LOFOFÓRUM

  VÝSEVY A MNOŽENÍ  
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 09.06.2012 10:39:08

Tak jsem přesadil 4 misky za hodinu, nový rekord...

  Kyselina giberelová  
napsal(a):: Standa
email: s.hunek(zavináč)seznam.cz   IP: 82.113.---.--- 
datum: 12.06.2012 15:00:28

Dobrý den, zkoušel jste někdo vylepšit mizernou klíčivost semen některých rodů (Sclero,části Pediocactusů a jiných)pomocí růstového stimulátoru obsahující tuto kyselinu? Nejspíš to samospasitelné nebude, ale za pokus to stojí ne?

    
napsal(a):: pavel od jičína
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 12.06.2012 21:21:36

Zdravím, tak letos jsem obětoval dost semen na prověření chemické skarifikace pomocí koncentrované kyseliny sírové,ale kýžený efekt se nedostavil.Mám obavu,že jedinou spolehlivou cestou bude bohužel pořád skarifikace mechanická s vyloupnutím hila.Ostatně i renomovaní pěstitelé sclerocactusů to víceméně potvrzují.Dále hodně záleží na kvalitě semen.Pokud ta není, vše marno.Ta giberelka nebude moc platná,za pokus to stojí,ale osobně tomu moc nevěřím.A ještě něco, zdá se mi, že celkově klíčení a další vývoj je lépe prokonat až v časném jaru a hned a hodně větrat.Mám pár semenáčů na svých, neroubuji, protože chci dokázat, že pravokořenně to půjde.Pro mnohé nesmysl, ale já nikam nespěchám a za další mě netíží komerční zájmy.Tak asi tak.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 13.06.2012 19:26:31

Není zmíněno o jakou kyselinu se má jednat.
Pavel od Jičína - správná věta na konci - jde-li komerční záměry pak takovou cestu musím hledat. Tam bych viděl kombinaci mezi mechanickým narušením slupky a využitím oxidačních činidel, peroxidázy,odbourávačů retardantů v semenech atd.
Mně se osvědčila moje zatím neprobádaná metoda výsevů po tmě.
Ale záleží co tím chci dosáhnout...


    
napsal(a):: pavel od jičína
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 13.06.2012 20:59:57

To admin-přesně tak,to se právě snažím najít,ten čas koupele v sírovce a pak mechanické narušení.Ale zdá se, že bohužel po každé je to trochu jiné.No nevadí....

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 13.06.2012 21:45:55

Ta sírovka to ale může dehydrovat, to je starý návod, nevím kde ste to vzali. Já ji používám na něco jiného. CO tak H3Po4 nebo spíše ten peroxid ? Já bych to namočil na noc do stimulátoru (roztok ) a pak provedl výsev zcela potmě při 35C přes den a v noci okolo 10C. Mělo by to skákat jako divé. Trošku osmirkování může jen pomoci. Lidé by chtěli po kaktusech výnosy jako zemědělci, jenže to není obilí. Chápejte klíčivost se zvýšit dá, ale přírodu nelze znásilňovat donekonečna...
Vedle toho ovšem zase stojí názor na záchranu ohrožených druhů - tedy pokud to umíte množit, množte co to dá

  Kyselina giberelová  
napsal(a):: Standa
email:    IP: 82.113.---.--- 
datum: 14.06.2012 08:00:03

Dobrý den, pánové jedná se o kyselinu giberelovou - jak je uvedeno v předmětu zprávy. Nejde o pokus likvidace dormance pomocí máchání semen v různých kyselinách, podle mích zkušeností to má jen omezený účinek. Kyselina giberelová v přírodě vzniká jako produkt hub rozkládajících organickou hmotu a semenům vlastně indikuje, že zde stojí za to vyklíčit. Četl jsem, o pokusech se semeny Sclerocactus a Toumeya, které bez přítomnosti této kyseliny vůbec nevyklíčí. Jde mi o to, jestli již to někdo v praxi u nás zkusil. Jinak stimulátory s touto kyselinou se používají na likvidaci dormance a podporu růstu rostlin s tvdými semeny. Upozorňuji, že nejsem botanik a odborné články na toto téma se dají vyhledat.

    
napsal(a):: pavel od jičína
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 14.06.2012 10:04:00

To admin-jasně, sírovka je silné mineralizační činidlo a jde o to, najít čas, po který ta semena v ní mohou být,řádově půjde o minuty.Jde jen o to,aby testa přiměřeně změkla.Proxid se mi jevil slabý. Jenže to stačit nebude a bude se muset ručně doskarifikovat.Pro Standu-použitím sírovky se nelikviduje dormance,to s tím nemá nic společného.Omezení dormance je fyziologický jev a kyselina sírová způsobí pouze mechanické narušení testy.Co se týče přinucení těchto semen ke klíčení, obecně doporučované postupy vedou k úspěchu střídavě.Použití kyseliny giberelové je obecně dost známé, ale že by to bylo podmínkou vyklíčení semen rodů Sclerocactus a Toumeya, to se mi moc nezdá.Zda se tím systematicky někdo zabýval, nevím, a i kdyby tomu tak bylo, těžko vám to někdo poví.Ono obecně se úspěšné pěstování těchto rostlin dost drží pod pokličkou, protože jsou to těžce komerční rostliny.Kdybych to věděl, klidně bych to zveřejnil, protože já mám na tyto věci názor zcela odlišný, ale také jsem nucen klopýtat a tápat.S tím rozdílem, že to, k čemu se dopídím, tajit nebudu.

    
napsal(a):: Standa
email:    IP: 82.113.---.--- 
datum: 14.06.2012 11:52:30

Souhlas, vyzkoušel jsem 30% peroxid a semena jsem namáčel 24 hod., jediný trochu měřitelný výsledek se dostavil u Ancistrocactusů (uncinatus)a některých echinomastusů (intertextus), u P. bradyi a Sclero nic. Po provedení mechanické skarifikace vyšla jen Navajoa, Sclero a P. bradyi zase nic. Napadlo mne u Sclero provést skarifikaci a použít kyselinu giberelovou a uvidím. Jinak o kyselině giberelové je kraťounká zmínka (spíš poznámka)na stránkách plzeňského klubu v článcích. Souhlasím také s názorem na utajování metod klíčení Sclero, - stačí se podívat na rozruch na kakt. forech, když na Youtube byl zveřejněn poměrně názorný postup skarifikace.

    
napsal(a):: pavel od jičína
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 14.06.2012 14:18:20

Pro Standu-tak vidíte,že se asi shodneme.Ono jen tak na okraj-ten postup skarifikace není nic tajného ani světoborného, jen to chce mít trochu cit v prstech a změkčenou testu.Problém podle mne je v tom, ZNÁT DOBU, kdy je semeno vnitřně připraveno ke klíčení.A v tom je podle mého klíč k celkovému úspěchu.Nemusíme chodit jen ke sclerocactům, ono to funguje u všeho.Vloni jsem vysel zapomenutá semena Ech.parryi a bez jakékoli úpravy klíčila za dva!! dny.Když si pozorně pročtete dostupné články, objevují se dva extrémy-nejlépe klíčí čerstvá nebo naopak minimálně dvouletá semena sclero.To lze vysvětlit podle mě jen tak, že buďto to píší lidé, kteří to vyseli párkrát a náhodou to vyšlo, nebo je to záměrné matení.Dále je pravdou, že není sclero jako sclero.Na to jsem už taky přišel.No a za třetí je tam ten faktor nechat to klíčit ne zavřené, ale od počátku to musí mít vzduch.No a pak se to roubne a zase přeroubuje.Což já nedělám, proto taky zatím poměrně h.....mám.Ale o tom jsem už tady psal.Chci se měřit na poli pravokořenném a to si troufnu tvrdit, že v tomhle-vypěstovat to od semene na svých-se můžu klidně měřit i s renomovanými, neb i ti o tom vědí dost málo, když by neměli tu roubovací berličku.Může si o tom myslet kdo chce co chce,výzva to je a nemyslím, že malá.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 14.06.2012 22:21:31


