Minerály sbírkové

Minerály sbírkové

 

 

dolů na nabídku kamenů    dolů na konec

motto: spad mi šutr na nohu  -  teď dělat web nemohu !

AŤ JSI Z BRNA NEBO Z CHEBU, VÍTEJ NA MINERÁLNÍM WEBU !

specialista na šutry radí: Ostravsko  -  světový primát v unikátních minerálech !!!

další hromady kamení a jiných materiálů můžete vidět v rubrice Minerály regionální - aktuálně na tomto webu !

 

! Mineralogům vstup na vlastní nebezpečí !

 

 

Co našlo kolem Ostravy v roce 2011

aneb konkrece všude kam se podíváš

Tato sekce ještě bude přepracována a pravděpodobně přesunuta na stránku regionální minerály.

 

Tentokrát je to povídání o UFO, co sice nelítají vzduchem, ale válejí se na zemi a pod zemí, má se za to, že jsou minerálního původu, ale kdoví jak to bylo...

 

 

Sideritové a dolomitové konkrece typu UFO se v Pobeskydí vyskytují na více místech, ovšem to co se táhne v pásu od Těšína přes Sviadnov nemá jen tak obdoby. Vezmeme to zkrátka:

 

Popis: Jedná se o dolomitové konkrece, prostoupené limonitem a sideritem, často směsné typy, nikoliv však tmavé těžké pelosiderity známé z uhelných hald. Vyskytují se bez jádra i s jádrem, pak je většinou vyplněné aragonitem a kalcitem - deformované XX až několik centimetrů, vzácně tetraedritem, sfaleritem, barytem a pyritem - xx do 3 mm. Občas se vyskytnou i tzv fantómové konkrece, z působení podobných sil vznikají jakoby obrysy či dokonce konkrecové tvary na jiných minerálech i horninách. Vesměs jde tedy karbonátové konkrece různých přechodových typů, s rozměry od několika cm až po 5 metrů !

Výskyt: Konkrece se táhnou v pásu přesně z východu na západ (či obráceně) zhruba po výše uvedené trase,  vážou se na kvartérní jíly, váté hlíny a spraše. Objevují se různě na polích pod povrchem v hloubkách od 1m do cca minimálně 200m, volně ložené v prostoru, vyvětralé a vodou vyvlečené v erozních rýhách, ronech a žlabech. Ve svahových odkryvech a sesuvech padolského hřbetu jsou dobře patrné, gravitačně sestupují a akumulují se v nejnižších polohách, kde je transportují a ničí vodní toky jako Ostravice, Morávka atd.   

Vznik: Vysvětlit jak tyto konkrece - UFA vznikly,  je mimo možnosti současné vědy a přesahuje poznání dnešního člověka. Konkrece z malých hloubek mají kulovitý nebo roubíkovitý tvar, postupem do větších hloubek se zřejmě vlivem tlaku mění na čočkovité útvary, rotační elipsoidy- rugbyový míč, až se konečně zplošťují do disků, či na úplné "mince" - tvar "penízoid" či "donut" s dírou uprostřed.

Základním materiálem je dolomit - bílé šedé barvy, potom siderit - okrová nahnědlá, často povlečen limonitem či práškovým hematitem. Pro vznik z malých po velké by se dalo usuzovat, že dochází k prosté akreci, to by ovšem znamenalo, že vznikají stále i dnes (jako bahenní ruda) a jednoduše ze zárodečného jádra dorostou v konkrece obludných rozměrů. Proti tomu však hovoří vznik fantómových konkrecí, které se udělají jakoby narýsované v jiném materiálu z " ničeho nic" už ve velkém formátu. Nejenom, že narostou na pískovci, dokonce se udělají i z půdy  !!! To by znamenalo, že buď sama přítomnost již "hotových" konkrecí má vliv na okolí, podobnými silami jako rostou krystaly či pseudomorfózy, anebo tu prostě působí faktory, které vznik konkrecí podporují, bez ohledu na to jestli už vznikají jako hotové v různých formátech naráz (odmíšením z roztoků), nebo narostou postupně akrecí (nabalováním).

