Minerály regionální

Minerály regionální

 Zde budou postupně zveřejňovány expedice, poznávací výlety, informace z terénu, zajímavosti a aktuality.

 

 

Vysočina 2015 - jižní část.

Na Vysočinu jsem se chystal několik let a pořád mi to nějak nevycházelo. Konečně taky jednou pořádná šutráková akce. Výsledky přináším právě zde, není sice všechno růžové jako ve snech a každé slunce má svoje skvrny, ale i tak se vcelku dařilo:

Plusy:

  1. Obrovské rozlehlé plochy a daleké obzory ideální k toulání se.
  2. Relativně čistší vzduch než na Ostravsku.
  3. Pěkná města, památková zóna UNESCO.
  4. Naleziště rozmanitých mimořádně krásných minerálů.


Mínusy:

  1. Zemědělsky exploatovaná a exhaustovaná krajina, lesy zaujímají jen 7% plochy ! (týká se jen této části Vysočiny)
  2. Řeky a rybníky s neuvěřitelně špinavou vodou, celkově fatální nedostatek vody.
  3. Města přesycená auty, enormně předražené služby na socialistické úrovni za kapitalistické ceny.
  4. Co je ale vrchol zhovadilosti je venčení psů v zámeckých zahradách a parcích, příčítám to negramotnosti valné většiny místního obyvatelstva, jinak se to nedá vysvětlit.

 

Zhodnocení celkové: 0- katastrofa, 3- velmi slabé, 5- průměr, 7- velmi dobré, 10 - dokonalost.

Voda:0
Půda:3
Vzduch:5

Krajina:5
Města:7
Ubytování:0

Stravování:5
Infrastruktura:5
Lidé všeobecně:5


 

Třebíč - město splašků.

Že se opravovala kanalizace na Karlově náměstí ještě beru..., ale v řece Jihlavě bylo odpadních vod víc než vod řeky a i všechny přítoky jsou beznadějné špinavé. To co teče v Stařečském potoku s malebným Máchovým jezírkem ve městě jsou 100% koncentrované splašky a i cesta kolem čističky vod Třebíč- východ byl zážitek, kdy šlo o život. Co z krásného města, když veškeré septiky končí v řekách a rybnících, žádná očista a odbahňování nepomůže. Jednou a dost teda...

 


 

Karlovo náměstí v Třebíči s krásnou zástavbou, jenže bez pěší zóny, takže takové náměstí není možné využít k relaxaci...

 

Telč - světová památka UNESCO

Bohužel opět bez pěší zóny, a s neuvěřitelným množstvím aut na náměstí (několik set), takže se nedalo fotit, musel jsem počkat až to odjede. Teplota byla okolo +50C a ani jeden strom. Auta jsou tedy takové prokletí Telče, kdy o jejich odstranění bojují památkáři s mistní podnikatelskou VIP klientelou, taková je realita, takže s tím vším náměstí je opravdu nanic... Chválím dobrou picu na rohu, jinak jsem tam málem zdechnul.


 


 

Telč - světová památka UNESCO, krásné, ale splaškové vody dokola tu krásu podstatně srážejí. Vypouštění sraček do vody svědčí o kulturnosti národa. Je to kruté zjištění, ale je to tak. Venčení čoklů v zámeckém parku rovněž kráse nepřidá a turisty spíš odrazuje. V Kongu nebo v Indii také lidí serou do vody, ale za vypouštění čoklů v parcích je mastná pokuta a 6 ran bičem. Snad je za 200 let doženeme...
Je mi tedy líto, ale jednou a dost - tímto pozdravuji místní samosprávu, která nechává tenhle klenot znečišťovat lidmi, psy a auty...


 

Jaroměřice nad Rokytnou - zámek.

Další pěkné městečko, kde platí opět to co bylo popsáno výše - mimořádně nekvalitní voda a venčení čoklů v zámeckém areálu, i přes výslovné a zřetelné nápisy v češtině...( pár metrů za městem 100 km čtverečních polí k dispozici.. !!!)

 

Jaroměřice nad Rokytnou, celkový pohled.

 

A už raději vyrážím do terénu, Vysočina má také svoje půvaby. Cesta z Krahulova do polí.

 

Daleký pohled z Krahulova směr Třešť. To je důvod proč sem chodit. Bohužel i zde přibývá větrníků a solárníků a to pak Vysočina bude navždy ztracena...protože už přestane být Vysočinou...
 




Každý celek se skládá z detailů: Graphosoma lineatum na Eringium campestre




 

Detail pole ve Vladislavi. Nožička ukazuje, že máme dobře našlápnuto. Opak byl však pravdou. Následoval 20 km pochod při hledání lokality s následným zakončením pořádným slejvákem...

 


 

Někdy se šutrolog musí spokojit i s takovým nálezem. Dostat šíšou po šíši ale nepomohlo. Tady jsme toho měli dost, naopak jako hlavní navigátor zjišťuji, že nevím vůbec jak dál...