Kdysi jsem ručně skarifikoval semena Brachychitonů, dopadlo to hrozně...U PDC SCL mně pomohlo osmirkování a výsev potmě =100% klíčivost, horší že kocour to brzo zjistil taky
Protože mi to přes zimu dost kapalo na rzi, zbylé dvolueté semenáče 4cm velké winklerii, bradyii jsem pak rozprodal po 40Kč - nikdo to nechtěl, tu je toho hodně, a byl pokoj...
Otík Potík toho má mraky, prodává to na kýble, je to roublé na zimovzdor OPT kdo chce tak si zajde a má jistotu. Mně tyhlety rody zatím moc neberou, nemůžu s tím zacházet jsko s gymny...

    
napsal(a):: pavel od jičína
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 05.07.2012 08:59:12

Zdravím všechny,aktuálně se věnuju pikýrování zimních výsevů, letos to docela narostlo, takže je aspoň za co chytat .Počasí je zajímavé, JA je trochu krytá, asi by v těch vedrech zrovna blahem neřvala.Hlavní sbírka je skoro přesázená ,takže teď se chystám na to zmlazení noťáků,sem zvědav sám, jak to dopadne.Pěkné léto všem!

  zmlazování noťáků  
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 06.07.2012 13:13:26

Zdravím Pavla od Jičína,
tak mě zaujalo to zmlazování noťáků aktuální to sice u mě není, ale pořídil jsem si letos zase po mnoha letech pár klasických druhů noto které teď zrovna krásně kvetou a s těmi vzpomínám na svoje začátky. Tenkrát před třiceti, pětatřiceti lety byly noťasy "v kurzu." Zmlazovat budu tak za dva, tři roky možná dva eriocacty. Nechávám na ně nemilosrdně pražit slunko, tak se jim do výšky zatím ani moc nechce.

Budete teda řezat? A necháte spodek obrazit, nebo jen zakořeníte hlavy?

    
napsal(a):: pavel od jičína
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 06.07.2012 18:20:09

Zdravím podokýnkáře, budu řezat a zakořením jen hlavy, spodky půjdou pryč, nedá se nic dělat, místo mě limituje.Notokaktusy nejsou u mě prioritní, ale nechci se těch, co mám, zbavovat, pokud se to podaří, celkově se zmenší a zase nějaký ten rok vydrží. Sice v přírodě fajfkovitě rostou, ale bohužel ve své sbírce jim to už nemohu dopřát, tak to budou muset podstoupit.

    
napsal(a):: anonym
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 07.07.2012 22:28:51

Z nostalgie jsem se rozhodl pořídit si taky jeden noťák -samozřejmě výsevem - ten jeden jediný, který stojí za to :

http://www.cactus-art.biz/schede/NOTOCACTUS/Notocactus_horstii/Notocactus_horstii_purpureus/Notocactus_horstii_purpureus.htm

pardon na obrázku má herteráč, no nic,

Pochopitelně je jich více: turecekianus, minimus, solpianus, schlosserii...

no semena purpuráče jsem nikde nesehnal a tím to skončilo

    
napsal(a):: pavel od jičína
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 18.07.2012 10:25:28

Tak jsem ty noťáky seřezal, a přesto, že byly trochu do hužele, se dokázaly "propadnout", tak uvidíme , co bude dál.Kořeny by to mělo vystrkat,akorát že budou propadlý dovnitř.No, pokud se to časem pořádně zpevní a spodek oddrenážuje, neměl by to být až takový problém.Podle dnešního stavu je jasné, že by se to muselo zkosit mnohem víc, ale to už by z nich teda moc nezbylo.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 19.07.2012 00:48:48

Držím palce, aby se noťáky ujaly. Trochu jsem přetáh dobu nezalití kaktů, teď mám obavy dát větší zálivku, aby to nebylo na ně moc hrrr. Jak píše admin nějaké to poupě na gymnech nyní pozaschlo. Kurnik, to aby člověk raděj ani neodjížděl na dovolenou, no snad je to horší červencové už za nama

    
napsal(a):: pavel od jičína
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 19.07.2012 07:58:12

Zdravím,mexičani musí v pohodě vydržet měsíc bez zalití, JA taky, ale to spíš závisí na kondici a momentálním počasí a taky od toho, co od těch rostlin chci a jak mají vypadat.

    
napsal(a):: anonym
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 21.07.2012 07:48:05

To, co letos od rostlin chci je abych mohl ( pokud možno úplně ) vynechat letní stagnaci. Zatím mi počasí v tomto nahrává, vykvetlo do teď např. skoro 70% gymen, kromě těch, které začínají kvést až ve vyšším věku, výrazně starších kytek zatím ve sbírce moc nemám. Rád bych pěstování letos ukončil až klasickým "sušením" kytek na konci sezony, no uvidíme, nebude to záležet na nás.

Jinak co říkáte tvrzení, že podobná deštivá a poměrně chladnější léta byla dřív normální, vracíme se letošní léto ke klasice, k normálu počasí?

    
napsal(a):: pavel od jičína
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 23.07.2012 09:30:20

V sedmdesátým osmým bylo takový léto, že se kombajny na poli tahaly pásákama ven, a pak , teď si přesně nevzpomenu,se to ještě jednou opakovalo.Takže jo, bylo to i tak,teďkon se ale opakujou delší cykly deštiva a sucha, asi se to začíná přibližovat subtropům.Někde jsem četl, že u nás začíná být počasi jako na severu Mexika,tak nevím.Tyhle cykly se opakují v průběhu staletí v rozličných obměnách, nemá cenu tohle řešit.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 27.07.2012 18:30:27

Ne. Vedu si totiž záznamy od hodně dlouho, minimálně od roku 75 a snadno lze vidět jediným mrknutím oka co vše jsme s touhle planetou provedli a kam to za ty roky spěje.

Takové ty kecy o ekoteroristech, a kůrovcové kalamitě na Šumavě, či, že ledovce netají anebo že to vše je normální cyklus a Grónsko kdysi bylo zelené...
tyhle bohapusté mainstreamové žvásty opravdu budí jen útrpný a soucitný úsměv, při pohedu do takové neúprosné statistiky.

Klima se mění a vyjímky budou čím dál pravidlem. Bleskové povodně, lahary, bahnotoky či sesuvy a tornáda, dříve u nás nevídané jevy nejsou ničím jiným než výsledkem neskutečného drancování krajiny kolem nás.

Konec je neodvratný

  Teorie Jamese Lovelocka  
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 02.08.2012 10:07:29

Zdravím, jak čtu Vaše názory, říkám si, co si asi myslíte o tom s čím přišel už před drahnými roky biolog James Lovelock, tedy o teorii Gaia, o Zemi jako o jednom obrovském superorganismu?

Jinak odkaz na jeden nenápadný článek pana Radima Tolacze:
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/radim-tplacz.php?itemid=17113 vlastně jsme na tom pořád stejně, i když se tvrdí, že ne.

  Oprava  
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 02.08.2012 10:10:23

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/radim-tolacz.php?itemid=171113

    
napsal(a):: Podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 02.08.2012 10:13:30

Tak nepřepíná a nepřepíná, potvora internět
Jinak s tou zálivkou a hnojením kaktů teď, nevím, nevím možná budou vedra a nechci nic uvařit.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 02.08.2012 20:31:53

Zaleju uvařím a shnije, nezaleju odhodí poupata...

Řešení = zalít a zastínit, shnije a opadne jenom něco...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 20.11.2013 22:10:56

Zvědavý dotaz k výsevům - jak dopadly ty Vaše inzerované venkovní výsevy "podzimních" gymen? A dalo by se to úspěšně aplikovat třeba na podzimní nebo jarní venkovní výsevy echinocereusů?

