomit-proti jakému škůdci chci zasáhnout a dle toho volit přípravek.Co působí na červce, většinou nepůsobí na svilušky apod.Ptal jste se na Careo Substral a Confidor-v obou případech jde o skupinu neonikotinoidů, pouze s odlišnou molekulou ú.l.Ano, tyto přípravky jsou účinné, ale je opět si třeba uvědomit, že delším používáním může u škůdců vzniknout rezistence, takže je dobré je alespoň mezi sebou střídat nebo ještě lépe použít přípravky z jiné skupiny(karbamáty, organofosfáty)Posledně jmenované jsou ale dost jedovaté, takže při aplikaci velký pozor! Dále je třeba si uvědomit, že veškeré insekticidy mohou u rostlin vyvolávat růstové anomálie, jako relativně nejbezpečnější z tohoto pohledu se jeví neonikotinoidy-třeba Vámi zmiňovaný Careo Substral. Přípravky jsou to všechno systémové, takže je třeba aplikovat na aktivně rostoucí rostliny, aby si je ještě mohly do sebe natáhnout a nejlépe formou zálivky.
Vidíte sám, že jsem chtěl odpovědět stručně a je z toho dost dlouhé povídání, ale věřte, že i tak jsem se problematiky dotkl pouze okrajově. Pokud Vám něco nebude jasné,zeptejte se znovu.Ale znovu opakuji-slunce, vítr=podstatně méně problémů s chorobami.
Pavle, díky za konzultaci! Jsem cítěním ekologicky založený člověk a tak používání zejména insekticidů jsem dlouho ve sbírce odkládal. Žel, vlevo od mé zahrady se skleníkem je zaplevelený a neudržovaný pozemek a tak o zdroj neustálých "překvapení" během sezóny z tohoto zdroje není nouze. Skutečně, bez pořádné prevence to nejde!!! Jenom bych Vás ještě rád požádal dodatečně o radu, jakou frekvenci fungicidů (4xpostřik, 2xzálivka???) a insekticidů (1xzálivka podmokem, 2xpostřik???) během sezóny aplikovat, pokud jde o pouhou prevenci, nikoliv o alarm! Nejvíc by mne zajímal nějaký časový plán, něco jako orientační kalendář použití přípravků. Předem mockrát děkuji za odpověď.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 28.09.2014 16:01:34

Zdravím Honzo. Znovu chci zdůraznit to slunce a vítr, to je základ úspěchu a v prevenci nezastupitelné.Já sám dělám ve sbírce pouze jednu zálivku Mospilanem na závěr sezony no a svilušku je třeba průběžně sledovat.Pokud byste chtěl aplikovat insekticid na začátku sezony, vřele doporučuji nechat to až na dobu, kdy kytky budou v růstu.Je to jednak důležité pro systémový účinek přípravků a jednak organismus rostliny si s insekticidem snáz poradí.Co se týká houbových chorob,ty by neměly dělat vážné problémy, jejich větší výskyt vždy signalizuje, že ve sbírce není cosi v pořádku.Jen taková maličkost-nejsem zastáncem nechat na kaktusy pršet, i když se to všeobecně doporučuje, právě pro zvýšenou možnost zavlečení houbových patogenů hlavně v době květu.
Takže jak bych to viděl já-dle nastartování vegetace jedna zálivka insekticidem po nastartování vegetace a jedna zálivka před ukončením vegetace.Nic víc, nic míň, toto by ve standardně udržované sbírce mělo stačit.Důležité je také používat pořádný substrát, nevím, jestli jste z města či z vesnice, ale rozhodně bych se vyhnul komerčně prodávaným substrátům, už tam může být zdroj pozdějších problémů.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 28.09.2014 20:34:17


No také přidám trošku do mlýna:

1. Fungicidy pouze do výsevů a to chválím svoji "košili" = ROVRAL ,mám osvědčený jako spolehlivý. Pokud nesejete vzácné druhy fungicidů Vám netřeba.