 

Na lokalitách nebývá nouze o srandu. Právě příchod na místo - rovný 1 kilometr čtvereční pole a 10 minut do západu slunce. Najít v tomto poli lokalitu o rozměrech pár metrů byl nemožný úkol. Měl jsem jít doleva a pak rovně. Šel jsem rovně a pak doprava... No a nakonec mně všichni pochválili. Průkopníci to mají vždy těžké,...že se odsud ani jeden kámen nekonal je nabíledni. Já zas chválím toho, co mně zrovna sem poslal...No nic, tak zase příště.


UŽ JE TO TADY ! :

Samozřejmě, něco se najít musí! A když byly, tak pak byly...!
Železitý křemen 10x4x4 cm, fotka není nijak přibarvována...

 




Křemenec /opál - citrín 15x7x2 cm

 

Opál lososový 7x5x2 cm.

 



Opál ohnivý tzv. "masák" 7x5x2 cm.

 

Kalcit růžový 15x7x7 cm.
 



Duhový křišťál, slepenec krystalů 7x5x3 cm.


 

Ametystový brekciový achát. Se štěstím se u mně automaticky počítá.

 



Na ametysty tedy nakonec došlo.  I malé srostlice jsou velmi pěkné.

 



Křemen záhněda až morion 6x6x4 cm. Morionky úplně černé též byly velice pěkné.

 



I kusový (kryptokrystalický) ametyst má cosi do sebe.


 

Zvláště průsvitné kusy.

 

Volný klasický krystal obecného ortoklasu 6x3x2 cm, v muzeu v Třebíči měli sotva třetinové.

 



Na závěr typická hornina Třebíčského trojúhelníku, radioaktivním thoriem a uranem obohacený syenit 7x4x1 cm.

 

Je čas uložit kladívko i sběry a dát zdejším lokalitám sbohem...ale ne:

Za rok nashledanou na Vysočině - střed !
 

 

 



České středohoří
 

Bude ještě pojednáno podrobněji, pro sběratele minerálů je jistě lákavá představa, že v Labi za UnL končí všechny minerály z celé ČR !, a na mělčině mezi Střekovem a Mariánskou je lze v řece pomocí pohrabáče na valouny sbírat (Varování : nutná znalost terénu a mělčin v Labi !) Vyskytují se hojně feldspatoidní minerály, křemenné hmoty včetně křemenců, řidčeji opáloidů, achátů a jaspisů. V lomech pak světoznámé minerály. Města jsou moc průmyslová, ale okolní krajina je divoká, romantická, hodná prozkoumání.

Plusy:

  1. Krajina velice mnohotvárná s bohatou geologickou minulostí, sopky, skály, vodopády, pískovcové věže, čedičové varhany atd...
  2. Relativně horší vzduch než na Ostravsku.
  3. Vstřícní místní lidé, hustá infrastruktura.
  4. Naleziště minerálů zatím v dostatečně hojné míře.


Mínusy:

  1. Průmyslově zdevastovaná krajina převážně v údolích a okolích měst.
  2. Enormní dopravní provoz, ještě kilometr nad údolím Labe lze v lese ohluchnout od provozu dopravy !!!
  3. Města přesycená auty, a různou přistěhovaleckou zberbou okraje společnosti, doporučuji se ozbrojit.
  4. Lihovar Trmice, spalovny odpadu a chemický provoz - silné znečištění vzduchu, naštěstí lokální, ale i trénovaný Ostravák se může pozvracet....

 

Zhodnocení celkové: 0- katastrofa, 3- velmi slabé, 5- průměr, 7- velmi dobré, 10 - dokonalost.

Voda:3
Půda:2
Vzduch:2

Krajina:7
Města:0
Ubytování:5

Stravování:6
Infrastruktura:7
Lidé všeobecně:9       (pouze rodilí)


 

Mariánská skála (nutné povolení ke vstupu):

 

 

Kuličky thomsonitu nasedlé na povlaku minerálu, který bývá z Mariánské skály uváděn jako kalcit, avšak vzhledem k nesmírnému bohatství tvarů kalcitů právě z této lokality, tento materiál musí být podrobně roztříděn a dodatečně kontrolně určován vzorek po vzorku.

 

 

Zde je povlak ze stejného minerálu na něj nasedají neznámé krystaly povlečené manganokalcitem

 

Lehce medově zbarvené vyrostlice asi apofylitu, trsovité drobné drůzy nejspíš kalcitu, ale může to být i laumontit, Mariánská skála.

 

 

Růžový natrolit, černě zbarvený manganem.

 

 

Kalcit v dutině - bílý s lupenitým minerálem pravděpodobně manganokalcitem, a to vše s příměsí apofylitu na podkladě natrolitu.

 

 

Natrolit povlečený solemi - manganu, železa.

 

 

Fluoroapofylit - bílý, s apofylitem - čirý. Pár vzorků obsahovalo fluoroapofylit, který házel fialové záblesky, těžko říct proč.