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 22.11.2013 19:34:01


Vekovní výsevy v pozdním podzimu, platí za předpokladu, že
a, semena jsou čerstvá
b, bylo +20 až +25 C přes den, v noci cca +10.

Klíčilo to za 12 hodin všecko, několik kelímků to roztrhlo...
Ale podotýkám, že celý měsíc říjen foukalo od jihu...

    
napsal(a):: Podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 22.11.2013 19:57:38

Ano, předpokládal jsem, že půjde o čerstvě sklizené, vlastní osivo. Měl jsem u nás podobný říjen - Zlín není tak daleko. Rád bych se ještě zeptal, jesti na toto téma - podzimní výsev venku -najdeme za čas článek v pěstitelské pálenici.

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 26.11.2013 19:13:49


S článkem na podzimní výsevy - já nevím - navalil jsem to tam, je toho plné misky, není to kam dát, co dodat ?

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 27.11.2013 17:54:31

Zdalipak by mělo nějaký vliv na klíčivost semen gymno a obecně JIŽNÍCH druhů amerických, jejich vystavení suchému období mrazů? Ptám se ...

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 09.12.2013 21:46:00


Vyklíčilo by jich míň, zkoušel jsem už...

Gymna tedy ne, ale Austrocactusy by to nakopnout mohlo.

Ale asi chápu, co myslíte. To si v praxi zkuste výsev udělat tak aby přes den měl +30 a v noci teploty k nule ( s větráním ). Tepelná roztažnost se slupkou udělá svoje...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 12.12.2013 18:35:45

Takový způsob výsevu si rád zkusím, snad to stihnu zrealizovat i tento víkend. Věřím, že tento předpoklad má hodně co do sebe.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 05.01.2014 18:40:25

tak napište jak to šlo...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 06.01.2014 17:52:53

Času není, času. Venku je většinu doby šero, počíhám si na přijatelné noční teploty v předjaří a zkusím to potom.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 11.01.2014 20:18:32

...přijatelné teploty předjaří..., abychom v květnu ještě nechodili s čepicí !

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 12.01.2014 09:04:19

Rád bych se zeptal na to, jaká jsou nejvhodnější teploty pro klíčení výsevů gymen řazených k macroseminae. Konkrétně pro denudata, horstii. A jestli mají tyhle výsevy nějaká svoje specifika. Díky za radu

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 12.01.2014 16:32:32


Všeobecně na teplotách nezáleží, ale na TEPLOTNÍM ROZPĚTÍ, noc/den, to je to, co žene semenáče ven ze slupky. S úspěchem mi klíčilo všecko jak divé ARC, TLC, GYM ve tmě na půdě kde bylo před den +50C a v noci kolem nuly...
Samozřejmě po vyklíčení za 3 dny už jsem to stěhoval do normálních podmínek a honem vysušoval.

    
napsal(a):: Jirka1
email:    IP: 81.201.---.--- 
datum: 28.03.2014 20:29:58

No já jenom k té hromadě semen Intermedium z pěstitelské pálenice.Můj tip,že na metr čtvereční by se to vysejt nechalo tak nějak a čisštění netušim kolik ti zabralo Martine a to už jsi to vysel?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 30.03.2014 15:52:22


Ano, správně, na 1dm čtvereční vejde 100 těhle semen a to je 100x do metru čtverečního tedy rovných 10000 semen.
Vysel jsem si svoji pětistovku a bohužel nescíp ani jeden !!!

Zbytek čeká na další zájemce, připravím nabídku semen zdarma nějaké velké porce jen za jednotnou cenu balného a poštovného tedy za 200Kč.

Čištění takové porce mně zabralo 1 hodinu při mé praxi, ovšem třeba G. zegarrae by zabralo času minimálně 5x víc...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 21.11.2015 07:05:43

Admine, tak jsem se díval na Vaše poslední zprávy o výsevech... Před týdnem jsem zasel weingartie a už to pomalu začíná klíčit. Chci se zeptat, čím budete svítit v tom Vašem znovuzrozeném kultivátoru? Jak dlouho denně a jak silné, jakého druhu máte osvětlení? Já jsem si - původně k zahnání "zimních splínů" pořídil lampu na světelnou terapii. Je to LED technology, svítivost 10.000 luxů na vzdálenost 10 cm, barevná teplota zářivek 6.500 K, výkon 5W. Myslíte si, že to může být použitelné taky pro povzbuzení nálady podzimně - zimních výsevů? ... a nechcete sem někam napsat Vaše vlastní zkušenosti s kultivátory?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 25.11.2015 18:50:27


Tolik zkušeností nemám, jen že zářivky musí být snad 5 - 10cm nad výsevy jinak to neklíčí, zase rozptyl světla je lepší, ovšem žárovky víc hřejí a líp to roste, používal jsem 2x 20W General Motors na 30L akvárko - jedna mísa a v pohodě to stačilo, jen pak přešli na úsporné technologie a každý týden jedna žárovka bouchla, takže se to nerentovalo. Teď mám jakési velmi bílé zářivky - kuchyńské lampy 50cm, jak to bude nevím, nehřeje to vůbec. Ještě tak kdyby to za mně někdo udělal...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 26.11.2015 10:37:44

Zdravím. Hodně let jsem vyséval do úplně jednoduchého kultivátoru, v podstatě bedna s přední nastavitelnou deskou a nahoře s dírou, aby teplo mohlo ven. Vnitřek byl vylepen alobalem a na svícení použity obyčejné zářivky. Teplotu uvnitř jsem si nastavoval posouváním přední desky, takže menší škvíra-větší škvíra . Přiznám se, že když někdy na forech sleduji , co lidé řeší u kultivátorů za problémy, tak se musím pousmát. Jsem názoru, že pokud kaktusy nepěstuji profesionálně pro svoji obživu, není nutno se zabývat složitostmi a výše uvedený "typ" kultivátoru bohatě postačí. Alespoň mě se nikdy nestalo, že by v tom něco neklíčilo, nerostlo apod. Samozřejmě, někdy může dojít k občasnému vytahování, ale pak je to spíše dáno tím, jaké druhy se vysévají a lze dost dobře tvrdit, že všeobecně rody JA výsev do kultivátoru nepotřebují, ostatně i MEX a SA jdou klidně vysévat bez něj. Případné vytažení se pak samo během roku srovná. Použití kultivátoru pro amatéry beru spíše jako takovou pomůcku pro nedočkavé nebo pro ty, kdo se chtějí v zimě něčím bavit. Vysévám každoročně a letos drtivou část již budu opět vysévat klasicky v březnu na parapet nad topením.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 26.11.2015 15:37:24

Oběma díky za odpověď, na parapet nad topením vysévám už teď, v listopadu. Vycházím z toho, že klíčení JA nevyžaduje v samém začátku nějak moc světla. Po vyklíčení hodlám "nastavovat" délku dne právě umělým osvětlením, tedy ne nějaké dlouhé hodiny denně, ale jen pár hodin na přisvícení. Spíš uvažuju nad tím, jestli výsevním miskám zespodu "ode dna" nějak mírně "přitopit" nebo ne. Parapet sám o sobě nějak substrát v misce odspodu nezahřívá, spíš naopak.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 27.11.2015 14:17:59

Zdravím podokýnkáře.Osobně bych s výsevy JA na parapet počkal do jara.Z mojí zkušenosti rody JA mají daleko větší tendenci k tomu vytahování než Mex., a to i v kultivátoru. Ale samozřejmě moje zkušenost je limitována mým kultivátorem, který, jak jsem již psal, není dokonalý. V profesionálním kultivátoru to možná probíhá jinak.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 29.11.2015 00:00:27

Co z toho pojde nevím, zatím jsem u základního nátěru,
nějak to mi to trvá dát ten horní dekl dokupy, nemůžu se s tím hnout.

Jestli bohové budou nápomocni tak to snad příští týden bude a pak dám foto na web.

Je to malé na jednu mísu, ale stačí.

