LOFOFÓRUM

  KAKTUSY  
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 09.06.2012 10:45:59

Má to cenu jít do lobivek - jediné co by snad na tom balkoně přežilo...A co říkáte na LBV kupperianu - není to jen převlečená wrightii ? http://lh5.ggpht.com/-DJfquyFUDp0/R4uqQM61z7I/AAAAAAAABpY/5KIsvdaigXE/s512/Lobivia%20kupperiana%201%20%282%29.jpg

  Re: KAKTUSY  
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 09.06.2012 20:33:54

Reakce na příspěvek od "admin"KAKTUSY
Má to cenu jít do lobivek - jediné co by snad na tom balkoně přežilo...A co říkáte na LBV kupperianu - není to jen převlečená wrightii ? http://lh5.ggpht.com/-DJfquyFUDp0/R4uqQM61z7I/AAAAAAAABpY/5KIsvdaigXE/s512/Lobivia%20kupperiana%201%20%282%29.jpg
No, lobivky jsou pro mě odjakživa nevyzpytatelný kytky, některý mě provázejí už roky k absolutní spokojenosti a jiný během jedné sezony rezolutně zavrhnu - etiolizace, nebo naopak nadměrné sklony k popáleninám, je to jako koupit kočku v pytlu.

... Ale o tom tady ani nechci moc mluvit. Díval jsem se do staronové rubriky s nadpisem Genus Gymnocalycium. Je teď ideální příležitost, abychom v té rubrice našli vysvětlení "Vašeho způsobu" příbuzenského členění gymen.

  rozdělení gymen  
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 09.06.2012 20:40:24

rozdělení gymen - na to nyní není ideální příležitost (až to bude hotové), ale řekněme prostě... že už to byla nezbytnost...

Počasí ovšem totálně hatí mojí práci - nemohu studovat květní orgány, protože prostě nevykvete nic v tomhle maglajzu...

Takže se to vleče a povleče...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 02.12.2012 19:43:54

Zdravím všechny, otázka pro admina-jaký je Váš názor na popis nového Gym. esperanzae? Dle autorů má plné opodstatnění, vzniklo prý hybridogenezí ze dvou současně se vyskytujících gymen na nalezišti, ale má plně klíčivá, naprosto odlišná semena.Můžete se k tomu vyjádřit?

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 23.12.2012 14:31:59

Přeju všem hezké svátky slunovratu, zdraví a úspěšnou novou sezonu!

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 11.01.2013 19:06:33

G. esperanzae je jen obchodní název pro rostlinu G. riojense.
G riojense = "occultum, bodenbenderianum, stellatum, ragonesii, platygonum " čili nic nového. Ale je to pěkné gymno.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 12.01.2013 14:24:41

Dík za odpověď,tedy esperanzae je stanovištní forma riojense? Jakou cenu tedy mají popisy Kulhánka a Řepky,i když řádně publikované a uznávané? Mimochodem,chodíte někdy na plzeňský web?Momentálně se tam pokoušejí dát dohromady gymna,ale když to čtu, tak nevím, zda to má vůbec cenu,a to se netýká jen těch gymen.Upřímně,nechápu, že někdo má odvahu produkovat tady kulturní semena.Když si to člověk všechno pročítá,tak z toho mám jediný závěr-zmatek nad zmatek.

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 13.01.2013 09:33:08

Tyto popisy nemají žádnou cenu.

Jde jen o to aby byly nové položky do katalogu a zaplatila se tak část cesty.

Gymna dávám dohromady já, sám pro sebe, jestli si to někdo převezme je jeho věc. Stačí seškrtat 90% názvů, nic složitého.

Že se podobné nesmysly dostávají až do IPNI je smutné.

Nejnižší jednotka je nyní subspecie, var. a forem již nelze použít.

Taxonomicky skutečně náročnější je rod Bursera, nebo Taraxacum.

Už brzo přibyde peprný článek o lidské debilitě do Pěstitelské pálenice...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 24.05.2013 18:15:12

Teda admine, to jste se pěkně rozjel, zajímavé počteníčko v pálenici.Ovšem drtivá většina kaktusářů si stejně jede to svoje a s velkou vážností se zabývá právě těmi pitomostmi.Jen takový dotaz-kdo by měl v tom udělat pořádek? Nejhůře se prý mezi sebou snášejí právě botanici, a když už ne oni, tak kdo tedy?? Kdo má opravdu právo a profesní zdatnost rozhodovat, co je a co už není nový druh?

    
napsal(a):: anonym
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 26.05.2013 14:03:00


No to jsou dotazy do pranice.

Podle dnešních pravidel má právo srát se do popisů každý kdo umí trochu anglicky...

Protože lidská blbost nezná hranic, pořádek v tom už neudělá asi nikdo. Stejěn každý ( kdo má trochu rozumu) příjde na to že nákupem dalších položek - G, armatum, G. capillense, G. robustum, G. fischeri, nakupujete znova jen další staré druhy, čili někdo si z vás udělal srandu a o ten byznys tady hlavně šlo...

No všecko je to o kritériích která jsme si sami dali. Z Pradědu je popsána obrovitá forma smrku s esovitými větvemi pro odvod sněhu, ale jelikož nejnižší jednotka je nyní ssp. takže co stím, honem budeme mít nový poddruh, nebo to zrušíme úplně ?


Je to stejný blábol jako po posledním světovém kongresu astronomie v Praze. Co je planeta ? Těleso co je schopno se vlastní gravitací zformovat do kulového tvaru. Ale pod 2000 km nebo co zavedem pojem Plutoid pod 500 asteroid... no tak Pluto už najednou není planetou...to je smůla.

Co je nový druh kaktusu? To co Till, Meregali, Anderson, Kupčák, Halda, Milt a ostatní debilové popíšou aby se to líp prodávalo a jejich jméno se dostalo kamsi za název rostliny...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 31.05.2013 09:11:47

Admine, myslím si, dle vlastní zkušenosti, že pro ty ferocactusy kyselý substrát není nutností, roste to ve všem, daleko důležitější jsou ty ostatní věci-slunce, vzduch.

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 01.06.2013 20:48:16


FRC a podobné rostliny - třeba malé barevné a bílé mammilárie - doprovodná vegetace se všude uvádí, že rostou na vápencovém podkladě. Dokonce to jeden magor opisuje od druhého a tak je to i v knížkách. Potom vyjedete do Mexika a všude samej vápencovej šutrák, skála a v tom parádní feráky....

Ale dívali jste se dobře ?

Opravdu dobře ?

To v čem tyto rostliny rostou je kyselá hrabanka z opadaného rostlinného materiálu o Ph 5 !!!


    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 03.06.2013 11:30:00

Já tam nebyl, takže nemůžu hodnotit.Je fakt, že ve starších publikacích se nutnost kyselejšího substrátu uváděla, později se to tolik nezdůrazňovalo.Jak říkám, roste mi to vcelku ve všem, ale-je docela možné, že v tom kyselém substrátu,s přídavkem rašeliny, by to možná rostlo i víc a lépe.Asi by to chtělo srovnání.Rašelinu nebo hrabanku vůbec nepoužívám,ale proč to nakonec nezkusit? Taky je možné, že u mladých rostlin, které se převážně pěstují, to tolik nemá vliv, ale se stářím se vliv zvyšuje?

    
napsal(a):: anonym
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 03.06.2013 20:29:54


Má to vliv trvalý a je to potřebné stále. Rašelina je pojem hodně diskutabilní, používá se, protože to je nejlepší způsob jak snížit trvale pH v květináči, ale u mexických druhů nastupuje spor, protože do zalitého nesmí přijít slunce jinak dochází k zapaření a následnému rozkladu všeho co v tom květináči je. Pro co nejkyselejší substrát hovoří i zálivka, většinou se substrát zasoluje a pH se posouvá směrem k zásaditosti zase. Třeba upravovat i vodu proto nabízím i okyselovač.

Jsou ovšem rostliny z MX, které by toto spolehlivě odrovnalo, třeba AST nebo ARC tam stačí jen trocha žuly do horní drenáže a už je to vidět jak to scípe. Tam vápenec ano.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 16.06.2013 10:39:32

Zdravím všechny a pod dojmem ze včerejšího výletu za kaktusy pár postřehů.Navštívili jsme čtyři sbírky, v zájmu serioznosti nebudu psát které.Rostliny jsou pěstovány pod polykarbonátem, jedná se o sbírky velké.No a teď to hlavní.Všímal jsem si tentokrát hlavně toho, jak rostliny pod tím polyšem vypadají.Tady předkládám své závěry a admin se k tomu určitě vyjádří také. Tedy-Astrophyta-úplně v pohodě,vytrněná, mexické miniatury také. Ještě podotýkám, že ten jeden skleník neměl skoro žádné větrání, ostatní standartně.Ferocactusy-zde mám pocit, že to není až tak ono, hlavně u acanthodesů a ostatních silně otrněných.Echinomastusy-naprd, vytahují se dosti.Mamilarie, coryphanty-slušné.Velice pěkné thelocactusy, zde bych řekl, že vypadají lépe než pod sklem.
A teď Jižní Amerika-gymna naprosto super otrněná,Wiginsie, notocactusy také. Rod Parodia-tomu to ani v jedné sbírce v polykarboši nesvědčilo, zrovna tak Stenocactus-většinou okurky.
Co říci závěrem? Nahrubo shrnuto, zdá se mi, že Mexiko s polykarbonátem a z JA gymna, noťáky nemají žádný problém.Celkově jsou ty kytky z tohoto typu skleníku určitě jaksi líbivější-vata, čisté svěží trny a těla, výhodou je určitě i to, že i když polykarbonát filtruje UV, tak zase více rozptyluje.
No, jest to vše věc názoru,jaké jsou vaše zkušenosti?

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 16.06.2013 19:05:46


Hehe, kdo neviděl gymna z lufťáku Podgorného neví co je kaktus.
Gymno z pod PC skleníku nemá nic společného s gymnem, ale stává se zeleninou... FRC to samé.

Fyta a ARC tam mohou jakžtakž vegetovat, ale podle mně je ztráta času jezdit po takových sbírkách.

PC má totiž ten vliv, že zásobuje rostliny dusíkem, je to tedy dobré na rychlení zeleniny, nebo malých semenáčů.
Navíc se z toho v jistém malém množství uvolňuje fosgen.

Jediné plus že to chrání před kroupami...částečně.

Rostliny potřebujou pro zdárný vývoj,(cytokininy, draslíková bilance))vytrňování atd. UV záření v rozumné míře. Pod PC toto chybí z valné části, žádný kaktus z tama nemůže být dobrý.

Právě jsem si pročetl pár nehorázných bludů od pana Milta na stránkách olomouckých kaktusářů, více žaludek nezvládl, toto je též dobré (představa jak mám pěkné kakty z pod PC)

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 17.06.2013 06:59:08

V podstatě jsem takovou reakci očekával a, upřímně řečeno, i ve velké většině souhlasím. Jen si nemyslím, že by to byla časová ztráta, můžu si alespoň porovnat svoje kytky.Jen mi nejde na rozum, když pod tím polykarbonátem jsem viděl armata s trny přes dvanáct cm a ty theláky něco podobného. Ještě mám dojem, že kdesi se někdo s někým dohadoval o PC a bylo tam řečeno, že pokud se staví správný tvar karboníku, roste a trní to tam lépe.No těžko říci, já neviděl jiné tvary než klasické sedlo, pult a pak ty karboníky do oblouku anebo jakýsi solár.Ale je to asi zbožné přání.Kdysi jsme na zájezdu o tom u jednoho vedli diskuzi a ten řekl, že jsme staromilci a že sklu je odzvoněno, protože v polykarbonátu to roste lepší.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 17.06.2013 18:08:21

Ještě otázka k článkům p.Milta-který ze článků je ten nestravitelný, má jich tam víc.

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 19.06.2013 16:22:47

No řekl bych, že skoro všecky. Mladým gymnofilům tedy nezávidím jestliže hledají oporu v takových matetriálech. Uvažuji zas o peprném článku na toto téma...

Jinak bez UV záření nedostanete z kaktusů to co v nich je v domovině - trny, vybarvení, syté květy. Mění se to pod PC postupně na karfióly. Samozřejmě nic se nesmí přehnat, celá řada kaktů se před sluncem na lokalitách schovává, dneska to mám komplet pod hadrami i já...

Ale to je každého věc kde to pěstuje.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 20.06.2013 05:36:37

...mimochodem: existuje někde "seriózní" výsledek nějakého měření pro pěstitele? Jaké % UV prochází různými materiály např.sklo, běžný plast,plexi, polykarboš ...

Taky by mě zajímal vliv vzdálenosti, výšky umístění takového krytu nad kytkyma. Jistě to taky hraje svoji roli. Ve sbírce to může být třeba jen několik cenťáků nad kytkou, ale taky někdo může mít typ "zastávka", kde je zakrytí takovou záležitostí třeba metr, metr a půl nad kakty. Tam to, myslím si materiálem nemůsí hrát skoro žádnou roli.

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 21.06.2013 16:17:21

To nevím protože každý výrobce to bude uvádět podle sebe, výsledky mohou být zkreslené. Několik cm nad kytkou , jak se dříve doporučovalo, znamená mít temena rostlin v největší zóně horkého vzduchu. A tak to co je nejcitlivější se může snadno zničit.
Optimum sklo = 4 metry, PC = 2 m. jde o objem vzduchu a s tím související rychlosti změny teplot v zařízení. Právě mně se mstí to že to mám moc nízké. To jelepší kryty sundat úplně , ale hlídejte to pořád před průtržemi...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 23.06.2013 08:55:47

Taky nemůžu z technických a prostorových důvodů dávat kytky pod plexi tak "daleko" jak bych chtěl. Pak je to neustálé žonglování s vyvážením správného poměru stínění, vzduchování a vzdálenosti od "zakrytí." Ideální, jak píšete je maximálně volný pohyb vzduchu, jenom ty letní bouřky, smrště a tornáda. To kdyby člověk věděl, kdy se má na to nachystat.

Jinak jsem po byl měsíci zkontrolovat ty svoje "importy" na pasekách. To se člověk teprve něco dozví pravdu o krajině ve které žije. V dubnu všechno vypadá úplně jinak než v červu v tom smyslu, že stanoviště, která vypadají pro kakty ideálně v předjaří jsou na začátku léta naprosto nevhodná. Většina kytek roste, některé zlikvidoval člověk, dvě, tři polkla hniloba.. Po první takovéto sezoně se učím kolem sebe lepši a jinak dívat, příští rok vyberu kytkám jiná stanoviště.Jak říkám, takovýto experiment učí člověka vidět kolem sebe něco, co dřív nevnímal - to jak se mění v přírodě podmínky jednoho místa v průběhu roku.

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 23.06.2013 22:29:07


Železniční nebo silniční násep. Bacha na vlaky,auta, a chce to tam nasypat tak 20 kg vlastního substrátu, písek jíl...

Do trávy se kaktusy u nás nehodí.

Já vysadil kdysi ty svoje pokusníky do černouhelného haldovinového náspu železniční tratě. Nula procent substrátu jen slizké uhelné břidlice. Kaktusy to zvládly. Nejdřív mi trvalo je najít -3 dny. Pak zase jsem je nemohl vykopat..

Díky za dobrý námět na další story.
Kopání importů u nás...

Víte o tom, že kdyby to tam na tej haldě přežilo - mají introdukované druhy nárok na platný popis:

Už to vidím v celé kráse:

ECHINOPSIS HALDIANA, Kupčák, Act. mus. Richnovensis, 2013

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! no já se vážně pos...

A jelikož z AJ nemám problémy, hoši těšte se...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 24.06.2013 11:36:11

Je to vůbec možné, tak velký dopad počasí na rostliny? Já jsem ani v těch největších vedrech skleník nestínil a nezdá se, že by tam k něčemu došlo, rostliny jsou trochu bronzovitější, ale jinak v pohodě.Zdá se mi, že to tam u vás musí být setsakra rozhozené.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 24.06.2013 19:05:29

Vzkaz pro Pavla i pro admina:
Tady souhlasím s adminem. Poslední dny teď před ochlazením bylo sluneční záření pěkná palba. Nejvíc to odnesly malé kytky tak do průměru čtyřky květináčku. Taky mi jich pár zbělělo, Jeden thelák tak jak píše admin - škvarek s ostny. Myslím, že UV zážení si kytky v posledních dnech užily ažaž.

Tady mě zajímá adminova metoda mokré hadry:
Technicky, jak na to, ta hadra je nějak na drátěném pletivu pár cenťáků nad kytkama, nebo to je nějak přímo na kytkách položené?

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 26.06.2013 23:17:06


Pořádně zalít a zakrýt to bílým prostěradlem.
Nic jiného už nepomáhalo. Hadra je přímo na kaktusech, neboť horký jížní vítr by to odnesl.

Volné kultury jsou zkrátka peklo když máme ty extrémy v počasí.
Násada poupat by ale mohla být zdemolována, je potřeba opatrnosti.
Teď ty deště byly takové, že celé volné kultury jsem musel sestěhovat

Výsevy začaly klíčit, ale moc tomu nedávám v té zimě. Už to potřebuje trochu tepla, prostě všecko je proti nám.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 28.06.2013 14:57:51

Zdravím všechny a jeden dotaz pro admina: jaké je podle Vás pravé G.armatum?Proč se ptám- ve sbírkách je k vidění všechno možné, většinou pod názvem G.cardenasianum armatum, ale v jedné sbírce jsem viděl něco, co se dosti odlišovalo, neskutečné erektivní trny, bohužel u toho nebyla jmenovka.Tedy-je rozdíl mezi G.card.arm. a armatum? A pakliže ano, co bych měl vlastně shánět?

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 28.06.2013 15:58:38


No podle všeho - G. armatum neexistuje, sháníte tedy jen název.
Zmatek v tom udělali sběratelé, kteří dávali svoje čísla vícenásobně na kdejakou kytku, aby se toho více prodalo...

K tomu nutno přičíst ještě selekci ve sbírkách.

Je to trapas, ale většina položek gymen jsou jen obchodní názvy...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 29.06.2013 10:43:19

Tak to nejsem potěšen, ale přesto-máte alespoň vytipovány nějaké efektní stanovištní formy toho cardenasiana?

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 29.06.2013 17:26:28

Zkuste zagooglit
http://kkplzen.eu/index.php/forum/33-Rody-Kaktusů-od-A-do-Z/23886-Gymnocalycium-od-A-do-Z?limit=15&start=60

No kolik gymen, tolik nových druhů...
Jinak co je efektní - je vyselektované ze sbírky.

I na nalezišti nebudete fotit schoury , ale ty nejvíc vytrněné.

S tímhle přístupem nám, ale ve sbírkách vznikají kvanta zahradních kultivarů.

Nejvíc mně pobaví vždy ten přístup, že card by měl být pod spegazem, je to fakt komedie. Já když ty fóra čtu tak zavřu obě oči...

Na Ralph Martin cactus si lze vygenerovat přehled polních čísel a pak to nějak prubnout s výsevy. Tyhle rostliny mají teplotní optimum +40C...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 01.07.2013 15:22:50

Tak jsem si projel Ralpha a výsledek je ten, že tzv. armata se v drtivé většině vyskytují-lépe řečeno jsou popsána-u Tomayapo a El Paicho a ty cardenáska hlavně u Carrizal.Ale všechno je to departmant Tarija.Takže je to asi opravdu o každém jednotlivém pohledu a navíc je tam fůra totožných výskytů, ovšemže pod svojí sběrovkou.

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 01.07.2013 20:36:51


No co tak při nejlepším budete mít trochu jiné kardenasy ve sbírce. Krajní variace vyberete sprášíte mezi sebou, nafotíte a pošlete to Miltovi nebo Kulhánkovi nebo Řepkovi ať to popíšou...

Armatum bude zachráněno

Základ je nenechat se zblbnout.

  Strusky, Ostravit a Trubičkit  
napsal(a):: George B.
email: nechodom(zavináč)ced.cz   IP: 90.178.---.--- 
datum: 03.07.2013 17:30:14

Dobrý den pane "Cactusminerale - Admine",

Omlouvám se že pro kontakt volím tuto cestu přes Kaktus-fórum, ale na Vašich stránkách jsem nenašel žádný kontakt na Vás.

Koukal jsem na Vaše stránky a buď jste šílenec nebo naprostý genius. Ono je to ostatně zcela jedno, každopádně mne velmi zaujalo vaše pojednání o struskách, poněvadž jsem stejný šílenec.

Mám sbírku tektitů z celého světa a nikdy by mne nenapadlo strusku vnímat jako tektit. Ale váš závěr je naprosto správný a strusky obecně mají velmi podobný vznik i složení jako Tektity přírodní, nebo tektity po dopadu meteoritů.

Nejspíš jste ostravák jak jsem pochopil a tak máte ke struskám přeci jenom blíže než já z polabí.

každopádně proč jsem si dovolil Vás oslovit. Rád bych získal některé strusky, které můžete postrádat do své sbírky Tektitů. Prostě něco co máte ve více exemlářích a co můžete bezplatně postrádat. Náklady na přepravu bych samozřejmě hradil a při prezentacích třetím stranám bych Vás rozhodně uváděl jako zdroj.
Vždy jen jeden kus od druhu !!!