 

 

Natrolit, zonálně zbarvený.

 

 

Masivní 4cm krystal nevím čeho, obvykle se uvádí jako kalcit, já si myslím, že se jedná spíše o nějaký zeolit, okolí je povlečeno natrolitem. Určování takových směsných vzorků je bez chemické analýzy jenom spekulacemi.

 

 

Matrix růžového natrolitu v základní hornině.

 

 

Fluoroapofylit tvoří skoro leucitotvary nasedlé na jehličkách žlutého natrolitu. Tmavě hnědě uskupené drůzy krystalů vlevo nahoře a vpravo dole mohou (ale nemusí) patřit phillipsitu. Jiný varianta je manganokalcit.

 

 

Béžové krystaly nějakého zeolitu, který se rovněž nepodařilo určit na korodovaném natrolitu.

 

 

Natrolit v dutině, vlevo uprostřed zrno pravděpodobně stilbitu.

Všechny výše uvedené minerály pochází ze známé lokality Mariánská skála, vyvřelého tělesa z trachytového znělce.

 

Augit 1,2 cm v hornině se světlými ovoidy neznámého minerálu, Žim.

 


 

Třebenice a okolí - Český granát 

Mýtus českého granátu je ve světě dobře znám a má dlouholetou tradici přesahující několik století. Mineralogicky se jedná o pyrop - křemičitan hlinitohořečnatý. Zde jsou ukázky z muzea v Třebenicích. Celá oblast zahrnuje pyroponosné štěrkopísky a náplavy z vyvětralých komínových brekcií zhruba na ploše vytyčené mezi Litoměřicemi po Libčeves, Libochovice a Libotenice. Není to pozoruhodné ?

 

 

Velice přitažlivě zpracován náhrdelník s pyropy.

 

 

Pětiřadá šňůra poměrně velkých hlazených zrn kvalitních granátů.

 

 

Spona do vlasů, stará práce osazená kvalitními kameny, největší cca 7mm.

 

 

Detaily jsou důležité.

 

Náramek s masivními kameny kvalitních barev i brusu.

 

Pěkný motýlek s pyropy různých velikostí.

 

Starší práce s velikým kamenem cca 13x7 mm, který zjevně není pyrop, ale almandin. Již před 200 lety, když se začalo suroviny nedostávat (těžené tehdejší technikou), byly pyropy nahrazovány granáty z Rakouska, Indie a jiných nalezišť. Protože český granát měl ve světě již tehdy dobrý zvuk a zákazníci jej chtěli nade všechny jiné, začaly se i tyto kameny z obchodních důvodů pod názvem Český granát uvádět na trh. Proto je dnes zejména u starších prací obtížné posoudit, který pyrop je skutečně českým granátem. O tento paskvil se v hojné míře postarali zejména rakouští a němečtí obchodníci a brusiči.

 

Ukázka precizní řemeslné práce, tepané stříbro a granáty.
 

 

 

Šperky ze soupravy, kterou věnovala panství Třebenickému baronka Ulrika von Levetzow.

Kameny jsou mimořádné kvality a skutečně velké, ( okolo 8 mm i více ), prokazatelně jde o naleziště v Třebívlicích, škoda jen, že celá kolekce je nevhodně vystavena podsvícením nepřirozeným světlem, navíc některé šperky jsou natočeny kameny dolů, kdy brus se opírá vrcholy o podložku, což estetice rovněž nepřidá.

 

Při pohledu na portrét baronky Ulriky von Levetzow je ihned zřejmé, že tato dáma žádné dokrášlení šperky nepotřebovala...:-)
 

Zajímavá práce posázená masivnímy kameny s čtvercovým a oválným brusem.

 

V případě tohoto přívěsku je podsvícení naopak velice vhodné.


 

Hezká práce ve zlatě s masivním pyropem kvalitní barvy (cca 8mm). Českému granátu nejvíc škodí, že není zasazován do zlata. V současnějších pracích již není znát návrat k tradici, což tento mýtický kámen znehodnocuje.

 

   

Pěkné kameje lemovány českými granáty.

 

 

Vznik pyroponosných štěrků zachycuje toto schéma. Komínové brekcie jsou jen příbuzné s kimberlitovými diamantonosnými trubkami v JAR. ( Diamant vzniká v hloubkách cca 90km kde je již dostatečný tlak i teplota pro jeho vytvoření a pak je kanálovou erupcí vynesen blíže k povrchu ). K průkaznějším výsledkům by mohly vést ultra hlubinné vrty (okolo 20km), což je ovšem technicky nesmírně obtížné a hlavně finančně nákladné. A tak otázka výskytu diamantů pod Českým Středohořím zůstává otevřena i přes dva sporné nálezy.

 

 

V matrix horninách a rozsypech se našla celá řada dalších zajímavých minerálů, různé odrůdy granátů, olivín, zirkon, korund atd. Na obrázku je serpentinit, částečně přeměněný v opál (mikroskopicky) - pyroponosná hornina.