2. Insekticidy - záleží jak je velká sbírka - jedná - li se o pár beden, dá se to zvládnout mechanicky, manuálně, tlakováním horkou vodou, používáním těžkých substrátů, vonou kulturou, ovšem ne všechny druhy to snesou. Příklad - mexiko ve skeleníku stříkám každý rok, volnou kulturu gymen jednou za 10 let...aji tam to stačí jen přesadit, protože se z 324 ks gymen vlnatka objeví jen ve 3 - 5 květináčích. Prostě tam nevydrží. Je velký problém najít klasické kaktusové škůdce ve volné kultuře, spíš jen spáleniny hrozí.
Jinak Confidor ve skleníku je celkem spolehlivý, vyrábí se už jen kapalný, doporučuji dodržet přesně koncentraci, může spálit rostliny stejně jako Mospilan. Orgánofosfáty nedoporučuji, zrovn tak i příšernosti jak Atrazin, Dichlorvos, rovněž třeba dát ruce pryč od všech blokátorů acetylcholinesterázy, Biolitu, Actellic ale i některé pyrethroidy, či granulované přípravky jsou pěkné svinstvo.

Dopuručuji půl roku minimálně toto téma studovat, jít na různá kakt. fóra s tématikou - ale i tam dávat pozor, radit se kde se dá a použít selský rozum.

  SEZNAM - vysoce toxické přípravky  
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 28.09.2014 21:02:24

Jen tak v rychlosti, určitě ne úplný ale dosti slušný seznam zvlášť nebezpečných insekticidních jedů:

Acefát
Acetamiprid
Amitrol
Aldikarb
Atrazin
Azinfos - ethyl
Azinfos - methyl
Azoxystrobin
Benfurakarb
Bifenthrin
Boskalid
Bromopropylát
Bromukonazol
Chlordan
Chlorbenzilát
DDT
Dichlorvos
Dikofol
Aldrin a dieldrin
Difenokonazol
Difenylamin
Endrin
Fenthion
Folpet
HCB
Heptachlor
Hexachlorcyklohexan
Hexakonazol
Kaptan
Karbanyl
Karbofuran
Karbosulfan
Methoxyfenozid
Oxamyl
Parathion
Fosalon
Fosmet
Profenofos
Propikonazol
Pyrethriny
Resmethrin
Teknazen
Tetrakonazol
Triazolylalanin
Trichlorfon
Triazofos
Tritikonazol
Kys. triazolyloctová
Kys. triazolylmléčná
Trifluralin
Zoxamid




  Díky za doporučení  
napsal(a):: Honza
email: continental(zavináč)post.cz   IP: 185.26.---.--- 
datum: 29.09.2014 20:59:30

Reakce na příspěvek od "pavel"Zdravím Honzo. Znovu chci zdůraznit to slunce a vítr, to je základ úspěchu a v prevenci nezastupitelné.Já sám dělám ve sbírce pouze jednu zálivku Mospilanem na závěr sezony no a svilušku je třeba průběžně sledovat.Pokud byste chtěl aplikovat insekticid na začátku sezony, vřele doporučuji nechat to až na dobu, kdy kytky budou v růstu.Je to jednak důležité pro systémový účinek přípravků a jednak organismus rostliny si s insekticidem snáz poradí.Co se týká houbových chorob,ty by neměly dělat vážné problémy, jejich větší výskyt vždy signalizuje, že ve sbírce není cosi v pořádku.Jen taková maličkost-nejsem zastáncem nechat na kaktusy pršet, i když se to všeobecně doporučuje, právě pro zvýšenou možnost zavlečení houbových patogenů hlavně v době květu.
Takže jak bych to viděl já-dle nastartování vegetace jedna zálivka insekticidem po nastartování vegetace a jedna zálivka před ukončením vegetace.Nic víc, nic míň, toto by ve standardně udržované sbírce mělo stačit.Důležité je také používat pořádný substrát, nevím, jestli jste z města či z vesnice, ale rozhodně bych se vyhnul komerčně prodávaným substrátům, už tam může být zdroj pozdějších problémů.
Pavle, děkuji Vám za doporučení! Sbírka je umístěna na vesnici a tak mám možnost trochu se "vyžívat" v míchání substrátů. Nejprve jsem z toho dělal dost "vědu" a snažil se sledovat všechna doporučení na složení půdních směsí z různých odborných zdrojů pro různé druhy kytek z odlišnou proveniencí (pemza, perlit, zeolit, antuka, rašelina speciál, sprašová drnovka, drcený nebo mletý vápenec, substrát Soběslav typ B,praný hrubozrnný říční písek atd.). Po určité době jsem zjistil, že klasický mix doporučovaný v minulosti "klasiky našeho kaktusářství" (2 díly zahradní substrát,příp. listovka, 2 díly říční písek, 1 díl perlit nebo podobný odlehčený a porézní materiál) je to nejlepší, až na menší příležitostná vylepšení (rašelina pro vápnostřežné, mletý vápenec nebo spraš pro vápnomilné). Dávám si ovšem pozor na zdroje těchto materiálů. Stále ještě hledám "optimální" směs pro pravokořenné ariáky, názorů mnoho a dosti odlišných. S pozdravem Honza.