Základní nátěr smrdí, a vrchní zase bude dlouho schnout.
A v tom počasí co se na nás blíží žádné zázraky.

Alobal tam ani dospod dávat nebudu, další kupa práce navíc.



    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 29.11.2015 06:41:17

Weingartie zaseté před více než 14 dny. Vyklíčeno zhruba na 30 - 35%. Zatím, jak který druh. Rada odložit výsevy druhů, které mají poměrně krátkou klíčivost semen až na jaro je sporná ...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 29.11.2015 08:54:34

Krátká klíčivost-toť otázka.Pokud dostanu semena, u nichž není znám datum sběru, pak asi nelze proti podzimnímu "parapetnímu" výsevu nic namítat.Pokud by se ale jednalo o semena z letošní sklizně, u těch bych se nějaké ztráty klíčivosti nebál,to by bylo hodně špatné, kdyby do jara ztratily životnost No, na zvolení doby výsevu má největší měrou vliv osobní zkušenost, konkrétně s weingartiemi já nemám vůbec žádnou, nepěstuji je. Je fakt, že u lobivek, Mex. a SA kromě Toumeyí nějaká výrazná ztráta klíčivosti nehrozí.Prý ještě u sulek, ale ty také nevysévám, pouze jich mám od nakoupených semenáčků asi čtyřicet ve sbírce pro radost na oživení květem.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 29.11.2015 21:49:48


S výsevy radím neotálet.
Před 3 lety jsem vyséval semena z Brna, Dohnalík se až divil jak sem mu psal kolik toho mám a dost vzácných druhů, klíčilo to jedna báseň.

Loni jsem objednal zase, ale nemůžu si pomoct, dodavatelé poslali stará semena min.3 - 4 roky a ještě špatně skladovaná.
Není možné aby nevylezlo nic, i když to počasí bylo fatální tady.

Moje chyba byla, i že jsem měl vyset hned na podzim, nenechat to až na duben...

NIKDY nevysévejte nic na jaro !
To jsou moje zkušenosti podložené vyséváním od roku 1981...
Myslím, že dostatečně.

Semena některých gymen správně skladovaná podrží klíčivost až 20 let ! ale nedělal bych to - tolik času zas není



Letos jsem opět nesměle a s velikou pokorou otestoval řízený autovýsev Siningií odchovaný u Momordica rostrata. !!!

Je to strašně těžké !

Semena jsou menší než u strombáčů =prach a klíčivost je cca 1 měsíc.Klíčí to masově a za pár dní to masově hyne. Bez chemie hned po vyklíčení není možné tyto rostliny vysévat. Zatím sbírám zkušenosti, příště už budu vysévat "naostro". Rostlinky jsou už 5cm velké.
Výsev třeba naplánovat už rok dopředu - v lednu a to včasným uvedením rostlin do vegetace aby semena už byla v srpnu, jinak to celé k ničemu. (Sklízel jsem v konci září a to je pozdě).
Slušná výzva co ?

Tak ať se daří.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 30.11.2015 15:34:59

Vidím, že náhled na věc je různý ... Ještě budu vysévat,snad až do Vánoc. Letos mám i cosi staršího, tak rok, dva a tři roky staré osivo. Poněvadž s výsevy nemám žádné velké zkušenosti laboruji a učím se. Pokusnictví se střídáním teplot - teplotní skoky z dvaceti, pětadvaceti stupňů na dva až pět, šest stupňů. Balkono - bytovo - parapetová kultura. Osvětlování LED i klasickou žárovkou, použití různých minerálních substrátů, do úplňku a po úplňku, prostě Mičurinský kroužek.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 02.12.2015 10:25:04

Pro podokýnkáře. Pro většinu druhů je u výsevu dobré začít na teplotě okolo 22C, potom zhruba po třech dnech ji zvýšit na nějakých 25-26 C-myšleno po dobu osvitu a v té spodní hranici nechat klesnout okolo 15C. Někdo má "den" ve dne, jiný naopak dělá "den" v noci. Já osobně to nechávám přirozeně, výše uvedené platí pro klíčidla. S kolísáním teploty a nějakými skoky neexperimentuji, důležitý je pouze rozdíl mezi denní a noční teplotou. Snad jen u mexických kaktusů je dobré začít hned s teplotou 25C a během klíčení okolo 30C. JA klíčí v pohodě okolo těch 22-25C. Setí týden před úplňkem a do čistého zeolitu se mě osvědčilo úplně ze všeho nejlépe. Příprava zeolitu je jednoduchá a rychlá. S tím úplňkem- většinou tam nastává pokles tlaku vzduchu a právě to startuje klíčení semen. Při setrvalé tlakové výši je klíčení nic moc, schválně si to vypozorujte.

    
napsal(a):: Podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 02.12.2015 17:15:58

Ty denní teploty udržuji tak, jak píšete. Experimentování s výraznějším poklesem teplot vždycky navečer, když dojdu z práce "jde" výsev tak na dvě hodinky ven. Když k ničemu jinému, možná to přispívá alespoň ke kondenzaci vodní páry v krabičce s výsevem, tedy k "cirkulaci" vlhkosti.O souvislosti klíčení s poklesem tlaku vzduchu vím, jde tedy asi o bouřkové a předbouřkové počasí. To by ovšem znamenalo, že v období tak do dubna, kdy u nás začínají fungovat "klasické bouřky" by tuto výhodu klíčení veškeré výsevy neměly. Je to tak? ... Zeolit využívám jako přísadu směsí vždycky. Složení minerálních substrátů k výsevům se snažím upravovat už tak, abych v nich měl to, co má daný druh "rád v dospělosti." Takže, když jsem teď sel weingartie, dal jsem už do směsi hlinitou složku a nějakou tu spraš, jen tolik, aby se to nespeklo. Rád přidávám taky drobnou frakci lávy. Myslím si, že se vyplatí víc investovat do výsevního substrátu. Je to jako s lidským miminem, tam rodiče taky neváhají dát "do základů vývoje drobotiny" to nejcennější, co mají k dispozici. A jsme zase u filozofie.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 03.12.2015 07:16:54

Řekl bych ne tak docela. Tlakové výše a níže se střídají normálně po celý rok, v případě bouřek se jedná pouze o abnormálnější hodnoty. Tudíž ty výsevy nejsou nijak tímto handicapované. Výsevní substrát- osobně volím co nejjednodušší, viz. ten zeolit, protože: a) zaručuje dokonalou sterilitu a brání rozvoji plísní, b)malé klíčící rostlinky určitě po dobu měsíce nepotřebují nijak extra výživu, protože tu mají obsaženou ve vnitřním bílku. Zaobírat se přídavky přímo do výsevního substrátu považuji za celkem zbytečné, do druhého substrátu po prvním pikýrování ano.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 03.12.2015 18:02:04

Pak je tedy otázka, za jak dlouho pikýrujete. Pokud vysévám se záměrem nechat ve stejném substrátu semenáček pokud možno co nejdéle, dokud to prostorové podmínky v kelímku rostlině ještě dovolí, pak překračuji ten jeden měsíc určitě dost dlouho - jako třeba nyní zamýšlím s uvedeným výsevem. Rád bych, aby vydržel bez pikýrování skoro do jara, tedy 4 měsíce, řekněme? Zas je to lepší, než v zeolitu přihnojovat nějakým roztokem hnojiva po otevření krabičky, když semenářek "ukáže první ostny." Vysrážené soli a podobné komplikace. Pikýrovat brzy mně nepřijde moc vhodné.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 03.12.2015 22:31:11


Řekl bych, že Pavel to v příspěvku (datum: 02.12.2015 10:25:04)
vystihl naprosto přesně.

Dneska už (při ceně semen)jsme mnohem dál a nemusíme čekat na tlakové níže, ale můžeme vše řídit sami.