Každopádně ani jedna z těchto teorií nemá prioritu a nic nevysvětluje, jedno je však jisté, že se to děje působením určitých přírodních sil, které ještě vůbec neznáme. ( Vlivy geometrických tvarů na prostředí či opačně, anebo kdoví co a kdo vlastně... )

                           

Další fotky konkrecí zde

 

 


 

Co našlo kolem Ostravy v roce 2009

 

Křemenné hmoty

Jsou mezi sběrateli velmi oblíbené. Ostravsko nemá naleziště takové jako v Podkrkonoší, avšak i zde je několik melafyrových lokálních oblastí, vázaných na vulkanismus hlubinných zlomů Karpatské soustavy. O to více jsou nálezy zajímavé a textura chalcedonů atypická. Označení odrůd je spíše sběratelského rázu, ale pro orientaci a třídění nálezů přece jen podstatné.

Bleskový  - zříceninový achát

Základem je matrix buližníkového typu, do jehož trhlin se vlévaly křemenné roztoky

 

Achát plamenový 

Je velice zřídkavý ale dobře odlišitelný typ, zavlečený ledovcem z neznámé lokality mimo ČR

Rosacitrín

Materiál, pro který jsem byl nucen zavést tento pojem, představuje směs růženínu a citrínu, poměrně zřídkavý, ale přesto dobře vymezený typ. Druhá strana rosacitrínu ukazuje proč tohle pojmenování. Všechny nalezené kameny jsou takové. 

 

Opál v hornině, limnokvarcit

Nové naleziště tohoto materiálu kde se vyskytuje v obrovském množství, ale nevalné kvalitě pro broušení. Základem je opukové souvrství nasedající na Slezský příkrov. V opuce jsou polohy horniny rovnoběžně páskované opálem, které postupně přecházejí v křemelinu a nakonec až v dřevité opály. Jakostí nemohou konkurovat dřevitým opálům ze SR, zejména pro svoji tříštivost. Lokalita má mocnost několik metrů a táhne se v pásu od Datyň až kamsi za Polanku n.O.

Vzpomínka na Hončovu Hůrku

Dnes již beznadějně vybrakované naleziště, přesto pozorný sběratel jako já, může mít štěstí, ale raději s tím nepočítejte, mně takové kameny vyskakují samy ze země...Ametystová geoda s typickým světle fialovým křemenem obvyklým pro tuto lokalitu. Geody jsou vlastně konkrece, proto na tomto webu nesmí chybět. Na druhém obrázku kalcitová geoda ze stejného místa.

Kalcit  - cvočkovec

Co Ostravsko Ostravskem stojí nepamatuji si, že bych někde viděl takhle krystalovaný kalcit. Tenhle se navíc ukrýval v jílovité geodě, které se bohužel rozletěla na několik kusů. Materiál pochází z lokálních vyvřelin u Frýdku - Místku. Na druhé fotce je vidět s narostlým krystalem aragonitu, částečně korodovaného. Průměr geody byl 12cm, největší krystal 3cm

Kalcit hematitová konkrece

V podstatě se nejedná o konkreci jako takovou, ale o valoun krevelu prorostlého kalcitem. (Nebo obráceně ? ) Tenhle materiál se po vybroušení nazývá zříceninový mramor.

Krevel

Když už jsme u toho krevelu - toto je prášková forma stmelená do valounů , ve vodě přece jen zvolna rozpustná, protože je vysrážená z horkých roztoků a uložena v podobě sedimentů. Tady bych si nedovolil operovat s názvem hematit protože, ačkoliv jakoby jde o ten samý minerál, poměr oxidů železa je celkem jiný, zde je vyšší procento limonitu. Tento minerál - hornina není leštitelný jako je tomu u hematitu. Existencí celé řady přechodových materiálů  se rozdíly vlastně stírají, ale celá skupina by si zasloužila podrobnější vědecké zhodnocení.

Goethitová konkrece

Zde je unikátní odštěpek 15cm velký z cca 20cm velké konkrece, která představuje směsi limonitu, ale především goethitu s jílovými minerály. Uvnitř konkrece je další vložená konkrece -zárodek tvořený železem jen velmi slabě oxidovaným. Co je na této konkreci ještě zajímavé - povrchová slupka byla opět z rozpukaného oxidovaného železa, která jako kůrka opadla. Vnitřní mezivrsty jsou ze sideritu. Tyto materiály někde plynule přecházejí v pelosiderity, největší konkrece o průměrech 2 až 4 metry byly na pravé straně pod mostem ve Sviadnově než je v roce 1997 za velkých povodní odnesla Ostravice.

