Výsevy

 

 

Krok před vrcholem - aneb ještě není konec - čili výsevy velice obtížných druhů.

 

Stále stoupáme -  nyní nad 8000 m.n.m., ale každý na takovu výšku nemá, stejně jako já na ni tenkrát neměl, když mi kolega v roce 2000 svěřil dvě porce semen aztékií k vysetí. Klíčivost byla výborná, ale podcenil jsem plíseň Fusarium, takže to pěkně popadalo jako když se hrne roleta od jednoho kraje k druhému.

 

AZT ritteri, Rayones.
Z pár těch klíčenců co zbyly v zanedbaném květináčku vel. 4 dodnes, loni jeden po 16 letech od vysetí vykvetl, pravokořenný ve velikosti cca 1 cm. čímžto se stává sbírkovou rostlinou... ačkoliv do přesazení stále není chuti. Aztekia jsou i dnes bez diskuze druhy na vysévání obtížné, přesto že jsou i mnohem těžší rody, má tento rod svoje principy, jak si vysvětlíme níže:

Dnes je snad zkušeností více, ale 500 semen aztekií rozhodně nestojí 50 Kč jako tenkrát, takže se do toho nijak nehrnu, ačkoliv bych už vše dělal jinak.

1. Výsev mimo veškeré rostliny v polostínu až zcela ve stínu, nebo do kultivátoru, samozřejmě v bytě nebo nějakém teplém sterilnějším prostředí.

2. Zálivka - žádná, jenom přemlžení a šlus. Ať to klidně vyschne za 10 minut, však ono to postačí, ono si to už poradí, vzdušná vlhkost je až až.

3. V momentě kdy to klíčí už substrát musí být ve stavu těsně před vyschnutím!

4. Dovolíme si ještě slabý přestřik nějakým výkonným zinečnatým preparátem proti množárenským plísním.

5. Vysévá se samozřejmě do inertního substrátu, ani nad ničím jiným bych se nepozastavoval než nad říčním pískem, ostatní materiály zcela ignoruji, protože ten správný pískovcový písek má v sobě něco co působí jako stimulátor, i když v něm nic není, a tím je mikroelektrické pole!

6. Samozřejmě rostlinky se větrají hned po vyklíčení a musí to stát v místě kde je klid, klid, a klid, a slunce tam posvítí jen ráno nebo večer na pár minut. To je vše jen s občasným přemlžením, dále takhle pokračujeme asi 6 - 8 - 10 let, kdy pravokořenná aztekia vykvetou.

 

 



AZT valdezii, Linares.
Jsou prostě situace kdy je lépe roubovat než nemít. Rostliny jsem tak koupil - na nejhorší podnoži všech dob - na jusbertu. Kdysi jsem zkoušel pravokořennou M. herrerae, do centimetru dobrý, ale pak mi to vše popadalo tady v těch mokrých plísňových cyklech - a pochopitelně v normální zemině. Rostliny na obrázku dosáhly od léta z 1cm na 2cm a přitom je zálivka velice odflákávána, aby si udržely přirozený tvar.

 

Jak na roubovance? Horká novinka se prostě naroubovat musela, zvláště když první semena měla cenu diamantů stejné váhy nebo ještě vyšší... Protože naroubováním se leccos zjednoduší ale i leccos ztíží podíváme se na to.

VÝHODY ROUBOVÁNÍ:

1. Udržení a namnožení vzácného druhu, bez ohledu na kvalitu, ta se odladí potom.

2. Odstranění potíží s citlivými kořeny.

3. Zrychlení růstu.

 

NEVÝHODY ROUBOVÁNÍ:

1. Rozodnožování, monstrozity, či až roztržení z překotného růstu. Tomu zabráníme volbou pomale rostoucích podnoží Ferocactus nebo Mammillaria. Holt na jusbertu, myrtiláči či echinopsis uděláme z želvy dostihového koně a pak to také tak bude vypadat. Kopce odnoží a málo květů, takže semena žádná. To pak jen svádí k množení zase odroubováváním odnoží a celý problém eskaluje, až už zájemce v x-té fázi dostává od kšeftařů úplně nemocný brak podle hesla poslední propadne peklu.

2. Konkrétně aztékia (ale i SBC) musíme trvale chránit před sluncem, což se podnoži moc líbit nebude.

3. Také je nutno velice se krotit se zálivkou, zejména v březnu, kdy hladová a žíznivá podnož má spoustu čekacích kořenů, kteréžto po zálivce zaberou tak, že natlakovaný roub se roztrne. Proto tyto rostliny  na jaro pouze mlžíme a zalejeme je až v létě, ovšem při teplotách pod 30C.

 

Pokud chceme naroubovat vlastní semenáčky (5mm a více), vezmeme alespoň 5 cm FRC glaucescens, nebo MML wildii a nejprve fikneme žiletou roub - ne víc než 1mm plátek a pak seřízneme podnož aby byl vidět celý kambinální kruh s cévními svazky- tečkami a na jednu z těch teček semenáč posadíme. Fixujeme bavlnkou, kterou roub omotáme křížem krážem jednu smyčku za druhou jako když pavouk ovinuje kořist, až roub zcela zmizí. Je to jako bychom si prostě namotali vlnu jen tak mimochodem přes dva kaktusy. Druhý den to můžeme sundat. Celá operace nezabere víc než 30 sekund, zkuste si to cvičně s hrachem nebo nějakým běžným kaktouskem je to velice pohodlné a příjemné - čili smrt gumičkám !
 

Roubování klíčenců okolo 2mm, vezmeme alespoň 10 cm FRC glaucescens, lobivku či trichocereus, seřízneme nejdřív podnož a pak do kambinálních teček vrtneme lancetou malé závrty a do těch důlků jemně strčíme klíčenec, kterému jsme odťali centrální kořínek těsně u hypokotylu, přiroste sám vmžiku. Na takovou podnož se vejde až 8 klíčenců,na opuncii až 50 či 100...Potom se to za rok, za dva přeroubuje na samostatné podnože.