 

 

Typická surovina nejvyšší kvality, zrna pyropu cca 5mm s dobře patrným polokovovým leskem.
 

Největší broušený český granát v Čechách. Pravděpodobně jde o dublet nebo triplet, zdál se mi totiž jako zasazený ve skle. Uváděné rozměry vlastního kamene jsou na průměru základny 12,3mm, výška 8,6mm a hmotnost 2,64gr. ( Ten skutečně největší známý český granát má být údajně ten, co je uložený v slavné Das Grüne Gewälbe v Drážďanech, ale prý nověji se zjistilo, že se jedná o granát almandin (9,6 gr.), takže co je "nej", je v této chvíli neznámo ).
 

Dálkový pohled z Vršetína přes Třebenice na lokalitu současné těžby pyroponosných štěrkopísků v Želechovicích.

 



 

 OSTRAVSKO 

Není nějak mineralogicky populární, ale to jen pro neználky, uvedu tedy několik lokalit, abych to trochu napravil, doporučuji však zřetel na bezpečnost práce a neopomenout vyřídit si povolení ke vstupu tam kde to je nutné, zde se uvedené popisy vztahují na Ostravskou pánev a nejbližší okolí, Hončova Hůrka například - patří již na Jičínsko, nebude zde pojednávána:

Plusy:

  1. Zajímavá místa s překvapivými nálezy minerálů.
  2. Kupodivu nejčistší pitná voda v síti v celé ČR a dobré možnosti koupání.
  3. Průmyslové památky industriální éry pro toho kdo tomu holduje, kulturní vyžití.
  4. Plně vybavené město s přilehlou aglomerací 750000 obyvatel a příslušnými službami.


Mínusy:

  1. Ostravská pánev s nejvíc znečištěným vzduchem v celé Evropě !
  2. Průmyslově exploatovaná krajina na největší možnou míru.
  3. Lokality minerálů někdy těžce dostupné, nutný průvodce.
  4. Ostrava je bohužel bez debaty nejhnusnější bezprizorné město ČR...

 

Zhodnocení celkové: 0- katastrofa, 3- velmi slabé, 5- průměr, 7- velmi dobré, 10 - dokonalost.

Voda:9       (voda je tažena 50km dlouhým potrubím z Jeseníků a Beskyd)
Půda:3
Vzduch:0

Krajina:0                (týká se jen Ostravské pánve)
Města:0
Ubytování:8

Stravování:5
Infrastruktura:9
Lidé všeobecně:2

 

Rozdělení minerálních lokalit:

1 MINERÁLY MÍSTNÍ - karbonáty, puklinové konkrece dolomitického typu, žilný křišťál, ankerit.

2 MINERÁLY LEDOVCOVÉ - rapakivi, pazourky, halleflinta, jaspisy - Polanka nad. Odrou, Nová Ves, feldspatoidy - OV Hrabůvka, opály dřevité, křemence a brekcie - OV Centrum, Černá Louka.

3 MINERÁLY UHELNÝCH HALD - zkameněliny, pyrit, kalcit, konkrece pelosideritové, pyrrhotin, ankerit, millerit, mastek, selen, stříbro, měď, porcelanity, kenely, gagát, šungit a duhové uhlí. NA VÝSYPKY HALD DOPORUČUJI PRŮVODCE, RIZIKO ZÁVALU !!!

4 Kdybyste nic nenašli alespoň NAVŠTIVTE GEOPAVILON SBÍRKY profesora F. POŠEPNÉHO na HGF VŠB - TU Ostrava, kde je k vidění 15000 minerálů a 55000 vzorků je v depozitáři k dalšímu studiu.

 


 

Průzkum "narychlo" aneb co přinesla velká voda počátkem září 2007

Základní údaje : Lokalita - Ostravice, OV Hrabová, doba trvání - 30minut, cíl  - zkoumání minerálů valounových sedimentů v nánosových ostrovech největší povodňové řeky v ČR (průtok při povodni v roce 1997 - 5200 m3.sec-1, rychlost proudu 12 m.sec-1)

 

MÍSTNÍ HORNINY A MINERÁLY:

 

Místní materiál, valoun atypického bílého pískovce z formace hory Čupek (druhohorní mořské sedimenty), Pobeskydí.

 

 

Místní materiál - balvan těšínitu sebraný řekou někde po cestě u jednoho z mnoha zdrojů vyvřelin, pravděpodobně z Paskovské stěny.

 


 

Místní materiál - těšínit z Paskovské stěny označovaný jako - základní, s masivními zrny amfibolu a analcimu.

 

Místní materiál - avanturin - zelený chloritický křemen s chloritem a různými slídami. Vyskytují se i decimetrové krystaly. Zdroj je znám, ale utajován. Jednou se tam vypravím...

Místní materiál - slepencový konglomerát mramorových oblázků, Bílá Beskydy.