 

Slínová konkrece

Podstava konkrece z jílovitých materiálů jako je opuka, kaolín, plavená křída. Erodovaný vrchol kopule  se zcela rozpadl a ukázal překvapivě excentricky umístěný, přirostlý, vpašovaný valoun - zrno glaukonitického pískovce 2 x 2cm. Vysvětlit jak se tam dostalo a zda mělo vliv na tvorbu konkrece je obtížné. Příručky nás učí, že konkrece je shluk minerálů, hornin nahloučených do geometrického útvaru, vesměs kolem nějakého zárodku. O příčinách už se tolik nepíše. Za typovou konkreci dle takové definice lze tedy považovat kupř. perlu. Tvar a poloha má zásadní význam zda se bude utvářet kulovitá konkrece, nebo vřeteno, ovšem rozhodují i další vnější a vnitřní vlivy.

Já konkrece rozděluji podle vzniku takto:

1. S jádrem - minerálním -stejným nebo jiným vloženým zárodkem minerálu, horniny

2. S jádrem - živočišným -fosilií atd.

3. Bez jádra - pak je ale otázka jak to, že ke vzniku konkrece vůbec dojde

3.1 Bez jádra - fosilie se rozložila , nebo přeměnila na minerály, pyrit, karbonáty, oxidy železa, uranu i čisté zlato !!! (vznik zlatých nuget pomocí bakterií !!!!!!!)

3.2 Bez jádra vlivem fyzikálních vlivů - ložiska tuhnutí, odmíšení z roztoků, nestejnoměrné chladnutí, pohyb vrstev, nadložní tlaky atd.

3.3 Bez jádra z příčin chemických - dle vzájemných reakcí

3.4 Bez jádra z příčin zcela neznámých

 

Karbonátová konkrece s plasmou

Němci tomu říkají modrokámen a takhle tedy přesně vypadá pravá plasma. Ovšem na HH se našly plasmy i zelené, žluté atd., podle toho zda byly barvicím minerálem chlority nebo oxidy železa. Nejedná se o naleziště na HH, dnes již nemá smysl grasovat na jednom kopci. Kdo si dá trochu práce a koukne se do geologických map, snadno zjistí, že takových efuzív jako je HH je na trase Hranice - Český Těšín celá řada. Stejný vznik, podobná mineralizace. A toto je nález z jednoho z nich.  Roubík má 20x 10x 5cm rozměry a před odštípnutím konce vypadal stejně jako ostatní bílé vápencové kameny.

 

Seladonit

Nátoková kůrka z čistého seladonitu. Tento materiál odborníci staví na roveň s glaukonitem, což si myslím není správné. Při naředění s jinými minerály a ve směsích je rozlišení obtížné, ale kdo neviděl krystaly od obého, je jasné, že si je splete. 

Heulandit nasedající na kalcitu a ten na limonit

Tento materiál je známý pod starým názvem jako klinoptilolit a sběrateli byl hojně dolován na výše zmiňované HH v místě "u jezírka". Po jeho loňském vybagrování nějakými zoufalci, jsem byl nucen najít si novou lokalitu. Věřte, že na zmiňované trase v Pobeskydí se vyskytuje ve velkém počtu, nejlepší výskyty pocházejí z Bašky, kde povléká kalcitové pecky (až 10cm) v pseudomelafyrech a čedičových výlevech kde se konkretizovaly v plynových dutinách. V kalcitových peckách tam lze nalézt ještě analcim, leucit, pyrit  a siderit. 

 

Chloritová konkrece s neznámými globulemi

Zde znalosti opravdu selhávají, tento matrix složitých glaukonitických minerálů s obsahem kalcitu a vyrostlicemi pyritu (do 5mm) nejsem schopen spolehlivě určit.  

 

Vyvřelina těšínitoveho typu, bez těšínitu

Pyroxen, analcim, leucit.

 

Karbonátové brekcie

S obsahem fosilií dokladuje výskyt mořského průlivu v této oblasti. Průliv se dnes nazývá Moravská brána, 15cm valoun.

 

Aragonitový cicvár

Veliká vzácnost v podobě trojvrstvé desky, kterou odnesla voda,  než jsem spolehlivě zjistil o co se jedná. Mám tedy jen několik malých vzorků. Na tomto místě je vhodné vzpomenout satinspar - vláknitou odrůdu kalcitu, podobnou vláknité odrůdě sádrovce. Satinspar vyplňuje pukliny mezi jílovitou matrix kam se natlačil z hydrotemálních roztoků. Velké kusy se našly u Nového Jičína, v Libhošti, u Příbora , Skalice, Nošovic i jinde. Tady to je však vláknitý aragonit vzniklý ze satinsparu, doplněný rozpuštěným a vysráženými kapkami stejného. Nekrystalovaný aragonit odlišíme od kalcitu vyšší tvrdostí, mastným leskem, kompaktností podobnou umělé hmotě. Barva může být jakákoliv. 