  Chemie a kaktusy  
napsal(a):: Honza
email: continental(zavináč)post.cz   IP: 185.26.---.--- 
datum: 29.09.2014 21:07:55

Reakce na příspěvek od "admin"
No také přidám trošku do mlýna:

1. Fungicidy pouze do výsevů a to chválím svoji "košili" = ROVRAL ,mám osvědčený jako spolehlivý. Pokud nesejete vzácné druhy fungicidů Vám netřeba.

2. Insekticidy - záleží jak je velká sbírka - jedná - li se o pár beden, dá se to zvládnout mechanicky, manuálně, tlakováním horkou vodou, používáním těžkých substrátů, vonou kulturou, ovšem ne všechny druhy to snesou. Příklad - mexiko ve skeleníku stříkám každý rok, volnou kulturu gymen jednou za 10 let...aji tam to stačí jen přesadit, protože se z 324 ks gymen vlnatka objeví jen ve 3 - 5 květináčích. Prostě tam nevydrží. Je velký problém najít klasické kaktusové škůdce ve volné kultuře, spíš jen spáleniny hrozí.
Jinak Confidor ve skleníku je celkem spolehlivý, vyrábí se už jen kapalný, doporučuji dodržet přesně koncentraci, může spálit rostliny stejně jako Mospilan. Orgánofosfáty nedoporučuji, zrovn tak i příšernosti jak Atrazin, Dichlorvos, rovněž třeba dát ruce pryč od všech blokátorů acetylcholinesterázy, Biolitu, Actellic ale i některé pyrethroidy, či granulované přípravky jsou pěkné svinstvo.

Dopuručuji půl roku minimálně toto téma studovat, jít na různá kakt. fóra s tématikou - ale i tam dávat pozor, radit se kde se dá a použít selský rozum.
Děkuji za přehled aplikací! Mám velmi dobré počáteční zkušenosti s volnou kulturou gymen. Úžas na mé straně po zjištění, že to kvete opakovaně až do začátku října a s větší násadou poupat než ve skleníku, nemluvě o skvělé zdravotní kondici rostlin! Jo, gymna do skleníku nepatří!!! Váhám s pokusem o volnou kulturu echinocereusů, založil jsem kolekci mladých exemplářů různých druhů (zelené i pektinátní) a nevím, jestli raději nepočkat až do té doby, než to povyroste do nějakých cca 10 cm na výšku (zatím je to mateřská školka výšky okolo 3-5 cm). Budu vděčný za Vaši radu a doporučení!!!

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 29.09.2014 22:30:22


Echinocereusy venku ano i na skalce a dokonce zimovzdorné celoročně, jen to všecko musí být pod nějakým krytím, stříška nad tím, římsa, klidně i 4 metry vysoko, prostě nesmí do toho lejt.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 05.10.2014 20:23:40

Jen trochu zareaguji na úvodní aktualizaci.Mospilan je uveden jako přípravek, který pálí kytky. Proto je dobré ho -a nejen jeho-používat ve formě zálivky, ne postřikem. Vůbec postřik kaktusů je podle mě věc ožehavá, bohužel se mu nevyhneme v případě napadení sviluškou.U zálivky je do značné míry eliminováno právě to popálení pokožky a přímá deformace růstových středů.Neblaze proslulým v tomto směru byl Basudin.I tak si ale myslím, že za optimálních podmínek by jedna insekticidní aplikace měla stačit, hlavně u amatérského pěstitele. U komerce je to jiné kafe, ale tam jde většinou o dostihy v napěstování materiálu.Ještě se vrátím k tomu Mospilanu a neonikotinoidům vůbec, přese všechno je ze současné nabídky širokospektrálních insekticidů považuji ke kaktusům za nejšetrnější, při dodržení zásad správného dávkování.
Svého času byl bezkonkurenční karbamát Vydate, momentálně je v prodeji znovu ve formě granulí, ale pro laickou veřejnost asi ne a je registrován jako moluskocid.Musím se podívat, jestli má stejnou účinnou látku jako ten původní a pokud ano, byla by to asi jasná volba.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 05.10.2014 23:01:57