Nový výsevník (jestli ho vůbec dodělám ) bude vybaven teploměrem, časovým spínačem, generátorem CO2 i reduktorem tlaku.
Je možno dovnitř umístit malou přenosnou meteostanici (4x4 cm), která tlak i vlhkost také změří.

Tlak zredukuje na večer umístěná PETka s teplou vodou + hermetické uzavření výsevníku. O sciary se postarají lepové lapače poblíž. Osobně seju do dvouvrstvých substrátů, vyhýbam se pikýrování jak čert kříži... Vrch inert, spodek normálka slitá Rovralem. Semena pošťuchne ke klíčení přestřik H2O2. Některé druhy přeci jen je lepší set do čistého písku.

Hustě vysetá semena potom vynutí přesazování i do půl roka což je špatně.
Míň je vždy líp, osobně si myslím, že semenáče by se přesazovat neměly vůbec. Inertní substrát lze zpětně deinertizovat, lepší než páchat nějaké násilnosti...

I staří přesazovači radí na Mexiko rok nešahat.
To je podle mně ještě málo.
Theláčky přesazuji až tam vidím HOTOVEJ kaktus aspoň 1cm velkej ale 1,5 cm je lépe.

Těžké věci je lepší ponechat tak jak jsou, čili je to fakt o hustotě setí. Haageocereusy už jsem 2 roky od vyklíčení nepřesadil, už maj 1,5 x3 cm, ale i méně, nemám na to odvahu, jenže už se to tísní fest, takže na jaro poprvé...

Jakýkoliv substrát vydrží sterilní tak 3 měsíce potom třeba preventivní postřik proti plísním.

A je to i o štěstí jako všechno v životě.


    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 04.12.2015 06:24:24

Zrovna včera jsem přemýšlel, jak řešit v umělých podmínkách ten tlak ve výsevu. Asi přenášení myšlenek. Samozřejmě, člověka hned napadne něco jako papiňák. Petka s teplou vodou,zajímavé. Ale to musíte otevřít prostor výsevu a vkládat přímo tam, ne? Já si úzkostlivě hlídám, aby to celé bylo hermeticky uzavřené co nejdéle, bez veškerého zasahování dovnitř k výsevu ... Vytváříte tedy podtlak v tom prostoru?

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 04.12.2015 06:33:40

PS: Pokud se týká hustoty výsevu - myslím si, že semena nasetá blízko sebe mají svoje výhody a nevýhody. Věřím tomu, že nahusto, hnízdovitý výsev, "ochotněji" vyklíčí. Pak je zas ten problém s rozdělením semenáčků při pikýrování. ... Raději si pořídím deset semen s původem, než stovku "něčeho." Proto zaseju hnízdovitě s větší šancí na vyklíčení a snad pak i rychlejší růst. Co si o tom myslíte?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 06.12.2015 20:41:34


No jistě ve výsevním prostoru tedy v akváriu.
Otevřené výsevníky tuto možnost nemají.

Jsou i všelijaké fígle jako hnojení plynem CO2 - tento se dá vyrobit tisící způsoby velice snadno...atd.

Já jsem zvědav jak se pochlapím, dneska jsem se zase nehnul ani o píď.

Pokud je semen málo vyseju i tu špetku hnízdovitě co naděláme, při jejich cenách.

Osobně jsem dospěl k názoru, že MINIMUM je 200 semen.
200 semen je opravdu porce, která už stojí za vysetí.
U mně v praxi se to rovná 2 kelímkům od termixu.

Do ničeho jiného neseju, dobře se to počítá a i ta hloubka je optimální.

Tolik zatím teorie, doufám, že už příští týden dojde i na praxi.


    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 08.12.2015 22:17:30

Pokud se týká minimálního počtu vysévaných ( zakoupených ) semen od jednoho druhu. Vlastně jsem si uvědomil ještě jednu možnou výhodu pořizování si větších, stovkových porcí z katalogů. Je možné, že jsou taky jakousi "větší zárukou" lepší klíčivosti a vitality semenáčků?

Pokud má někdo v nabídce jen hodně malý počet semen v porci, může to znamenat A, že chce vydělávat tam, kde by tolik nemusel ( rád skládá obálky na semínka ) B, jen málo kytek vytvořilo letos plody C, je to vážně vzácný druh, který jde teprve "do oběhu" ...

Naproti tomu může být, možná, porce s velkým počtem semen známkou toho, že kytky daného druhu daly letos hodně kvalitních plodů a osivo bude dost "vitální" ... Možná dost "překombinovaná úvaha" - naproti tomu může jít o skrytý výprodej staršího osiva, ale kdo ví? Je to jako vsadit do sportky.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 10.12.2015 07:34:02

Vysévání stovkových a více porcí.... No, to u mě nepřipadá v úvahu, co potom s tím Já se prodeji nevěnuji, max. tak nějaký ten přebytek občas... a tedy vysévám porce okolo 20-25 semen, když mi z toho zbyde pět rostlin pro mou potřebu, docela jsem spokojený. Při výsevu velkých porcí semen se samozřejmě může objevit větší variační šíře, ale jak už jsem napsal-co potom s tím, kam to dát a hlavně řádně dál pěstovat. Častokrát na zájezdech jsou k vidění plata - stovky plat se semenáči, ale k vybrání je tam sakra málo rostlin. A to jenom proto, že nemají místo a ty rostliny jsou nasekané jedna vedle druhé.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 10.12.2015 19:20:47


Já mám také plato s nasekanými semenáčky a je jeden hezčí než druhej

Začátek kvalitního výsevu u mně začíná nákupem rostlin pro dělání semen...

100vková porce není zárukou ničeho, pokud to špatně klíčí tak to nic nepomůže, jen vyhodíte více semen...

Onehdá mně Dohnalík poslal 200vkové porce theláků udělané tím způsobem, že to bylo 20 sáčků x 10 semen, při vysévání jsem opravdu šílel...Semena ještě ke všemu byla totálně prošlá, to si troufám říct, protože to mám s čím srovnat. Po další objednávce stejných šmejdů jsem s tím skončil.

Teď započínám výsev opravdu nákupem rostlin.

Všecko v rostlinách ovšem není a pak solíte 20 Kč/5 semen za trochu lepší mamilárii, a ony špetkové výsevy dle Pavla, jsou jediným způsobem jak to napěstovat.

Kdo se podívá na ceny v ChK katalogu ví jak je to mastné. Nejlepší je nakupovat od pěstitelů přímo, každý není ovšem takový mamlas jako já aby prodával za socialistické ceny, (letos už jsem to musel zvýšit) doporučuji srovnat třeba s Cactuspointem... 25 semen porce gymna za 20 Kč a žádné mazlení s váma!

Pěstitelů je ovšem spousta a já nakoupil před 3 lety osivo u jednoho pána z Třince, ceny měl slušné a nestalo se že by jediné semeno nevyklíčilo, čemuž přičítám i blízkost lokality...

Jistá dávka štěstí je ovšem také potřeba.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 11.12.2015 17:35:18

... a tady je hned další zajímavá otázka. Znamená ta blízkost lokality, odkud jste koupil osivo, že toto má už v sobě "zakódovanou" nějakou "místní paměť," která je od začátku nějak zvýhodňuje pro budoucí klíčivost a růst semenáčků? To už mi zní jako nějaká epigenetika či co. Jakoby "zdomácnělé osivo" mělo hned v první generaci po importované, zavlečené či jinak přemístěné rostlině nějakou výhodu před osivem "někde z daleka." Může mít v sobě i jinou, než "genetickou paměť?"