Samostatnou kapitolu pak hraje Tektit, který jste nazval Ostravit a o kterém jsem nikde jinde nenašel ani tu nejmenší zmínku. Každopádně i o ten bych měl v jednom expemláři zájem a pokud se jedná o fikci, ála Jára Cimrman rád rozšířím povědomí Ostravitu směrem k širší veřejnosti.

Rovněž mi dovolte zareagovat na Váš "Trubičkit" podle uvedených fotografií se jedná o Fulgurit, tedy o tektit vzniklý úderem blesku do země, tím pádem je jeden z Vašich závěrů správný. Já mám ve sbírce Fulgurity zatím jen Africké, tak pokud jste svolný podstoupit i jeden český, rovněž budu rád.

Pokud se Vám moje dotazy zdají drzé, pak se omlouvám a ignorujte mne. Pokud Vás to však pobavilo a máte chuť se o tom bavit dál, pak budu jedině rád.

s pozdravem Magor každým coulem Jirka Nechodom (George B.)

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 05.07.2013 20:36:09


Děkuji za pochvalu.

Někde tady byl pytel těch struskoidů, ale zrovna teď se mi to nechce hledat. Letošní půlrok byl hektický, ještě teď nevím kam dřív skočit. Něco můžu poslat, jestli to bude na podzim nebo v zimě až fakt nevím.

Trubičkit je přírodní vodovodní potrubí, které roste pod zemí uděláno je z jílovců a limonitu - bahenní rudy. Jaký na to mají blesky nebo plazivé proudy vliv těžko říct. Ta voda se v tom tlačí odspodu nahoru, protože to roste tímhle směrem.

Příroda je šílená.

  Re:  
napsal(a):: George B.
email: nechodom(zavináč)ced.cz   IP: 90.178.---.--- 
datum: 09.07.2013 14:51:14

Reakce na příspěvek od "Admin"
Děkuji za pochvalu.

Někde tady byl pytel těch struskoidů, ale zrovna teď se mi to nechce hledat. Letošní půlrok byl hektický, ještě teď nevím kam dřív skočit. Něco můžu poslat, jestli to bude na podzim nebo v zimě až fakt nevím.

Trubičkit je přírodní vodovodní potrubí, které roste pod zemí uděláno je z jílovců a limonitu - bahenní rudy. Jaký na to mají blesky nebo plazivé proudy vliv těžko říct. Ta voda se v tom tlačí odspodu nahoru, protože to roste tímhle směrem.

Příroda je šílená.
DD

Dík za reakci

Trubičkit je tedy i pro mne překvapením
Ale fakt to na první pohled vypadá jako Fulgurit.
A pozor !!! Každý druhý blesk dělá výboj v opačném směru. Přestože to lidské oko nevidí, některé Fulgurity (tedy vlastně každý druhý) by tedy mohli krystalizovat skutečně v opačném gardu než do země. Voda se mohla natáhnout až později, právě díky dutosti tedy trubičkovosti trubičkitu.

Pokud strusky pošlete budu rád a platí to klidně i na přesrok je to na Vás. Až budete mít čas, tak budete mít čas. Po Vašem vzoru jsem si vyhledal lokalitu(Probošťák) a našel jsem tam hezkou černo zelenou strusku, osobně půjdu spíše po malých kouscích do 5 cm, ale na Probošťáku je koule cca 40 cm v průměru : o)), Tak pokud budete posílat, tak vzorky vždy jeden od druhu do velikosti 4-5 cm.

s pozdrvem Jirka N.


    
napsal(a):: Jirka1
email:    IP: 81.201.---.--- 
datum: 20.10.2013 16:29:19

No sezona nekončí...to se mě líbí,ale v podmínkách co mám já nelze praktikovat.Mám sestěhováno.No nedá se svítit.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 22.10.2013 14:32:23

Tak já sestěhováno ještě nemám, ale již od začátku září rostliny u mě nedostanou ani kapku vody, včetně malých semenáčů. Již se začínají pěkně svraskávat a zahušťovat, a pouze si užívají pozdního babího léta. Nerad bych to stěhoval napité a pak se o to celou zimu klepal.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 23.10.2013 15:47:44

Reakce na Pavla, bo admin nějak neodpovídá.
Píšete o mém dilematu, zalít ještě nebo nezalít. Počasí jak na konci srpna, taky už suším některé kytky od začátku září a věřte nebo ne, párkrát se mi u některých kytek stalo, že jsem do jara i přesušil. I když někteří kaktusáři tvrdí, že taková věc se kaktům nemůže stát ( asi žijí na jiné planetě ) já vím svoje a například přesušit noto ottonis před zimou není žádné umění. A takové kytky jsou i mezi gymny.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 24.10.2013 14:41:56

Pro podokýnkáře- věřím, třeba i některé melokaktusy se těžce probouzejí, ale vše se točí kolem toho, v jakých podmínkách budou rostliny přezimovat.Ty ve skleníku budou na tom asi o dost líp, možno jim i přitopit a také pouhé slunce přes sklo to dokáže slušně vysušit. Já to všechno stěhuju v listopadu do sklepa, sice suchého a poměrně světlého, ale přece jen suchý substrát je jistota. Anebo jinak- raději dám přednost možnosti, že to něco na jaře holt nerozdýchá před dost pravděpodobnou jistotou uhnití při mokrém substrátu.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 24.10.2013 19:20:37

Ano, naprostý souhlas a je to podstata mé současné nejistoty. Sklep, kde zimuji já snadno vyhodí teploty i při větrání k 17, 18°C i víš, pokud přijdou takové teplotní zázraky jaké se dějí v těchto dnech. Pokud přijdou teplejší období přes zimu musím zalít podle před víkendem kytky, které to potřebují. To zkušené kaktusářovo oko pozná, i za tu cenu, že případně budu dosušovat na konci listopadu, či někde v začátku prosince doma na vnitřím parapetu před stěhováním do sklepa. No, je to dilema.

  Aktuální info  
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 16.11.2013 20:47:19


Na zimním stanovišti nikdy nedosušujte.
4x to výjde a po páté zbydou oči pro pláč.
Dosušte raději v bytě při 20C a pak až na zimoviště do + 10...

    
napsal(a):: anonym
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 20.11.2013 20:32:27

Pro admina:
S radou jak na zimování souhlasím. Dosouším přesně tak. Právě jsem se chystal zeptat, kdy stěhujete Vy a vidím, že už máte vymalováno.
Já mám zatím na zimním place třetinu všech kaktů. Severní Amerika je zatím skoro všechna venku - tak aby do ní nelilo, samozřejmě. Tento víkend jistí sklizení zbytku JA.
Těším se na Vaše odpovědi k mým letošním zimním všetečným dotazům a na nové příspěvky na stránkách.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 20.11.2013 20:35:43

...ještě jsem tu nezanechal svůj nick ... viz předchozí příspěvek

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 26.11.2013 19:12:12

Doufám, že už Vás ta studená vlna přivedla k rozumu...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 27.11.2013 17:50:28

28.11. Dostěhováno. Na noc hlásí mráz -6°C. Gymna si prošla zhruba tři dny teplotami do -1°C. Některým to přišlo k duhu, například G.gibbosum var. nobile - pěkné trny Venku už kralují jenom mrazuvzdorné echc. a některé druhy cylindroopuncek.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 02.12.2013 19:59:11

Přidám ještě jednu připomínku - dotaz. Už jsme se tu před časem bavili o pěstění frileí na vnitřním okenním parapetu doma. Zajímá mě ještě Váš názor na možnost takového celoročního úspěšného pěstění u gymen - tedy u těch, která pochází prakticky z totožných oblastí, kde rostou frajlejky - tedy např. G. horstii, uruguayense, denudatum ... Pokud by za oknem měly tyto kytky přes zimu tak 12-14°C mohlo by to celoročně fungovat. Co myslíte?

    
napsal(a):: Jirka1
email:    IP: 81.201.---.--- 
datum: 03.12.2013 19:41:06

Já bych třeba řek,že za normálním oknem asi jo,ale za plastovými ne,respektive za vakuovým sklem,myslim,že už je na to pak chladno,prostě nepouští tolik záření,ale je to jenom jeden z názorů.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 04.12.2013 18:34:29

Díky za názor, pravdu máte v tom, že je u starých typů oken pořád nějaká mikroventilace, nevím jak v rozdílu UV. Gymna která rostou v teplejších oblastech a v rostlinném patře pod keři by taková celoroční pěstování mohla mít - myslím si.

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 09.12.2013 21:39:21


G. horstii, denudatum, anisitsii komplex hlavně spíše patří za to okno, než navenek -slunce je jim zabijákem.

G. uruguayense snese venkovní kulturu, ne však nějaký astrophytový úpal.

Frajlejky jsou v bytě v pohodě, jen pozor na svilušku !

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 12.12.2013 18:41:44

No právě, myslím si, že frajlejky požere kdeco v rekordním čase.
Proto bych coby "pokojové kytičky" raději volil ta vyjmenovaná gymna. Mám rád hledání alternativních způsobů pěstování kytek.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 13.12.2013 09:08:05

Zdravím, jsou podle Vás admine Strombocactus correidoigae a Loph.alberto-vojtechii nové druhy nebo opět reklamní trik?

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 14.12.2013 23:34:48


Strombocactus corregidorae by mohl být novým poddruhem = ssp. a bylo by to naprosto přesné.

http://www.kakteenfotos.de/var/albums/Strombocactus/corregidorae/Strombocactus%20corregidorae%20%281%20von%202%29.jpg?m=1330528562

U lofofor je pro obrovskou variabilitu uvádění jakýchkoliv jmen naprosto nesmyslem, a jsou to jména jenom sběratelská, včetně difussy. fričči atd.

Kdesi je web, ted to nemůžu najít - je tam fotek z 1000 nalezišť.
Uvádění jiných jmen než jednoho - williamsii, zcela zbytečné, protože jde o jeden prastarý druh na obrovském areálu, což se odráží na mikroklimatu a habitu populací.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 19.12.2013 11:34:29

Tak je to zajímavé, zrovna o lofofórách kdysi vyšla speciální příloha Kaktusů, kde J. Šnicer to rozpitval dost podrobně a williamsii, diffusa a fričii byly vedeny důsledně odděleně. Je fakt, že když ty rostliny jsou vedle sebe, vizuelní rozdíly jsou tam patrné, ale to je samozřejmě jen zase názor kaktusáře-amatéra. Myslel jsem si, že Šnicer už vzhledem k tomu, kolikrát v Mexiku byl a co má zmapováno, ví, co píše. Teď mne ještě napadlo-co Aztekium valdezii? Oproti A.hintonii a A.ritterii je tam úplně jiný, veliký květ, ani to není nový dobrý druh?
Ale ještě něco-čirou náhodou jsem v Ostníku narazil na článek , teď nevím, kdo to psal, ale to není podstatné- podstatné je to, že tam se přiznávalo, že genetické rozbory kaktusů začínají dávat za pravdu těm, kdo tvrdí, že těch druhů bude mnohem a mnohem méně. Nečetl jste to admine taky, asi byste mohl mít určitý pocit zadostiučinění, protože vy to tvrdíte už dlouho.

    
napsal(a):: Jirka1
email:    IP: 81.201.---.--- 
datum: 20.12.2013 06:25:57

No jo ví co píše,ale hlavně ví "PROČ TO PÍŠE"

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 23.12.2013 00:00:41

Situace je stejná jako u THELOCACTUS CONOTHELOS: Doteď se vedly odděleně něco jako variety ev. ssp. saussieri, aurantiacus, argenteus atd.
Jenže Mexiko je obrovské !!! A tak se už našla první lokalita conothelosů, kde každá rostlina kvetla jinak - žlutě , bíle, červeně, růžově s pruhováním, růžovožlutě s hnědým pruhováním...a co teď s tím? Vzápětí se našla druhá a třetí taková lokalita...
To je hotová pohroma pro tvůrce katalogů - - -
jaký tomu dáme název ? ( PS můžete si je zrovna objednat u Dohnalíka.)

Nezbyde než - botanicky zcela správně a nejinak - ke všem conothelosům připojit přídomek ssp. conothelos = holotyp.

Pro vedení rostlin ve sbírce doporučuji tyto držet podle nalezišť a používat straé přídomky jako pouhé sběratelské názvy aby se předešlo zmatkům.

Jenže co fakt s tím ? : Conothelos saussieri Bustamante, argenteus se tam našel taky, dokonce žlutěkvetoucí conothelos , který ale (prý) není aurantiacem, ale něčím mezi sausíkem a typem, potom ještě typ a nakonec ten smíchanej.

Když to budu držet odděleně dělám selekci nebo nedělám , HA ?

A těch lofek je tolik, že vymezovat nějaké druhy může opravdu jen byznysmen nebo debil. Z tisíc nalezišť vyskládáte zcela plynulou řadu nebo řady od hrbatých po placaté, od zelených po modrošedé, od chlupatých po vytrněné a barva květů jaká se namane.

Byl jsem 17x v Jeseníkách takže bych mohl říct - znalec každého kopce a místní flóry... pchá jak to tam vidím jak to varíruje na jednom metru čtverečním od druhého, od údolí Videlského k Červenohorskému podle složení půdy a osvitu slunce a proudění vzduchu, můžu říct akorát, že to ty hory dělají rozmanitost rostlin ( a obchodníci). A co je teprv Sierra Madre Occidental v Mexiku oproti Jeseníku...

Polák Matuszevski "nám" zrehabilitoval Thelocatus lophothele jako platný název...asi neviděl sbírku Podgorného v Orlové, který ze všech "lophothelusů" nadělal za 10l et typové rinkonensisy.
Tomu se říká rehabilitace, ale spíše by u Matuszevského mněla nastoupit hospitalizace...

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 23.12.2013 09:17:45

Tady je dost lofofor k prohlídnutí :
http://www.lophophora.info/lophophora/standort.php?staatname=Coahuila&karte=coa

Velmi pěkné kousky jsou třeba od El Oso, ale hledat v tom nějaké druhy...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 23.12.2013 19:47:21

Jo, tak nějak to asi bude, ale tyto názory jsou v naprosté menšině. Zkuste to někde prezentovat jako řadový kaktusář! A co to Aztekium valdezii?
Ať tak či tak, všem návštěvníkům tohoto fora a adminovi zvlášť přeju hezké svátky slunovratu a úspěšnou pěstební sezonu 2014!

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 05.01.2014 18:26:53


Právě protože nejsem řadovým kaktusářem, publikuji takové názory zde ve vlastním prostoru, který navštívilo víc než 80000 lidí...

Aztekium valdezi bych zatím nechal co ukáže čas až se napěstuje dost rostlin v kultuře.

Nápodobně hezký slunovrat - (už máme) a dobrý nový rok 2014 !

    
napsal(a):: Jirka1
email:    IP: 81.201.---.--- 
datum: 14.01.2014 17:52:13

Ach jo jak já bych sázel do jílu,ale já prostě nevim kde ho vzít,tedy spíš nevim co si pod tim představit

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 14.01.2014 20:54:43


Jílem zde se obecně myslí glejovité půdy.
Ta je každá taková ze které lze vyválet hádka.
V ČR je to snad 80% běžné ornice...
Právě jsme byl v Poděbradech kde v Zálabí u Jezera je krásná hnědozem i s pískem. Hergot tam ani nemusej nic míchat.
Garantuji, že každý kaktus musí v takové půdě vypadat ve všech ohledech 2x lepší než všude jinde...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 14.01.2014 21:40:31

Hmmm, z mládí znám místo u brněnské Svitavy, kde se potkává starý, opuštěný lom na granodiorit s územím vápencového moravského krasu. Jsou tam nedaleko taky červené rozpadavé horniny, ze kterých se snadno stávají mazlavé jíly. Vzhledově připomínají půdu někde v argentinské Jujuy. Zajímavé území pro experimentování s kaktusářskými substráty.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 21.01.2014 21:14:41


Brněnskou vyvřelinu jsem si nakopal přímo u Prýglu, ale
nastojte, mně se to neosvědčilo na žádný kaktus.
Nevím do čeho ti chlapi tam sázejí, ale kakty mají skvělé.
Asi sem vyhmátl špatnou lokalitu.
Náplavy řeky Moravy jsou na tom jistě dobře.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 22.01.2014 16:10:25

Dobře, prozradím svoji lokalitu, granodioritu je tam ještě poměrně dost.
Obřany, starý, opuštěný lom. Zajímavé místo nad zákrutem Svitavy. Naproti přes vodu bývalo pravěké sídliště. Keltové, Slované, Germáni - vystřídalo se tam prý všemožné osazenstvo.
Aby toho nebylo málo, je tam ještě unikátní step s travinami jako je kavil a s dalšími chráněnými kytkami.
Tenhle substrát ještě nemám 100% ověřený, pravda je, že se samostatně snadno speče v "neprodyšnou cihlu." Nic, v čem by si libovaly kořeny kytek. Přidávám to jako přísadu tak max čtvrtinu objemu substrátu.Ono tam bude nejspíš taky nějaké to vápno - co bych taky chtěl, v oblasti na kraji Moravského krasu, že?
Pokud jde o naplaveniny řek - mám s tím výborné zkušenosti právě od Svitavy. Krásná, úrodná černozem. Super!

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 28.01.2014 17:27:27

Zdravím všechny a pro admina jsem si připravil doslovný výňatek ze Speciálu Kaktusy 2005, kde Bohata,Myšák a Šnicer uvádějí rozdělení rodu Lophophora na dvě podsekce,sectio Lophophora a sectio Diffusae. V rámci korektnosti uvedu doslovný opis.
Existenci dvou sekcí podporují tyto argumenty: 1. Sekce Lophophorae a Diffusae mají odlišné složení alkaloidů.Rostliny sekce Diffusae jsou si v tomto mnohem bližší a stojí stranou sekce Lophophora.Mrzkalin u Lophophora 15-30%,zatímco u Diffusae max.1,5%.Podíl jedovatého pellotinu u Loph. 14-17%, ale u Diffusae65-88%!!
2.Druhy ze sekce Diffusae(diffusa, fricii, koehresii) obývají menší izolované areály, ,naproti tomu l.williamsii obývá obrovské území.
3.Zaznamenali jsme ostrůvkovitý výskyt L.will.v areálu L. koehresii. Stejně tak areál l.fricii je uzavřen uvnitř areálu l. will. Přesto nebyl na přírodních nalezištích zaznamenán ani jeden případ hybridizace či tvorby přechodových forem. To podporuje navržené schéma třídění, které se opírá o základní principy speciačního procesu.
4.L.will. si ponechává mnohem déle zaschlé zbytky květů, naopak u sekce Dif. se zbytky okvětí odlučují mnohem snáze.Vata z areol u Dif. opadává snáz a dříve než u will.
5. Druhy sekce Diff. mají žebra početnější a tvar jejich ohraničení je většinou zvlněný.L.will. vytváří max. 13 přímých žeber.
6. Měkká pletiva sekce Diff.s jemnou a tenkou epidermis v zelených až žlutozelených tonech viditelně kontrastují s tvrdou a tuhou epidermis šedozelené barvy l.williamsii. L.fricii může mít šedozelenou epidermis jako will.
7. Odlišné chování rostlin v kultuře.Většina forem L.will. je relativně odolná, druhy Diffusae jsou naopak značně choulostivé.
Trváme na tvrzení, že druhy L.diff, fric,a koehr. mají společné znaky a odlišují se od L.will.
Jen lidé s praxí a vyvinutou pozorovací schopností si mohou troufnout rozpoznat tyto čtyři druhy už"na první pohled".
Tolik tedy citace tří pánů autorů, momentálně v české kaktusářské veřejnosti spolu s Grymem považované za největší znalce Lophophor.
Co vy na to, admine?(a prosím, NENÍ v tom ironie)

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 28.01.2014 20:11:30

Když v té svojí tabulce vyberu jiné kritérium, dostanu docela jinou tabulku s jinými "druhy"
30% mezkalinu a to bylo měřeno v sušině ?
Bych to tipnul na max. 5% v sušeném stavu a to to ještě hodně přeženu. U nás to kdosi regulérně měřil a naměřilo se 0,05% TMPE.
Vážně si zapaltili laboratorní rozbor ? Rád bych se na to podíval. Který areál je menší a který větší ? No dál to nemá cenu komentovat, jen ta chemie stojí za zamyšlení.

-----------------------

Uvedu příklad: Má-li žula víc jak 2% turmalínu už se nazývá Turmalinická žula.
Máme skálu kde bude 10 vzorků s těmito % hodnotami turmalínu: 2,5*1,8*1,9*0,5*1,2*1,9*,1,1*1,3*1,8*,0,9

Jedná se již o turmalinickou žulu nebo nejedná ?

Co když je právě ten první vzorek i poslední kde byla ta 2% překročena ?

Takže se nejedná o turmalinickou žulu.

Ovšem kdybychom si přiznali, že turmalinická žula je taková kde se prostě turmalín vyskytuje, pak by to byla tumalinická žula, neboť všechny vzorky to splňují...

Tak je to turmalinická žula nebo není ???
------------
Závěr
Je třeba vzít Lophophory z 10 nalezišť a udělat tam průkazný rozbor chemismu tkání. Pak by to bylo možné rozdělit takto podle těchto látek. Ale co s těmi zbývajícími 990 nalezišti...?