Je to všecko o přesné koncentraci, Basudin byl v tom citlivej
odměřoval jsem po mililitrech přesně a pak nebyl problém, ale bylo to tak tak. I Arpalit dovede zbrzdit semenáče, ale na svilušku je nedostižnej. Nesmí na to slunce přijít nejmíň týden. No čekám na to oteplení a pak poslední záliv. Listopad asi určitě nebude jako loni, kdy bylo +20 C a vyséval jsem venku na zahradě a klíčilo to jako blázen...

  Diagnostika chorob rostlin  
napsal(a):: Honza
email: continental(zavináč)post.cz   IP: 185.26.---.--- 
datum: 09.10.2014 13:20:45

Vzkaz pro pavla a admin! Rád bych Vás laskavě požádal o diagnostiku postižení několika rostlin ve sbírce na podkladě fotografií. Žel, nevím, jak fotky na tuto stránku dostat nebo zda by bylo možné mi poradit, na jaký email by se Vám to dalo v příloze poslat. Můj odpovědní email uvádím. Děkuji Vám za Váš čas a případnou zprávu!!!

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 10.10.2014 23:06:19


Můžu z toho udělat malej článek do Pálenice.
Poslat to stačí sem:
mkcacti@gmail.com

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 12.10.2014 20:58:10


Vzkaz pro Honzu:

http://www.cactusmineral.wbs.cz/Choroby.html

Dík za materiál.
MK

  Diagnostika a prevence napadení sukulentní vegetace  
napsal(a):: Honza
email: continental(zavináč)post.cz   IP: 185.26.---.--- 
datum: 16.10.2014 09:50:30

Reakce na příspěvek od "admin"
Vzkaz pro Honzu:

http://www.cactusmineral.wbs.cz/Choroby.html

Dík za materiál.
MK
Vzkaz pro admin. Díky za detailní hodnocení zaslaného materiálu k problematice fungicidního a insekticidního napadení kaktusů! Krátké (a neúplné)poučení pro všechny:
a)hodně pozornosti složení substrátů a to vždy s ohledem na systematickou příslušnost jednotlivých taxonů;
b) světlo a vzduch;
c) kritické zhodnocení nutkání "plošně zalít podmokem ať to roste" a to dle hesla "kaktus neuschne ale uhnije";
d) svrchní drenáž na zakrytí substrátu v nádobách jenom v míře potřebné k ochraně kořenových krčků choulostivých druhů a to pouze lehčeným, porézním materiálem (např. keramzit zrnitosti 4-8 mm,!!!žádný štěrk ani písek);
e) prevencí chemickým ošetřením rostlin ušetříme spoustu peněz a nemálo času i běhání k nejbližšímu kontejneru při obnovování sbírky.
Vaše pojednání na výše uvedené adrese představuje kus užitečné práce! S pozdravem Honza.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 17.10.2014 19:20:36


K tomu kvetoucím kotschoubeynusu už nestihnu zpracovat článek
a to mám už dlouho v plánu právě napsat něco o ariácích do sekce pěstování...
Začínají opravy skleníku a rekonstrukce v bytě takže podzim bude zabitý i když fotek je dost.
Ariáče mi teď po té průtrži kvetou druhé kolo, no a proč to tlačí u roubovance květ i z boku - zřejmě nadměrná výživa podnoží, tak se květy udělají i na aktivních areolách či axilárech, kdekoliv je to možné, které by se jinak neaktivovaly - v tom lepším případě - v horším se to postupně změní na kopec odnoží...

Zatím zdar a sílu
MK

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 13.02.2015 20:58:29

Otázka pro admina: nejspíš by to asi nemělo moc platit, ale po deseti letech, kdy mám sbírku na stejném místě ve 200 m.n.m. a nedaleko řeky, při větší vlhkosti vzduchu nad travnatou plochou mám "pocit," že skutečně lepši prospívají kytky pocházející z nalezišť v nižších nadmořských výškách, v přírodě rostoucích v údolích u řek a vodních toků. Často z Bolívie, Paraguay apod.