 

GLACIÁLNÍ SOUVKY:
 

Materiál zavlečený ledovcem - vzácně se najdou i nádherné drahokamy jako tento železitý křemen.





Materiál zavlečený ledovcem - oblázek Brevard porfyru s ortoklasem.

 



Materiál zavlečený ledovcem - ukazuje valoun slepence z Pobaltí.

 

 

Materiál zavlečený ledovcem - dělový kalcit s wollastonitem, křemenem. Zdroj Sudety,

 

  

Materiál zavlečený ledovcem - Tyto dvě fotky ukazují pestrost eratických balvanů zavlečených ledovcem ze Skandinávie při posledním zalednění (jde o ortoklasový porfyr a granit). Zajímavé je i úctyhodné stáří těchto "cestovatelů", odhaduje se, že materiál vznikl před 1,5 až 2 miliardami let - co je trvanlivost lidských věcí proti tomuto kameni ?

 


 

Materiál zavlečený ledovcem -tonalit, hornina zavlečená ze Sudet - Jeseníky.

 


 

Materiál zavlečený ledovcem - granit s podezřele velkým zrnem ortoklasu, Sudety.

 

TECHNOLITY:

Tyto materiály průmyslových odpadů označujeme souhrným názvem Technolity. Vypadá to jako láva, ale není  - hexahydroxyluhličitan,  recent, umělý původ.

 

  
Někdy se ten odpad i sbírá, jako v případě krásně modrých fosfofayalitů z slévárenské strusky, recentního původu.

 




 

Nejvzácnější a nejdůležitější minerál světa - pitná čistá voda H2O

Původem z přehrady Šance patří kvalitou k nejlepším na světě. To je dáno zejména filtrací vody přes spadané bukové listí pralesů na úbočích Beskyd a následným dalším samočištěním pramenů přes mohutné pískovcové vrstvy opláštění hor. Povodí řeky Ostravice.

 

 
Záběr z 30 x 200m dlouhého nánosového ostrova, lokalita kde byla provedena dokumentace všech výše zmíněných minerálů a hornin.

 

Vážený čtenář nechť si laskavě uvědomí, že se jednalo o namátkový 30 minutový průzkum. Většina druhů však není původních, velké množství nalezených zajímavých materiálů pochází z glaciálu ve stopovém množství - a bylo sem transportováno ledovcem při poslední době ledové. Ještě větší podíl těchto glaciálních importů nalezneme v řece Odře. ( vzhledem k tekutým pískům a riziku utonutí tam bádání nezkušeným osobám nedoporučuji. ) 

 


  

Výprava na výsypku po těžbě černého uhlí:  září 2007

Základní údaje : Lokalita - halda Řepiště,  doba trvání - 4h, cíl  -  zkoumání evoluce živých entit a volně loženého materiálu - hlušiny po těžbě černého uhlí, důl Paskov, důl Staříč. Výsypka má tvar oválu cca 1000 x 300m. výška 80 m byla snížena na polovinu. Halda je provozována cca 25 let na místě evropského unikátu, lužního horského lesa, pod haldou již beznadějně zmizela trojice jezer Ostravice - což byl mimořádně cenný biotop s rozmanitou flórou a faunou. Stav lesa při soukromém hospodaření je žalostný, dochází k fragmentaci biotopu, dehydrataci a erozi půdního horizontu, jednotlivé živočišné a rostlinné druhy vymírají. Při tom všem se ještě les snaží maximálním úsilím asimilovat nepřirozené těleso haldy evolučními procesy autorekultivace a území zdevastované člověkem přičlenit k svému dosud živému celku. Vznikají zde nesmírně zajímava společenstva živočichů a rostlin, každý rok jiná v závislosti na přirozeném výběru a na klimatických podmínkách v průběhu roku. V extrémní zátěži můžeme přímo sledovat pozvolné letité úsilí života ovládnout i tak nehostinné prostředí, jakým je kamenouhelná halda hlušiny, kde celé desetiletí zápasu o přežití jedné populace může být v mžiku zmařeno lžící buldozeru...

 

Rozpad sideritického karbonatizovaného prachovce - sloupcová odlučnost.
 

Rozpad sideritického karbonatizovaného prachovce - ortonormální odlučnost.
 

Rozpad sideritické karbonatizované arkózy - lamelární odlučnost podél bitumenových mikroproplástků.
 

Rozpad sideritického karbonatizovaného prachovce - kulovitá zonální odlučnost.
 

Rozpad sideritického karbonatizovaného prachovce - orotgonální odlučnost, uprostřed této sutě leží bitumenový otisk pravěké rostliny Lepidodendron obovatum v arkóze, stáří cca 300 mil. let, průměr vzorku 15 cm.
 