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 11.12.2015 22:33:12


Každý kaktusář ví, že nejlíp mu klíčí vlastní semena
a to ještě v autovýsevu.
Některé sukulenty ani jinak nerozmnožuji - euphorbie, dorstenie, teď se mi tam jen hemží ornitogalum sardienii, jen tak dál...potom se to posbírá
Asi na tom něco bude z tou lokalitou.
Čím blíž tím líp, ale třeba to jsou jen moje dojmy...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 12.12.2015 08:09:04

Určitě to nebude jen Váš dojem, u mě to taky platí. Navíc občas koupím pár rostlin od místního kaktusáře, staršího pána, který říká,že už ani jiné kytky, než z vlastního osiva nepěstuje. Druhá věc pak ovšem je, že - přes vzdálenost několika kilometrů stanoviště naších sbírek - ne všem druhům, které úspěšně pěstuje on se u mě daří. Ale tak už to bývá, ve sbírce stačí půl metru špatným směrem vedle a na úspěšné pěstování dané kytky může člověk klidně zapomenout

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 13.12.2015 00:26:39


To už zase do toho promluvají mikroklimatické podmínky.

Tak jsem vyhořel na MML humboldtii.

Postupně se stěhovala na trase skleník, předokeňnák, volná kultura, pařeniště...a nic. Nešla mně ani jako roubovanec.

Možná to bude těmi kecy o vápnitém substrátu - spíš kyselý, nevím.
Ale nejelo to ani na myrtiláči. Furt to spíš chřadlo, přestože byla mezi ariakáma.

Podobně nevím kam "praštit" s LOF difussa. Nikde se jí nelíbí.. To už je třetí pokus, potom to vzdávám. Přitom výsevy jak plevel a pak asi od 1cm to začíná chřadnout...

Holt všecko se nepovede.


    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 13.12.2015 08:54:37

To jsou ty "záhady," které nás nutí hledat a občas taky nacházet. Pokud se týká výsevů - začínal jsem jako děcko na "Fleischerových zavařovačkách," naše bábi jich měla v komoře dost. Dneska jsem zjistil, po necelém měsíci od výsevu, že voda ze "systému" potravinářských plastových krabiček pomalu ale jistě mizí. Těsnost zavření víčka není ani při vší snaze 100%, pak se nejde divit, že "začátek" vyklíčil pěkně, ale to dokličování je nějaké líné. Pipeta s kapkovou závlahou snad všechno napraví... to by se u Fleischera stát nemohlo. Ale zas to mělo jiné nevýhody, samozřejmě. Pak je otázka citu pro věc, zelených ruk, kolik dát v úvodu vody, aby osivo neplavalo, ale taky netrpělo "žízní."

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 21.12.2015 21:38:36


Fytotron jede už 3 dni, sem zvědav jestli něco vyklíčí.
Letos je to teda bída.
10 pokus.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 28.12.2015 07:18:13

Výsev u mě tak před měsícem a půl. Pořád ještě dobíhá dokličování. Něco ještě vytáhl prosincový úplněk. Zkusil jsem taky dosévat po měsíci od původního výsevu do stejné krabičky, kde už předchozí vyklíčilo... Jak tedy u vás? Vstoupíte do nového roku s novýma kytkama?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 29.12.2015 20:52:41

Jo už jsem o tom pojednal v příslušné sekci.
Hroší bude to pikýrování.

Taky jsem si všimnul, že to roste velice pomalu v kultivátoru - oproti výsevu v boudě.

Myslím, že jarní výsevy, ty zimní v pohodě doženou.
Zbytečná práce tedy, chce to chytit jen dobré počasí v dubnu...

Otestoval jsem i plesnivá a stará semena a různé substráty.

Zas je člověk o cosi chytřejší...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 03.01.2016 19:23:34

Díval jsem se do sekce o výsevech. To čekání na jaro, ohledně výsevů, asi zvítězí... Důvodem je skutečně pomalý až neochotný růst semenáčků a ( možná ) slabší klíčivost, než bude tak za tři, čtyři měsíce. Jen nevím, jestli pak čekat s dalším výsevem až na duben...

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 03.01.2016 20:13:46


Taky si myslím, že výsevy na přirozeno jsou nejlepší.

Jenže loni se to ani na 9x nepodařila trefit správná konstelace počasí.

Na to je to prakticky závislé i když jarní výsevy ze skleníku v pohodě doženou ty provedené v lednu, takže je to vlastně zbytečná štvanice s tím kultivátorem.


    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 08.01.2016 15:29:46

Píšete, že jste výsevy začal "větrat" poměrně brzy. Obecné doporučení je, otevírat krabičky s výsevy, když se objevují na semenáčcích první ostny. Snažím se to doporučení zatím ignorovat v naději, že delší dobou s uzavřeným prostorem získám ještě pár klíčenců v dokličování. Zároveň ale vím, že je tu nebezpečí "padání klíčenců" v případě, že jim nedám po delší dobu dost vzduchu. Co si o tom myslíte? Jak byste zacházel s výsevem, kde vyklíčily v krabičce tři "položky" z pěti? Když chcete udělat nový "pokus s vyklíčením" těch dvou co se zatím "nechytly?"

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 08.01.2016 21:00:21


Nevím kolik bylo semen.

Já zásadně vysévám do jednho kelímku jeden druh.

Tohle to je nanic.

Takové půlení těch květináčků jmenovkama, nebo různé přihrádky v jednom kelímku a tam x druhů po dvaceti semenech.. to není výsev.

Seberte 10 mís, do každé jeden druh 200 až 500 smenen, čistej písek. Jinak to vůbec nemá smysl.

Je-li semen pro vzácnost málo, vemu si květináčky ty čtverky a seju do důlku doprostřed.

Větrám už při klíčení, nejpozději 3 den.




    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 09.01.2016 08:42:42

Díky za radu, přemýšlím tedy aktuálně nad tím, kam dám těch pár kytek co zatím stojí vedle zavřených krabiček s výsevy. Taky se obávám písní, můžete mít jakou chcete mikroventilaci oken, stejně se ta plíseň na rámu okna někde objeví...

Výsevy do čtverky květináče - nejspíš ještě do menších, velké porce nebudou aktuální při úzké specializaci s původem. Pak je tu otázka rychlého či pomalého vysychání výsevního substrátu, jak píšete jinde, musí se to odzkoušet a hlídat.

    
napsal(a):: Jirka1
email:    IP: 212.79.---.--- 
datum: 09.01.2016 17:07:15

Tak už by šlo vysejt bez kultivátoru?A jak to vypadá u Admina zatím s výsevy

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 10.01.2016 19:16:02


Vyset bez kultivátru asi až v tom dubnu - slunce svítí dýl.
Pařeniště nebo skleník.

Loni jsem měl neskutečnou smůlu - vysel jsem v dubnu venku bylo +25 okamžitě po podmočení výsevů bylo +4 a dva týdny v kuse zataženo a mlha.

Tak to tam stálo mokrý po třech týdnech vedra +30 zase zalitý to vyschlo za den, no a tak ještě 8 krát ! celou sezonu, přičem v těch vederech jsem to dal na severní stranu ale i tam bylo ve stínu přes 40 tak jak to asi mohlo dopadnout...

Spoléhat se na počasí je těžké teďkom...


    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 17.01.2016 09:42:52

Ještě k tomu, co jste mi psal 8.1. - vysévám do plastových, potravinářských krabiček. Jsou k dostání za pár korun a nedělám žádné přihrádky vevnitř. Nahoru na víčko napíšu řadu čísel, pod kterými eviduji vysévaný druh. Označím tak, abych víčko stranově neobrátil a vysévám "do řádků." Tak nemusím řešit, žádné parcely uvnitř výsevů.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 17.01.2016 19:06:20

A ještě jedna připomínka k výsevům - bavili jsme se tu o klíčivosti porcí 100 a více kusů versus malých, desítkových či dvacítkových porcích. Shodli jsme se, že víc semen v porci nebude dáno větší sklizní, tudíž větší vitalitou matečních rostlin a není žádný důvod doufat, že stovková porce vyklíčí lépe než ta malá... že to nemá logiku.