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 29.01.2014 15:37:47

Zdravím admina. Příští týden máme Šnicera na přednášce, takže ho budu moci vyzpovídat. Podle mého dělal tyhle rozbory doc. Habermann, otázka je, z kolika vzorků. Habermann byl u nás na přednášce již v roce 1978 a on skutečně má možnosti k tomu, jak ty rozbory udělat. Pravdou také je, že Indiáni dobře rozeznávali nezávadné loph. pro své obřady od jedovatých, o tom se zmiňuje už Frič. Podle mého ten obsah alkaloidů, pokud by se udělal z více stanovišť, by byl rozhodně průkazný a nebylo by možné strčit loph. do jednoho pytle. Minimálně se naskýtá otázka,PROČ evolučně šly obsahy alkaloidů tak rozdílnou cestou a pokud by se potvrdilo, že jsou stejné i na více stanovištích....?? Také ta otázka nehybridizace mezi sebou stojí za úvahu!

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 29.01.2014 19:57:13


Teď je otázka kolik nalezišť by mělo být. Kolik kusů rostlin z naleziště. Podle statistických norem je minimum číslo 1000.

Navrhuji biopsii ze 100 nalezišť vždy u 10 ks od lokality.

Toto jsem ochoten akceptovat a tabulka bude pak smazána.

Věřím že výsledek by byl zajímavý, průkazný, ale pochybuji, že tohle někdo zafinancuje.

-----------------------
Udělat rozbor jen na 10 rostlinách z 10 nalezišť nebo jen ze skleníku a vydávat to za seriozní výzkum je hodno leda tak shovívavého úsměvu.


    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 30.01.2014 18:46:10

Samotného mě zajímá,z kolika rostlin to bylo uděláno, doufám, že se něco určitějšího dozvím.Takový výzkum ale rozhodně nikdo nedělal,ani Habermann,který tam ve své době prováděl nějakou práci pro NASA(údajně)a L.fricii pojmenoval on.V každém případě bylo zajímavé jeho přednášku slyšet,popisoval detailně, jak probíhá obluzení účinky mezkalinu a pokusy prováděl i sám na sobě na fakultě v Plzni.Zajímavější by možná bylo zkoumat,proč tedy v některých rostlinách, pokud tomu tak je všude, jsou ty obrácené poměry alkaloidů, a to i přesto, že dle výše uvedených autorů se vyskytují jako ty uzavřené ostrůvky uvnitř L.williamsii.Stanovištěm to určitě tedy nebude,ale čím pak tedy?
Podle evoluční teorie by každý posun měl přinášet pro nově vzniklé jedince určitou "výhodu",jakou tedy výhodou by byl na stejném stanovišti u jedněch větší obsah mezkalinu a naopak u druhých pellotinu? A ještě mě pořád vrtá hlavou, tedy pokud je to fakt, ta vzájemná nemožnost křížení.To by nebyl dost závažný fakt?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 01.02.2014 19:13:48


Po úplné analýze statistického minima - četnost 1000 x by to bylo bez debat a splnilo by to kritéria, která jsme si sami dali. Ale rozpitvat pět lofofor a řít to je se vyvíjelo z toho a to z toho.. je nesmysl. ( stejně to tak nakonec skončí )

V blahé paměti mám články Dr. Vobořila v Gymnofilu o vývoji kaktusů v JA. Jsou to neskutečné spekulace až přímo bláboly a bludy. Dnešní pojeskyňová věda má velice naivní představy o vzniku a šíření života. Rozhodně dál budeme kreslit nablblé evoluční stromy a myslet si, že vše se vyvíjelo z nějakých center. Žádné centrum vzniku kaktusů nebylo. Vyvíjelo se to hromadně na všech možných místech kde bylo potřeba.

Kdosi kdesi psal že G. zegarrae a G. riograndense se nekříží. Mně se to podařilo spolehlivě až po 20 letech. Zbytečná práce. Dnes můžeme zegarrae maximálně připojit jako subspecii k pflanzi a rgds škrtnout úplně.

Proto lofky mají TMPE a jiných látek jak se jim zamane podle genových variací a preferovaného výběru v té či oné loklaitě, a najít v tom nějaké vodítko pro klasifikaci druho bude obtížené ne-li nemožné.

PS: Muchomůrka červená má jistě obsah muskarinu variabilní dle lokalit, m.n.m., a ročních podmínek, doknce se můžete i otrávit kolodějem z některých lokalit, preotože je příbuzný satanovi a já ho proto nesbírám, ale byl by to důvod pro štěpení na další druhy ?
Muchomůrka červená ssp. muskarifera, Muchomůrka červená ssp. nigra, Muchomůrka červená ssp. albicentra. = nepříjde vám to najednou jako idiocie ?

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 02.02.2014 17:17:32

Zní to logicky. L.frici se dle autorů vyskytuje pouze asi na čtyřech místech v okolí Viesca.Tím pádem odpadá problém velké četnosti nalezišť.Prokázání opodstatněnosti dobrého druhu by tedy šlo nejsnáze udělat u ní, pokud by byl zájem.Ale když toto vše pomineme, tak stejně zůstává nezodpovězena má otázka-pokud se v těchto čtyřech lokalitách vyskytuje i L.williamsii,PROČ je u L.fricii obrácený poměr alkaloidů? K čemu? Samozřejmě otázka bude platit pouze v případě, že rostliny by byly pomíchané, pokud by se jednalo-podle autorů-o samostatné naleziště ve všech čtyřech případech, tak tam bych se asi takhle ptát nemohl.Mám pravdu?
Ještě jeden znak k podpoře rozdělení na sekce uvádějí, a to že druhy sekce Diffusae NEJSOU samosprašné, kdežto L.Will. ano.
PS. S tou muchomůrkou to není správné přirovnání, protože se jedná pouze o kolísání muskarinu.Spíš by se dal použít příklad muchomůrky zelené a tam by u některých byl buďto vysoký obsah amanitinu nebo obráceně phalloidinu.Což mě teď napadá, že je docela možné dle lokalit a byl by to docela zajímavý námět na diplomovou práci-možná.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 07.02.2014 07:53:34

Zdravím. Tak dle Šnicera byly rozborovány tři rostliny fricii Habermannem ze dvou lokalit,z dalších dvou ne.Ta williamsii je fricii údajně vzdálená do jednoho kilometru, ale přesto se netvoří hybridy?! To asi lze terénně jen těžko prokázat .Údajně pak ve světě bylo rozborováno z více rostlin, ale podklady nejsou. Štarha vydal knížku Sekundární metabolity v čeledi Cactaceae, nebo tak se to nějak jmenuje, možná by tam bylo něco o tom. Jinak přednáška hezká, i na Aztekium valdezii se zabrousilo, údajně se k němu dostali přes fotku, kdy si zanalyzovali velké slepence, u kterých to Mexičané nafotili a Šnicer se svojí dokonalou znalostí lokalit Mexika pak došel ke dvěma možným místům výskytu. Hezká kytička.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 13.02.2014 16:55:51


Jak není dostatek informací jsou to vše jen plané spekulace. Každopádně námět na výzkumnou práci.
Snad se najde někdo s dostatkem peněz a času a udělá v tom ordung...takhle malý rod a přitom specifických kaktusů by si to zasloužil.

    
napsal(a):: Jirka1
email:    IP: 81.201.---.--- 
datum: 26.02.2014 19:19:37

Tak jílovotou zeminu mam ze záhonu,ale je to tedy beton.Nu a kolik toho písku do toho?půl na půl?Mám pranej takovej jemnější.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 12.03.2014 22:52:06


jíl je třeba vylepšit rašelinou - pro gymna, jinak hrubozrným pískem 1:1 třeba pro mexické druhy

    
napsal(a):: Jirka1
email:    IP: 81.201.---.--- 
datum: 28.05.2014 17:42:20

Martine,já už čtu kromě jiných zde článků a fotografií tvoje rozdělení gymen a fakt musim říct,že mě to hodně sedí a líbí se mě to.Jen je problém u mě, jakož to milovníka gymen,ale ne zrovna na botanické úrovni při objednávání semen,protože opravdu asi několikrát člověk objedná jedno a to samé a to mě opravdu štve,takže s evcelku orientuju podle tvýho systému,ale stejně je to boj.No a píšu to proto,že jsem ti chtěl opět a znovu poděkovat za všechny články a foto.Děkuji.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 30.05.2014 11:31:03

Zdravím všechny, připojuji se s poděkováním k Jirkovi, poslední články v pálenici jsou opravdu dobré a i když na všechno nemám stejný názor, minimálně ty články nutí zapřemýšlet. Zrovna nedávno jsem si pročítal názor admina na shazování poupat u gymen a tak mě napadlo, jestli něco podobného není i u ferocactusů. Tam se taky třeba u glaucescens objeví osm poupat, ale pak se přestanou vyvíjet a zakvetou třeba jen dvě. Těžko říci, jsem od začátku sezony zvyklý hodně větrat, možná, že ty feráky zkraje jara takový luft nepotřebují, možná i méně slunce, ale pak se zase člověk bojí o vývin trnů-čert aby se v tom vyznal. Nechci rýt do citlivého místa, ale docela by mě zajímalo, jak se stalo, že admin přišel o dvouroční výsev-pochopil bych to u letošního, ale dvouletý? Stal se nějaký pěstitelský úlet?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 30.05.2014 15:50:13

Stal se úlet v počasí teploty byly přes 40C ve stínu, vítr posunul stínící plachtu a už to bylo. Teplota v pařeništi musela být kolem +70C...

Navíc ještě handrkování s DKNL i Chrudimí kam se poděly jejich balíky rostlin co jsem objednal. Bych nevěřil kam hluboko mohl PP klesnout. Když mi nic nepřišlo za 14 dní tak mi nepřišlo a je věc distributora aby se staral o zásilky popřípadě poslal včas avízo. Holt někdo je solidní a se aspoň omluví (DKNL) a někdo solidnost jenom hraje...

Padání poupat jsem letos obzvláště hlídal i se stimulátory a výživou - vysvětlení pro to stále namám - snad v extrémních výkyvech počasí, teď tu normálně mrzneme a asi budu všecko stěhovat dovnitř.

Dík za pochvalu.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 30.05.2014 20:23:17

Soucítím s adminem. Moje povolání má výhodu dvouměsíčních prázdnin a nevýhodu toho, že téměř každý rok v době kdy to kvete a chodí kytky k zasazení musím jezdit po služebkách a být kdesi v trapu, je nejvyšší pracovní frmol v roce, prostě není na to pěstění vůbec žádná kaktusářská pohoda Admine, jedu se mrknout do Brna na výstavu Astrophyta, ale jenom na pár hodin v neděli 1. června. Takže důstojně oslavím Den dětí. Můj názor začíná být ten, že nejlepší způsob doplnění kytek ve sbírce je buď vlastním výsevem, nebo osobním seznámením se s kytkou někde na prodejní výstavě. Mějte se a napište, jestli jste byl letos taky v Brně.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 31.05.2014 00:13:10


V Brně jsem nebyl, jak tam jedete, sejdeme se tam ?
V neděli bych mohl

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 31.05.2014 07:04:40

Jedu tam autobusem brzo ráno ze Zlína. V Brně to budu mít dost rozlítaný na všechny strany, vyřizuju tam rodinný záležitosti, v 15.00 se zase vracím zpátky domů. Takže kaktusy tam budou letos jenom taková bokovka.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 31.05.2014 09:35:34


Já myslel, že bychom tam zašli na pivo..
No nic já tam jedu dopoledne, kol oběda si tam zajdu na oběd
a po obědě du na tu výstavu. Cca 13 - 16h bych tam chtěl pobejt.
Kdybyste mně náhodou zahlíd - žluté kalhoty, vyšší postava...
Můžeme podebatovat live.

MK

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 217.112.---.--- 
datum: 31.05.2014 12:24:16

Můžem se - zatím čistě teoreticky - shodnout na době zhruba 12.00 - 13.30. Teda na ten škopek taky. Když k tomu připočítám dobu do odjezdu busu zpátky domů musím to sbalit na výstavě do 14.00 hod. Pošlu Vám ještě svoje tf. číslo na mobil na Váš mail. který uvádíte v rubrice "Inzerce a nabídky." Napíšu tam později odpoledne. Zatím.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 31.05.2014 20:01:48


Bohužel se musím omluvit.

Nápad to byl dobrý, ale pro obrovskou přepracovanost
zítřejší den strávím raději odpočíváním než 6 hodinovou cestou po vlacích.

Tělo když poručí, tak hlava nevymyslí nic.

Myslím že do FM nebo Ostravy to máme oba blíž ...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 01.06.2014 09:39:50

Nic se neděje, taky jsem se chtěl právě omluvit z neúčasti.
Zdá se, že oba nejsme pány svého času, do Brna taky nejedu, jak jsem se rozhodl včera pozdě večer - okolnosti mě k tomu donutily, tak třeba někdy jindy a jinde. Mějte se.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 01.06.2014 10:17:48

Zdravím,pánové, kdybych to měl blíže,bohužel 200 km, tak Brno by za to asi stálo.Koukněte se na plzeňský web, je tam upoutávka na tuto výstavu. Musím říci, že tak pěknou arrange jsem již dlouho neviděl a rostliny dle fotek taky krásné.Klobouk dolů.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 01.06.2014 20:48:10



Plzeňáci jsou jistě kabrňáci na kaktusy, ale web maj totálně nepřehledný a forum kompletně zavirované...já to tam prostě nemohu najít...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 02.06.2014 07:18:00

Je to v sekci Upoutávky na akce-Výstava Brno.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 02.06.2014 20:40:43

nevidím tam vůbec nic asi sem už slepej...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 02.06.2014 21:57:08

1.na webu kliknout na Obsah diskuzního fora

2. kliknout na Návštěvy a upoutávky

3.kliknout na Kaktusářské akce

pak se objeví to Brno

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 03.06.2014 19:43:55


Takhle to stačilo napsat hned a nebyl by problém Je nutno uznat, že to prostě nejde najít z předchozích nulových indicií.
Proč tohle píšu ? Protože takhle se ztrácejí balíky a pak se lidi rozčilujou...
Nedostatek jasné a přesné komunikace.

Pěkné aranžmá, děkuji.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 03.06.2014 21:28:13

Tak jsem tam byl. V tom Brně. Ale až v pondělí, na chvilku před zavírací dobou. Každej rok tam prohodím pár slov s někým z místních kaktusářských matadorů. Letos jsme dali řeč s panem Stuchlíkem, na chvilku, o noťácích. Pár fotek jsem taky stihnul nafotit. Ňáký ty noťáčky z okruhu ottonis a pak zimovzdorný kytky od pana Ziegrossera - ty jsou vždycky zárukou kvality. Z gymen mi někdo vyfouk těsně před nosem fleischerianum, zato mám pěkný horstii a netrelianum. Po takovejch kytkách jsem letos šel. Tolik má stručná zpráva. ... S nostalgií vzpomínám na doby, kdy jsem žil v Brně. Blbec tehdy mladej, jsem si kaktusařil sám, měl jsem se dát do spolku, jsou tam chlapi, kteří "našemu řemeslu" dobře rozumí.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 07.06.2014 21:40:37


Buďte rád za to, že jste se nedal "do spolku"... kaktusů by bylo třikrát tolik


    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 13.06.2014 21:26:19

Dotaz k mezirodové a mezidruhové "snášenlivosti" kytek. - Je už dokázané, že některé druhy kytek se na záhonu, ve váze, či prostě v přírodě obrazně řečeno "nemají rády." Chci se zeptat - může to tak být i při společném sesazení v jednom květníku s kakty ve sbírce? Sesadil jsem před dvěma roky poměrně rychle rostoucí noto. submammulosus troj-čtyřročáky s různými druhy gymen. Asi v deseti květináčích. Maslíte, že to je možné? Že při tom působí, nějaká "kořenová chemie?" Nebo jak by takový měchanismus "likvidace konkurence" mohl u kytek fungovat?

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 13.06.2014 21:28:38

pokračování ... ono totiž ty noťáky submammulosus zůstávají, ale ostatní kytky pomalu, ale jistě ve stejném květníku chřadnou. Čím to může být?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 16.06.2014 21:03:30


To je mi právě divné, protože submamulák roste v přírodě pokupě s gymny, jestli to nebude tím, že ta gymna jen prostě obírá o živiny.

Já jsem takové mixy nikdy nedělal (snad v mém kaktusářském pravěku v truhlících a to mi rostlo tenkrát ještě všecko dobře - mexiko s jihem pokupě), jen jednou jsem si nasadil mísu různých gymen a použil přitom říční písek s bahnem. No pak jsem vysekával ty obludy ven sekáčem a nemohl jsem to rozdělit...příště už nikdy...


    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 23.06.2014 09:05:45

Zdravím všechny. V sobotu jsme byli na výletě, tedy jsem se mohl opět zaměřit na pěstební zařízení a porovnávat. Klasické sklo nikde, všude polykarbonát. Nemohu si pomoci ,mám asi jiné nároky na rostliny, ale pokud to je pod tím polykarbošem trvale, tak to opravdu na to sklo nemá. Je fakt, že ty rostliny jsou opticky jakoby líbivější, ale zpod skla jsou daleko tvrdší, s nafialovělými odstíny od UV záření. Jiná věc je, když ten polykarbonát slouží jako dočasné přistínění. Viděl jsem i rostliny pěstované pořád bez zakrytí, ale na rozdíl od mnoha zastánců této kultury nezdá se mi, že by to těm rostlinám až tak svědčilo. Prostě mi přijde, v našich podmínkách, lepší nedělat úplně volnou kulturu a trochu to korigovat. Ale to asi pořád opakuji to samé dokola, je to jen můj osobní názor.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 26.06.2014 21:09:42

Zdravím též, i Pavla. Letošek mně přijde naprosto perfektní rok na pěstění kaktů. Všechno počasí, podle mě zatím vychází jak z kaktusářské ročenky. Alespoň tedy v mých místních podmínkách. Pavle, admin napsal nově pěkný text o tom fialovění a "UV účincích" světla. Četl jste to tady? Vzpomínám na to, jak se tady řešila jednoho času častá zálivka kaktů. Podle mě je letos zatím velmi vhodné počasí na poměrně časté zalívání kaktů. Zatím mně "ruplo z přechlastání" letos jenom jedno gymno. Nejsem tan, kdo chce pěstovat nabumbaný, choulostivý kytky, ale říkám si, že v jejich domovině taky přeci musí existovat roky přirozeně sušší a roky "ulitější." Neřeším to, a letos podle podmínek, kdy venku skutečně prší zatím liju do kytek zároveň s deštěm. Nemám s tím problém. Však až budou suchá vedra, přirozeně nezaliju ani kapku a normálně letně zastagnuju. Co si o tom myslíte?

    
napsal(a):: anonym
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 27.06.2014 20:38:12


Zdar přátelé !
Dříve jsem byl byl hlasatelem zcela volného pěstování, dnes už jsme radši potichu. I ve volné kultuře se o to člověk musí starat a krýt to před úpalem a silnými dešti. jako závěr z toho vyvozuji, že u nás je příliš chladno na úspěšné pěstování rostlin pod širým nebem A HLAVNĚ TEPELNÉ VÝKYVY.

Perfektní květen tady zcela hatí příšerný červen s 2. tropickými týdny proloženými 2 týdny arktickými. Gymna teprve dnes se probírají, chtělo by to kolem +30C aby to vše vykvetlo, počas to brzdí. Ale baldianum mně dneska dostalo na kolena - pár květů je tam tak tmavě červených až jsou černé, skoro jakoby neviditelné. Ani vyfotit to si nepůjde. Stále ty kaktusy něčím púřekvapí...

Teď to chce teplo a slívat to horem dolem !

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 27.06.2014 22:16:27

Já bych na ten červen zase tak nenadával ... V chladu a dešti to prostě zaliju a pak ve vedrech, která tady nejsou zase až tak extrémní, abych to všecko uvařil poněvadž rána jsou teploty tak do krásných 12, 13°C - v těch odpoledních "vedrech" to pořád roste a nestagnuje. Nezoufejmež!

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 28.06.2014 13:10:20

Už je to tady jižní vítr, všecko kvete co může !

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 29.06.2014 14:17:20

Zdravím všechny. Admine, u mě feráky vytlačily nové trny v květnu, není tedy důvod je nezalívat. Chápu, že to hlavní růstové období mají posunuté, ale nedovedu si představit, jak bych je trápil nezalité až do půli léta. Nebo to bylo myšleno probudit-zalít-a pak až v létě? V každém případě ty menší začaly vegetovat už dávno, tohle se možná týká velkých rostlin, tam bych souhlasil.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 29.06.2014 15:02:19

Záleží jak velké jsou a v jak moc teplém skleníku jsou umístěné.
Glaucescens, gracilis, koukám, že jsou úplně sesušené na kost, ale 10cm velký mulegus, nebo macrodiscus má podle mého ( a mých podmínek času dost ).
Pravda, chlapcům ve sklenících theláky kvetou už v březnu kde mají také +50C, takže i feráky zalévaj dávno, jenže já nejsem na závodech...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 16.07.2014 08:45:22

Stručný dotaz pro admina:
Loni jsem nechal v divočině místních pasek kaktus zvaný dřív s oblibou Hamatocactus hamatacanthus. Letos ho mám zpět u sebe ve sbírce, ostny dlohé až hanba, velice vděčná a odolná kytka ... Proto bych se vás rád zeptal: jak se vlastně tato kytka v současné době správně nazývá?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 16.07.2014 22:00:43


Je to Ferocactus hamatacanthus.