Kalcitový cicvár

Jedinečný exemplář kalcitového cicváru 25x10cm prosyceného karbonizovaným jílem, což mu dává černou barvu a vzhled asfaltu. Hned vedle ležel kus toho samého v bílem, pro velký stupeň eroze se však při dopravě rozyspal na jednotlivé "floky". Jak tenhle slepenec vzniknul není možno uspokojivě vysvětlit.

 

Pelosideritová konkrece septariového typu

A pěkně rovně uštíplá (tak jak je pukla sama), tady nesmí chybět. Otázka je jak se ostatní minerály dovnitř septarie dostanou, není to žádný achát, který by měl na to přívodní kanálek, ani to není pod tlakem jak se dodnes všeobecně soudí. Je to způsobem tuhnutí jednotlivých fází, kdy nejprve zatuhne těžkotavitelný pelosideritový obal, čímž dojde k odmíšení roztoků v centrální oblasti. Zatímco okraje chladnou a napínají konkreci, polotekutý vnitřek popraská. A do takřka vakuové dutiny se začnou vylučovat ostatní  nerosty jako kalcit, nebo se do něj zažere limonit a přemění ho na ankerit, dále baryt, křišťál, pyrit, tetraedrit, sfalerit a vzácně wurtzit. Některé konkrece vykazují v jádru zvýšenou radiaci.

 

Siegenit na ankeritu s kalcitem

Povlak na devonské arkóze, 15x15x 0,5 cm

 

Glaukonit

Snad jediné naleziště na světě kde je možno nalézt čistý glaukonit v velkých balvanech a i v krystalické podobě. Takhle tedy vypadá vrostlý do 35 cm balvanu s kalcitem a limonitem. Při prosycení hornin tyto zbarvuje tmavě až světle zeleně někdy i modrozeleně. Z rozemletých a čištěných prášků se od pravěku připravuje tzv. zelená země - barvicí pigment, přesahující kvalitou všechny ostatní barviva vyráběné moderními technologiemi. Ani dnešní průmysl není schopen dosáhnout takového stupně očištění, musí se proto používat starověké metody. Seladonit rovněž slouží k podobným účelů, makroskopicky se odlišuje sytou lesní zelení (naředěný v různých odstínech "vyblité zeleně") Glaukonit je naproti tomu sytě trávově zelený, v vyšších koncentracích až modrozelený či tyrkysový a snáze vytváří krystaly. Krystaly jsou nepravidelné čočky, jehlice, vše deformované, při styku s kalcitem od něj přebírá tvary přičemž kalcitu znemožní krystalovat.

 

Klinochlor

Konkrece chloritových minerálů nesmírně obtížně určitelných. Pennin, klinochlor, možná krystalovaný glaukonit. Červené krystaly, kterých je značné procento a podstatně zvyšují váhu konkrece tipuji na lepidokrokit.  Materiál byl nalezen jako exotická vycpávka v jílovité dutině chloritických břidlic. 

TRUBIČKIT - recent

Zde místopřísežně prohlašuji , že jsem našel nový minerál, nebo novou odrůdu minerálu. To určí až příslušné rozbory . Tento materiál provizorně pojmenovávám jako "trubičkit", proč je zřejmé z obrázků. Prakticky se jedná o přírodní vodovodní potrubí. Nesmírně zajímavé je vysvětlit vznik těchto materiálů. V podstatě se jedná o jílovité materiály zpevněné rozpuštěnými a vysráženými oxidy železa. Tyto trubičky se vyskytují pod zemí cca v 5 metrových hloubkách kde rostou ODSPODU do vrchu, do délky cca 3m a po cestě se přirozeně větví.

Trubičky mají různé průměry od vlasových až po několik centimetrů, zde jsou zachyceny střední velikosti 1až 3cm. Trvanlivost je značně rozdílná, zatímco některé se po vytažení ihned rozpadají,  jiné se zase rozpouštějí ve vodě, další vydrží tolik jako železná trubka, samozřejmě podle procentuální míry zpevnění jílu železem.

Každá trubička roste vrstvovitě a podle počtu vrstev se dá rozeznat kolik let trvá než narostla na daný průměr. V letokruzích lze dokonce poznat, která část přirostla v létě a která v zimě.

Trubičky se v zemi větví, ale nikdy nekříží. Rozvětvené trubičky nabývají vzhledu korálů. Trubičky se větví již od útlého mládí, v stáří to je možné jen po nějaké havárii. 