Jenže zároveň vidím, že porce malého počtu je výhodné vysévat špetkovitě, pohromadě. Je tedy, z hlediska klíčivosti pro výsev lepší, když jsou semena vysetá hustě? Velké porce právě vysévám hustěji a mám zatím pocit, že to, co je vyseto na menší ploše klíčí líp, než tam, kde jsou semena vyseta řídčeji. Může na tom být něco být? Pokud ano, pak je to výhoda pro vyklíčení, ale naopak nevýhoda pro budoucí růst semenáčů - nutnost brzy pikýrovat.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 22.01.2016 21:21:27

"Jenže zároveň vidím, že porce malého počtu je výhodné vysévat špetkovitě, pohromadě.!

Ano

"Je tedy, z hlediska klíčivosti pro výsev lepší, když jsou semena vysetá hustě?"

Ano i když pak mám dřív více práce.

----------------------------
Vypozoroval jsem u sebe jev - kterému říkám "uplavaná" semena:

To jest když 3x mísky zaleju podmokem a pak při mojí fušeřině to přepláchnu shora, semena se shrnou podél jedné strany misky, přirozeně to zjistím až tam vyklíčí "hlava na hlavě"
a pak se teda pykýruje po pár měsících ba i dřív.

Ovšem z takových misek mám nejlepší semenáče.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 30.01.2016 11:32:11

Tak dnes poránu jsem zjistil dvě vyklíčená caput-medusae. Je to zajímavé-vzhledem k tomu, že jsou to astrophyta, očekával jsem klíčení nejdéle do třetího dne, což ostatní astra také předvedla, ale tato až dnes.Za to Ech. bailey, se který někdy bývají problémy, klíčí jak z praku. Prostě je to tak- kaktusová semena si žijí svým vlastním životem a někdy se to povede a jindy ne.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 05.02.2016 08:39:09

Adminovi - a nejen jemu. Nevím, jestli následující úvaha patří do úvah filozofických ... Občas se ptám sám sebe, tak tedy konečně taky jiných ...

Kam bude v budoucnu směřovat snaha zachraňovat současný genofond rostlin? Existuje nějaká "světlá" budoucnost kytek, které shromažďuje ve velkém třeba Steven Brack a Karel Kníže v Americe?Takových druhů, které už nejsou k nalezení v přírodě? Těch komerčně nezajímavých? Semen, která jsou ve Špicberském globálním uložišti semen přesně s původem evidována a zamražena na -10 až - 20°C ve stabilních podmínkách?

Je to záslužná činnost, ale věří ještě někdo na možnou zpětnou výsadbu těch kytek na původní přírodní stanoviště? Není to "jen" sysifovská práce? ... Možná jsou to kacířské otázky, ale i takové občas přijdou člověku na mysl.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 05.02.2016 21:12:12


To je otázka jistě chvályhodná, veledůležitá, a velmi naléhavá.

Genofondy v úložišti https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0picbersk%C3%A9_glob%C3%A1ln%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_semen

Jsou spíše takové bolestné absurdní pokrytecké snahy zachránit nezachránitelné.

Je to námět na celou sekci někde na POSTAPO webech, jako rozpad.cz atd...
-----------------------------------------------
Odpovědi jsou jednoduché, ale vcelku nepříjemné.

1. Smysl to nemá, protože v případě nějaké větší katastrofy nebude nikdo, kdo by ta semena vysel, po 20 -50 letech většina semen půjde stejně do háje. A pokud někdo přežije - v postapo době určitě nebude mít nikdo čas ani prostředky aby řešil genetickou rekonstrukci, spíš bude řešit aby měl co do huby...

2. Pár lidí se mně ptalo jak to vidím...jako směřování k postapo.

Tipuji to na dvě možné verze:

A, katastrofa politicko-sociální, to je to co se děje už teď v regionálních měřítcích na blízkém východě v Asii i Evropě - výsledek je nejistý, každopádně se to může rozšířit globálně, pak vyhraje ten co má více zbraní a paliva...což se může potáhnout léta, při podstatné redukci populace i velké bídě všeobecné...

B, katastrofa ekoklimatická - což se již také děje, pak si netřeba dělat vůbec, ale naprosto vůbec žádné starosti se semeny ani s ničím jiným. Bude to trvat tak 5 minut - ne déle než hodinu, pojmenoval jsem to už v roce 1992 jako Velké Dušení...


Teď jde jen o to co příjde dřív...


Hezký den i ty zbývající




    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 19.02.2016 18:14:41

Admine, bavili jsme se tu nedávno o tom, čemu říkáte "uplavaná semena ve výsevu." Psal jste, jak dobře klíčí...někde v rohu krabičky, květináče.

Nevím, nedá se usuzovat z jednoho výsevu, ale před třemi týdny jsem vysel do větší krabičky semena, která jsou vysetá z části špetkovitě na "otevřené ploše substrátu" a z části špetkovitě u "stanovišť."

Ta stanoviště jsou udělaná ze zapíchnutých kousků brček na pití. ( Důvodem je přehlednost, kde je jaký výsev dané položky.)

Zjistil jsem, že semena vysetá na "volné ploše" klíčí pomaleji a narůstají zatím méně razantně, než ta, která vyklíčila přímo u zapíchnutých brček, nebo tak do půl cm od něho. ... Může to být jen můj dohad, ale je možné, že klíčení probíhá obecně lepši tam, kde je v dosahu nějaký "ochránce" klíčícího osiva? V přírodě taky klíčenci přežívají líp, "pod ochranou kamení, nějakého přítodního "stínítka" apod. Co myslíte?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 20.02.2016 20:18:09


To je hodně velká věda, kterou ještě třeba - založit.

Už bylo řečeno i prozkoumáno a doloženo - že některá semena aby klíčila
: MUSÍ PRODĚLAT NĚKOLIK ODRAZŮ než dopadnou na zem.

Je to šílené ale je to tak, takto hilum se natáčí do správné polohy.

Dále je to bioelektrické mikropole - oni si to ty semena řeknou navzájem !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Když jsou pobíž. To hned mohu dokázat fotkou z dneška.

No a v neposlední řadě to je náboj kolem valounů křemene.
To už jsem prokázal v 2009, kdy jsem si vybral obtížný neklíčívý druh Euphorbia symetrica, velkou mísu pokryl valouny křemene a semena na to vysel z výšky cca 0,5m.

Výsledek skončil euphorbiovou kalamitou, rostlinami jsem zásobil široké okolí... a nešlo se toho zbavit...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 21.02.2016 06:53:44

No, tohle tedy zní vážně docela šíleně ... Ovšem, na druhé straně to dokazuje, že "vnitřní svět botaniky" se řídí docela jinými zákonitostmi, než "vnitřní svět zoologie." Moje sestra pracovala dřív v biofyzikálním ústavu. Mě by taková práce taky bavila, jsem ale v tomhle směru naprostý laik a neznalec...

Rád se dívám na pořady, které natočil David Attenborough. Bohužel, převážná většina pořadů, které popularizují biologii se zabývá živočišnou říší. Nemáte nějaké tipy na zajímavé pořady - videa z oblasti botaniky?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 26.02.2016 23:50:39


Pořadů je botanických dost jen se u nás nedávaj.

Na YT samozřejmě v AJ, na to je právě dobré umět jazyk...

https://www.youtube.com/results?search_query=bbc+plants+live

Říše rostlin je samozřejmě starší než říše živočichů, prot jsou evolučne jaksi dál, genomy rostlin rozluštit se řádně nepodařilo, pro velkou míru složitosti. Nejsou známy ani chemické procesy a už vůbec jestli rostliny mají něco jako CNS u vyšších živočichů, jak je to všechno organizováno, vzájemná komunikace mezi sebou a s okolím, to jsou velké otázky, na které odpovědět je v nedohlednu.

Kdo je důvěrném kontaktu se svými rostlinami, ví že to je něco víc než jen zelená hmota...

Stačí si pro pokus koupit malou orchidej z obchoďáku a pak pozorovat jak ty kořeny šmejdí po bytě, lezou do klíčových a jiných dírek, "čuchají" kde by bylo co k snědku, popřípadě vykradou sousední květináč...