Rozpad a segregace hlušinových hornin - uprostřed typické "haldové" saranče modrokřídlé (8cm) s černými "haldovými" mimikry, pro tento druh terénu obzvlášť vhodná ochrana před lovícím ptactvem. Zatím není známo jakým způsobem je toho zbarvení dosahováno. Kupř. na Hončově hůrce stejná sarančata "přebírají" rezavou barvu tamního melafyru...Víme vůbec jak pracuje příroda ???
 

Rozpad hlušiny na frakci 2 - 6cm, skoro závěrečná fáze eroze, uprostřed neurčená ubytovatelská rostlina.
 

Rozpad sideritického karbonatizovaného prachovce - předposlední fáze, než se změní v vodou odplavitelný "šlám" a nakonec v minerální výluh, organizmy vstřebatelný...k jejich škodě ovšem. Vedle světlé arkózové balvany a moje ruka na limonitizovaném opukovém pískovci.
 

   

Arkóza s nátokovým křišťálem a rezavým kalciumankeritem.
 

Krystalické černé uhlí 10 x 5 cm fragment.
 

Kalcit povlečený žlutým limonitem z vyvětralého pyritu, bílé zrna křišťálu a v levém horním rohu ankerit 10 x 5 cm fragment.
 

Pozitiv a negativ - otisk, pravděpodobně drobných "mušlí" z období karbonu aff. lingulla ev. nějaké "slávky".
 

Kalciumankerit zblízka (rezavý), vtroušená různobarevná zrna - siderit, siegenit, tetraedrit a sfalerit.
 

Kalciumankerit s povlaky stříbrné rudy (šedivé) - stopové množství.
 

Kalciumankerit - v levém horním rohu s povlakem neznámého minerálu z limonitové skupiny, uprostřed bílá zrna nátokového křišťálu.
 

Kalciumankerit se stejnou formací na jiném balvanu - kongregát (sbalení agregátů nerostů do jednoho celku) s uhelnými vtroušeninami.
 

Všechno hezky pohromadě: kalovec, prachovec , pískovec, železitá arkóza a kus granitu, který tam nemá co dělat.
 

Záhadná boule neznámého původu v sfalerito - sideritické arkóze s otisky přesliček.
 

Balvan sedimentární horniny s železitými vrstvenými vložkami - mikroproplástky. Hornina se označuje jako "červený perm". V skutečnosti jde o karbonatizovaný prachovec částečně zbřidličnatělý od velkého tlaku nadložních vrstev. Po odlehčení od zemských tlaků - vytažením z hloubky 2km nastupuje uvolnění pnutí a okamžitý rozpad materiálu. K tomu se přičítají vzájemné chemické reakce mezi jednotlivými vrstvami, nejagresivnější je pyrit a markazit, který uvolňuje kyselinu sírovou. V horní části balvanu je zrovna taková markazitová vložka - konkrece bledě zelené barvy, která již naleptává okolní hmotu kamene a urychluje jeho destrukci.
 

O dlouhodobě stejné pozici některých kamenů svědčí narůstající lišejníky rodu Terčovka. Tento fragment arkózy musel ležet ve stejné poloze nejméně 10 let, což je vzácné, protože pozice kamenů se pravidelně mění, kamení vykonává oscilační ("taneční") pohyby vlivem galvanických proudů po navlhčení deštěm. Nepočítaje v to ostatní faktory, zejména lidskou činnost a samovolné sesuvy. Lišejníky jsou naši velmi vzdálení hrdinní předkové, protože oni jako první dokázali vyvést život z oceánů na souš, aby tak vůbec mohla pokračovat evoluce všech pozemských tvorů. Je to kombinovaný organizmus (rostlina +houba), který dokáže i "holou skálu" porazit a proměnit ji na živou hmotu.
 

Otisk kořene přesličky označovaný jako Stigmarium Calamites stáří cca 250mil. let.
 

   

Nátokový křišťál s záhnědou - znamená krystalizaci křemičitého roztoku ve velmi tenké vrstvě. Krystaly tak mají omezenou možnost směru růstu jen do dvou stran a vznikají tím zajímavé deformované a abnormální tvary. Další obrázek ukazuje již kompletní přeměnu mikroskopického vtroušeného pyritu do arkózy (droby) na čistou síru po vyluhování železité složky vodou. Žlutavý povlak dokazuje, že procentuální podíl pyritové složky je značný. Použití takového kamene ve stavebnictví by znamenalo katastrofu, protože jinak velmi pevná arkóza se po prosáknutí uvolněnou kyselinou sírovou mění v práškovitou drobu o minimální soudržnosti. Terciálně pak v okolí tohoto kamene vzniknou sírany, především síran vápenatý jako konečný produkt zvětrávání, protože je vodou nerozpustný.

Závěr: Krátka ukázka různých dějů v neživé a živé hmotě a interakcí mezi nimi na uměle vzniklém, nepřirozeném prostředí kamenouhelné hlušinové haldy velkých rozměrů. 


 

 

Průzkum: co dělala Odra když pršelo... 23.9. 2007

Základní údaje : Lokalita - Odra, Polanka nad Odrou a širší okolí, doba 6 hodin. Není to psina, že mineralog sebere řece kameny a nanosí si je domů a řeka si pak pro ně příjde zpátky !!!