Když trubička narazí na překážku, nebo se ucpe, vzniknou všelijaké pokroucené tvary, fajfky, hole, nebo i plně izolované duté kuličky s jednostranným přívodem. I tyto mohou dále narůstat.

Pro vznik velkého množství podzemních trubiček mám několik hypotéz, jedna šílenější než druhá.

1. Vznikají z dešťové vody, která prosakuje pod jílovité podloží a tam se mineralizuje a spodní vodou je tlačena zpět přes těžkopropustné vrstvy.

2. Vznikají tak, že voda se natlačí do chodbiček způsobených činností žížal.

3. Vznikají jako příčina úderu blesku do země, kterýžto se dále šíři bludnými proudy v glejovité půdě o nestejné vodivosti a tím vytváří chodbičky pro vznik trubiček. 

4. Vznikají činností bakterií, nebo šíření vzlínavosti podél kořenů vegetace..

Račte si vybrat,  já zase nic nevím 

Fosilie

Aby toho recentu nebylo příliš představuji něco z jurského bradla, které ze částečně zachovalo v Pobeskydí jako předvoj flyšového pásma. Na snímku je zkamenělý kmínek neznámého stromu i s pěkně zachovalou kůrou z jedné strany, druhá strana je hladká, 30x 20cm.

 

 

Kalcifikované kosti nebo kly zvířat

Při vytahování jedné konkrece z vápnitého písku jsem narazil na tyhle šavlovité zkameněliny, které měly zdéli dobrých 45 cm, ale při dolování se rozlomily na pár kusů.

   

 

 


 

Konkrece jaké nikdo ještě neviděl

Jedna z těch větších železitopískovcových konkrecí tzv. hrošík, baštická série, slezský příkrov, flyšové pásmo Karpaty, koryto Ostravice, hmotnost cca 2 t. Takové nemají ani v USA Marbler Canyon. Je s podivem, že ti, co se "starají" o řeku - takovéto přírodní unikáty používají jako stavební materiál na opravy jezu !!! (A dělají ještě horší věci...). Ta hnáta je moje a je tam jako měřítko...(od špičky palce po patu..29 cm)

 

Pelosideritová vřetena obsahují často křišťál, záhnědu, baryt, kalcit, siderit, sádrovec, pyrit a ankerit dohromady, důl Paskov.

Kongregát limonitizovaného karbonatitu po pseudoaraukaritu z Ostravy, vydolovaný jako hlušina z hloubky 2km

Konkrece v devonské arkóze ukrývala uhelný křišťál, kalcit, ankerit, limonit, pyrit, trochu sádrovce, tetraedritu, sfaleritu a milleritu, důl Staříč.


Těšínit s vyrostlicemi obcného amfibolu, na Ostravsku běžná vyvřelá hornina - zdroj různých minerálů včetně těžkých kovů,

 

Kontakt vyvřeliny melafyrového typu s sedimentární horninou vyloučil seladonitický kalcit a chalcedon s zeolity do limonitizované břidlice, Hončova Hůrka, Příbor

Komplikovaná konkrece seladonitického kalcitu a plasmy v melafyrové pecce, Hončova Hůrka, Příbor

Konkrece s opálem jsou v Beskydech běžné, tahle je vulkanického původu a hned vedle nalezená na stejné lokalitě hlíza opálu sedimentárního původu, zavlečená ovšem ledovcem z Pobaltí. Lokalita: Zázračný potůček 440m.n.m., Pobeskydí.

 

Saalský ledovec k nám na jih dovlekl bludné balvany z krásné švédské žuly (ortoklasový granitoid ), voda je teď smýčí zase zpátky na sever. O vysoké hustotě svědčí, že hmotnost tohoto 30 x 20 cm valounu je rovných 50 kg !

 

Labradorit. Fragment stokilového bludného balvanu který už rozdrtila povodeň.

 

Karbonatizovaný seladonitický pseudomelafyr se zjevnou mandlovcovou strukturou obsahující v mandlích kalcit i aragonit, tence lemovaný červeným klinoptillolitem doplněný našedlým analcimem, vodou opracovaný valoun (sorry, ale jinak to nešlo...). Frýdek - Místek.


 

Z mojí sbírky minerálů :

Těšínit, Ostrava Hrabová, černé XX železitého amfibolu velikosti až 4 x 0,5 cm

 

Brekciový chalcedon, Botsvana, Afrika.

 

Kalcit v trhlině lemovaný povlakem limonitu, který jej zatlačí na kalciumankerit. V trhlině dále masivní zrno nazelenalého 1cm siegenitu s nasedlými XX 2mm žlutého pyritu. Důl Paskov.