Myslíte si, že na tom něco může být? A dala by se odvodit nějaká úměra, "přepočet" jaká síla slunečního záření v různých výškách domoviny JA odpovídá jaké síle slunce u nás? Kdysi jsme tady na podobná srovnání v debatě narazili ...

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 13.02.2015 22:05:00

Síla slunečního záření W/m2 u nás ve stejné zeměpisné šířce bude vyšší než na jižní polokouli, neboť léto tady trvá o něco déle.

Jiná věc je množství slunečných dnů, kdy není zataženo a to se liší podle tvaru terénu i kontinentu, holt nejsme ve srážkovém stínu, to spíš Louny, Kadaň, Most atd... a tady tedy není sukulentní oblast...

Přesné tabulky na netu snad někde budou..v AJ ovšem...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 14.02.2015 17:13:05

Asi to nepůjde nějak snadno a univerzálně přepočítat, je tu spousta proměnných. Jinak si ovšem nemůžu pomoct, z celkového pozorování toho, jak prospívají kytky ve sbírce můžu říct, že "vedou" ty, které rostou v domovině tak od 500 do 1500, 1700 m.n.m. Rozhodně už ne ty vysokohorské. Možná je to jenom moje kaktusářská latina, možná na tom něco je ...

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 14.02.2015 20:31:08

Já myslím, že hlavní podíl má prostředí plné patogenů u nás a vysoká vlhkost vzduchu.

Z měření na Téryho chatě ale i jinde ve VT je průměr vlhkosti 30%
a to VT nejsou kdovíjak vysoké hory. (když neleje ovšem)

Na lokalitách kaktusů je leckde vlhkost ještě nižší - 20 i 15%
(nepočítám tropiké niky Brazilie atd.)

Ale co je hlavní tj. počet monilioz a jiných hnilob ve vzduchu.
To si myslím, že u nás je milionkrát překročeno.

Domoviny kakrusů , ale i sukulentů z Afriky jsou leckdy velice sterilní prostředí (pampy, savany, pouště) oproti našim podmínkám.



    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 15.02.2015 11:40:54

Po tomhle tvrzení ( patogeny ve vzduchu ) bych měl celé svoje pěstění nejspíš zabalit, protože mi přímo pod sbírkou vede krtčí a psékařská stezka. No řekněte sám, jak má potom být člověk zapáleným ochráncem zvířat? Leda tak s dýmovnicí v ruce.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 19.04.2015 08:26:23


Pejskaři a in-linisti (popřípadě jejich kombinace) patří bohužel k nejvíc arogantním primitivům v celé Galaxii.

Rozlišuji chovatel a majitel.

Chovatelů je málo, poznáte jej že psa s košíkem má na krátké lonžce u těla, pes nepobíhá a neohrožuje všechny kolem, a chovatel je vybaven sáčky a sbírá odpad po svém miláčkovi...
Takového jsem ovšem viděl jen jednou az 10 let

No a ten zbytek, to jsou ti majitelé zvířat, kteří si šelmu koupili kvůli egu jako dekoraci, a na která je třeba dávat pozor...

    
napsal(a):: Jirka1
email:    IP: 212.79.---.--- 
datum: 19.04.2015 19:36:42

Jéé tak to je něco pro mě.Naprostý souhlas!!!!!!!!!!!!!!tedy souhlasím s tím,že pejskaře nesnášim

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 19.04.2015 22:31:08


Většině lidí pes, potažmo žádné zvíře do ruky nepatří.
Bohužel nejsou na to žádné zkoušky...a i kdyby byly,
tak by to bylo stejně kvalitní asi jako autoškola...

Ovšem když se pes vezme řádně do ruky a člověk se mu věnuje,
pak je radost pohledět a jedno jestli to Je RTW , NO nebo JRT
viz poslední v tomto případě:

PANÍ CHOVATELKA***** a PÁN PES***** :

https://www.youtube.com/watch?v=RTTfmoklBok




Nový příspěvek
nick
 
předmět
 
email    
text
    
238+8sedm  =  
Vyplňte kontrolu proti SPAMu.

TOPlist