 



 

 

 

Co s odrostlými semenáčky a jak na přepíchání ? - článek na přání.

 

Úspěšným výsevem to ještě nekončí, protože dřív či později semenáčky tak dorostou že mezi nimi není žádné místo a musí se přesázet do většího. K tomu  je nutno připsat několik obecně platných zásad.
 

1. Provádíme na jaro nebo uprostřed léta, aby se zachytil růst v rovnodennosti.

2. Misky jsou přirozeně větší a hlubší, ne všah hlubší víc než 6cm. Drenážní otvory jsou nezbytné.

3. Osobně se vyhýbám pikýrování rostlinek menších než 0,5cm - je to zbytečná námaha jak pro kaktusáře tak pro rostliny, optimum je 0,8 -1cm průměr, ale při nahloučených výsevech se to někdy nedá.

4. Půda - jelikož sejeme do inertních substrátů aby nám to nezplesnivělo, půda pro starší rostlinky má být živná, ale stále s přídavkem 30% písku. Jen choulostivé druhy v krajním případě přesadíme do toho v čem rostly od mala - čistý perlit, 100% písek atd.

5. Před vlastním přesazováním týden nezaléváme a po něm alespoň 2 - 4 týdny.

6. Přepíchané nesmí i po aktivaci na přímé slunce!!!

 

Trocha obrázků z praxe:

 

Demontáž misky provádíme opatrně aby se to nepopíchalo nebo nepoztrácelo. Šipka ukazuje jeden semenáček těsně před ztracením...

 

Kvalitní substrát základ úspěchu! Dvě demontované misky a jedna připravená a jedna přesazená.
Pozor na záměnu jmenovek ! Hloubka nových misek je 6cm, kořeny nezkracovány. Místem nešetřit, jinak to za půl roku můžeme dělat znovu !

 

Někdy prostě kořeny třeba zkrátit, jinak by se to nedalo sázet. A to brutálně na max. dva průměry rostliny. U vzácných druhů je potřeba si tuto operaci rozmyslet. Výsev také vytřídíme na větší a menší rostliny a sázíme... je-li jich hodně... tyto sorty zvlášť.

 

Semenáčky po měsíci přivedené do vegetace pomalu přivykáme na slunce.

 

Haageocereus versicolor KK, 2cm x 3cm. Rostliny po přepíchání, při vydatné zálivce rychle přirůstají.

 

Závěr:  Sbírka bez výsevů je mrtvá sbírka bez budoucnosti. Každý správný kaktusář dělá výsevy, protože není nic příjemnějšího než si moci vybrat z vlastního výsevu stovek semenáčků do sbírky ty nejzajímavější rostliny. (Horší co s tím zbytkem...)

 



 

Výsevy do normálních podmínek - skleník, okno, byt, květen 2016 ETAPA III

 

Protože poznatků není nikdy dost, je třeba pokračovat:
Výsevy otevřené - vlastní metoda, klíčení na chatě u okna a ve skleníku za přirozených podmínek. Tyto výsevy jsou závislé na počasí a proto je to pracnější pohlídat než výsevy do fytotronu. Počas klíčení zasáhly dvě studené fronty a tak jedna miska z 1000 klíčenci prostě zplesnivěla. Je nutno striktně používat inertní substráty, protože někdy ani chemie nestačí. Počet vypěstovaných rostlin z přirozené metody - otevřených výsevů - je stejný jako z kultivátoru, jen je to někdy míň pohodlné. Pokusně byly zjištěny zajímavé věci...

Detail ukazuje nikterak zřídkavou vadu - "uplavaný výsev". Není to žádná katastrofa, demonstruje to , že semena lépe klíčí pohromadě, jen se to musí brzo přepíchat a to je zbytečně pracné. Taky začne brzy "přirozený výběr"...scípá jedno za druhým.

 

Tady to je podobné, jen s tím rozdílem, že část misky zasáhlo slunce, vyklíčilo jen to co bylo ve stínu...

 

Další kontrolní srovnávací pokus: křemičitý písek versus říční písek. Vyset stejný druh 2 x 100 semen. Další debata na toto téma je zbytečná, do křemičitého písku prostě nevyséváme ! Klíčilo to se spožděním 2 týdny a velmi blbě...

 

Rozmary počasí s tím mohou zamávat kdykoliv. Prostě půlka semen se nehne.

 

Větší porce (300 semen) lépe klíčí a lépe roste, ale také lépe hyne...

 

Závěr: Otevřené výsevy jsou trochu loterie závislá v době klíčení na počasí, je-li lepší a stabilní pak jsou výsevy lepší než z kultivátoru protože za 2 dny je všechno venku a rychleji to roste, ovšem tuto výhodu můžeme při špatném počasí snadno ztratit i se vším co je v miskách...

 


 

 

Výsevy do kultivátoru zima 2016 - aktualizace a zakončení

 

A jak to vypadá po půl roce v červenci 2016?
Výsevy z fytotronu byly přeneseny normálně do skleníku, kde vegetují mezi dospělými rostlinami, jen před prudkým sluncem se občas musí přistínit novinami...



Zblízka jde vidět semenáče z únorového klíčení a potom z masivního doklíčení cca 80% v květnu...

Zde v zimě vylezlo jen 20 semenáčů a opět doklíčilo...

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tak peroxiďárna i s nafouklým substrátem nedopadla vůbec špatně.
Odlaďovací výsevy z Vánoc - zbylo 40%, nyní tady jsou ty ostré, už je vše jasné:
 

G. riojense TOM 07-233, 1 hodina - začátek klíčení.

 



G. riojense TOM 07-233, 3 dny po vyklíčení. Detail fixovaný na střed kamínku ukazuje kolik toho ještě vylezlo. Výsevní miska je focena v takřka vysušeném stavu.