Vyžaduje tedy takové zacházení, zamlada v trávě - později na plné slunce. Živná zem s rašelinou a dostatkem písku.

  Dřevěné uhlí a substráty  
napsal(a):: Reporter
email: index(zavináč)post.cz   IP: 185.26.---.--- 
datum: 31.10.2014 20:52:20

Zdravím všechny, kteří se veřejně nebojí a nezdráhají poradit ve věci složení standardního substrátu. Několikrát jsem v literatuře (zejména v té dříve dostupné) narazil na doporučení ve věci přídavku drceného dřevěného uhlí (grilovacího apod.) do zeminy pro kaktusy, údajně pro dobrou kondici jejich kořenů. Jaký je Váš názor případně praktická zkušenost? Doporučujete všeobecně nebo jenom pro určité rody či druhy? Díky za zprávu!

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 02.11.2014 00:17:34


Tuto zprávu jsem rozšířil já.
Uhlí do substrátu pouze jako dolní drenáž je výborné pro druhy
tolerující a vyžadující delší vlhkost po zálivce jako gymna atd.

Ovšem při pěstování s tím třeba počítat např:

"Před týdnem jsem zalil, pozítří jde studená fronta, dám si pozor aby to nezmoklo, protože dole je dřevěné uhlí...možná ještě napité....."

Pro mexické vyloženě pouštní druhy by to byla zhouba, tam jsou lepší minerály - štěrk.

  Re: PS:  
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 02.11.2014 00:22:21

Reakce na příspěvek od "admin"
Tuto zprávu jsem rozšířil já.
Uhlí do substrátu pouze jako dolní drenáž je výborné pro druhy
tolerující a vyžadující delší vlhkost po zálivce jako gymna atd.

Ovšem při pěstování s tím třeba počítat např:

"Před týdnem jsem zalil, pozítří jde studená fronta, dám si pozor aby to nezmoklo, protože dole je dřevěné uhlí...možná ještě napité....."

Pro mexické vyloženě pouštní druhy by to byla zhouba, tam jsou lepší minerály - štěrk.

Kupované uhlí pro toto nepovažuji za dobré - příliš mnoho dehtu, podobá se koksu, proto si ho vyrábím sám pálením v mini miliřích v zimě u řeky, teď se blíží správný čas...

Je to dřina a vyžaduje to znalosti, také bezpečnost práce, oxidované dřevěné uhlí je SAMOZÁPALNÉ ve větším množství, proto se vypálený pytlík s uhlím prosprchuje a skladuje mimo budovy...

Není to tedy nic pro začátečníky, je třeba dávat pozor.

Dá se nahradit hrubším zeolitem s podobnými vlastnostmi.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 18.11.2014 21:35:47

Zdravím admina i ostatní.Zabrousil jsem na plzeňské forum a tam narazil na problém stenocactusů. Vyjadřoval jste se v tom smyslu, že 300 lokalitních položek během 10 let zestejnělo.Odpovídali Vám v tom smyslu, že to asi neumíte pěstovat a rozdíly se začnou naopak projevovat v pozdějším věku.Těch 300 položek bylo od jednoho druhu? Tento rod mám ve sbírce pro zpestření ale i tak se i mě zdá, že např. S. coptonogonus a S.erectrocentrus jsou si dosti vzdálení, než aby je bylo možno hodit do jednoho pytle. Jak se k věci stavíte Vy,stojíte si za svým nebo je část pravdy u oponentů?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 19.11.2014 20:29:45


Těch 300 položek bylo cca 90 různých jmen z různých lokalit.
(Některé položky byly vícekrát)
Detailní odpověď viz forum.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 20.11.2014 20:03:58

Zdravím.Přečetl jsem.Co k tomu dodat? V následujícím příspěvku od uživatele Mira je kouzelná věta-Neberte nám iluze....! To mi připomíná případ holandského padělatele Meegerena a jeho Emauzských učedníků, které namaloval podle starého mistra J. Veermera. Do konce života byli někteří ochotni tvrdit, že jde o pravý obraz, až rentgenová analýza nade vší pochybnost prokázala falzum. Meegeren se stal nejslavnějším padělatelem, desítkám renomovaným odborníkům to zničilo kariéru a prestiž. Tohle je v bleděmodrém stejné.Vy byste se mohl buď stát slavným nebo se totálně znemožnit, ale k tomu asi nikdy nedojde, protože vrážet peníze do tak pochybného podniku jako kaktusy na genovou analýzu nikdo nebude. A tak budou vedle sebe neustále koexistovat páni Kubíkové se svou pravdou a vedle nich páni Jaroslavové, kteří se budou snažit v těch Stenocactusech dokazovat, že ne čtyři, ale deset, padesát?? dobrých druhů jest, budou zváni na přednášky atd.Bez nějakého pochlebování si myslím, že větší díl pravdy bude na Vaší straně a nemyslím si, že by našemu koníčku uškodilo, i kdyby se prokázalo, že ve všech rodech je kupř. jen pět dobrých druhů. Pouze by se přehodnotil přístup, ale kráse kaktusů by to rozhodně neubralo.Leč lid chce být odedávna klamán a tak se dle mě definitivního rozuzlení nedočkáme.Proběhla teď někde zpráva, že toho údajně nového Aztekia je daleko víc nalezišť, než původně bylo oznámeno, tak jsem si pro sebe řekl-a ejhle, zas se zdá, že měl admin pravdu. Smůla je v tom, že Váš hlas je asi zatím hlasem volajícího na poušti a je to podle mě škoda.Byznys je byznys bohužel.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 20.11.2014 20:45:24


Děkuji

  Hurá se proslavit  
napsal(a):: Honza
email: continental(zavináč)post.cz   IP: 185.26.---.--- 
datum: 21.11.2014 12:08:10

Reakce na příspěvek od "admin"
Děkuji
Pěstuji kaktusy se střídavými "úspěchy" pouhých 29 let a stále mám na paměti slova nestora našeho kaktusářského klubu, kterými mne jako nováčka uvítal na první společné schůzi:"Pěstovat kaktusy se člověk učí víc jak dvacet roků, než si konečně uvědomí, že se to nikdy pořádně nenaučí". Co dodat? Jsem stále v němém úžasu, kolik se neustále líhne na slovo vzatých odborníků, kteří "tvoří" převratné taxonomické kategorie v čeledi Cactaceae, aniž by se často vůbec namáhali zajet se do terénu podívat a vymýšlejí své "patvarné klasifikační revize" na souborech skleníkových sbírkových jedinců. No, jaké jsou potom výsledky všichni víme-děs! Touha proslavit se u některých "novotaxonomistů" výrazně převyšuje míru objektivity a sebekritiky. V mém oboru, který má velmi blízko k principů "fosilní" taxonomie, by to neprošlo už na první pokus. Proč je to možné v našem hobby? Ten chaos a zmatky dosahují nebývalých rozměrů. Opravdu zlaté je rčení - "Čím méně, tím lépe." Nejsem však vůbec proti revizím starších klasifikačních pojetí, pokud jsou k nim pádné důvody. Něměli bychom však být nanejvýš seriózní a vypouštět naše "poznatky" po důkladném zvážení a konzultaci s renomovaným kolegou, který dokáže prakticky i teoreticky přesvědčivě argumentovat a dokumentovat? Už několikrát jsem přišel na myšlenku, jaká škoda, že lidé ke kterým řadím i zakladatele tohoto webu (admin) se mezi sebou nějakým způsobem nedomluví a nesepíší nějaký sborník kritických pojednání ve věci taxonomie kaktusů, jejich nových přístupů a důsledné kritice toho chaosu, kteří někteří "specialisté" plodí. Vůbec nechci nikomu pochlebovat, ale kdo jiný by to měl udělat, než lidé erudovaní a soudní??? Vím, je to otázka času a osobních rozhodnutí. Rád se na tento web vracím, vždy mně to něco přináší. Díky Pavle, díky zn. admin! Příjemné zimování a vegetační klid!!!

  Hurá se proslavit  
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 23.11.2014 00:09:43

Děkuji za podnětný příspěvek.

Tohle totiž nutí k zamyšlení a jsou to složité otázky, pokusím se je zodpovědět:

1. Naučit se pěstovat kaktusy není ani tak dáno délkou roků, ale spíše mírou chápání přírody každým jednotlivcem. Ano v souvislosti s novými rostlinami je se pořád třeba něco učit a třeba takovou Fittonii by elév nezvládl, řekl bych, že "kaktusářská maturita" je na tuto kytku dostačující. Jsou kytky které jsem nepochopil, neboť jsem neměl dostatek informací nebo jsem žil v bludu a tak jsem je odrovnal. Velkorod Euphorbia je skutečně těžký s kaktusy je to oproti tomu brnkačka - není tam toliko růzností. Na Euphorbie třeba už "kaktusářskou vysokou" a třeba doteď se neví jaká je optimální půda pro všechny druhy a rozdíly jsou obrovské.

Co je tedy moje zásadní rada po těch letech praxe pro kaktusy ?

Tepelná expozice a klid rostlin s minimálními zásahy !!!
--------------------------------------------------------------

To co dělá (dělal) Halda, Kupčák, Milt, Meregalli, Till nemá s taxonomií nic společného. Proto si takoví lidí prosadili angličtinu pro popisy protože ve své ubohosti jim bylo zatěžko dát i dohromady větu - corpus globosus diametrale 5 cm, epidermis atroviridae...


2. Proč se lidé nesejdou a neudělají sborník ?


Ale oni se scházejí a sborníky vydávají, problém je v té různosti a efekt často je opačný. Také je to poznamenáno přílišným množstvím individualit.

Když jsem jako první napsal že G. robustum je holotyp G. quehlianum, - mohl jsem udělat popis a rekombinaci. Neviděl jsem však důvod se takovou malicherností zabývat. Každý kdo měl tyto rostliny vidí, že to je blábol a stačí opravit si jmenovku to je celé. Inu momentálně to po mně papouškuje už několik "renomovaných", kteří si jistě na tom zhojí ego nějakým tím záznamem v IPNI...


3. Proč takový sborník nepřipravím sám ?


Protože chodím do práce a mám i jiné povinnosti. Potřeboval bych více času a slušnějsí elektronový mikroskop stojí 200 - 300000 Kč. A pak jen sedět a do úmoru dělat preparáty...

To se taky podivuji kde se berou popisy kytek od těch "renomovaných" když na to takové vybavení nemají...

Příští rok se mi snad uvolní ruce od věčných oprav v bytě a budu se moci trochu do něčeho pustit. I tak je spolehlivá revize celého rodu myslím nad možnosti jednotlivce.


4. K čemu je potom tento web ?


Tento web vzniknul jako první web o gymnech, protože takový web nebyl a věřím, že více milovníků těchto rostlin jej postrádalo a postrádal jsem jej hlavně já. Systém vlastní si zavádím jako takovou taxonomickou kostru, protože Fričovo řazení považuji za přežité a řazení dnešních "specialistů" za tanec svatého Víta.

Také přeji suchou a slunnou zimu !

howgh.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 03.02.2015 13:19:43

Otázka pro admina:
Jak si tak v zimě vařím různé bylinné čajíčky napadá mě:
"Když si pro sebe děláme výluhy, nebo vývary z různých kytek, co by asi řekly samy kytky zálivce, která obsahuje různé saponiny, hořčiny, třísloviny, silice a různé kyseliny rostlinného původu?
Kytky spolu přece komunikují i chemickou cestou, přes kořeny a látky obsažené ( vyloučené ? )do půdy ... zkoumal už někdo něco podobného?

Byly by podobné experimenty zkázou, nebo přínosem v pěstování kytek? A není Váš Biogen založený na podobném principu využití látek rostlinného původu?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 05.02.2015 21:41:48


No ono na to celá věda je a jedno její odvětví se jmenuje pedologie, fyziologie rostlin atd.
Kytky - podle metabolismu C3 C4 CAM atd.
http://www.sci.muni.cz/~fyzrost/part_02.pdf

Mají různý způsob příjmu potravy tu dělíme na živiny , stopové prvky, fytohormony - stimulátory a blokátory = regulátory růstu, adaptogeny..atd. něco přijímají hotové, něco se syntezuje v tkáních.

Organická chemie je větší než celý Vesmír

Výluh z rašeliny a uleželého jehličí - huminové kyseliny kytkám jen prospěje, ale POZOR! záleží jakým kytkám. Gymna si budou pomlaskávat a astrophyta vynesete do popeláku..Je třeba především znát co to chce.
Celá řada rostlin vypouští do okolí jedovaté látky aby se bránili popřípadě zlikvidovali konkurenci - i rostlinnou.

Ořešák na zahradě spolehlivě vytráví všechno kolem sebe - jabloně přisuší a zablokuje jim kořenový příjem a s jehličnany to je hotová válka... Lípa taky nesnáší borovice, a saponiny Mydlice do zálivky jiných rostlin = konec pěstování...

Z kořenových čepiček nebo rozdrceného vlášení trávy se dá vyrobit slušný stimulátor na zakořeňování...
Je to toho hodně, že lidský život na to nestačí.
--------------
Jakékoliv experimenty provádějte na obyčejných kytkách, kterých máte dost!

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 07.02.2015 19:36:56

Myslím si, že je taky potřeba znát a dodržovat přiměřené koncentrace těch látek v roztocích, jak se říká, i všeho dobrého moc škodí ...

Když jsme pod tématem "Kaktusy," vím, že jste mi jednou psal, že nepěstujete všechny druhy kaktů a tak nedáváte rady ke všem kytkám, ale přece se zeptám: "Pěstujete nějaké weingartie?

Mně připadají jako docela sympatické kytky v tom, že - zdá se - výsevy ani pěstování v polovolné kultuře něčiní potíže... Až na to, že zase "specialisti" vyrobili ze dvou, tří druhův rodě druhů tak dvacet, pětadvacet, ale za to ty kytky nemůžou ... Co si o tom rodě myslíte Vy?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 08.02.2015 00:26:37


Weingartia je "něco na půl cesty" mezi rebuciemi a gymny...
Nedá se to dost dobře oddělit od těchto rodů, ale ani k nim připojit tak to tak nějak zůstalo. Nemám ani jednu, ale jsou pěkné.

Pěstování bude zřejmě podobné těmto rodům: kyselá půda, teplo, schovat do trávy před sluncem.

Památná věta:

Kytky porostou tedy jako gymna, ale žrát je bude hmyz jako rebucie !!!


    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 08.02.2015 09:19:43

Chystám se letos trochu na ně. Objednal jsem v docela dobré ceně nějaká semínka toho rodu u KKDK. Výsev před X lety nezklamal, kytky dobře klíčily a dost rychle narůstaly, tak si to tvrzení letos potvrdím, nebo vyvrátím.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 08.02.2015 20:26:00


Radši nemluvit nebo se chytím toho taky ...

Loni jsem si mimo jiným objednal pár semen noťáků,
hlavně nejslavnější - horstii ssp. roseiflorus, minimus a gutierezii atd.

Klíčivost fatální. Nedá se říct, že bych něco zbabral protože gymna vedle toho klíčila jak o závod, a taky s NTC není obecně problém. Prostě je to těm chlapům líto vyhodit a tak prodávaj 10 i více let stará semena ...

Já už jsem zaved metodu, že jak to neprodám hned v roce sklizně tak to v následujícím roce v květnu sám vyseju. Prostě kdo zaváhá má smůlu.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 09.02.2015 14:57:03

Taky jsem si říkal, no uvidíme ... možná z těch osmikorunových porcí nic moc nevzejde, weingartie prý mají krátkou dobu klíčivosti.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 10.02.2015 20:06:44

Vlastní semena jsou nejlepší takže asi začít nákupem kytek..

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 13.02.2015 08:31:55

No jo, tam zase, když člověk nakoupí kytky s původem a v polovolné kultuře se to nějak neřízeně posprašuje ... proto jsem se v jisté době zajímal taky o samosprašné druhy z různých rodů. Vy máte recept na to, jak zajistit trvalou čistotu původu u semen kytek pěstovaných venku?

    
napsal(a):: Jirka1
email:    IP: 212.79.---.--- 
datum: 13.02.2015 15:28:53

No musí se kytky fyzicky izolovat před rozkvětem.Ty známé klece,nebo tak něco,nic jinýho asi neexistuje myslim.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 13.02.2015 18:31:29

Máte asi pravdu. A já toho hned využiju a ptám se Admina:
"Což takhle napsat do pěstitelské pálenice článek s podrobnějším návodem jak na to?"

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 13.02.2015 22:06:14

Dík za typ..jen co vytáhnu ta gymna...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 06.03.2015 08:14:39

Zdravím všecky, dotaz na admina-je možné, že by rezavé skvrny, podobné rzi, mohly vzniknout na A. ornatum z nadměrného oslunění? Setkal jste se s tím někdy? Nejedná se o korkovatění, jde opravdu o ohraničené skvrny, ornata jsou celosezonně vystavena slunci a proudícímu vzduchu. Nebo naopak-mohlo by to vzniknout chladem při podzimním celodenním otevření větrání?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 06.03.2015 22:42:17


to by chtělo fotku...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 11.10.2015 16:33:28

Zdravím ve spolek.Četl jsem novou rubriku "Filozofie" a myslím si, že už tu mohla být dávno, protože se tu na podobné, "přírodně - filozofické" otázky dávno v komentářích naráží. Pokud jde o kaktusářství, každý má možná vrchol toho svého Everestu jinde. Dá se to vyčíst i v nové rubrice. Časem docházím k tomu, že je ten vršek kaktusářského kopce stejný, jako v životě. Dobral jsem se ke třem základním "principům."

1. Jednoduchost
2. Řád
3. Soulad

Ad 1. Mít jen tolik rostlin, kolik mi přináší radost, ne nadbytečnou starost. ( I v životě se zbavovat víc a víc zbytečného balastu. )Stačí jen několik málo druhů. Možná mi jich nakonec zůstane tak pět až sedm druhů z různých rodů. Každá kytka, která je k mání má dneska jistý okruh variant a subspecií, vzniká tak automaticky samostatná část sbírky.

Ad. 2. Udržovat si v tom počtu kytek co mám pořádek, abych mohl zvyšovat kvalitu, nikoliv kvantitu, ve sbírce. ( A zase stejně to platí v životě - kdo se zaměří na několik málo svých životních talentů, může je dost dobře rozvinout a nepachtit se za tím, kde nebude mít nikdy šanci "plně se osvalit." )

Ad. 3. Vybrat si a rozvíjet to, co je v souladu s mým vnitřním založením a s prostředím, ve kterém jsem. Tedy nebudu pěstovat melokaktusy pod širým nebem na Valašsku. Přes občasná tvrzení, že to tak neplatí vidím, že "moje umístění kytek" v travnatém údolí s nedalekým vodním tokem vyhovuje kytkám pocházejícím v domácím prostředí zrovna tak z mírných podmínek. Ve sbírce polovolné kultury stačí udělat dva kroky jinam a už tam jsou podmínky světla, tepla a pohybu vzduchu jiné, vhodné zas pro úplně jinou kytku, chce to zkušenost, pozorovatelský talent a vůli daným informacím naslouchat a řídit se jimi. ( Přeneseně a obrazně to zase platí pro všechno kolem co se ukazuje v našich životech.)

...Tolik má samozvaná filozofie, to jenom, že se mi nová "Filozofická sekce" docela líbí.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 04.11.2015 16:57:25

No, ještě že jsem se do té sekce "Filozofie" podíval. Už jsem si říkal, že o moje rozumy tu nikdo nestojí.

... Postřehy k podzimnímu moravskému pěstování kaktů "na polovolno" mě poslední roky dost zajímají,( snad víc, než pochod vinohrady. )

Musím říct, tedy napsat, že mě uklidňuje sdílená radost i strast daná snad podobným podnebím, kde to často táhne skrz Moravskou bránu z jedný strany na druhou. Takže podzimní přesušení některých kytek už tak dva, tři poslední roky taky řeším. Poněvadž zalívám z 80% podmokem dbám na to, abych zvětšoval v květnících otvory na odtok - tedy spíš na přítok vody. Stejně to každý rok některá z kytek odnese a zjara si připadám jako objevitel sarkofágů - sem, tam nějaká ta mumie. ( 22)

Teplota se teď drží podobně jako u Vás, ale noční poklesy k -2°C mě dotlačily k rozhodnutí sestěhovat gymna Brazílie, Uruguaye a Paraguaye dovnitř, stejně tak jako některé echinopsy a weingartie. S tím ostatním se ještě uvidí, jak dlouho bude sucho, především.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 04.11.2015 17:03:17

... Jo a s tím omezením počtu pěstovaných druhů na minimum si ( zatím )především vyhrožuju. Ale víte, jaký pocit dokonalého sebeovládnutí zažijete, když jdete na prodejní výstavu čítající tisíce krásných kytek a odnesete si ( symbolicky ) jen jednu rostlinu?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 08.11.2015 09:17:57

Toto symbolicky zatím není možné spíš je to o sebemrskačství..
Omezené prostory mají zase výhodu , že ta sbírka se fakt po roky nebude drasticky rozšiřovat - představte si zdědit chatu s velkým skleníkem 100m2. Jak by to asi dopadlo...
Za 4 roky by byl plný a Váš celý život by pohltily kaktusy.
Buďme rádi , že nejsme majiteli makrolonových hangárů...