 

 

Almandin, tmavočervené XX 2cm, Zlatý Chlum, Jeseníky.

 

 

Forsterit bublinatý s chromem a magneziem 5 x 12cm, Ostrava Kunčice.

 

Hvězdový citrín, Jeseník

 

 

Ferroniob, surovina.

 

 

Kongregát kalcitu - bílý, kalciumankeritu - zažloutlý, ankeritu -oranžový, křišťálu - našedlý (vlevo nahoře), mezi tím pyrit, a masivní zrna siegenitu XX do 8mm (vlevo na kraji): takové my máme rádi !!!

 

 

Prehnit 10 x 6cm, Poonah, Indie

 

 

Kašolong achát, Hončova hůrka. Kámen má zajímavou historii opracování - v závěrečné fázi úpravy byl vymrštěn z leštičky na balkoně, kde absolvoval několik desítek odrazů od zdí okolo autora, nakonec vletěl na cestu, skočil do průjezdu a tam se točil na místě ještě když jsem ho šel sebrat...

 

 

Ametyst, Minas Gerais, Brazílie, XX do 6cm

 

 

Kalcitseladonitický  pseudoachát s wavellitovými ovoidy, patrnými z druhé strany leštěného valounku. Hončova hůrka.

 

 

Drahý opál v neopracovaném stavu, OV - Hrabová.

 

 

Rodonit cca 4cm, Maloje Sedělnikovo, Ural, Rusko

 

 

Skalenoedrický kalcit, Šlégov, Jeseníky

 

 

Malachit, Špania Dolina, Slovensko

 

 

Dewillin, Piesky, Slovensko

 

 

Bitumenizovaný otisk kmínku Lepidodendron sp., důl Paskov.

 

 

Amfibol v hornině, Sobotín, Jeseníky

 

 

Kalcit, XX do 2cm, Frýdek - Místek

 

 

Karneol, neopracovaný stav, Čistecká hůra

 

 

Mastek, chlorit, sádrovec, 12x15cm, Řepiště.

 

 

Avanturin zelený, surovina, Zimbabwe, Afrika.

 

Kontakt kalcitu s plazmou a seladonitickou hlinkou, Hončova hůrka.

 

Andaluzit - růžový, sillimanit - černozelený, wollastonit - bílý, 20 x 20cm vzorek, Ostružná, Jeseníky. .

 

Markazit, XX do 2 cm, bílý kalcit, šedozelený seladonitický melanterit, Frýdek - Místek. Další 2 obrázky totéž. 

 

Fluorit, Strzegom, Polsko. Druhé foto pyrit v ankeritu s sideritem (šedivý, vlevo dole), Důl Paskov.

 

Chryzopras, Brazílie. Vedle kmínek lepidodendron obovatum, Důl Staříč.

 

Chalkopyrit, Mexiko. Červený krokydolit v křemeni, JAR, Afrika.

 

Malachit v drahokamové kvalitě z Indie a modrý dumortierit.

 

Jaspis leopardí, Uganda, Afrika.

Moje sbírka kamenů je malá, čítá asi jen 2000 vzorků a to vesměs v nevybroušeném stavu v bednách. Jednou to dám do pořádku... Ale to chce čas a raději pracuji v terénu, než abych se piplal s vzorkama, i když si to zaslouží. Co se týče objevování nových lokalit, to je moje hlavní specializace. Že u vás nejsou v okolí pěkné kameny?  Pusťte mně tam a já už je najdu...

 


 

Podvodníci a omyly kolem minerálů:

Chtěl bych zde upozornit na nejrozšířenější podvody a mystifikace kolem minerálů:

 

1. Certifikovaný kámen

   Jak slyším, že má něco certifikát zdvihá se mi kufr a rychle si pomáhám pryč. Jedna věc je puncovní systém značení zlata ( i tam jsou podvody ), druhá věc je značení drahých kamenů. Nejčastěji se s tím můžeme setkat u diamantů, safírů, rubínů a spol. To že má něco někde laserem vypálené číslo a k tomu glejt je leda tak reklama a nikoliv záruka toho, že kupujeme pravý dobrý kámen. Jistěže jsou společnosti, které mají zájem o prodej solidního zboží, ovšemže certifikace je tak zárukou leda kvalitního prdu. Dejte si pozor až pojedete do zahraničí na výhodné koupě pod nátlakem, nebo na certifikované garance - známe firmy, které měli desítky certifikátů a most jim stejně spadnul...