G. vatteri LF 96, 7 dní po vyklíčení. Výsevní miska je focena v takřka vysušeném stavu.



G. mostii-bicolor VS 665, 7 dní po vyklíčení. Výsevní miska ukazuje optimální vlhkost substrátu, kterou je ovšem těžko udržet na konstantní hodnotě, neboť při svícení substrát vysýchá a uzavřením fytotronu se sice vlhkost udrží, ale zase se zvyšuje teplota a riziko plísní.
 

G. riojense ssp. piltziorum P 38, 7 dní po vyklíčení. Výsevní miska je focena v takřka vysušeném stavu. Výsevy potřebují sucho a vzduch !!!



 

G. sanluisense ( fischerii ) ssp. robustum MT 07-143, 14 dní po vyklíčení a stále klíčí. Typická semena s dormancí. Tato miska ještě bude dokličovat klidně i 4 měsíce, závada není v semenech, je to jen standardní pojistka proti nepřízni počasí, výsev je třeba aktivovat v několika periodách za sebou s dostatečným časovým odstupem ( 2 -4 týdny ).

 

Závěr - teď už mohu napodruhé napsat s jistotou:
 

1. Substrát, velice řádně připravený, takřka inertní, použitý byl osvědčený říční písek s max. 10% říčního bahna. Písek nebyl nijak prán, zato byl okyselen peroxidem viz níže...
Říční písek obsahuje u nás výhradně glaukonitické nebo železité pískovce. V ČR jsou už snad jen 3 řeky, které meandrují a tvoří tak přirozené zásobárny písku různých frakcí v ostrůvcích meandrů. Proto jiný materiál může působit jinak, je nutno to vyzkoušet. Výsevy provedené pokusně do čistého křemičitého písku vůbec nerostou dobře, příliš to vysýchá, semenáče jsou mrňavé a strádají.

2. Aktivace - mně stačí svícení 8 hod. denně  - víc by se to moc sušilo není to dobré. Poté co vyschnul vykypělý peroxid jsem zhruba za 5 dní začal s mlžením až jsem se dostal na trvalé udržení vlhkosti, ale nikdy jsem nešel do mokra aby to teklo horem dolem.  V případě rozvoje plísně by rychlý návrat k vysušení pak nebyl možný. 

3. TEPLOTY - Po aktivaci opět klíčilo skoro vše do 3 dnů, držel jsem na +28 +30 C, ale už za dva dny jsem podložil vrchní víko 2cm rámem aby tam šel ze všech stran vzduch. Přes den jsem to přikryl ať se to trochu podpaří - ale nikdy jsem nešel nad +30 C. Na noc vše sundat a odvětrat a teploty pod +20C.

4. TEPLOTY a VLHKOST - Už při klíčení třetí den bylo víko stále s mezerou odkryté trvale a teploty uvnitř nešly přes +24C v noci klesaly pod +20C. Vlhkost klesala na až úplné vysušení. Za žádnou cenu jsem nechtěl jít přes +25C a izolační igelit byl už druhý den označen za největšího nepřítele. Ukázalo se že úplné zatěsnění s teplotami okolo +30C a zalitím je horší než teploty max. +24C a úplné vysušení.

5. Další režim. Stále větrám, teplo držím do +24C a na noc přemlžuji. V sobotu a neděli, kdy to můžu pohlídat zatěsňuji a zvedám až k +30 C, ale to jen jako za odměnu...Po 14 dnech bylo poprve velice slabě přihnojeno výborným hnojivem Plantacote. Večer následoval oplach a kontrola, víko bylo opět zvedlé na vysokou mezeru.
 

Vzduch, minimální vlhkost a nízké teploty to je ono.
 

PS: Jedná se o výsevy gymen do kultivátoru. Výsevy mexických druhů jako TLC, FRC, MML aj. obecně vyžadují teploty o +5 C vyšší pro zdárný vývoj. To je snad ale lépe počkat do půle května a pak vysévat v chatě, skleníku či pařeništi nebo na jižním okně v bytě, než to mastit v kultivátoru s rizikem naběhnutí plísní v zimních měsících a v uzavřených vlhkých prostorách.




 

Výsevy - chyby a omyly.

 

Trochu něco i pro zasmání tu musí být a tak přikládám dvě fotky vykypělých výsevů, které jsem slil 10% peroxidem. Naštěstí už vím co to dělá, takže semena jsem vysel na to až potom. Kdo by byl pomyslel, že říční písek obsahuje tolik vápna... Materiál by natlačen zpět do kelímků, poté vyseta semena, ovšem v kultivátoru to lezlo už zase nahoru...

 

Tentokrát naostro, pořádně a bez zbytečných nehod... a sakra...tak nic.

 

Příjde vám to jako pořádná práce ? No dlouho jsem se tak nenasmál...

Spěchal jsem s tím protože mně pěkné počasí táhlo ven, tak to i tak vypadalo... Na lokalitě minerálů jsem byl ale daleko úspěšnější...

No a aby to byla férovka, za 14 dní se podíváme jak ta peroxiďárna dopadla, viz výše:

 

 

Výsevy do kultivátoru - Vánoce roku 2015.

 

Tak už jsem konečně postavil fytotron - jak tady u nás říkáme, a zkusil provést výsev do řízených podmínek. (A letos desátý pokus a první úspěšný, tak extrémní podmínky tady byly ). Pro obvyklý pracovní shon koncem roku se to trochu protáhlo, chtěl jsem startovat už v říjnu a tak jsem dohotovený kultivátor zajížděl naprázdno 4 dny před Vánocemi (20.12.) a 24.12. inicioval vysetá semena přemlžením a poté pořádnou zálivkou.

Sestava:

  • 30L terárko kam vleze max. 21 misek od termixu = cca 2000 semen. Malé ale stačí.
  • Dvě zářivky asi 2x 30W kuchyńská svítidla s předřadníkem
  • Meteo mini stanice s měřením teploty, tlaku, vlhkosti, paměť, hodiny, aktuální vývoj tlaku, predikce
  • Časový spínač s rozdvojkou
  • Krycí igelit, stínění, uvnitř odsávačka na vodu - nyní už nepotřebná, rozprašovač.