Jinak zatím sezona pokračuje jen ve čtvrtek tu byl zákus -7 C, ale už to jede zase dál teď je +20 C...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 09.11.2015 15:07:23

No, tady spíš několik dní za sebou inverze a dva dny dešťové přeháňky. Takže přepravky pěkně k ruce a posilování, nahoru dolů podle podmínek vrtkavého podzimního počasí ...

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 13.12.2015 00:28:33


Kaktusy teď užijí trochu klidu, ale bacha - už za 3 měsíce to dáváme zase ven !

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 13.12.2015 09:20:08

Už aby to bylo! Pokud si splním, co si rok, dva slibuji a pochlapím se, bude sbírka od příštího roku mnohem víc "specializovaná."

Vždycky jen tak dva, tři druhy od gymen,lobivií,noťáků,ayloster, sulek. Pak je můj sen kompletovat ( jen )severní větev weingartií. Ze SA dva, tři druhy turbiňáků, mammillárek, escobarií, strombáčů...a jeden, dva druhy echc.Od takové specializace si slibuji právě možnost toho, co nazýváte přesné pěstování.

Pokud člověk zváží, kolik lokalitních forem a variet je dnes u většiny druhů k mání, tak má do konce života, pokud to chce kompletovat a nějak systematizovat, co dělat.

Na tak málo prostotu co mám, toho bude zase mraky, tak se časem stane ze dvou, tří druhů od rodu zas třeba jen jeden druh. Ale co, hlavně že je tu touha a snaha se vyvíjet.

Jenom to vzdání se většiny současných kytek bude "ostrý řez." Ale je to na základě poznání, co mi tu v daných podmínkách nejlíp roste. Tak proč mít u sebe něco, co nebude nikdy TOP?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 21.12.2015 21:40:19

Takový postup nutno uvážit, aby člověk pak nebrečel za nečím
co pěstoval 10, 20 let...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 28.12.2015 08:05:35

Takový postup jsem během roků pěstování kytek zažil už třikrát. Dvakrát jsem měnil bydliště a nové podmínky pěstování byly vždy úplně jiné než ty předchozí. Z noťasů a parodií jsem šel na rebucky - mediolobivie a aylostery - minimum místa( a pak z rebucek na mamilárky ) - extrémní úpal přímo na jižní stranu. Mezi to se jednou vložila totální devastace sbírky, kdy v zimě všechno zmrzlo - to bylo v začátcích. Taky bylo období, kdy jsem se kaktů v "afektu" zřekl úplně a vydržel to tak dva, tři roky bez nich. Po víc než deseti letech na novém místě docela vím, kam na ten velmi omezený prostor co teď mám dát kterou kytku, aby se dařila.

Narostl přebytek kytek, nemohl bych jim dát dál to, co správně potřebují. Aby nedošlo ke kalamitě, kytky početně zjara silně zredukuji.Pravdu máte v tom, že si nechám pár "svých srdečních záležitostí" natrvalo.

Snažím se na svoje možnosti dívat realisticky. Poněvadž jsem snad trochu taky "studijní typ" a zajímají mě současné "tahanice" v taxonomii mezi druhy Sulcorebutia - Lobivia - Weingartia - Cintia - Neowerdermania atd., protože mám ověřenou jejich "estetickou hodnotu,"pěstitelskou "nenáročnost" a početní přiměřenost severního okruhu Weingartií - kolem skupiny Cumingii/Neocumingii kde je jen pár subspecií, rád bych se zaměřil na ně. I tak se to může po čase, pokud vytrvám v předsevzetí, znovu rozrůst do problematických rozměrů.

Bude to, myslím si, docela zajímavá "sledovačka zavedené synonymie." Několik lidí se pokusilo v těch kytkách udělat taxonomicky pořádek, zatím se tak úplně neshodli.

Chci na to jít od základů,od výsevů s původem, což o současných kytkách ve sbírce nemůžu říct. Zajímavost takové sbírky zaručí dnes už to, že tyhle kytky mají - přes velkou převahu žluté, v květech taky červenou, bílou a oranžovou variabilitu. A, mám pocit, že ještě nejsou pěstitelsky dost doceněné. Pokud se někdo vydává na "objevitelské cesty" do Bolivie, většinou tam jede cíleně za kytkami jiných druhů, někam do výšek nad 3 000 m na Sulcorebucie a na o novou Weingarcii "zavadí jen tak, mimoděk.

Tož, tolik nová úvaha před novým předsevzetím Mějte se pěkně, ať se všechno daří i v novém roce!

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 29.12.2015 20:57:03


Specialistů na weingartie, pokud vím, u nás není nikdo.
Je pár nových druhů s neobvyklým vzhledem.
Takže dobrá volba, schvaluji, lokality a vysévat jak divý.
Taková sbírka bude mít vysokou hodnotu.
Doporučuji se rozhlédnout i po fórech co se v tom rodu děje a jaké jsou nálezy atd.

Díky a rovněž vše nej v roce 2016 přeji

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 01.01.2016 16:57:08

Ano, dá se najít docela dost literatury i fotografií rostlin. Otázek k takové úzce specializované sbírce je ( hned v úvodu ) několik.

1. Třeba - pěstitel takové sbírky se stane detektivem, který musí přesvědčit pěstitele jednotlivých scházejících položek sbírky, aby dostal jednotlivé položky dohromady, zkompletoval je a komu se bude chtít třeba posílat pár semínek z jedné kytky do ciziny?

2. Nebo musí přesně pohlídat v polovolné kultuře, aby se mezi sebou nesprášilo to, co nemá.

3. Weingartie "ke stáru" na bázi většinou korkovatí a vytahují se do výšky. Otázka zní, nakolik se dá plochý vzrůst udržet jen vhodným osvitem. Pokud ne , jestli se dá radikálně seříznout a znovu zakořenit - kdo to bude riskovat u X leté rostliny, že?

4. Několik druhů Sulkorebucií hraniční příbuzností s rodem Weingartia. Co je vlastně - podle současné taxonomie - směrodatné v určování příbuznosti rostlin? Stavba květu, tvar a velikost semen, stavby rostlinného stonku? Všechny tyto položky dohromady? Vím, příroda si nedá poroučet a neuznává lidské škatulkování, ale přece ... ?

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 01.01.2016 17:00:56

PS: Ještě jsem zapomněl na porovnání plodů, pravděpodobně se sleduje taky utváření květů v areolách, což je u Weingartií trochu "netradiční."

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 02.01.2016 17:42:07


Příliš mnoho těžkých dotazů najednou.

1. Ano když se dám na vojnu, musím bojovat.

2. To je samozřejmost pokud pouštím semena do oběhu.

3. Riziko podnikání, nic nenní dokonalé. Když si poflekatím Feráky také budu 10 let čekat než to odroste...Tu bych doporučil gymna...

4. Přesnou dělící čáru dát nelze. Chromozomy, DNA, struktura genomu i stavba semen, lokalita výskytu...více najdete na BOTANY. CZ


    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 08.01.2016 15:56:25

Četl jsem zajímavý článek p. Česala na KK Plzeň. Odkaz : kkplzen.eu/index.php/ostatni/505-evoluce-kaktusove-sbirky . Docela souvisí s úvahami nad tím, co pěstitelsky s narůstající sbírkou po létech... tady v sekci "Filozofie." Uvádí tam tři stadia péče o sbírku. Zapomněl, z mého pohledu, napsat že existuje stadium čtvrté, kdy si člověk skutečně ponechá jen pár kusů rostlin, které mu za ta léta pěstění nejvíc přirostly k srdci. Nebo se dá na velice úzkou specializaci, která je početně a pracovně "trvale udržitelná." Takovou specializaci možná nepochopí kaktusář začátečník, neboť mu může připadat kolekce variet a subspecií poněkud nudná, ale ten, kdo se "věcí" zabývá podrobněji a dlouho takové zaměření nejspíš umí ocenit...

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 08.01.2016 21:07:18


Dobrý článek, jen tomu chybí konec !

Co se týče místa zatím osciluji mezi přílivem a odlivem.

Loni byl v Chrudimi příliv, letos zase musím vybrat pár "boráků" na odstřel...Nafotit a dát na internet. Zatím se všecko prodalo...

Co se neprodá donesu nějaké důvěryhodné osobě.

I u mně už se to blíží, že situace je neúnosná, zrovna to vyjde letos na jaře.

Děsná představa, že ani nemám kde uskladnit květináče nové co si chci koupit na přesazování. Letos to tedy bude humus...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 09.01.2016 08:33:41

To znám, s nákupem květináčů jsem měl tu samou potíž.

Proto se chystám na ten radikální řez. Nejspíš vydělám kytky, které půjdou jinam k jaru ze substrátu, důkladně očistím kořeny a nabídnu v sáčcích k prodeji v místním KK. ( Opticky to není ovšem moc výhodné, kytky budou po zimě zatáhlé, nevzhledné, nevím, jestli je raději neprobudit a nenabídnout až někdy koncem května.)

Co se neprodá, jak píšete, odnesu taky důvěryhodné osobě.

Začnu s tou specializací z výsevů. Plánuji celkovou generálku včetně úvahy nad tím, že vyměním všechny dřevěné části pěstebního zařízení předokenní polovolné kultury za kovové - tedy svařovaná, celokovová konstrukce. Je to velká investice do začátku, která se roky používání vrátí. Dřevěné části, díky srážkovému stínu u zdi domu odešly sice pomaleji než pod širou oblohou, ale po pěti, šesti letech užívání půjdou letos do kopru.

S celokovovou konstrukcí přicházejí dvě otázky:

1. Jestli tak nevznikne něco jako "skleněné peklo" tedy rozžhavený kov může při stojatém vzduchu léta snadno napáchat škodu - musím promyslet maximum možností účinného větrání. Spodní část by fungovala jako "vana s pískem" - osvědčila se mi metoda senkování. Sice kořeny kytek protlačené z květníku ven na zimu nechtějí opustit stanoviště a drží se zuby nehty, ale prospívá jim to tak ...

2.Kovová konstrukce zařízení je rozměrově pevně daná na dlouhé roky, takže se musí ne dvakrát ( nejspíš desetkrát ) promyšleně měřit a kreslit, než se něco takového dá vyrobit. Prostorové možnosti jsou víc něž skromné a počítá se každý cm čtverečný.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 10.01.2016 23:13:27


V malých podmínkách bych šel rozhodně do hliníku, nebo nerezi
protože ocelová konstrukce se musí natírat a věřte že to j peklo, odstrańvat nátěry a ta práce s tím se to podraží.

Nevím jak by vypadlo komaxitvání, ale stačí jedno ťuknuttí asmalt odprýskne a těžkose potom taková místa opravujou jak rezaví.

Ano návrh bych kreslil i klidně půl roku, počítejte s tím že koutový svar má 2x menší únosnost naž V svar - tupý...

Skleněné peklo vznikne stačí tedy jenom střecha anebo boky odnímatelné, či obráceně.. záleží jestli skleník bude na okně - konzly nebo někdy na balkoně...

Až bude tedy finální nákres hotov - pošlete k připomínkování...

Více hlav - více zelí.

Předokeňák cca 2m čvereční s PC zasklením = 20-30000 Kč v případě že de o AL..


    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 15.01.2016 19:46:40

Po pravdě řečeno, zarazila mě cenová relace o které píšete ... budu dělat přestavbu dvou "skleníků" s rozměry tak 70 x 100 a zhruba 85 x 125 cm. Zůstane stávající podpěrná konstrukce - konzoly. Uvažuji tedy o tom, že nechám dřevěný základ plochy na konzolách a na to "napasuju" jen tu nerez, nebo hliníkovou vanu k senkování, tedy naplněnou pískem na výšku jen tak do tří, čtyř centimetrů, aby se celková váha zatížení konzol moc nezvedla. Mám ve zvyku odvrtávat odtokové otvory v květníku. Kořeny kytek pak pokračují bez problému do vrstvy písku dole. Není to asi klasické senkování, kdy se celý květník zapustí do podkladu. Zdá se, že tak umožním substrátu v květináči vyschnout, ale kořeny venku v písku ještě dál berou vodu z plochy pod květníkem. Tento "závlahový systém" se mi osvědčil.

Tím se dostáváme k otázce použití písku ... brňáci a spol. rádi používají bračický, já svého času našel taky dobrý, načervenalý, tedy asi železitý v OBI, jako stavební písek pytlovaný po 30 kg. Už ho samozřejmě neprodávají, ani prodejny OBI už nenesou tu značku ... Na vlastní zdroje v přírodě jsem neměl štěstí, většinou z toho po čase bylo něco hodně rozpadavého, co se začalo časem v květináčích udatně spékat a kořeny kytek nemohly dýchat...

Vyprávění o konstrukčních úvahách ohledně "předokeňáku" by bylo na dlouho, největší dilemata skýtá řešení "bočnic" skleníčků, tak aby dobře a funkčně podpíraly vršek - tedy plexi kryty, které se nesmí vlastní vahou pronášet, aby vše odolalo vichrům,které se tu občas prohánějí před bouřkou atd, atd... No, známe to asi všichni.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 16.01.2016 21:49:55


Jen upozorńuji, že hliníkové msy na dávání půdy přímo do nich nejsou vhodné pro chemickou reakci půdy s hliníkem.

To ještě není tak strašené pokud se nepoužije něco co dělá s hliníkem za mokra galvanický článek - jako třeba antuka...

Blahé paměti mám mísu 7x 40x 120 cm natlačenou volnou výsadbou super kaktusů, kde dole byla drenáž z dřevěného uhlí...



Ono to rostlo dobře, vše ok, jen to uhlí to rozežralo kompletně a dno povolilo, no jak jinak, zrovna jak jsem tu mísu tahal po schodech...

Proto vždy opatrně...

  Echinocereus reichenbachii var. montemorelos, Lau  
napsal(a):: echinos
email: deposit(zavináč)atlas.cz   IP: 141.0.---.--- 
datum: 18.01.2016 12:54:49

Zdravím všechny se žádostí o pomoc! Mám ve sbírce exempláře Echinocer. reichenbachii var. montemorelos, Lau (???), ale marně v odborné literatuře i na webu hledám informační zdroje o prvním platném taxonomickém popisu, geografickém rozšíření, půdním profilu na kterém to vegetuje atd. Buď nemám dobře zařazení na úroveň variety (ssp.) nebo autora taxonu. Alespoň odkaz na nějaký záchytný bod!!! Díky předem!!!

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 19.01.2016 23:24:12


Tyhle rostliny zrovna moc nepěstuju:

Num. de collecte : L 1388
Collecteur : Alfred Bernhard Lau
Esp?ce : Echinocereus reichenbachii f. cactuspro.com
Localisation : Mexicó : Nuevo Leon (Montemorelos 300m) Google Maps * Geocode
Date : 03/08/1981
Notes :

Nejspíš to bude že rostlina žádný takový popis nemá:

Výsledek dle IPNI:

You searched on: Author standard form = montemorelos (including publishing authors, including basionym authors) and Ranks = all and Hybrids only = false, searching all records, sorting by name including family

Podle mého zrovna těmto rostlinám dávat vůbec jaké variety či formy je holý nesmysl, pro obrovský areál rozšířenía s tím spojenou přirozenou variabilitu.


Ecr. reichenbachii je jen jeden druh - rostlina a možná ani to ne
.
--------------------------------------------------------------
Subspecies, varieties, forms and cultivars of plants belonging to the Echinocereus reichenbachii group

Echinocereus baileyi var. brunispinus Backeb.: No central spine with brown, intelacing, bristly, radials spines. Distribution: Oklahoma.
Echinocereus melanocentrus J. Lowry: same as: Echinocereus reichenbachii subs. fitchii
Echinocereus oklahomensis Lahman: It is one of the local forms of Echinocereus reichenbachii subs. baileyi distinguished by having 20-24 radial spines only 2 cm long and 0-2 centrals. Distribution: south-west Oklahoma.

http://www.llifle.com/Encyclopedia/CACTI/Family/Cactaceae/7575/Echinocereus_reichenbachii

https://www.nargs.org/forum/echinocereus-reichenbachii-complex

-------------

First description
20. Echinocereus reichenbachii (Walpers) Haage ex Britton & Rose, Cactaceae. 3: 25. 1922.

Lace hedgehog cactus

Echinocactus reichenbachii Walpers, Repert. Bot. Syst. 2: 320. 1843; E. reichenbachii var. albispinus (Lahman) L. D. Benson; E. reichenbachii subsp. baileyi (Rose) N. P. Taylor; E. reichenbachii subsp. caespitosus (Engelmann) W. Blum & Mich. Lange; E. reichenbachii subsp. fitchii (Britton & Rose) L. D. Benson

Plants unbranched or sometimes 12-branched. Stems erect, cylindric or short cylindric, 7.5-30(-40) × (2.5-)4-10 cm; ribs 10-19, slightly undulate; areoles 1-6(-10) mm apart. Spines 15-36 per areole, white to tan, dull pink, dark brown, or purplish black, central spines and spine tips often darker; radial spines 12-36 per areole, straight to slightly curved, appressed, pectinately arranged or nearly so, 2-8(-25) mm; central spines 0-7 per areole, terete, 1-6(-15) mm. Flowers 4.5-8(-12) × 5-10(-12) cm; flower tube 22-40 × 10-30 mm; flower tube hairs 5-15 mm; inner tepals silvery pink to magenta, usually white, crimson, green, or multicolored proximally, 23-40 × 5-15 mm, tips relatively thin, delicate; anthers yellow; nectar chamber 2-5 mm. Fruits green, olive green, or dark green, 15-28 mm, pulp white. 2n = 22.

Flowering early May-late Jun; fruiting 1.5-2.5 months after flowering. Chihuahuan Desert, desert scrub, grasslands, oak-juniper woodlands; of conservation concern; 0-1500 m; Colo., Kans., N.Mex., Okla., Tex.; Mexico (Coahuila, Nuevo León, Tamaulipas).

The entire Echinocereus reichenbachii species group (E. reichenbachii, E. chisosensis, E. rigidissimus, E. pseudopectinatus, and an indefinite number of Mexican species) has unusually thin, bristlelike spines clothing the flowers and fruits as well as conspicuous, cobwebby tomentum of unusually long areolar hairs. The persistent, dry, white features of the flower tube are an essential distinction contrasting with the otherwise similar E. pectinatus species group (E. pectinatus, E. dasyacanthus, and possibly E. bonkerae), regardless of the spectacular, colorful floral displays.

The taxonomic and geographic boundaries among the segregate species or numerous proposed infraspecific taxa of Echinocereus reichenbachii remain nebulous and controversial. In no place do pure populations exist sympatrically, and all taxa appear completely interfertile. Typical E. reichenbachii is endemic to Mexico, near Saltillo, Coahuila. The common plants of E. reichenbachii in Texas, usually lacking central spines, are weakly distinguished from typical E. reichenbachii and are the basis for E. reichenbachii subsp. caespitosus. Oklahoma populations with unusually long bristlelike spines were named E. baileyi Rose [E. reichenbachii subsp. baileyi]. They intergrade, however, with the nearby, short-spined populations of E. reichenbachii. Echinocereus reichenbachii var. albispinus pertains to intermediates between E. baileyi and E. reichenbachii subsp. caespitosus. The flowers of E. reichenbachii var. fitchii are among the largest in the species, and their exact color pattern may prove taxonomically significant. Echinocereus reichenbachii var. albertii is somewhat morphologically and geographically intermediate between var. caespitosus and var. fitchii, but with flowers more closely resembling var. fitchii; it is sometimes considered a synonym of var. fitchii or a variety of E. fitchii Britton & Rose. The name "Echinocereus melanocentrus" appears frequently in cactus literature but has not been validly published.

Echinocereus reichenbachii is in the Center for Plant Conservation’s Collection of Endangered Plants.