   Pro ty co mají hodně peněz a chtějí investovat do drahých kamenů ať si zaletí přímo ke zdroji , třeba na diamanty do Namibie a nakoupí u přímo u těžební společnosti. Rubíny doporučuji kupovat zarostlé v matečné hornině a vůbec ke všemu si přizvat nezávislého odborníka s příslušným testovacím vybavením.

 

 2. Tepelné úpravy kamenů.

   Tepelná úprava drahých kamenů je nejčastěji prováděnou úpravou v Barmě, Thajsku, Číně, i všude jinde. Nelze to nazvat jinak než technickou výrobou, takový kámen nejde považovat za kvalitní přírodní originál. Zastánci argumentují, že i v přírodě projdou kameny žárem, jeképak tedy odlišnosti. S tím lze sotva souhlasit, když uvážíme že kontaktní dvůr plutonu chladne desetitisíce let,  lokální vyvřelé kupy a vulkanická tělesa minimálně desítky a stovky let. Úpravy se týkají projasňování akvamarínů, změny barev tygřím okem a ametysty počínaje, topazy, safíry, rubíny nekonče...Že takový  kámen po letech může barvu opět ztratit nebo případně vlivem změny pnutí začít praskat to už prodávající neřeší...
 
   Za stejný humbuk lze označit změny barev minerálů dosahovaných pomocí radiace, kdy se celé bedny kamenů spouštějí do reaktorů (nikoliv do jádra poch. ! ) takto se upravuje normální křemen na kouřový či záhnědu, vylepšují slabé odstíny na syté u i jiných kamenů- růženín, ametyst, probarvují se i krystaly soli atd. I tyto barvy na světle rychle mizí a není divu: Co příroda dělala po statisíce let, člověk sotva dožene za chvíli, dají se tedy všechny tepelně i jinak upravované kameny označit za podvod, popřípadě pouze za technický výrobek.
  
 
3. Nátěry kamenů.
 
   Nejznámější případ je magnezit obarvený na modro nabízený jeko türkenit, turecký "tyrkys". Jsou i trochu solidnější obchodníci co jej označí jako "modrý" howlit.  O barvení achátů se ani nemá cenu rozepisovat, dnes už není známa jen  výroba "onyxů" pomocí cukru a kyseliny sírové, ale díky moderním pigmentům lze acháty barvit jak je libo. Odlišení je někdy pro laika až nemožné - oxid železitý barví totiž stejně jako ten přírodní, je potřeba tedy znát v jaké barvě se acháty vyskytují na lokalitách a případně si otestovat vzorek námáčením v lihu či slabších zásadách. Někdy se nátěry maskují defekty v kameni,  jako máčení smaragdů v cedrovém oleji, což má zakrýt praskliny, které po vypaření oleje za několik let ukáže, že jsme koupili zcela rozbitý kámen.
 

4. Vydávání kamenů za jiný kámen.

Podvod nejhrubšího zrna. Prodává kámen většinou jen s úpravou názvu levnějšího za drahý. Tak jsou známy pálené ametysty vydávány za "madeira topas", nebo jen topas. To však nic není, dublety i triplety či jen sklo jsou vydáváné za granáty či jiné drahokamy.

U nás je zcela hojně a bezostyšně nabízen levný magnetit  jako dražší hematit, v praxi si to snadno otestujete magnetem - lacný magnetit magnet bere, dražší hematit nikoliv,  přitáhne-li tedy magnet "hematitové" korále je prodejce hovado a vy se podle toho zařiďte.
Dále je zde obrovské množství syntetických diamantů, korundů, zirkonů, spinelů, ale i slepovaných opálů, mletých a lisovaných lazulitů, tyrkysů, odléváných jantarů i s hmyzem - Polsko, vydávaných za přírodní, k tomu už je opět potřeba nezávislého znalce s kvalitním vybavením.
 
 

5. Vyrábění krystalů.

   V tomto podvodu vynikají rakušáci a švýcarští brusiči. Z obyčejného kusového křišťálu či jiných odrůd křemene vybrousí krystaly libovolné velikosti ovšem příslušných tvarů a úhlů stran. Proč taky zahazovat surovinu, která se dá prodat mnohem dráž. To se dělá i s turmalíny a jinými kameny, kdy se kusová surovina mění na krystaly. U křemenů to lze poznat, že chybí příčné rýhování, u turmalínů zase podélné, všechna takové výrobky mohou mít zaoblené hrany po leštění a nemají vnitřní strukturu, což je někdy bez vybavení nerozlišitelné.
 