Obsazení:

  • 15 mističek od termixu s 15 druhy (výhradně) gymen po cca 100 zrnech v porci
  • Půdní výsevy do normálního substrátu 10x a do čistého písku 5 x
  • 1 pokusná miska semen spálených sluncem a 1 miska úplně plesnivých
  • Iniciováno 24.12, 25.12. klíčí první dvě misky v rohu, do tří dnů pak vše ostatní, až na spálená semena.

Provozní údaje:

  • Doba osvitu - 8 hodin ( 8 -16h)
  • Teplota denní fáze max.+28,5 C
  • Teplota noční fáze min.+18, C
  • Tlak denní fáze 990 hPa
  • Tlak noční fáze 1030 hPa
  • Vlhkost ve fázi klíčení 80%
  • Chemikálie iniciace 0,5% H2O2, pouze přemlžení
  • Chemikálie startu 3% Rovral, plné podmočení

 

Cvičný provoz 4 dny nasucho, co to bude dělat, k odečtu hodnot atd. Je to menší, ale ty lampy se mně tu válely, spínač, akvárko a meteostanice taky, tak jsem to jen dal dokupy...


Nedejte se mýlit - dnes je 27.12. 2015 a po třech dnech ostrého provozu (od zalití podmokem) se to tam kaktusy jenom hemží.

 

1 hodinu staří klíčenci

 

3 dny staří klíčenci, pochopitelně všechny druhy nejdou naráz.

 

Detail výsevního pole, průběh klíčení odhaduji na týden, než vyleze vše co vylézt může a se to postaví do správné polohy. Kořen jde dolů a hlava nahoru, pak se kaktusové mimino samo normálně postaví na vlastní "nohy".
Chemický výměnné procesy, které probíhají v 1 milimetr živé kuličce by vydaly na tlustou monografii, ne-li celou knihovnu - Příroda je úžasná !!!

 

Závěr:

Dále bude následovat pozvolný pokles vlhkosti, pravidelně to odvětrávám už teď.

Protisciarové lapače se ukázaly jako nezbytnost a  - opravdu fungují !!!

Dobu osvitu zvažuji prodloužit na 10 hod. denně, ale možná by se to už moc přehřívalo.

Údaje o tlaku jsou správné, skutečně s růstem teploty tlak klesá ! - není to fyzika postavená na hlavu - totiž horním krytem odsálává teplo ven a o pokles tlaku u misek se stará konvekce. (vývěvový efekt). Proto to zřejmě vyklíčilo tak obrovským tempem. Také jsem se nejdřív divil, když na závěr svícení tam bylo 988 hPa, ale je to tak.

Jak pravil Moctezuma: "Vysévejte, neboť rostlin je království pozemské..."

 

 

 

Těžké výsevy roku 2015.

 

Ani devátý pokus o výsevy nevyšel pro extrémní počasí v zdejší lokalitě. Psát o extrémech už je trochu dokola, ale jestliže první týden v říjnu tady bylo +30 C a pálily se kaktusy pod širým nebem, pak ten příští týden bylo -3 C pod nulou...a deset dní zataženo v kuse.

Já, jako tradiční odpůrce výsevníků, klíčidel a fytotronů, už musím prohlásit, že se to bez kultivátoru prostě nedá (nemám ani jeden semenáč a to nejsem zelenáč :-D) a kultivátor co jsem loni seštrotoval, tak musím postavit znovu.

 

Čili na chlubení letos není nic, ale aspoň mohu nabídnout dvouleté výsevy. Dvouletí mrňoulíni, už jsou pěkní macci, začínají vystrkovat drápy a tak je se na co dívat.

 

G. intermedium P113 sv. od Salsacate patří mezi typická gymna, která se bůhví proč ztratila z trhu.


 

G. bruchii (lafaldense) VS643 Candonga- La Cumbre, a už pěkně narostlo a stále i v té zimě pokračuje, poslední zálivku plánuji na půli listopadu, takže ještě narostou. I trsovité druhy je potřeba čas od času namnožit  generativně -  tedy semenem, jak je tedy vidět - budou kvalitní rostliny, žádné odnože. Větší porce jsou výhodou, lépe to roste, ale když není dost semen vysévá ovšem i do 4ky květináčku.

 

 

G. sutterianum typ (n. inv. G. bisii),  KP 331, mezi Sta. Catalina a Villa Albertina, 870 m.n.m.
Krásná rostlina s květy krémové až růžové barvy, dobře se vysévá snadno klíčí a rychle přirůstá. Není náchylné na plísňové choroby. S názvem byly dosti problémy, jak se však nakonec správně ukázalo, vyséváme stará gymna s novými názvy...Je to kvalitní sběrovka, i bez ohledu na název jsem rád, že se ke mně dostala. Semenáče mají za dva roky skoro 2 cm a to byly pěstovány volným způsobem, menší rostlinky mezi těmi většími jsou z červencového dosevu 2015, čili pár měsíců staré. Je to fígl, protože ty větší ty menší potáhnou... a za chvíli se srovnají.

 

 

TLC hexaedrophorus VZD... V tom spočívá kouzlo výsevů, protože i tak malé semenáče už dokáží překvapit. Kupovaných semen zde bylo málo - porce hubená, a semena stará. Zbylo deset rostlin. 
 

 

Haageocereusy už jsou speciální disciplínou. Někdo by třeba namítl, že na tom nic není, ale já to zkusil a je to už trochu vyšší level. Semena byla naštěstí (dodavatel se dušoval) čerstvá a konstelace klimatických poměrů neobyčejně příznivá (to je hlavní) a tak to klíčilo slušně. Pěstování se neobešlo bez problémů - inertní substrát, potom zpětná deinertizace a do toho neustálé pravidelné padání semenáčů na plísňové choroby. Což  jsem značně utlumil Rovralem, proto v těch miskách něco mám.

 

Haageocereusy - už je vidět, proč jsem je vyséval. Pochází z mimořádně suchých a sterilních oblastí, proto je třeba to mít na paměti, nachystat si chemii a nepřehánět s vodou. Už se projevuje přirozená variabilita, takže je možno do sbírky zařadit rostliny v slušné variační šíři.