--------------

http://www.echinocereus.de/?p=521

---------------
Snad platné variety:

Variations of Echinocereus reichenbachii include E. reichenbachii var. albertii, E. reichenbachii var. fitchii, E. reichenbachii var. albispinus, E. reichenbachii ssp. armatus, E. reichenbachii ssp. burrensis, and E. reichenbachii ssp. fitchii. Direct children include E. reichenbachii var. baileyi, E. reichenbachii var. perbellus, and E. reichenbachii var. reichenbachii.[7]

E. reichenbachii var. albertii (commonly called the Black Lace cactus) is a federally listed endangered species of the United States that is endemic to Texas.[8] It has been listed as endangered since 1979. Populations of E. reichenbachii var. albertii are found near the Kleberg, Jim Wells, and Refugio counties of south Texas.[9] Destruction of habitat, over-collecting, and livestock grazing have all contributed to its endangered status.[10]

-------------------------------------------
-------------------------------------------
Single report from ITIS:

http://www.itis.gov/servlet/SingleRpt/SingleRpt

Echinocereus reichenbachii (Terscheck ex Walp.) J.N. Haage – accepted – lace hedgehog cactus, Órgano-peque?o de colores
Echinocereus reichenbachii ssp. armatus (Polselg.) N.P. Taylor – not accepted
Echinocereus reichenbachii ssp. baileyi (Rose) N.P. Taylor – not accepted
Echinocereus reichenbachii ssp. burrensis G. Frank, Metorn & E. Scherer – not accepted
Echinocereus reichenbachii ssp. fitchii (Britton & Rose) N.P. Taylor – not accepted
Echinocereus reichenbachii ssp. perbellus (Britton & Rose) N.P. Taylor – not accepted
Echinocereus reichenbachii ssp. reichenbachii (Terscheck ex Walp.) Britton & Rose – not accepted
Echinocereus reichenbachii var. albertii L.D. Benson – not accepted – black lace cactus
Echinocereus reichenbachii var. albispinus (Lahman) L.D. Benson – not accepted
Echinocereus reichenbachii var. baileyi (Rose) N.P. Taylor – accepted – Bailey's hedgehog cactus
Echinocereus reichenbachii var. chisoensis (W.T. Marshall) L.D. Benson – not accepted
Echinocereus reichenbachii var. chisosensis (W.T. Marshall) L.D. Benson – not accepted
Echinocereus reichenbachii var. fitchii (Britton & Rose) L.D. Benson – not accepted – Fitch's hedgehog cactus
Echinocereus reichenbachii var. perbellus (Britton & Rose) L.D. Benson – accepted – lace hedgehog cactus
Echinocereus reichenbachii var. reichenbachii (Terscheck ex Walp.) J.N. Haage – accepted – lace hedgehog cactus, Reichenbach's hedgehog cactus
Echinocereus reichenbachii var. robustus (Peebles) L.D. Benson – not accepted
--------------------------------
--------------------------------

To je vše.

  Re: Echinocer.reichenbachii var. montemorelos  
napsal(a):: echinos
email: deposit(zavináč)atlas.cz   IP: 141.0.---.--- 
datum: 20.01.2016 20:29:24

Reakce na příspěvek od "admin"
Tyhle rostliny zrovna moc nepěstuju:

Num. de collecte : L 1388
Collecteur : Alfred Bernhard Lau
Esp?ce : Echinocereus reichenbachii f. cactuspro.com
Localisation : Mexicó : Nuevo Leon (Montemorelos 300m) Google Maps * Geocode
Date : 03/08/1981
Notes :

Nejspíš to bude že rostlina žádný takový popis nemá:

Výsledek dle IPNI:

You searched on: Author standard form = montemorelos (including publishing authors, including basionym authors) and Ranks = all and Hybrids only = false, searching all records, sorting by name including family

Podle mého zrovna těmto rostlinám dávat vůbec jaké variety či formy je holý nesmysl, pro obrovský areál rozšířenía s tím spojenou přirozenou variabilitu.


Ecr. reichenbachii je jen jeden druh - rostlina a možná ani to ne
.
--------------------------------------------------------------
Subspecies, varieties, forms and cultivars of plants belonging to the Echinocereus reichenbachii group

Echinocereus baileyi var. brunispinus Backeb.: No central spine with brown, intelacing, bristly, radials spines. Distribution: Oklahoma.
Echinocereus melanocentrus J. Lowry: same as: Echinocereus reichenbachii subs. fitchii
Echinocereus oklahomensis Lahman: It is one of the local forms of Echinocereus reichenbachii subs. baileyi distinguished by having 20-24 radial spines only 2 cm long and 0-2 centrals. Distribution: south-west Oklahoma.

http://www.llifle.com/Encyclopedia/CACTI/Family/Cactaceae/7575/Echinocereus_reichenbachii

https://www.nargs.org/forum/echinocereus-reichenbachii-complex

-------------

First description
20. Echinocereus reichenbachii (Walpers) Haage ex Britton & Rose, Cactaceae. 3: 25. 1922.

Lace hedgehog cactus

Echinocactus reichenbachii Walpers, Repert. Bot. Syst. 2: 320. 1843; E. reichenbachii var. albispinus (Lahman) L. D. Benson; E. reichenbachii subsp. baileyi (Rose) N. P. Taylor; E. reichenbachii subsp. caespitosus (Engelmann) W. Blum & Mich. Lange; E. reichenbachii subsp. fitchii (Britton & Rose) L. D. Benson

Plants unbranched or sometimes 12-branched. Stems erect, cylindric or short cylindric, 7.5-30(-40) × (2.5-)4-10 cm; ribs 10-19, slightly undulate; areoles 1-6(-10) mm apart. Spines 15-36 per areole, white to tan, dull pink, dark brown, or purplish black, central spines and spine tips often darker; radial spines 12-36 per areole, straight to slightly curved, appressed, pectinately arranged or nearly so, 2-8(-25) mm; central spines 0-7 per areole, terete, 1-6(-15) mm. Flowers 4.5-8(-12) × 5-10(-12) cm; flower tube 22-40 × 10-30 mm; flower tube hairs 5-15 mm; inner tepals silvery pink to magenta, usually white, crimson, green, or multicolored proximally, 23-40 × 5-15 mm, tips relatively thin, delicate; anthers yellow; nectar chamber 2-5 mm. Fruits green, olive green, or dark green, 15-28 mm, pulp white. 2n = 22.

Flowering early May-late Jun; fruiting 1.5-2.5 months after flowering. Chihuahuan Desert, desert scrub, grasslands, oak-juniper woodlands; of conservation concern; 0-1500 m; Colo., Kans., N.Mex., Okla., Tex.; Mexico (Coahuila, Nuevo León, Tamaulipas).

The entire Echinocereus reichenbachii species group (E. reichenbachii, E. chisosensis, E. rigidissimus, E. pseudopectinatus, and an indefinite number of Mexican species) has unusually thin, bristlelike spines clothing the flowers and fruits as well as conspicuous, cobwebby tomentum of unusually long areolar hairs. The persistent, dry, white features of the flower tube are an essential distinction contrasting with the otherwise similar E. pectinatus species group (E. pectinatus, E. dasyacanthus, and possibly E. bonkerae), regardless of the spectacular, colorful floral displays.

The taxonomic and geographic boundaries among the segregate species or numerous proposed infraspecific taxa of Echinocereus reichenbachii remain nebulous and controversial. In no place do pure populations exist sympatrically, and all taxa appear completely interfertile. Typical E. reichenbachii is endemic to Mexico, near Saltillo, Coahuila. The common plants of E. reichenbachii in Texas, usually lacking central spines, are weakly distinguished from typical E. reichenbachii and are the basis for E. reichenbachii subsp. caespitosus. Oklahoma populations with unusually long bristlelike spines were named E. baileyi Rose [E. reichenbachii subsp. baileyi]. They intergrade, however, with the nearby, short-spined populations of E. reichenbachii. Echinocereus reichenbachii var. albispinus pertains to intermediates between E. baileyi and E. reichenbachii subsp. caespitosus. The flowers of E. reichenbachii var. fitchii are among the largest in the species, and their exact color pattern may prove taxonomically significant. Echinocereus reichenbachii var. albertii is somewhat morphologically and geographically intermediate between var. caespitosus and var. fitchii, but with flowers more closely resembling var. fitchii; it is sometimes considered a synonym of var. fitchii or a variety of E. fitchii Britton & Rose. The name "Echinocereus melanocentrus" appears frequently in cactus literature but has not been validly published.

Echinocereus reichenbachii is in the Center for Plant Conservation’s Collection of Endangered Plants.

--------------

http://www.echinocereus.de/?p=521

---------------
Snad platné variety:

Variations of Echinocereus reichenbachii include E. reichenbachii var. albertii, E. reichenbachii var. fitchii, E. reichenbachii var. albispinus, E. reichenbachii ssp. armatus, E. reichenbachii ssp. burrensis, and E. reichenbachii ssp. fitchii. Direct children include E. reichenbachii var. baileyi, E. reichenbachii var. perbellus, and E. reichenbachii var. reichenbachii.[7]

E. reichenbachii var. albertii (commonly called the Black Lace cactus) is a federally listed endangered species of the United States that is endemic to Texas.[8] It has been listed as endangered since 1979. Populations of E. reichenbachii var. albertii are found near the Kleberg, Jim Wells, and Refugio counties of south Texas.[9] Destruction of habitat, over-collecting, and livestock grazing have all contributed to its endangered status.[10]

-------------------------------------------
-------------------------------------------
Single report from ITIS:

http://www.itis.gov/servlet/SingleRpt/SingleRpt

Echinocereus reichenbachii (Terscheck ex Walp.) J.N. Haage – accepted – lace hedgehog cactus, Órgano-peque?o de colores
Echinocereus reichenbachii ssp. armatus (Polselg.) N.P. Taylor – not accepted
Echinocereus reichenbachii ssp. baileyi (Rose) N.P. Taylor – not accepted
Echinocereus reichenbachii ssp. burrensis G. Frank, Metorn & E. Scherer – not accepted
Echinocereus reichenbachii ssp. fitchii (Britton & Rose) N.P. Taylor – not accepted
Echinocereus reichenbachii ssp. perbellus (Britton & Rose) N.P. Taylor – not accepted
Echinocereus reichenbachii ssp. reichenbachii (Terscheck ex Walp.) Britton & Rose – not accepted
Echinocereus reichenbachii var. albertii L.D. Benson – not accepted – black lace cactus
Echinocereus reichenbachii var. albispinus (Lahman) L.D. Benson – not accepted
Echinocereus reichenbachii var. baileyi (Rose) N.P. Taylor – accepted – Bailey's hedgehog cactus
Echinocereus reichenbachii var. chisoensis (W.T. Marshall) L.D. Benson – not accepted
Echinocereus reichenbachii var. chisosensis (W.T. Marshall) L.D. Benson – not accepted
Echinocereus reichenbachii var. fitchii (Britton & Rose) L.D. Benson – not accepted – Fitch's hedgehog cactus
Echinocereus reichenbachii var. perbellus (Britton & Rose) L.D. Benson – accepted – lace hedgehog cactus
Echinocereus reichenbachii var. reichenbachii (Terscheck ex Walp.) J.N. Haage – accepted – lace hedgehog cactus, Reichenbach's hedgehog cactus
Echinocereus reichenbachii var. robustus (Peebles) L.D. Benson – not accepted
--------------------------------
--------------------------------

To je vše.
Díky za zprávu! Mezičasem jsem kontaktoval i další lidi specializované na taxonomické hádanky (které asi většinou hádankami vůbec nejsou) a hle-co z toho vylezlo: 1)kvetoucí rostliny údajného Echinocer. reichenbachii var. montemorelos, které se dostaly do mé sbírky, pocházejí z výsevů semen, která před několika léty nabízel KK Dvůr Králové a již více ne! 2) Ta úžasná variabilita rostlin Echinocer. reichenbachii v barvě, velikosti trnů a charakteru květů zřejmě neustále "pokouší" určité lidi (komerční firmy nevyjímaje) nějak se proslavit a na druhé straně za pěkný peníz nabízet v katalogu nějakou "novinku". Což mně také nepřímo potvrdili dva zkušení znalci echinocerů. Je tu však jedno ale! Na dvou renomovaných zahraničních webových přehledech celého diskutovaného rodu jsem v seznamech "jméno" Echinocereus reichenbachii var. montemorelos Lau našel, případně jeho obdobu pouze jako Echinocereus montemorelos. Instinkt mne však vede spíše k výše uvedenému bodu č.2. Přesto, díky za info a čas! Příjemné zimování a ještě jednou díky!!!

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 15.02.2016 17:00:08


Snažil jsem se přispět troškou do mlýna, o rodu o kterém toho moc nevím.

Situace se jmény tam bude jistě stejná jako u Gymen, ne-li horší...

    
napsal(a):: Jirka1
email:    IP: 212.79.---.--- 
datum: 28.06.2016 19:08:57

Admin píše na hlavní stránce o nedostatku písku.Kde ho berete ostatní třeba a i Admin kde ho chce koupit?Děkuji za příspěvky.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 28.06.2016 20:59:00

Písek jsem kupoval dřív v OBI, jako stavební písek. Už se tam neprodává, pokud vím. Byl načervenalý, železitý, myslím si... V akvaristice se prodává různá zrnitost a pokud je ZVERIMEX kvalitní výběrem, dostanou se i různé druhy "saharského" písku, různé zrnitosti a různá minerální složení do teraria. Je to všechno o tom, kolik chce člověk experimentovat a kolik do toho vrazit peněz. V květinářství se začal prodávat taky zeolit - frakce tak 4 až 8 mm a láva větší kusy tak 15 - 25 mm... Jinak brňáci vozí domů tuším bračický písek, ten je vyhlášený a stával pár korun, nevím jak dnes.

    
napsal(a):: Jirka1
email:    IP: 212.79.---.--- 
datum: 29.06.2016 18:00:17

No tady v pískovně mají Labský,jen nemůžu nějak vychytat poměr se zeminou,přijde mě to už moc jemné,tak přidávam ještě perlit.Možná,že by to chtělo něco rašelinovýho,jen mě to ke kaktům moc nesedí.Prostě nevim

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 30.06.2016 12:53:58

S pískem by neměl být problém. Sám pro něj jezdím přímo do nedaleké pískovny, jedná se o ostrý křemičitý, který se používal např. na břízolit(druh omítky). Jinak tentýž písek lze snadno koupit, jedná se v podstatě o písek do bazénových filtrací, i když já používám hrubší zrnitost.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 01.07.2016 23:20:01


Doteď jsem bral zásadně říční - povodňový - ani se nemusel prát nic, jenže povodeň tady byla naposledy v 2010 a je to bída.

Kopaný písek nepovažuji za vhodný pro vysoký obsah vápna, je nutno jej prát. Příliš jemný písek v substrátu udělá beton.

Kupovaný plánuji čistý klřemičitý 2 - 4 mm jen se mi to nechce tahat. Situace už je ale akutní.

Každý písek otestuji na vápno pomocí HCL.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 03.07.2016 22:42:39


Tak nakonec je nakopáno a vypráno u řeky.
Mokrý písek se suší blbě i v 40C ve stínu, ale šlo to dobře.

Ne že bych nemněl na nákup, ale 25 kg pytel taht v těch vedrech nepřipadalo v úvahu ani z prodejny 200 metrů od baráku...

Do říčního písku se i lépe seje, než do toho čistého křemičitého filtračního...

Kvůli hmotnosti substrátu samozřejmě přidávám i agroperlit.

Zemina pak nabyde objemově při snížené váze... na to si vzpomenete až budete tahat bednu gymen na podzim...

Vláknina - kokos, rašelka také napomůžou, ale s zálivkou třeba být opatrný, při prudkém slunci a mokrém substrátu může dojít k rozkladu - shnije všecko co je v květináči za pár hodin...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 04.07.2016 15:04:28

Zdravím. Tak písek už je doma Co se týká rašeliny, drahná léta už ji nepoužívám, přesně pro ty důvody, které jsou výše napsány.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 04.07.2016 22:33:47


Zdař bůh a mohu prosím vědět jak okyseluješ substrát místo rašeliny ?

Písek se sušil a já močil ve vodě i když byl momenty infarktové, teplota na ostrově zaručeně přesáhla +50C, spálil jsem si chodidla na těch šutrech. Pokropím velký balvan vodou - nejsem přeci greenhorn, že, a lehnu si pak na něj a šup opařený záda !!!

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 04.07.2016 22:45:36

Upřímně a se vší vážností-nikdy mě ani ve snu nenapadlo nějak substrát okyselovat. Prostě používám starou uleželou zeminu s notnou dávkou kaménků, písku, střepů z cihel a dřevěného popela a po pH vůbec nepátrám. A ještě se přiznám k jedné věci, která jde oproti všem doporučením- nezalévám zásadně dešťovou vodou, nýbrž odstátou studniční vodou, tvrdou, s obsahem vápníku, hořčíku, železa.Osobně si myslím, že prosazování dešťovky je nesmysl, otrocky opisovaný z publikace do publikace a studniční voda bohatá na minerálie má na kaktusy dobrý vliv.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 06.07.2016 20:48:03

A zrovna do letoška jsem si to s tou vodou myslel to samé. Jenže několik teplých průtrží do kaktusů, kaktusy zlepší o 100%, mám to nafocené. Po pH pátrám tedy čím dál víc a víc, neboť jsem zase nabyl dojmu, že všechno dělám špatně. Dešťovka se samozřejmě musí použít do pár hodin od napršení jinak je k ničemu. Plná nádrž řasou zelené vody nachytané z okapu je horší než ta vodovodní.

!!! Včera jsem došel k závěru, že vodu budu muset okyselovat !!!

Holt se někdy stane, že názory se nesejdou...

Já si prostě myslím, že moje kytky strádají a mohly by být ještě krásnější, a že voda na to má zásadní vliv.

Také třeba spolehlivě proměřit požadavky na kyselost u jednotlivých rodů. V cizině už s tím začali a výsledky jsou překvapivé. Mně by zajímalo jak poroste Astrophytum v kyselém sustrátu. Pro nedostatek semen ! na trhu !!! tento pokus nemohu spolehlivě rozjet...

MK

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 07.07.2016 07:51:19

Je fakt, že pro posouzení by se muselo odděleně zalévat dešťovkou a tou ze studně, dlouhodobě, prostě udělat pokus. Mě se dešťovka nelíbí proto, že deště kolikrát přicházejí dlouho, na střeše je různý bordel, všechno sjede do sudu a teď čím se zalévá? Dále vidím problém v tom, že dešťovka je podstatně více kontaminovaná sporami hub, což při určité kombinaci kvetení a odkvétání může být pro zálivku nebo odkrytí a ponechání volně dešti fatální. Možná mám liché obavy, ale viděl jsem již dost zničených rostlin právě po prolití deštěm a raději mám řízenou zálivku.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 07.07.2016 22:12:11


Koupil jsem velké porce Astrophyt a mám 6 ks...od jednoho druhu.

A to si nemyslím, že by mně výsevy nešly.

Prostě jsou to stará semena. Na srovnávací pokus potřebuji mísu 400 vlastních semenáčků alespoň, ne abych to dělal s dospělými rostlinami ve sbírce...

Celá řada mexických miniatur mi odešla právě pro ty kecy v literatuře o vápenci a opuce v substrátu.

Za vrchol zhovadilosti považuji závěry sběratelů z terénu - FRC XY roste na opukovém podkladě...To jo roste, ale na té opuce je vrstva rašeliny doslova...

Huminové kyseliny začínají také nabývat na významu.

Plusy kvalitní dešťovky v mimoprůmyslových oblastech jsou tak zásadní, že ruší veškeré mínusy. Já dešťovku nachytám do igelitu a pak s ní kontrolovaně pozalévám. Průtrž navolno kaktusům sice svědčí, ale je to jízda po tobogánu a snadno se to může zvrtnout.

Do zalitého ovšem nesmí druhý den přijít 40ky vedra s tlakovou výší 1060 hPa...

Všechno chce ovšem zdravý rozum - 25 května při zakořeňování jsem nechal 3 krát a pak ještě v týdnu dvakrát kaktusy krásně propršet - doslova bylo slyšet jak ty kytky řvaly blahem. No a nechat nalít do gymen v říjnu až to teče horem je likvidace sbírky spolehlivá.

Některé rostliny aby spolehlivě rostly vyžadují trvalou vlhkost AST, AZT, tropická gymna - fleischer, damsii etc.

Špatná voda zničí sebelepší substrát už po dvou zálivkách, proto jí přikládám mimořádný význam.


    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 09.07.2016 10:46:24

Ono s tou půdní reakcí to bude všelijaké. Přítel Naxera doslova píše, že lety prosazovaný kyselý substrát u ferocactusů je blbost, roste to ve všem. Kdo viděl jeho rostliny, musí mu dát za pravdu. Možná jde spíše o to, aby substrát nevykazoval nějaké extrémní odchylky, kupř. pH 5 nebo pH 8. Pokud je mezi pH 6-7, je to asi v pohodě pro většinu kytek. Ošidné je možná přidávat mletý vápenec nebo rovnou vápno, vápenné kaménky s velmi pozvolným uvolňováním udělají určitě lepší službu. Navíc vápno v půdě prokazatelně brzdí rozvoj fuzárií. Buď jak buď- extrémy na jednu i druhou stranu nejsou dobré, já klidně připouštím i tu rašelinu, pokud s tím má někdo dobré zkušenosti, pouze za sebe razím názor, že rád si míchám substrát co nejjednodušší, minerální, aby složení bylo pokud možno vždy stejné.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 09.07.2016 23:05:53

p. Naxera si jistojistě udělal srandu, zvláště když často přesazuje, tak se to hned nepozná. To už všechno jsem dávno proměřil a poznal i vlastními krutými zkušenostmi...

Každý se může přesvědčit sám - stačí hydroxidový vápenný bílý stavební písek a ferák za sezonu de do háje - upálené kořeny.

Dobrou službu to rozhodně neudělá, starý mistr Ing. Golka u kterého se zaučoval Žwak a jiní přišel o celou sbírku tak, že mu to soused v dobrém úmyslu zalil vápennou vodou...

Já léta sadil lofky a bílé MML do vápenného jílu - a - vyhazoval jsem jedno za druhým.

Tohle je bez debaty jasný závěr:
http://www.magicactus.com/lw_eloso.html

čistá rašelina s perlitem ...

Ono je v tom i konkurenční boj, když někdo objeví dobrou metodu většinou si to nechá pro sebe.

Srovnávací výsevy jasně ukázaly co v čem roste.
Já teď hledám rostliny, které ten vápenec skutečně tolerují, nebo jim prospívá, ne že to jen opíšu z literatury jak to dělá jeden od druhého.