 

LEDOVCOVÉ MATERIÁLY:

Život v řece, když je čistá voda.
 

Škeble je poměrně inteligentní tvor, zdánlivě chaotické dráhy jejího pohybu svědčí o hledání potravy.



První krásný kámen - ortoklas, zavlečeno z Botinské zátoky. Když vám někdo řekne, že na Ostravsku je jen černé uhlí, žeňte ho ! Je pravda, že to sem ledovec nasmýkal celou řadu pěkných minerálů a hornin...
 

Buližník v slušné kvalitě, zavlečený z Polska.
 

Pseudoporfyr ortoklasový odborníky vedený jako Brevard porfyr, zavlečený z Dalarny.
 

Organogenní chalcedon, též pazourek zvaný, zavlečený z Pobaltí.
 

 

Červený pískovec, zavlečený z Jeseníků.
 

Kvalitní opakní citrín vyvětralý z vyvřelin, zavlečený ze Sudet.
 

Kvalitní ignimbritový ortoklas uvolněný z křemenného porfyru, zavlečený ze Švédska.


Opakní kryptokrystalický citrín vyvětralý z regionálních metamorfitů, zavlečený ze Sudet.
 

 

Valounek brekciového chalcedonu, zavlečený z polských vyvřelin na hraničních horách.

 

Mikroklinový granit, pravděpodobně až daleké Finsko.

 

Karneol matrix hlíza, tyto materiály jsou plynule mísitelné s chalcedonem a opálem menilitem.
 

Viz výše: Neurčená hornina, asi pyritoidní rapakiwi. Dále pak chalcedon s příměsí písku tzv. písečňák - švindlpazourek. Jinak slušně řečeno - pískovec s menilitovou složkou...
 

Růženín, který jsme taky zahodili... barvicí složka je prokázaný granát grosulár.
 

Růženín, který jsme nezahodili, barvící složka je prokázaný granát almandin.
 

Křemenné dřevo svědčí o silikozačních procesech, ale odkud se tu se vzalo ?
 

Železitý křemen vlevo a ignimbritový ortoklas - volný krystal vpravo.
 

 Grönklitt porfyr s zeleným epidotem, ... ten je !
 

Opál harlekýn, sedimentárního původu ?, 10x6 cm.
 

Rula červená, ledovcem donesená...
 

Chalcedon na křemenci, je to takový pigmentovaný slepenec.
 

Haga granit, přecházející v Mariehamn granit.


Aplit v hornině.
 

Lydit v dobré kvalitě s žlutým andaluzitem.
 

Zajímavá oblačnost typu cirrus, věští typický pěkný podzim.
 

I "mistr tesař se někdy utne". Letěl jsem ze srázu a málem si podvrtnul koleno...Konec dobrý - všechno dobré, jestli budu moct chodit, příště zase někde zajdem.

 


 

VALAŠSKO 

 

Mineralogicky sice chudý kraj, ale s vysokou ekologickou i estetickou hodnotou. Z minerálů se vyskytuje bodově jantar, jaspis - Zubří, Vsetín, a tmavě modré pleochroické ortoklasy na Pulčínských Skalách, žilný křemen a aragonit v Teplicích nad Bečvou...

Plusy:

  1. Zajímavá místa s překvapivými nálezy minerálů.
  2. Mimořádně cenné biotopy a zdravý ekosystém vyvážené krajiny.
  3. Čistá voda, lesy a pralesy, přírodní památky, čerstvý vzduch a KLID !!!
  4. Pěkná města a vesničky, vstřícní lidé a kraj trnkovice s veselými zážitky !


Mínusy:

  1. Těžce dostupné a orientačně náročné, po tmě a za mlhy se můžete nadobro ztratit...
  2. Nedostatečné služby a řídká infrastruktura.
  3. Lokality minerálů nedostupné a je jich málo.

 

Zhodnocení celkové: 0- katastrofa, 3- velmi slabé, 5- průměr, 7- velmi dobré, 10 - dokonalost.

Voda:9      
Půda:7
Vzduch:10

Krajina:10              
Města:7
Ubytování:6

Stravování:5
Infrastruktura:2
Lidé všeobecně:8

 

Výlet na Čertovy skály, Ementálové skály 14.10.2005

Základní údaje : Lokalita - Lačnov, Lidečko, soutěska Lomensko a širší okolí, doba trvání 12 hodin, cílem je průzkum lokalit z přírodovědeckého hlediska.

 

Úvodní tabule stojí za přečtení...!
 

Kdo by to nepoznával : jde o Muchomůrku červenou v juvenilním stadiu !
 