 

 

Závěr: Žádný není.

Tak to vypadá když se dařilo na podzim roku 2012 a jestli Quetzalcoatl bude nápomocen tak sem snad do prosince dám fotky, jak to letos trhá misky v novém kultivátoru...

 


 

 

 

Výsevy podzimní versus jarní.

Psát o klíčivosti semen jenom znamená dokazovat jak je člověk hloupý.

Po loňské zkušenosti jsem z podobných procentuálních taškařic zcela vystřízlivěl. Vyséval jsem cca 30 koupených a 20 vlastních druhů semen různého stáří. Počet semen v porcích byl cca 50 -100 zrn podle termixových kelímků do kterých seju nejraději, akorát to tam tak vejde a vydrží to vegetovat dlouho aniž by se to muselo hned přesazovat.

Nu což - říjen 2013 byl teplý +20 C, a v listopadu nastoupila vedra +25 C tak jsem si řekl, že není nač čekat a aby to byla nějaká provokace alespoň, vyséval jsem ve volné kultuře na venkovní stůl pod římsou...

Výsledek předčil očekávání. Než jsem končil s poslední miskou první dvě už klíčily. Seznam rodů AST, TLC, HGC, GYM, NTC, NWR. Jen z té poslední mám jen jeden semenáč i když mně z Brna došlo ujištění, že ta neowerdermannka měla prý semena čerstvá - nevěřím tomu. Klíčivost byla jinak enormní a rovněž tak i růst u všech domácích i kupovaných druhů. 

Jen namátkou pár misek:

Haageocereus pluriflorus KK550 s 50kovou porcí, kupovaná, velmi slušné.

 

Gymnocalycium lafaldense VS643, Candonga - La Cumbre 2x100 porce, vlastní, těšte se...

 

Gymnocalycium lafaldense VS643, Candonga - La Cumbre ještě jednou - povšimněte si, že polovina semen byla dormována a bez ohledu na dokonalé podzimní podmínky - jako pojistka- vyklíčila až při první jarní zálivce v březnu - červené semenáčky. To už byly všecky tyhle výsevy venku a pěkně na mrazu...

 

Dále nemá cenu se o tom rozepisovat. Jsou -li podmínky příznivé a semena zdravá, pak rostou jak o závod, jde o život ne ? Kout bedny z volné kultury při uklízení květináčů v prosinci 2013. Co to chce ? Tmu a vlhkost, na substrátu až tak nezáleží...klíčilo to i pod těmi květináči...

 

Že všecko se nepovede a někdy dojde k utnutí - svědčí tenhle obrázek - mísa s 2letými G. carminanthum, kompletně vypařených 500 ks semenáčků...

 

A jarní výsevy 2014 ? Nevyšly žádné a to máme už červenec 2014.
Dělat tedy jakékoliv závěry o klíčivosti semen je opravdu zbytečnost.

Takže vysévám už jen na podzim a zase jsem o něco poučenější...

 


 

 

Obecné zásady vysévání...

 

1. Dbejte těchto rad a dobře se vám výsevy povedou

2. Zásadně vyséváme v místnosti kde NEJSOU žádné rostliny a už vůbec ne kaktusy

3.Substrát je vhodné mít čistě minerální, takového složení aby dobře nasával a propouštěl vodu, ale aby i prudce nevysychal.

4. STERILIZACE SUBSTRÁTU TEPLEM: Pokud používáte tradiční zeminu ve složení jíl+rašelina+písek v poměru 1:1:1 je tuto směs nutno sterilizovat zahřátím nad 100 C v troubě v hrnci nebo v sáčcích v mikrovlnce...V obou případech může dojít k explozi, proto já to dělám na ohništi venku.

5. STERILIZACE SUBSTRÁTU CHEMICKY: Protože výše popsané je pěkný marast a dřina někteří kaktusáři namoří semena mořidlem, do půdy přimíchají bioparazitické houby nebo protiplísňové přípravky a celek ještě přestříknou peroxidem...Je nutno vědět, že chemie brzdí růst plísní, ale i semenáčků...

6. NEJLEPŠÍ KOMBINACE je asi čistě minerální substrát a semena po vysetí lehce přestříkat 5% peroxidem vodíku...V zálivce pak musíme dodávat živný roztok stimulátor+hnojivo v poměru 3:1

7. Vrstva substrátu by neměla být větší než 3cm, tedy plastikové misky, pěnové tácky, malé květníky apod.

8. V místnosti kde se seje má být nízká teplota v noci 0 až +10C. Přes den přímo u výsevu +25 až+ 30C.

9. Osvit má trvat 12 hodin denně, použití fytotronů, klíčidel, kultivátorů doporučuji, nejlepší je začít již na Nový rok. Kdo nechce navíc platit za elektřinu vysévá až v květnu-září.

10. S vodou nikdy nepřehánět, některé gymna vyžadují po vykličení zazimovat na cca 2-3 týdny-tzv. PRODLEVA v růstu. S přesazováním počkáme až když je to opravdu nevyhnutelně nutné, tyto práce mají být ukončeny do srpna. Nejlepší je první rok do toho nedlubat vůbec.

 

Zbabral jsem to...aneb proč to kleká jedno za druhým ?

Namísto přihlouplých rad z odborné literatury kdy často jeden autor opisuje od druhého předkládám skutečné poznatky z praxe:

1. Semenáč bělá, vodnatí a scvrkává se jako po úpalu - nadbytek mořidla ve výsevu, nadbytek chemikálií a stimulátorů

2. Semenáč se naklání na bok často s rezavou skvrnkou, tečkou na boku - požer larvou mouchy rodu Sciara, smutnice (Sciaridae), méně často hrbilky (Phoridae), vrtalky (Agromyzidae) a následné napadení hypokotylu hnilobami.