    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 10.07.2016 12:14:05

Neřekl bych, že si Naxera dělá srandu- ten substrát jsem u něho osobně viděl a opravdu můžu potvrdit, že astra a feráky jsou v jednom a tom samém, tj.starý kompost, drť, písek a vápenec z blízkých Hydčic. A přesazování? Asi tak jednou za 4-5 let, v dobrém případě, tudíž tady asi problém není. Myslím že stačí, bez dlouhého měření, kápnout na zeminu ocet. Když šumí, je v zemi vápníku přirozeně dost a netřeba další přidávat, stará zahradnická praxe. Jinak ano, věci se tutlají, ale to chápu opravdu jen u komerčních pěstitelů, osobně nemám problém se o zkušenosti podělit, stejně si to pak každý udělá po svém. To je to stejné jako se vzhledem rostlin. Co se líbí mě, nemusí se líbit jinému, někdo naříká, když mu kaktus za rok nepřiroste z velikosti ping-pongového míčku do velikosti tenisáku a jiný je spokojený s jednou areolou. Viděl jsem to letos na otvírání sezony ve Dvoře Králové. Potykovy mrazuvzdorné echinocereusy, nařvané vodou, svěží, o ty bych ani nezakopl, ale někteří byli nadšení, prostě proti gustu .... To jsem trochu odbočil ,prostě důležité je to, aby pěstování přinášelo radost, na metodě nezáleží.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 10.07.2016 15:06:27

A tu se dostáváme k jádru věci: "tj.starý kompost, drť, písek a vápenec z blízkých Hydčic.."

1. Celková bilance toho substrátu může být neutrální což nejspíš vzhledem k danému složení je. Ale v životě bych si toto nedovolil napsat o ferácích, že je blbost v čem rostou...

2. Není vidět čím ty rostliny zalévá, jestli FRC přidává nějakou kyselinu - fosforečnou, dusičnou s tím se nikdo nepochlubí. Také veškeré stimulátory jsou kyseliny, proč asi...

3. Greenhorn by se nad tím možná rozplýval, ale za a, jsou vybrány ty nejtrnitější druhy, za b, stačí mrknout jedním okem abych viděl, že toho je především dosahováno tepelnou expozicí.

Oťas zas do toho leje stimuláky s fungicidy - jsou to takové krávy na masokostní moučce s antibiotiky...
---

Já vyznávám pěstování blízké přírodě s nutnou korekcí našeho vrtkavého počasí...proto to největší co na mých kaktusech je - - jsou ty kořeny - ono mně to furt roste nějak dospod

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 10.07.2016 16:32:44

Krávy na moučce s antibiotiky -to je trefné, výstižné. Ta směs opravdu může vykazovat neutrální reakci, rostliny obecně vápník potřebují. Problém asi nastává ve většině případů při použití razantních forem ,možná i přídavky mletého vápence nejsou to pravé ořechové. Ideální je podle mě zem, kde podloží tvoří opuky nebo slíny, tam je vápník přítomen v dostatečném množství a není ho třeba nijak přidávat-viz zkouška octem. Ale chápu, že valná většina kaktusářů nemá zemědělskou průpravu a tak si myslí, že ten přídavek do substrátu je nutností, ostatně i literatura to doporučuje a tam bývá občas to zklamání.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 11.07.2016 00:05:51

Zatím není pokus s AST založen tak mohu jen říct, že i AZT ačkoliv rostou v rozpadavém sádrovci s pH9 ten vápník nemilují rostou tam jen z důvodu, že ten sádrovec je silně hygroskopický, takže takto mazaně na úkor blokovaného růstu - nanismus, dala Aztekia přednost mít raději trochu vláhy. To zaslouží obdiv. Doma si lze vyzkoušet AZT v kyselém substrátu pH 3 - 5 - rostou rychle jako brambory...

Já jsem letos přesadil 400 rostlin, víc než polovinu sbírky, a stále řeším otázku do čeho to dát, takže tomu věnuji mimořádnou pozornost. Na březnových - dub. přesazencích už jsou ostatně výsledky vidět.

Než jsem započal, stáhnul jsem si geologickou mapu celé JA - až na pár vyjímek metamorfované KYSELÉ horniny, žuly, ruly pegmatit...a až pak jsem začal míchat složky. S Mexikem je to horší, ale slovo vápenec nadále zůstává sprostým slovem v mé sbírce!

Problém je, že substrát se postupně posouvá směrem nahor co se týče pH vlivem zasolování chloridy, sírany, heptahydrát, CaO tvoří hydroxidy, vůbec se nerozpustí, ale vzniká granulace, proto když zahrádkáři vápní pole jen si klepu na čelo, to k ničemu není. Zemědělskou průpravu nemám, zato tak nějak dýchám s rotlinami...



Jak to dělá p. Naxera si dovedu představit - on MÁ SUBSTRÁT A TOMU SUBSTRÁTU SE VĚNUJE. Tím, že redukuje zálivku na nezbytné minumum aby se mu to nezdrclo a semtam přihnojí aby to přece jen z čeho mnělo tvořit sušinu. Musí si hodně sedět na rukách a konvičku má sotva litrovou...

poomaaaluu...


    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 16.07.2016 21:34:38

Pro Pavla: Trochu odbočím z daného tématu o vápníku... Ohledně Vašich úvah o "velkých dávkách vody" pro kaktusy... Myslím si, že momentální způsob pěstování - zálivkového režimu - má být daný aktuálním počasím... ne nějakým osobním přesvědčením "jak správně na celkové množství zálivky ..."

Pro mě to znamená, že nebudu "trápit kytky" suchem tehdy, kdy si počasí přirozeně řekne o zalití kytek a naopak třeba v sezonách roků suchých kytkám vody výrazně uberu. Nepůjdu přece násilně "proti přírodě."

Když je letos zatím celkově počasí v oblasti kde pěstuji vlhčí, nebudu kytky sušit. Může být, že za čtrnáct dní přijdou dlouhodobá vedra a do konce sezony už pořádně nezaliju. Teprve pak využiju schopnosti kytek hospodařit s vodou v těle.

Přece jsou k vidění i "napité kytky" v deštivých obdobích z původních stanovišť, jde vždycky o sezonní záležitost. Podle mě je jedno, jestli je roční přírustek takový, nebo makový. Když se podíváte na průřez letokruhy našich stromů, snadno zjistíte, které roky byly na zálivku v minulosti bohaté a které chudé. Proč by to mělo být u kaktusů jinak? Důležité je, aby zálivka následovala přirozeně vývoj počasí v dané sezóně. Ne?

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 17.07.2016 11:47:49

Zdravím podokýnkáře. Problém tkví v tom, že pořád porovnáváme napité kytky u nás a v domovině.Není a nemůže to být stejné, už jen kvůli podnebí a expozici slunce.Nemám vůbec nic proti tomu, nechat kytky "nachlastat" vodou, jenže potom musí následovat nejméně měsíční přestávka, aby se rostliny jakoby svraskly a teprve pak je vhodné provést další zálivku. U toho, kdo toto opomíjí, pak možno vidět sice na pohled líbívé kaktusy, ale v drtivé většině již deformované, se slabým otrněním, a to se již nikdy ničím nedožene. Naprosto přesně tento způsob pěstování vystihl př. Slaba jako "dva kroky vpřed, jeden vzad", tedy ten správný.Souhlasím s tím, aby zálivka kopírovala počasí, sám jsem tento týden také do deště zalil, ale alfou a omegou je pro mě před zalitím VZHLED rostliny, a proto třeba Echinofosulocactusy nedostaly nic, jen lehké skropení. Pokud bych je zalil, nenávratně bych deformoval jejich stonek a to už by se nespravilo ani při zimním vyschnutí.Zálivka je věcí osobního přístupu každého kaktusáře ke svým rostlinám, každý má svou metodu, ale ten konečný vzhled rostlin by měl být rozhodující. To máte to samé jako s roubováním. Samozřejmě vím, že kupř.miniaturní mammillarie(saboe, theresae a spol.) daleko lépe a bohatěji kvetou naroubované, ale to pak už nemá s přirozeností a hlavně velikostí nic společného s rostlinami z nalezišť.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 17.07.2016 18:06:12

Ještě se vrátím k té zálivce. Naprosto jasně a zřetelně je vidět přístup k zálivce u severoamerických kaktusů-Sclero, Echinomastusy. Tam je omezená četnost zálivky přímo žádoucí, jak u pravokořenných , natož roubovaných rostlin. Tendence růstu do sloupku se zde projevuje dominantně. Neobstojí názor, že v přírodě tu tendenci vykazují také. Ano, vykazují, ale pod arizonským nebo coloradským nebem. Pokud bych tyto rostliny u mě nedržel na "krátké uzdě", vypěstuji maximálně nevzhledné sloupky a tudíž je to běh na dlouhou trať a nic pro netrpělivé. Samozřejmě existuje mnoho rostlin, u kterých častější zálivka nenadělá tolik zla a i to otrnění je dobré, ale nemohu si pomoci, pět zálivek u velkých rostlin do roka je až až, u semenáčů mohu přidat, ale zase: jak se mladá rostlina založí, tak se i pak vyvíjí. Kdysi jsem si pár rostlin objednal a rychle jsem toho nechal, protože srovnat jejich vzhled byla někdy práce na tři roky a to všechno proto, že byly již jako semenáče deformované nevhodnou zálivkou a možná i málem světla.Proto je dobré se od prvopočátku snažit o co nejkompaktnější vzhled rostlin, později se to již velmi obtížně dohání a někdy nedožene vůbec.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 18.07.2016 09:22:28

Souhlasím. Probral jste různé otázky k zálivce docela důkladně. Snad bych ještě dodal, že "ve hře" je i způsob, jakým se pěstuje - tedy pokud mám kaktusy postavené na vrstvě písku, nebo dokonce květníky zapuštěné z poloviny v pískovém podkladě, senkuji - jak to tady nazval admin - pak se celková vlhkost ještě zvyšuje a vysychání půdy má delší setrvačnost.

Často tedy jde o načasování zálivky do úplného konce deštivého období po kterém brzy následuje co nejjasnější počasí. Sohlasím s adminem, který tady psal, že zalitým kytkám popálení hrozí v mnohem menší míře. Proto se učím sledovat počasí, pracuju na tom,, abych si vypěstoval pro tohle cit ...

Jde hodně o vlastní zkušenosti z místa a podmínek pěstování. Já, například, zvětšuji odtokové otvory každého květináčku až na 4 mm pro rychlejší odtok vody a rychlejší zálivku podmokem. Taky pak kořeny rostlin prorůstají do podkladu a berou si "spodní vodu."

To, co píšete o toleranci a požadavcích jednotlivých rodů a druhů na množství vláhy směle podepíšu. Rapidně to vidím na lobiviích. Pokud vydatně zaliju a pak nedodám odpovídající světelnou expozici jde tvar kytky "rychle do háje," jak píšete o těžce napravitelných škodách. Na druhé straně mám pár kytek z okruhu G. damsii - anisitzii, nebo N. ottonis. Potřebují, myslím si, v sezoně pořád určitou míru vlhkosti a zálivky. Vidím to taky na weingartiích severní vývojové větve. Tohle jsou kytky v domovině rostoucí na vlhčích místech. Jsou pro pěstitele, kteří rádi drží v ruce konvičku.

Správná zálivka je umění, které se člověk naučí až s delší praxí. Pokud člověk pěstuje venku a ne ve skleníku, stačí umístění jiné kytky půl metru vedle - jak to mám já - a je hned z vlhka extremní sucho a z podmínek pro paraguayské gymno jsou podmínky pro aztekiu "zalívanou" jenom obasným rosením.

O zálivce by se daly psát dlouhé statě...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 18.07.2016 09:40:01

Ještě o tom "založení mladých kytek" vhodnou zálivkou, jak píšete ... musí se to hodně hlídat proti přeschnutí ... vidím na svých podzimních výsevech.

Stalo se - dal jsem pod výsev poměrně nízkou vrstvu substrátu. Tím jsem výrazně zrychlil periodu zálivka - vysychání a vidím, jak krásně malé semenáčky weingartií vytrňují a drží tvar i když je zatím mám spíš ve stínu /polostínu.

Ale ty požadavky na světlo budou zase jako u dospělých rostlin, hodně druh od druhu.

PS: Člověk si kolikrát myslí že ví, jak je to přesně s kytkama na přírodním stanovišti a pak se diví ... v Tatrách jsem viděl růst Jovibarby téměř všude schované v podrostu jiných kytek. Doma je dávám mezi echinocereusy na maximálně možný osvit.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 18.07.2016 10:44:12

Jo jo, je to tak Nikdy člověk není dost moudrý a co fungovalo loni, nemusí fungovat letos. Osobně považuji zálivku za největší umění v pěstování kaktusů, právě proto, že ji máme stoprocentně v ruce, za nejvzácnější složku považuji světlo, to v ruce nemáme a když, tak jen v míře omezené.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 18.07.2016 22:38:25


K tématu - no ono to s tou zálivkou je vždy ošidné:
Zalít do 40C veder aby mi to chytlo krčkovici anebo vyschlo za 3 hodiny není nic dobrého.

Stejně tak i opačně - včera jsem řádně zalil výsevy, že jako už ta tma a zima končí a dneska - zas totální listopad tady a jímá mně teď hrůza jestli zítra bude trochu svítit slunce...jestli ne tak to začne plesnivět - OMG.

Nesouhlasím s názory př. Chvastka, že zálivka má kopírovat fronty - přeci to je jen jiné než v Mexiku tam je velká expozice a rychle to prosychá. Ideální je na zalití 25C a polooblačno - beránky na obloze, ale takové počasí je tu 3 dny do roka, jinak z extrému do extrému, teď tu doslova mrznem a 300 gymen na balkoně plave v ledové vodě, plody i květy opadávají plesnivé, 15 C a severák s deštěm...

Jinak jsou rody co absolutně nedávám - COP napěstuji i zvýsevů snadno do centimetrových velikostí hned, ale v zimě mi to roste a natahuje se jak nudle, bodejť by ne když v lednu je i +25C, co s tím na to jsem nepřišel, kde vzít těch 8 C na zimování a potom to je na vyhoz.

Fiaskem skončily i výsevy astrophyt a notocactusů pro nakupovaná stará semena, oni to někteří skladujou roky, tak s tím jsem také přestal...

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 18.07.2016 22:52:54


To Podokýnkář:
např. Jovibarba globifera roste na plném výsluní dolomitových a vápencových skal - Baraniarky, Kraviarske - MF, Mengusovský štít, Koprovský štít - VT, vyšetřil jsem už v roce 2000, už tenkrát mně fascinovalo jak se na Rozsutci některé rostliny brání vyplavenému vápníku a vylučují ho v krustách na okraji listů - houby vápnomilné - ty kytky rostou v čisté vřesovištní rašelině !

  Re:  
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 18.07.2016 22:57:21

Reakce na příspěvek od "admin"
To Podokýnkář:
např. Jovibarba globifera roste na plném výsluní dolomitových a vápencových skal - Baraniarky, Kraviarske - MF, Mengusovský štít, Koprovský štít - VT, vyšetřil jsem už v roce 2000, už tenkrát mně fascinovalo jak se na Rozsutci některé rostliny brání vyplavenému vápníku a vylučují ho v krustách na okraji listů - houby vápnomilné - ty kytky rostou v čisté vřesovištní rašelině !
PS: V. Rozsutec - se nedávno zjistilo je skutečně celý jedn volný balvan ležící na jílovopísčitém podloží, na kterém se pomalu rozjíždí, rozsedá a i otáčí.. vhodnější název ta hora nemohla mít.

Každopádně je to jeden z největších balvanů na světě, kam se hrabe Uluru.

Kamenoledová lavina (je tam pomníček) z něj v předminulém století došla do vzdálenosti 25 km !!!

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 19.07.2016 09:55:45

Psal jsem konkrétně o Nízkých Tatrách - o Chopku a Ďumbieru. Krásné túry v pásmu kosodřeviny! Nejhezčí rozkvetlé horské louky byly mimo oficiální značení cest. Některá turistická značení cest v nové mapě vůbec neodpovídala realitě. Domorodci cesty znají a turista ať si poradí, jak umí...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 19.07.2016 10:03:44

PS: K té aktuální zálivce - včera jsem se taky nemohl rozhodnout - skončilo to rosením místo zalití a studoval jsem, jak si vlastně spočítat aktuální hodnotu rosného bodu v místě pěstování kytek. Je to výpočet teplota/relativní vlhkost vzduchu? Kdyby to měl člověk vystihnout v čase naprosto přesně musel by sbírku rosit většinou někdy v noci, kolem třetí, čtvrté hodiny nad ránem a to ještě jenom ve dnech, kdy rosa skutečně padne. Musel by to být "pěstitel extremista, nevyspalý perfekcionista."

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 21.07.2016 15:11:06

... A pokud platí, že kytky přijímají vodu lépe s klesajícím atmosferickým tlakem pak by - v těchto dnech - bylo nejvhodnější zalít mezi 19 - 22.00 hod, protože ráno před osmou už zase začíná jít tlak nahoru...

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 21.07.2016 19:34:00


Já bych to s tím rosením zjednodušil:
Rosím zalévám tehdy kdy je rostlian schopna vláhu přijmout a využít.

V létě zalévám nevečer nabo na noc, prostě mimo dosah slunce. 25C
Na podzim a na jaro zalévám ráno, aby to do večera trochu proschlo při těch 25C přes den, kdyby se nazítří zhoršilo počasí.

Rosené rostliny nesmí osvítit přímé slunce, kapky působí jako lupy a kytky mohou dostat nehezké fleky, dílem i z podpaření.

S tím tlakem se týká jen volné kultury, v navzduchovaném skleníku paradoxně tlak klesá protože dochází k tahu - komínovému efektu, ledaže by byl uzavřen zcela hermeticky...

    
napsal(a):: Jirka1
email:    IP: 212.79.---.--- 
datum: 09.12.2016 17:21:32

Kolikrát já už viděl tady fotky Gymen.100krát?200?nevim,možná,že víckrát a je to prostě krása.Děkuju a prosim o další.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 11.12.2016 16:15:10


Děkuji.
V zásobě je celá řada dalších gymen, tzv. prvokvětů 2015-2016,
ale letos to nějak nezvládám...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 23.12.2016 09:13:59

Všem uživatelům tohoto fora přeji klidné Vánoce a úspěšnou sezonu 2017, pro nejbližší čas také úspěšné výsevy.
Pavel

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 31.12.2016 12:52:33

Přidávám se k přání všeho nejlepšího, hodně zdraví do roku 2017. Času nebude, výsevy jen dokud nějaká semínka zůstanou z předchozích zásob. Potom trpělivé sestavování kolekce několika málo druhů z toho, co předpěstují jiní.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 08.01.2017 21:34:21


Hlavně zdraví a klid v duši, ostatní příjde už potom samo...

  Spuštění nových webových stránek  
napsal(a):: Honza
email: deposit(zavináč)atlas.cz   IP: 107.167.---.--- 
datum: 23.04.2017 20:40:35

Přátelé,
dovoluji si Vám na tomto místě oznámit spuštění nového webu s kaktusářskou tematikou. Není to žádné diskusní fórum, spíše přehled pěstitelské teorie a praxe z vlastních, domácích i zahraničních informačních zdrojů. Web je stále ještě ve výstavbě, přibudou další záložky v jeho Menu, snad i videosekvence z výstav a větších pěstitelských akcí po celé ČR. Chtěl bych Vás pozvat k prohlídce webu a pokud se Vám bude chtít a nebude Vám líto Vašeho času, uvítám také Vaše komentáře a podmětné (či kritické) připomínky k jeho obsahu. Uvítal bych též Vaše emailové odborné příspěvky ve formě článků, krátkých oznamů, případně komentované fotografie (jpg formát) Vašich rostlin a pěstitelských zařízení. Copyright na texty i fotky je plně zaručený!!! Velmi by to pomohlo k širší informovanosti o naší společné zálibě. Není přece nic horšího, než zůstat v izolaci! Prosím také o informace ve věci konání výstav, seminářů a setkání pěstitelů ve Vašem místě působnosti nebo v jeho okolí (název akce, datum, místo konání, program, kontaktní telefon nebo email na pořadatele). Velmi by to pomohlo nám zainteresovaným na Jižní Moravě k širší informovanosti o dění v zemi a případně také mohlo zvýšit zájem o tyto akce. Děkuji Vám za pozornost.
S pozdravem:
http://kaktusydoma.netstranky.cz/

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 25.04.2017 20:48:16


Každá vlaštovka na jaro vítaná!

Bude to pěkné jak se to naláduje daty.
Momentálně však nestíhám dělat ani tento vlastní web, natož abych ještě vypomáhal jinde.(Visí mi tu fotky a komentáře ke gymnům 2015)

Samozřejmě, jestli bude sněžit až do srpna, tak na nějaký článek se čas najde...třeba na téma co s prázdými květináči, anebo proč je lepší chodit na pivo...

Zalil jsem komplet výsevy a v sobotu to můžu asi komplet vyhodit...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 09.06.2017 23:08:49

Admine, četl jsem si zrovna Vaše obecné zásady pěstování kaktů - zálivka. Zajímavé je tam zamyšlení nad první jarní zálivkou... Píšete tam a ukazujete dvě různé reakce na zálivku thelokaktusů ve stejný den - jednou napití rostlinných pletiv, podruhé stagnaci kytky, která si vodu nevzala.