                          

Začínáme na známém místě u Čertových skal. Pokračujeme nádherným zdravým lesem, vzduch nám hrozí plíce roztrhnouti...Tudy má však opravdu vést dálnice, no nemám co bych slušného napsal, všechny 4 rezervace padnou za oběť !!! Jeden z nejlepších ekosystémů světa musí být zničen jen aby autíčkáři mohli rychleji autíčkovat ?
Kam vlastně ???
Za přírodou ?

 

Ementálové skály s aeroxystovým zvětráváním. Zimy jsou zde opravdu tuhé. Voštiny a aeroxysty vybrousí vítr ve spolupráci se sněhem a ledem. Za tím skalním výchozem jsme objevili mraveniště 1 metr vysoké na ploše 10 x 15 metrů - asi největší v Evropě vůbec.

 

Mravenci jsou všude, tohle musíme obejít. Rozhodně nebudu takový blázen, abych je pokoušel. Navíc jsou chráněni. Ale že jim to tu svědčí !
 

Jedno z těch menších dvoumetrových mravenišť.
 

Jedovatá houba Ucháč čepicovitý.
 

"Díky" kolegovi a jeho orientačním "schopnostem" sestup z takřka 800 metrového Klášťova potmě. Tohle když jsme viděli, tak se nám ulevilo. Do vesnice už jen 500 m po svážnici. Fujtajbl, na takový sestup se nezapomíná. Příště radši dám na tu myšku, co zpívá pod muchomůrkou...

 


 

POODŘÍ 

Výlet na Velký oblouk na Odře 15.10.2005

Základní údaje : Lokalita - Odra, Jeseník nad Odrou a širší okolí, doba 12 hodin, cílem je průzkum velice podivného místa kde se nachází 1 velký obrat Odry o 90 stupňů, tady vtéká Odra do vlastní nivy a zde začíná meandrovat, nedaleko je rozvodí Baltické/Černé moře. Celá oblast je sníženinou - bývalým mořským průlivem v druhohorách, potom ji několikrát protáhnul ledovec, voda tudy teče stále. Sníženina je známa pod názvem Moravská Brána.


Nástup na lokalitu po lávce přes říčku Jesennou, vedle se vlévá řeka Luha.
 

Zde již začíná niva řeky Odry širší víc než 10km, všechno zde stojí na naplavených sedimentech.
 

Odra je živočich druhu hadovitého..., první meandr s amfiteátrem vysokým 5m. V době povodní řeka hravě přeskočí tuto překážku a zabere si svoje území široko do kraje. Jde o tzv. meandry druhého a třetího řádu: meandr má meandr a ten má...Situace je v praxi taková, že chudák přírodovědec ujde po břehu 1000 metrů, ale posune se vpřed jen o 50 !
 

O záludnosti a síle toku svědčí tato proudnice. Před takovým místem se tvořívají tekuté písky, do kterých není radno vstupovat...O 60 kilometrů níže po proudu , kde už je Odra 10x silnější, v podobném místě málem zmizel v tekutém písku mladý nadějný glaciolog i se svým bicyklem...Ano byl jsem to já. Škoda, že jsem se jen nestihl vyfotit jak mně bahno polykalo, to byl teda šrumec...
 

Na pravém břehu ojedinělý výskyt uhelné břidlice. Jde o ron - kapavou skálu, ústí zde několik pramenů. Silně zvětralý materiál hrozí sesuvem.
 

Udělat pár fotek a honem odsud pryč. Terén je obtížný.

 

Voda teče do zatáčky vlivem rotace Země. Ale mnohem radši by tekla rovně, než se s tím popasuje, vytvoří zajímavou turbulenci.


Podzim v Poodří se zdánlivě neřídí žádnými pravidly. Stejný strom zežloutne o měsíc dřív nežli jeho soused. To že druhý je stále zelený, je však dáno otravou olovem vlivem nedaleké frekventované silnice. Protože strom stojí v příkopu, kde voda splachuje všecko z cesty dostane tak mnohem větší dávku. Olovo a zplodiny v tkáních blokuje syntézu xanthofylinů a beta-indicaxanthinů což jsou barviva v listech odvozená od aminokyselin. Hnus, co děláme z přírodou, že jo ?
 

Na kopci v Oderských vrších je situace trochu příznivější.
 

Nad Suchdolem n. O. Zašlý lom na břidlici, zde poblíž je lokalita práškového galenitu, který se vyskytuje v břidličných prachovcích v čočkách a valounech o velikosti 3 - 6 cm. Příroda si s přírodním olovem poradila tak, že je uložila do hornin, odkud se dostává jen obtížně. Stejný materiál lze sbírat v údolí Čeladenky, identifikace je poměrně obtížná, při zahřívání tento kámen dýmá, poté smolně nakypí. Výpary jsou silně toxické. Ve sbírce představuje raritní doplněk sedimentárních práškovitých hematitů z Pobeskydí, které se rovněž vyskytují nehojně, a které vznikly stejným způsobem.

 

Západ slunce nad Hončovou hůrkou na rozloučenou s pěkným dnem. O tomto kopečku ještě bude řeč...

 



 

TOPlist