3. Semenáč se nenaklání na bok, má rezavou, hnědou skvrnu, u báze je patrné odškrcené zůžení - botrytida, monilióza, různé hniloby, nadbytek vody ve výsevech

4. Semenáč se naklání na bok beze skvrn, nemění barvu, scvrkává se jako po úpalu - antrakóza nejčastěji fazolová Colletotrichum (gloeosporium) lindemuthianum, Colletotrichum lagenarium, bramborová čerň, Alternaria solani a jiné.

5. Semenáče začnou mizet v misce z jedné strany a postupně to pokračuje podél linie či kruhu až je miska prázdná - postupný rozvoj plísně Fusarium spp., nejčastěji oxysporum, srpovnička, příliš humusu v substrátu

6. Semenáče začnou mizet v misce nahodile tu a tam až je miska prázdná - napadení hlísticemi,(Nematoda) nesterilizovaný substrát. Je nutno dodat, že parazitické hlístice Steinernema feltiae se používají k biolikvidaci výše zmíněných larev mouchy Smutnice

7. Semenáče rezivějí, zastavují růst a potom kolabují až je miska prázdná - požer roztočem Sviluškou chmelovou nebo třásněnkou, příliš suchý vzduch

8. Semenáče jsou pokryté jakoby bílým popraškem - podle všeho bakteriální onemocnění přenesené z krasulovitých rostlin, moučnivka

9. Semenáče odnožují či vytvářejí kristáty -požer hlenkami, chvostoskoky, nebo mšicemi, (přenášejí virózy)

10. Semenáče kapou jeden za druhým bez zjevné příčiny -příliš hustý výsev, chloridy v substrátu, nevhodné Ph, málo vzduchu  

 


 

Nemá to cenu po těch stovkách...

Loni mně málem trefil šlak z Dohnalíka, kdy jsem objednal snad 30 stovkových porcí semen kaktusů a většina z nich byla složena z 20 sáčků po 5 semenech v porci. Málem mně u toho ruce upadly jak jsem to vyséval v květnu do plata na zahradě, seděl jsem u toho do tmy a nebralo to konce. Semena to byla kvalitní, dnes je z toho už řada pěkných semenáčků, ale ta práce! Holt chápu, že se musí dostat na každého, ale jsem si řekl, že příště toto ne. Pokud není 100 zrn rovnou v porci, nemá to cenu. Totiž leckdy i ta stovka je úplné nic a rovná se k vysetí do 1. kelímku od termixu...Mám rád u všeho dostatek i když chápu, že taková Pelecyphora těžko 100 semen vůbec udělá. Proto ji také nepěstuji...Zkuste odhadnout jak dlouho trvalo čištění a jak velká musí být plocha nádoby na vysetí níže vyfocené porce:-)

 

10000 semen potentního Gymnocalycium intermedium P113 (ze 3 rostlin)

...Ano, správně na jeden dm čtvereční vejde 100 těhle semen, a jeden metr čtvereční má právě 100 takových decimetrů tedy 100 x 100 = 10000. Čištění zabralo kolem 1h. Vyseto to ještě není...

 

5000 semen Ariocarpus fissuratus...

 


 

Výsevy do inertních materiálů versus výsevy do půdních substrátů

Nejlepším měsícem na výsevy je srpen. Ať si říká kdo chce co chce, jsou měsíce kdy ani v tom fytotronu to neklíčí jak by mělo a nic s tím nenaděláte, ledaže by umělý výsevník byl vybaven redukcí atmosférického tlaku a ten zatím nikdo nepostavil...

Otázka plesnivění semenáčů stále není uspokojivě vyřešena. Fleischerova sterilní metoda má snad opodstatnění jen u extrémně specializovaných druhů problematických na výsev. Pro svoji pracnost  už náleží do historie a smysl má jen u druhů Strombocatus, Austrocactus, Pediocactus atd. I tyto druhy mi připadá takto množit zbytečně pracné - mnohem lepší je takovým kaktusům vytvořit přirozené podmínky a provést řízený autovýsev.

Za nejlepší z inertních materiálů považuji říční křemičitý písek, dnes jsou v ČR jen bohužel dvě řeky kde se dá sehnat, leckdy nezbývá než jej koupit předražený v obchodě. Antuka má svoje výhody pro mexické druhy, pro gymna je však spolehlivým jedem, tam je mnohem lepší žulová drť, což je ovšem zase drahá záležitost. Vhodné jsou i různé tufy, melafyrové drtě, nebo mleté zeolity s takřka univerzálním použitím. Agroperlit  je umělý granulát zrnitosti 2-5mm velice používaný i když po přeschnutí může působit potíže, je nutno jej hlídat. Za stupiditu považuji návody na výsevy do stavebního prachového perlitu, který nemá s Agroperlitem nic společného. Je dojemné kolik takových vážně míněných návodů koluje po internetu, jak ten prášek nejlíp v kýblu roztlakovat hadicí apod...Naproti tomu různé nerozpustné kočičí steliva, hygromull, liapor, keramzit atd. jsou o příslušné zrnitosti velice vhodné.

Žádný inertní materiál ani metoda nás však neuchrání před infekcí výsevů od plísňových patogenů, které jsou na povrchu a uvnitř semene. Je proto dbát na přípravu semen a tyto proprat těsně před vysetím, přestože jsme je již vyčistily při sklizni. Vypraná semena můžeme na několik hodin namočit do fungicidů nebo oxidantů - KMNO4, H2SO4, H3PO4, ovšem je nutno počítat s tím, že každá chemie má vliv i na zárodky rostlin. Já jako lenivý používám po vyprání nástřik 10% peroxidem vodíku, což má trochu naleptat slupku semene, trochu zbrzdit případné infekce a trochu podpořit klíčení.

Co s tím dál ? Inertní materiál žádné živiny neobsahuje, takže je nutno je dodávat v zálivce. To je nevýhoda oproti půdním substrátům, kde neriskujeme žádné spálení kořínků hnojivem, nebo předávkování stimulátory či naopak živoření rostlin.