Není ten jediný rozdíl mezi oběma "stejnými" kytkami prostě jen ve stavu kořenů po zimě? Ptám se jen proto, že konečné rozhodnutí ohledně přežití/nepřežití "zimovzdorných echinocereusů" letos u mě měl stav kořenového systému - jednoznačně. Pár kytek se mi povedlo zachránit i tak, že jsem je prostě vyndal z půdy a odpadly téměř všechny uhnilé - zmrzlé kořeny. Zbyla jejich mizivá část, která se teď zotavuje.

Nutno dodat, že tyto kytky jdou pomalu do slabého květu a jejich jindy rychle nastartovaný růst, kdy nabudou rozměrů 4x větších než přes zimu se letos zvětšil tak sotva 2,5x.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 10.06.2017 22:36:21

V tomto klimatu už neplatí vůbec nic, kromě popelnice... ta zabírá dycky. Zpožďování TLC bylo konkrétně u mně vyřešeno - stagnovali ti jedinci, co měli nejhorší pozici při zimování - nedostatek světla, umístění v rohu atd. přední část skleníčku stíní jednu řadu, obecně se to neprohřívá . řady druhů mám kolmo na širší stranu, čili recept byl jednoduchý přehodit první a poslední (4ks za sebou)rostlinu - dneska provedeno a už se to rovná.

U Vás je problém úplně jiný - na ECR počas zimování nesmí přijít voda, nebo vzdušná vlhkost nad 30%.. potom řádí hniloby, pročež je třeba změnit substrát, nebo zimovací podmínky.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 11.06.2017 23:01:54

Změním substrát i zimovací podmínky. Nebude to těžké, nové zimovzdorné a mrazuvzdorné kytky už nepřibudou. Úsilí vynaložené na dobré výsledky se nerovná konečnému efektu.

Zimování v nevytápěném podkroví pro tyto kytky přinese určitě lepší výsledky než to letošní, venkovní.

Jinak k těm pozicím rostlin v rámci pěstební plochy - už jsme to tu probírali - otáčení rostlin kolem "osy květináčku" není vhodné, ale jinak se kytky naklání za sluncem.

Pokud je to tak, jako u mě - kytky nemají k dispozici 100% volné oblohy - pak se může kompenzovat osvit z druhé strany těla třeba obkladem stěny mačkaným alobalem který odráží světlo tam, kde by jinak panoval stín...

Tohle ale neřeším, kytky nechávám naklánět temena po směru světla.

Některé kytky mají tohle přímo v růstové strategii - např. Eriocactusy. Spolu se směřováním sbírky na JZ mě tak ukazuje "přirozený výběr" složení kytek na "extremisty" rostoucí doma ve skalách - tedy moje stanoviště je vhodné pro takové druhy mammillarií, noťáků, strombocacty a turbinicarpusy, gymna z extrémních podmínek domoviny, pro pyrrhocactusy ...

Na druhou stranu, i tady teď popršelo a tak si libují matucany, weingartie a parodie. Gymna teď jdou usilovně do květu.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 12.06.2017 21:55:08

Ono než jsem přišel na to co by mně tu jelo..
už se klima posunulo zas někam dál a mi to tu zas nejede...
Je to těžký boj, podmínky se mění za pochodu.

Matukany jsou dost těžký, vysloveně skleníkové kytky a ještě ne pro každý skleník. Je to citlivé na slunce, déšť, zimu, vedro na všecko.

Mně ani ta gymna nejedou jak by mněla, a momentálně dělám pokus AST ARC v rašelině, kdepak vápenec a podobné nesmysly starých praktiků...

Toto rozšířil Fleischer se Schützem aby odrovnali konkurenci, a mohli sami zásobovat trh. Pravda bývá někdy krutá. Ta fyta v rašelině mi tu krásně kvetou i deformace se srovnaly...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 13.06.2017 07:50:10

Pokud se podíváme, v čem to pěstují v Holandsku, tak se nelze ani té rašelině divit. Nicméně teď jsem našel-lépe řečeno jsem o tom věděl, ale nepoužíval- zem s příměsí opukových kaménků, dosti podobnou tomu, v čem rostou v USA na nalezištích sklerokaktusy. Nasázel jsem do ní sclero semenáče pubispinus a wetlandicus a zatím se zdá, že by jim to mohlo svědčit. Ostatně u nás je v naprosto převažujícím zastoupení matečná hornina právě opuka nebo slín, tudíž přirozené pH je neutrální, max. mírně kyselé. Rašelinu jsem ze směsí již dávno vypustil- ne snad kvůli růstu, ale kvůli velice snadnému zaneřádění škůdci. No a ještě k mé teorii jednoduchosti substrátu- podívejme se, v čem pěstuje rostliny např. př. Hájek z Třemošné- směs pemzy, lávy, pro roubované maximálně příměs nějakého univ. substrátu, umělé dohnojení a odchod. A že umí, o tom žádná, a jeho rostliny jsem měl možnost osobně vidět, žádná ořezávátka, ale sclero, pedio, navajo apod. Však je to profesionální pěstitel a nemůže se s tím nějak moc babrat. Tudíž pokud to jde tam, musí to jít i jinde.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 13.06.2017 16:21:24

SCL, PDC, AUS, jsuo rostliny přizpůsobené extrémním podmínkám, ale i kupodivu TLC rostou často v horších směsích než ARC, taková rostlina co se zaleje 2x do roka (první jmenované) je skutečně jedno včem rostle , jen to musí být anorganické a tím pádem sterilní.

Holá rašelina je zas druhý extrém, velkopěstírny Canaria, Nederland atd. to zas mají z důvodu pohodlnosti aby to sálo tu jejich výživu = stimuláky + jedy a nikdy to nesmí přeschnout. Rašelina JAKO PŘÍDAVEK má význam ten, že uvolní lignohumát, aspoň por pár prvních zálivek. To se dá ovšem obejít i speciálně upravovanou vodou, jen je ta úprava velice náročná.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 14.06.2017 07:06:25

No lignohumát lze do zálivky přidat jako hotový, k tomu té rašeliny netřeba. Co se zálivky týká, ono v té četnosti zase takový rozdíl není, normálně se kytky v podstatě zalejí tak pětkrát do roka. Co se granulátu týká- ony ty směsi láv, pemzy a perlitu se tomu hodně blíží- já vím ,podokýnkář to myslel dotažené k dokonalosti- ale ty kytky v těch směsích, za občasného přihnojení, rostou dobře. Z vlastní zkušenosti- část horizontů mám v substrátu s organickou příměsí a část čistě ve výše uvedené směsi. Nepozoruji nějak zásadní rozdíl v růstu, pouze s tím rozdílem, že u druhé skupiny se nemusím moc strachovat o kořeny.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 14.06.2017 20:29:34


Podokýnkář to myslel tak dobře, že jeho příspěvek smažu.
A to z důvodu, že na tom by se daly vytřískat miliardy.
Nechte si to jako výborné know-how, jednou se to může ještě hodit.
Někdy i "slepá kura" (nic ve zlém) trefí na zrno, a to je to oč se už dlouhá léta marně pokouším, ale teď jsem dostal ten impuls správným směrem.
Problém je i vzájemná interakce a kontraindikace jednotlivých složek, ale i to se dá vyřešit. Zatím se trápím s pokusy a chemickými rovnicemi. Velká potíž je, že peroxid a jiné, už jsou těžce dostupné...zakázané látky.
Ale jako obvykle je řešení v Přírodě samotné, tak zatím nejlepší granulát na světě produkuje to zázračné stvoření zvané KŮҧ
Ihaha

Rozdíl mezi dešťovkou a obyčejnou vodou je v řádech 1000%!

Jinak Pavlovi a spol. k ctěné pozornosti doporučuji horní tok Jizery či Vltavy, alespoň na fotkách a vše bude jasné oč mi jde...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 15.06.2017 07:22:34

Díval jsem se na foto Jizery, ale nevím, co mám hledat. S tou dešťovkou bych byl v dnešní době opatrný-vytrvale se popisuje jako nejlepší varianta, ale nejsem o tom tak moc přesvědčen-podle mě je odstátá voda ze studně lepší, už jen kvůli vápníku, hořčíku, železa apod. Samozřejmě záleží na kvalitě spodní vody, ale pokud je v normě, je to podle mě lepší varianta jak neřízená střela dešťovka.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 15.06.2017 22:10:53

Tak když prší záleží co to jde a odkud to jde.
Proto beru dešťovku jen po předchozí kontrole, kdyby to šlo z Polska S, SV, tak to neberu. Nepoužije-li se do 4 hodin její schopnosti klesají. Jen dešťová voda umožňuje využít prvky a živiny v půdě a zpřístupnit je rostlinám. To je tak složitý systém a tak propracovaný, že není možno jej nijak nahradit či obejít. Dešťová vosda se po cestě sytí různými ionty z nichž důležitý je NH4+ a další s celkovou ionizací a následnou reakcí v půdě na NO3 a další využitelné varianty. Prostě jiná cesta ani není možná, protože žádná jiná voda tyto požadavky nemůže splnit. Dešťovka tedy funguje jako výživa, kondicionér a stimulátor zároveň. Jiné druhy vod jde použít, ale s omezeným režimem - tvrdost, salinita, chloridy, toxiny z řek...

Říční voda z čistých toků, není -li moc mineralizovaná je dobrá, a obohoacená huminovými kyselinami se může přiblížit dešťovce.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jizera_(%C5%99eka)#/media/File:Jizera_v_Doln%C3%ADm_Ko%C5%99enov%C4%9B.jpg

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 16.06.2017 07:48:07

Pokud u nás prší, tak v drtivé většině jdou srážky frontové od západu, takže vybírat není z čeho Nepopírám dešťovku jako takovou, pouze si myslím, že její vliv na růst a vývoj kaktusů se přeceňuje. Dešťová voda je součástí velkého a malého koloběhu vody na Zemi a pokud dešťová voda dopadne na zem, ta část, která prosákne postupně až do spodních vod se po cestě sytí mineráliemi, takže i ve formě studniční vody dostávám výbornou zálivkovou vodu, která se od dešťovky liší pouze hodnotou pH a menším obsahem NH4+, což vůbec není na závadu, protože tuto formu dusíku je možno velice lehce dodat hnojivem, případně i NO3-, jak si kdo přeje. Ostatně běžně používaná hnojiva obsahují obě složky, tedy amonnou a nitrátovou, amidická se běžně nevyužívá-tedy u kaktusů. Mikroprvky jsou většinou v chelátové vazbě, tudíž přijatelnost velmi dobrá. No a pokud si vezmeme běžně používané substráty, přesazení jednou za tři-čtyři roky a četnost zálivek, vychází mi to na zhruba 15- 20 zálivek za toto období. A to podle mých zkušeností nemůže rostlinu nijak zásadně ovlivnit, po dobu tohoto období může rostlina utrpět daleko více jinými vlivy, než tím, zda je zalévána dešťovkou nebo vodou ze studně či vodovodu . Musíme se na rostliny dívat komplexně a v současné době si myslím, že dost podstatným problémem je vystižení přijatelné sluneční expozice-prostě míra ozonu je rozkolísaná a bezhlavé dopřávání Slunce rostlinám může nadělat daleko větší škody, než postupná změna chemismu v květnících.

    
napsal(a):: podokýnká
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 16.06.2017 14:50:43

Ad admin - i slepá kura bez urážky narazí na dobré zrno... Za tu dobu co sem píšu je už jisté, že nápady nešetřím.

Jenže, jak jistě dobře víte, jedna věc je know-how a druhá věc je to Jak vyrobit a umět věc prodat ... a poněvadž nejsem švýcarský ani kanadský důchodce středních let, můžu si plánovat budoucnost v realizaci nápadů jen do výše svých postkomunistických zásluh. A svého budoucího zdraví.

Ad Pavel - vaše pravda je pravda skromného zemědělce, člověka, který nedělá vědu z toho, co vědou být nemusí. A znovu tady platí pravidlo těch nejbohatších, kteří se z toho ještě nezbláznili: "Na co jsou mi miliardy, chodit můžu stejně jen v jedněch botách." Aneb: každý ať pěstuje jen to a tolik, na kolik časově a v možnostech stačí. Pak se může přesazovat, zalívat a hnojit s rozmyslem-

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 16.06.2017 15:22:46

Ještě dovětek k vaší debatě: ač nevzdělán v podobných úvahách myslím si, že chemii získanou v dešti z atmosféry vstřebávají kytky z velké části povrchem těla, takže hnojení "na list" u sukulentních není zanedbatelné, jak si mnozí myslí. Neboť pan Příroda není skoupý a využívá těchto možností i u kytek s "jinou epidermis."

  Re:  
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 16.06.2017 23:26:13

Reakce na příspěvek od "podokýnkář"Ještě dovětek k vaší debatě: ač nevzdělán v podobných úvahách myslím si, že chemii získanou v dešti z atmosféry vstřebávají kytky z velké části povrchem těla, takže hnojení "na list" u sukulentních není zanedbatelné, jak si mnozí myslí. Neboť pan Příroda není skoupý a využívá těchto možností i u kytek s "jinou epidermis."
Přesně.
Už jen porosení čerstvou dešťovkou dělá divy a na rostlinách to je hned vidět jak se zlepšuje pokožka, vytrnění, všecko. A to mám jednu z nejlepších vod v řádu u nás, ale přesto se dešťovou se to nemůže srovnávat. Ty účinky jsou hmatatelné, mám to dnes nafocené přidám fotky, pak můžete něco říkat. Ta voda je přímo nabitá energií a ionty, které jinak žádná voda nemůže poskytnout. Doporučuji vyzkoušet. Prostě bez toho je pěstování kaktusů do krásy nemyslitelné už na výstavě jsem říkal chlapům, kaktusů mám jen pár, ale zato musí porazit i velkoskleníkáře! No zítra si to povíme.

Samozřejmě zdravý rozum nade vše: Žwak tuhle postavil obr grusony do volné kultury a nechal na ně 6 měsíců pršet. Jenže pršelo příliš často, vyplavily se živiny a otrnění bylo tristní...Unavené smutné kytky. Takhle teda ne, každý lék vyžaduje správné dávkování.

Proto po dvou třech průtržích má následovat zálivka vodou byť i vodovodní, ale dolegovanou kyselinami a kobylincem....

Bez těch koblih to nepůjde pane Bureš

záleží i na velikosti květináče, teplotě, osvitu, průběhu léta stavu adruhu kytky, atd. to je jasné

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 18.06.2017 16:38:23

Pokud mají pravdu východní medicíny, pak jsou čakry, akupunkturní body, maridiány v těle lidském skutečností. Pokud to platí pro lidi, platí to i pro zvířata a potažmo, popotažmo rostlina též komunikuje svojí nadzemní částí s kořeny.

Pokud přijímá rostlina"chemii na list," pak v dešťové podobě prochází skrz epidermis přirozeně, bez "ucpání průchozích cest." Můžeme srovnat s dýcháním kůže u člověka. Když se člověk namázne krémem, pak se póry v kůži uzavřou. A to se, myslím si, děje, když hnojíme kytky na list umělým hnojivem.

V domovině probouzí kakty k životu na jaře někde i po měsíc, dva tak malá dávka vody, že nemá šanci ještě dostat se ke kořenům. A přesto už tímto nastane stimulace růstu.

Potíž s vystavováním kaktů dešti bouřkovému i jinému je jinde. Kdo bude riskovat, že nechá do kytek napršet a pak se to ve slunci rychle spálí? Kdo bude riskovat, že po dešti nepřijde ochlazení, ale naopak děsné horko a prolité kakty se po bouřce jednoduše podpaří? Nikdo ty věci neriskne a proto se nikdo nepouští do experimentů se zálivkou kaktů v bouřce, myslím si.

PS: Píšete, že matucany nejsou pro polovolnou kulturu. Myslím si, že pěstitelé hrozně často generalizují v návodech na pěstování různých rodů a hází v nich všechny druhy do jednoho pytle. Je spousta příkladů, že i v rámci jednoho botanického rodu jsou kytky, které vyžadují velmi různé podmínky k úspěšnému pěstování.

Ad chemie pro rostliny/ chemie v rostlinách.

Po těch očistných deštích teď jsem se chvilku procházel po Beskydech a hledě na tam pasoucí se dobytek mi nedalo, abych taky trochu neochutnal listí našich známých bylin. Listí Každé čerstvě umyté kytky chutná úplně jinak, kolik chemických sloučenin a kombinací v nich asi musí být. ... To už dneska lidi normálně zapomněli. Zůstalo to už jenom předmětem farmacie.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 18.06.2017 20:56:55


Tak správný postup je nechat déšť vybláznit hodinu, pak nachytat vodu a až pak s tou vodou hned zalíta namlžit.

Samozřejmostí je znát počasí, vědět co si můžu dovolit a co ne.
Moje rostliny hromadně ZAKOŘEŇUJÍ, čili bylo to seschlé spálené, takže i kdyby dva dny potom sněžilo, už to prostě muselo bejt.

Samozřejmě koncem září si to s takovým bahnotokem pořádně rozmyslím. Teď je červen. Příjde-li dlouhodobě špatné počasí, tak to zavřu vysuším a nějak to doběhne.

Fígl je v tom že jak leje, sundám střechu, ale přikryju to igelitem. Až jak dokapává tak to sundám a dozalévám to co se mi nezdá dost mokré. Než to sundám, sleduji an radaru, jestli tam nejsou kroupy v tom mračnu. Krouponosný mrak poznám už od pohledu, takže kontrola i vizuální. Záleží na teplotě prostředí a rozhraní vzdušin, čili z jaké teploty a na jaký tlak to klesá.

Někdy to je ale loterie. V březnu přišel mrak a hned zabíjel a rozbíjel. Bez rizika není nic, ale momentálně pokračuji celkem dobře. Nějaké ztráty v boji jsou vždycky, letos to bylo mimořádně obtížné.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 19.06.2017 15:53:27

Takhle napsané použití dešťovky bych bral, to má hlavu a patu. Jinak i kdyby déšť kaktusy prolil a přišlo vedro, nemělo by se nic stát-v případě dobře propustných substrátů a delší časové prodlevy v zalévání- kaktus vodu doslova vysaje. Tady se krásně ukazuje, jak lze mít na jednu věc dva názory- v případě humozních substrátů skutečně podpaření může nastat, v případě minerálních substrátů jde o jev vyjíměčný.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 19.06.2017 19:49:32

Ano Pavle, ale admin taky píše, že mu tahle "dešťová situace" pomohla se zakořeněním rostlin. A právě tady bych se na jeho místě bál, poněvadž tam, kde nejsou úplně OK kořeny nemusí proti záhubě napomoci ani propustný, minerální substrát ...

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 19.06.2017 22:30:28

Přijdou-li vedra do zalitého, stíním 100%
Koberec a pod to jde vzduch. 3 dny se musí udržet vlhkost aby to mělo smysl, pak se to nechá vyschnout volně na vzduchu, slunci.
Všechno řídí počasí ovšem. Humozní substrát moc dobrý není, tam je třeba postupovat opatrně. V soboru po zálivce bylo +13C, v neděli na plný ceres, polooblačno +25, pondělí dnes -už to bylo silné +28, na zítra (+32) je všecko pod hadrama, vzduch tam de a slunce to tlumí. Jak psal Naxera - člověk se naběhá...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 23.06.2017 00:04:14

Admine, tak jsem četl Vaše "naťuknutí" tématu deště a bouřky v Pálenici/Pěstování... píšete, že dešťová voda reaguje ve styku s půdními sloučeninami.

Pořád mám problém s tím, jak berete tyhle otázky příliš chemicky. Vidím to spíš tak celostně, organicky. Ten "můj déšť" spíš probouzí v půdě mikrosvět, který žije v symbióze s kořeny a s těly rostlin. Déšť neprobouzí sloučeniny, příroda není lidská laboratoř.

Půdní bakterie a různé mykorhizní houby, třeba, nastartují tu novou vitalitu kytek. Tomu věřil už třeba Frič a zkoumal souvislost s klíčivostí semen a přítomností těchto mikroorganismů v půdě.

... v řádku mezi fotkami se ptáte, jak jsme na tom se stavem kytek v deštích my. No, řekl bych, že jsem vegetačně dál, kvůli tomu zarputilému nepřesazování ani třeba po čtyřech, pěti vegetačních sezonách...

A víte, co? TEĎ TU MÁME OTÁZKU: U vás probouzí déšť nastartování růstu kytek po přesazení, v čerstvém substrátu. U mě probouzí déšť nastartování kytky ve staré půdě, která by už měla být "technicky vzato" vyčerpaná a s léty bez "výživové hodnoty."

Letos mě kytky čtyři, pět let nepřesazené naskočily do květu a růstu přímo fantasticky. A možná, že jsou roky, kdy kytka buduje svůj kořen, řepu, aby v jiné, pozdější sezoně teprve ukázala, co umí předvádět viditelně světu.

Závěr: pořád ještě nevěřím na nutnost tak častého přesazení, jaké "propagujete Vy."


Nový příspěvek
nick
 
předmět
 
email    
text
    
404+4nula  =  
Vyplňte kontrolu proti SPAMu.

TOPlist