Další skupina je vyrábění krystalů z různých chemických roztoků či tavenin, takové jsou pak těžko rozeznatelné od přírodních, protože vznikají stejným způsobem, většinou pak překvapí jen barva a velikost vzorků. Pokud je prodejcem taková drůza označena jako syntetický výrobek, pak je to v pořádku. Výrobu krystalů najdete různě na netu a jako chemické pokusy je to dobrá zábava.

 

6. Polodrahokam

   Tenhle nesmysl se u nás hojně rozšířil za socialismu, podporovaný prakticky v každé odborné publikaci. Ale ani na Západě nezaostávali v ničem pozadu takže je tam dodnes platné toto obecné schéma:

1. Východní rozdělení kamenů na drahokamy tvrdost je větší než 7, a polodrahokamy tvrdost je rovna 7 a méně. To bylo podloženo vcelku logickým argumentem, že měkčí minerály se snadno poškrábou prachem - který je právě z 70% tvořen křemenem a tudíž se se nehodí do šperků.

2. Západní rozdělení kamenů na drahokamy tvrdost je větší než 7,  a šperkové kameny tvrdost je rovna 7 a méně, si trošku jakoby protiřečí s výše uv. definicí, že měkčí kameny označuje za šperkové. (někdy se užívá definice - sběratelské)

Co je tedy drahý kámen ?

Kámen je jen tak drahý, kolik je za něj zákazník ochoten dát. V neposlední řadě pro cenu hraje velikost naleziště a dostupnost kamenů v budoucnosti. Z tohoto titulu se jeví rozumnou investicí do kamenů jako čaroit, sugilit, tanzanit apod. neboť jejich nalezište jsou vždy omezená a pro další nálezy do budoucna těžko předvídatelná. Investovat do zlata či diamantů je podle mého nesmysl, neboť jejich těžba bude stoupat a ceny jsou uměle tvořené a velice ovlivněné spekulacemi na trhu.

Za drahokam tedy považujme každý kámen který je vzácný, těžko dostupný v budoucnosti, má vyjímečné vlastnosti, nebo je nějak unikátní, bez ohledu na tvrdost.

Jako drahé kameny můžeme tedy označit třeba:

Astérický rubín, safír, dioptas, dále alexandrit, velké a vybarvené diamanty + turmalíny + odrůdy berylu , krystalovaný čaroit, sugilit, tyrkys, tanzanit, uvarovit, velké dokonalé krystaly dvojlomného kalcitu, pyritu, rodochrozitu, malachitu, fosfofylitu, braziliantu, krokoitu, kornerupinu, taaffeitu, dále pěkně a geometricky vybarvené opály, acháty, nebo krystaly vzácných kovů či zemin aj.

 

7. Nejtvrdší minerál světa.

Nejtvrdším minerálem světa zůstává stále diamant, pro průmyslové využití jeho "špinavá" odrůda bort, bez ohledu na to zda je vyráběn průmyslově nebo je "odpadním" produktem při těžbě drahokamových diamantů.

Fullereny a nanotrubky různých sloučenin uváděné jako 10 až 20x tvrdší než diamant náleží stále do říše bajek a sci-fi, a v dohledné budoucnosti sotva nahradí průmyslový diamant při jeho použití.


 

Jednorázový prodej kamenů ze sbírky (nemám na to místo...)

Lokality budou uvedeny jen pro kupujícího

 

nahoru na úvod o konkrecích

Stigmarium speciosum - fosilizované kořeny rostlin, kus á 200,-Kč

Stigmarium linearis  (stigmarium calamites) á 50 Kč

Sigillaria - na lokalitách se již prakticky nevyskytuje, á 40,-Kč,

 

Lepdodendron obovatum, terminální části každý kus 40,- Kč

Lepidodendron obovatum 20 cm 100,-Kč 

 

Kalcit s markazitem různé kusy od 50,- do 30,- Kč,  

  

Kalcit dolomitický, kus 100,-

  

Fayalit-forsterit s chromem, magneziem, je to pěkné do vitríny a můžete s tím machrovat aj před návštěvami, toliko 200,-Kč za ks

 

Hvězdový citrín 30 Kč,-

 

Ferrovanad duhový, surovina 200,-Kč

Calamites 100,-Kč

Calamites 350,-Kč

Calamites 500,- Kč

Almandin  á 50,-Kč 

Almandin á 120,- Kč

ZDAŘ Bůh příteli !                          

 

nahoru na nabídku kamenů    nahoru na úvod o konkrecích

 
TOPlist