Půdní substrát naproti tomu odbourává riziko při přechodu semenáčů z v podstatě hydroponického režimu na normální, přírodní. Nevýhodou, je že musíme zamezit šíření infekčních patogenů ještě navíc obsažených v půdě a to její sterilizací, jedno jakým způsobem. Sterilizace nemůže být nikdy dokonalá. Před léty jsem k tomu používal vysokých teplot, za což jsem od některých kaktusářů sklidil kritiku, ovšem směřování bylo jasné - vytvářel jsem tím zase jen inertní materiál.

Za nejpodstatnější věc vůbec považuji oddělení výsevů od veškerých rostlin všeobecně kvůli přenosů škůdců.

Pečlivě provedený výsev do inertních materiálů tedy nemůže skončit fiaskem, pokud do něj nepustíte přímé slunce nebo kočičáka

 


 

Úskalí vysévání gymen

Mám-li hodnotit obtížnost rodu na vysévání (v prvním roce života semenáčků) pak bych si posloužil číslem 6 na 10stupňové škále. Zajisté se najdou snažší, ale i obtížnejší rostliny na pěstování, a v rámci čeledi Cactaceae si snadno dovedeme představit rody a druhy na příčkách posledních - AUS, PDC, SCL,  9 -10, těžko však vybrat rostliny na místo první - s minimálními nároky na pěstování, které by měl zvládnout i nekaktusář výsevem neočištěných semen v nesterilizované půdě.

Jak je to u rodu Gymnocalycium a co s tím ?

Jednou ze zajímavých skupin je okruh G. pflanzii s převážně prachovými semeny velkými okolo 0,5mm což neobyčejně ztěžuje jak přípravu na výsev tak i další manipulace, protože vyklíčené rostliny  jsou velice malé. Vyčištění jedné dávky semen z několika plodů (naráz) mi zabere 4 hodiny, při dvojitém praní a sušení nejsem schopen ten čas zkrátit. Další poznatky shrnuji heslovitě:

1. Praní a čištění semen.

2. Příprava na vysetí do inertního substrátu, požadavek na kyselost a naprostou absenci humusových půdních látek.

3. Vlastní klíčení podmíněné předchozím periodickým zavlhčováním. Rozhodně se to nedělá tak, že misky se namočí a přemočené stojí do doby než to začne klíčit. To se mi neosvědčilo, masivní zalití provedu až jak vidím, že se první semena začínají probouzet.

4. Snížení vlhkosti po vyklíčení a mírná dávka hnojiva + stimulátoru. Potřeba živin v čistém písku je pro vyklíčené mrňoulíny tak malá, že toto stačí provést jednou za 3 měsíce. Látky v substrátu totiž klesají dolů, kam je splachujeme vodou při mlžení a tam se taky táhnou kořeny. Zálivku spodem u výsevů tedy vůbec neužívám.

5. Další pěstování spočívá v dopěstování do pikýrovací velikosti - ( každý jak se cítí ) a přechodu na živnější substrát. Po přesazení nezálevám min. 7 dní.

 

G. pflanzii - zegarrae WR 183 vyseté o Vánocích 2010 -  200 sem. v květináčku 10cm. Klíčilo ve dvou etapách s měsíčním odstupem. Zorné pole ukazuje zajímavosti, že většina semenáčků má průměr 1mm, šipkou vp. je označena  2,5 mm velká "obluda" z prvního klíčení, šipkou vl. pak pofidérní semenáček zbělený buď následkem reakce na stimulátor nebo je to albín přírodního původu, pak by stál za naroubování. Nejmenší klíčenci mají 0,5mm. Klíčivost v čistém písku cca 90%

 

I když venku lehce namrzává, výsevy je nutno občas dát na přímé únorové slunce. Za hodinku se krátce vydýchají, trochu osmahnou a pak putují zdravší do fytotronu, kde jim za měsíc už skončí leháro nástupem  do normální kultury. Nejbližší květináč - G. ochoterenai v. scoparium GN 95-859/2839.

 

Je- li semen málo, provedeme hnízdový výsev. ( G. papschii )

 


 

Výsevy potmě, aneb není všem dnům ještě konec

Výsevy jsou podstata kaktusaření - kde jinak by se vzaly všechny rostliny k pěstování. Proto je to stále téma č. 1

Letošní sezóna - jaro léto 2011 byla tak špatná v místní lokalitě, že neklíčila ani semena na záhonech ( 50druhů zeleniny ) natož potom ta kaktusová, o růstu jakýchkoliv rostlin ani nemluvě. Tak se stalo, že ani výsevy nejběžnějších vlastních druhů u nichž bych dal za klíčivost obě ruce do ohně - klíčily i napočtvrté s úspěšností 0 (slovy nula) %. Namazal jsem tedy spáleniny chladivým gelem - to abych mohl vzít zbytky rozumu do hrsti a připravil další pokus - který jsem nazval "Výsevy potmě". Metod je ostatně spousta, použil jsem tu dokonalejší -dvouvrstvý  substrát, aby se to nemuselo pikýrovat aspoň rok. Semena vysetá praná + standardně přestřik 10% peroxidem, ale umístění zhola nestandardní - na tmavou půdu v dřevěné chatce, kde přes den bylo kolem +40C v noci s bídou +10C a tma jak v pytli. A ejhle prevíti ! Během 2 dnů vylezlo vše co vylézt mohlo:

Nemá to cenu po těch stovkách ...2000 semen G. intermedium P113, vysetých potmě, tma semenáčům nevadí vynesou-li se na světlo včas tj. do 1 týdne po vyklíčení.

 

5000 semen G. carminanthum P133. Tady to nejen že přeschlo, ale i opomenutí včasného vytažení způsobilo etiolaci klíčenců. Nic neva, jedeme dál, něco zbýt musí.

 

Když jsem viděl tyhle "zápalky" nejdřív mně oblilo, že jsem to přehnal, a že toto budou první klíčenci, kteří to schytali nejvíc. Pak jsem přišel na to, že to je zajímavost hodná zaznamenání: Podle slupky se totiž evidentně nejedná o G. carminanthum. Týden jsem si s tím lámal hlavu, neměli byste šanci na to přijít. Ano ty tažeňoury jsou ariocarpusy. Pár semen zůstalo v recyklovaném písku, který prošel mrazem pálením na plotně a ještě to vyklíčilo.

 

Výsevy potmě vidím tedy jako perspektivní metodu jak vynutit hromadné klíčení když nic nepomáhá, a máte -li dostatek semen doporučuji vyzkoušet ať můžeme vznést seriózní vědeckou debatu. Pokračování příště: vysévání ariáků potmě...smiley

 


 

Z výsevů 2010 -11,  ukončený aktualizovaný článek :

 

TLC.  hexaedrophorus, Atotonilco, DUR.,   klíčivost 80%            

30dní

90dní

  1 rok

Závěr:    Naprosto bezproblémová rostlina, provede-li se výsev do inertního substrátu. Výborný růst v prosinci a lednu, kalamita v květnu při teplotě +34 C kdy krčková hniloba zkosila 50% již velkých semenáčů. Pozor tedy třeba dávat vždy.

  

TLC. schwarzii, Fortin Agrario,  klíčivost 30%                                 

Dále muselo být přesazeno - tento jeden květináček zabral 4 hod. pro dlouhé kořeny cca 5cm, které jsem  nezkracoval, substrát byl použit ten samý  ve kterém se klíčilo, jen byl promíchán - vyhnojení, a zajímavé je, že ještě i poté vyklíčila některá semena, a to hlavně ta co byla 1cm pod úrovní substrátu !!!

30dní

90dní

1 rok

1 rok - detail

Závěr:    Naprosto bezproblémová rostlina, provede-li se výsev do inertního substrátu. Výborný celoroční růst, mezi zálivkami prodlevy aspoň měsíc. Nulové ztráty.

 

LOF. williamsii (fričii), Parras,Viesca  klíčivost 100%                                         

Dále došlo k trapné události - ochranná fólie se shrnula tak, že přímo do výsevu lofek kapalo a kapalo - až začaly kapat i semenáčky... Žádná lofka nevydrží stát měsíc ve vodě a při raních mrazech, všimnul jsem si toho pozdě. Vysušeno ve fytotronu, přesazeno.

30dní

90dní

1 rok

Závěr:    Nejde to tak snadno ani v inertním substrátu. Zálivka s prodlevami aspoň 3 měsíce. Pár rostlin nezvládlo květnová vedra, vyžaduje polostín, růst je velmi pozvolný.

 

G. capillaense VS41, Tana, Caňada,  klíčivost 100%,                    

Tohle nezmar gymno je radost vysévat, ovšem ze začátku rovněž vyžaduje pečlivost. Pro kaktusáře je vždy potěšení, když ve výsevu semenáčky postupem času přibývají...

30dní

90dní

  1 rok

Závěr:   Snadný druh při citlivém řízení výsevu. Výborný zimní růst, na jaře stagnace, trochu s tím zamával Arpalit , ale sviluška by to zřídila na vyhoz. Ztráty nulové. ( Dva kelímky po přepíchání ).

 

G. intermedium P113, Salsacate,   klíčilo až za 120dní

Nevyklíčilo ani v červnu, ani v srpnu, ani v září - ze srandy jsem přistrčil do fytotronu, kde za dva dny začalo klíčit. Tak tedy až napočtvrté, z prvního klíčení jsou patrné 2 vyvinutější semenáče uprostřed květináčku.

Zde se jasně ukazuje jak jsou některá gymnokalcia vrtkavá (ale i počasí) a že úspěchů s výsevy kaktusů je možno docílit jedině opakováním a systematickým směrováním k co nejoptimálnějšímu sladění všech faktorů ovlivňujících pěstební podmínky. K tomu je zapotřebí ovšem "prodělat" řadu sezón, vysévat kontinuálně a nenechat se odradit neúspěchy.

7dní - dokličování 90%

 

  půl roku

Závěr:   Tohle na škůdce náchylné gymno snad už konečně bude v ČR hojně k dispozici, letos jsem vysel 10000 semen různými metodami. Po překonání dětských chorob roste jako o závod. Ztráty nulové.

 

G. carminanthum P133, Sra. Ambato

Jen tak namátkou vyfocené po 120 dnech. Klíčivost těchto semen je extrémně dobrá, s dalším pěstováním je to horší. Druh je dosti citlivý na plísně a hniloby. Po vysetí do normálního substrátu mi nezbyl ani jeden semenáč. Po vysetí do inertního materiálu jsou zase semenáče velice malé - mají 3mm za 4 měs. Pokus o deinertizaci pouhými 5%  jílu přepáleného na cca 300 C po dobu 20min. ukázal, že okamžitě naskakuje hniloba - jest tedy tento druh náchylný na napadání spor hub do výsevu ze vzduchu. Dospělý kaktus je přitom snadný na pěstování ve volné kultuře, výsevy lze však brát jako kaktusářskou maturitu.

120 dní

1 rok

Závěr:   Tenhle druh mi dal nejvíc zabrat ze všech kaktů vůbec. Ztráty 60 %, mám dva kelímky, cosi by mělo být konečně k mání.

 

Výsevy jsem provedl v červnu  2010 - naprosto nevhodný měsíc a při mizerném roku to i tak vypadalo. Použitý inertní materiál - říční písek, bez sterilizace, jen semena po vysetí přestříklé peroxidem 10%.

Výsledky: Moje gymna mi klíčila cca na 60 %. Ariáky cca na 30%, protože při klíčení zmrzly. Koupené teláky 1%, 30%, 50%, 70%, 90% . Celková bilance podprůměrná, vzhledem k extrémnímu roku je to velmi dobré, protože šlo o život. Z klíčení semen se nedají dělat žádné obecné závěry, pouze závěry k dané lokalitě a místním podmínkám.

 

Rada na konec, vlastně začátek: Každý rok vysévejte ať je nás víc !!!

 

TOPlist