Fockea v noci razantními pohyby hledá oporu, občas mně chytne kolem krku- taková Adéla...Autovýsevy nejlíp klíčí u "maminky" a vůbec je tam toho spoustu co si pozorný pěstitel všimne.


    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 28.02.2016 19:40:25

No, právě. Kdyby se podařilo genomy rostlin rozluštit bylo by, myslím si, konečně po dohadech kde je která maminka a kam se zaběhl tatínek třeba právě od těch Weingartií, kterým se chci věnovat. Jestli přišel z rodiny Lobivií, nebo Gymnocalycií, či snad od Cintie, Rebutie, nebo Sulcorebutie... Jestli vono to nebude jak s náma Moravákama. Babča Rakušanka, děda Ital, máti Slovenka a tata volyňskej Čech. A pak z toho vyjde rumunskej Valach jak poleno.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 29.02.2016 07:27:47

Zdravím všechny. Tak malá rekapitulace dosavadních výsevů-caputky nakonec tři, mastusy tři druhy ani ťuk, pediocactusy tři druhy po skarifikaci klíčily velmi slušně.S ohledem na to, že seju velice střídmě, max. do 20 semen, je to asi kromě mastusů očekávatelné. Nyní přijdou na řadu mediolobivie, feroxky a scleráky. Mastusům dám druhou šanci někdy v dubnu. Jen taková poznámka-při skarifikaci je krásně vidět, které semeno je zdravé a které ne a budete se divit, u těch pedio z dvaceti semen jsem jich sedm vyřadil hned, tudíž 35% semen bylo od začátku neklíčivých!
Ještě k tomu genomu- myslím, že na slovenském webu psal př. Kolařík o tom, že Cintia je řazena k Weintgartiím a také Sulkorebutie by měly být podle prvotního popisu Weingartiemi. Zajímavé.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 05.03.2016 01:39:04

Tak, první dva měsíce už mají ti mí, prvně zasetí novoklíčenci za sebou. Zkušebně jim zajíždím nový rytmus, tedy na noc výsevní krabičky otevírám a zvyšuji teplotu - dostanou teplejší a sušší prostředí, na den krabičky zase zavřu a dám na denní světlo, zvýším vlhkost a teplotu na dopoledne snížím.

Nová je řasa která se začala tvořit na substrátu. Proto taky ten polosuchý / polovlhký režim.

A dotaz na vás, tady čtoucí - jak zacházíte s případnou řasou ve výsevech? Necháte ji být, nebo ji odrovnáte vysušením substrátu? Případně pak aplikujete něco jako akvaristické přípravky typu Řasobijec?

Díky za odpověď.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 05.03.2016 13:17:33

Zdravím, na výsevním substrátu typu zeolit se řasa netvoří, a když už, tak ve velmi omezené míře. Když jsem vyséval dříve do jiných substrátů a vyskytla se řasa, odrovnával jsem ji tím sušením, jak už Podokýnkář napsal. Zkoušel jsem i roztok lihu, slabé pivo, ale upřímně řečeno, na výskyt řasy v raných fázích vývoje semenáčků bylo všechno krátké, myslím tím chemie, a tak nejlépe pomohlo znepříjemnit jí co nejvíce život tím zasoušením. Samozřejmě to má vliv na nerušený vývoj semenáčků, ale za tu záchranu to určitě stojí.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 05.03.2016 22:15:30


Jako tvůrce svého Likvidusu proti řasám (1994), musím přiznat, že jsem ho nikdy ve větší míře nepoužil, protože to nebylo třeba.

Řasa obvykle naskakuje použije-li se substrát z lučních zdrojů půd nebo polí, přehnojených dusíkem...

Nutno, říct, že jsem se s tím ve své sbírce setkal opravdu jen ve dvou vyjímečných případech, kdy mi nalilo do misky s odrostlými lofoforami - 1cm, 14 dní to tak stálo a pak tam naskočil ten "zelenej mazlák"

Co bych dělal teď ? Zasypal to přepáleným říčním písečkem s trochou dřevěného nebo normálního uhlí a ubral té vody...

Likvidus by se mi ani dělat nechtělo...

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 05.03.2016 22:18:24

Ještě mně napadla taková provokační říkanka:

"Kdo výsev do dvou dnů neodkryje -
toho potom řasa nebo plíseň bije !"


    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 06.03.2016 06:42:58

Díky za rady, tož usuším povrch a zkusím v jedné krabičce mechanicky narušit řasy a trochu toho Řasobijce akvaristického otestuji. Potíže nejsou všude - ve dvou krabičkách z devíti. Člověk se pořád učí.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 06.03.2016 19:02:41

Tož ať se daří.
Do dubna teď už nebudu mít čas na nic...
Nahromadily se mně tu potíže.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 28.06.2016 21:07:39

Zdravím všechny na webu... Admine, asi se nedá moc objevného napsat o pikýrování semenáčků, ale ... teď se tomu zrovna věnuji, protože jsem na podzim zasel dost hustě.

Rozdíly možná můžou být v názoru na to, jestli přesadit s "utopeným krčkem semenáčku",tedy níž než původní růst. Jestli přesadit do mokrého substrátu nebo na sucho, jestli dělit hustý výsev drasticky na jednotlivce, nebo nechat skupiny. Jestli nechat znovu původní "kvalitu substrátu," nebo ho změnit. Zda zasadit zrostlinky zase velmi blízko sebe, používat k manipulaci pinzetu, nebo jiné "udělátko" atd. a tak podobně... Nechtělo by se Vám napsat do pálenice pár slov o tom, jak pikýrujete Vy?

    
napsal(a):: anonym
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 02.07.2016 11:20:46

Jo chtělo, ale je +50 C, tak až přežiju.

Díky za námět.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 11.12.2016 18:22:09

Tentokrát dám až jarní výsevy, ale optimální dobu kdy s tím začít asi stejně "netrefím." Na konci února, v březnu?

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 12.12.2016 14:49:58

Já budu vysévat na dvě etapy. Prvně v lednu, do kultivátorku, Mexiko. Podruhé v březnu, na okenní parapet, lobivie ferox a mrazuvzdorné. Vždy před úplňkem-ne snad, že by to ten úplněk ovlivnil, ale proto, že po úplňku se mění počasí a hlavně tlak a to je pro klíčení , alespoň podle mého pozorování, rozhodné. Ale to už jsme tady někde probírali.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 15.12.2016 21:36:52


Podokýnákář - nastartujte kultivátor v lednu 1.1.2017

Únor je rozhodně nejhorší měsíc na klíčení, a považte, že v březnu už budete mít 3 měs. staré semenáče.

Čistý říční písek a přestřik peroxidem, pak s minimální vlhkostí, tak jak je nafoceno na webu, je vidět, že to funguje.

Na plíseň 50% zabírá Rovral, nehuntuje semenáče, 100% Novozir, ale zas brzdí růst...

Já marně sháním VZD sběrovky thelocactusů, mám 8 ks dvouročních z jedné vzácné lokality a 1ks mi při stěhování scípnul, což je těžká ztráta. Otrnění je na těch klíčencích už přes 2 cm...
Tyhle hexáky nejsou nikde v prodeji, pěkné špeky.

Hodně štestí s výsevy !

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 16.12.2016 07:12:19

Admine, napište si na mail: vasko.zdenek@atlas.cz, má tam nabídku theláků možná třicet lokalit, třeba tam na tu svou narazíte.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 16.12.2016 07:24:27

Teď jsem si všimnul, že jste psal o hexácích, tedy napíšu sem Vaškem nabízené lokality hexáků-je otázka, zda ještě vše bude.
Takže po řadě: SLP-La Tapona, El Sabinito, El Nuněz,

Zacatecas- Potrero del Moro, Presa de Junco, Colonia Luis Moya, San Jeronimo, Espiritu Santo, Emancipation, Las Bocas

Coahuila- Rancho San Horato

Durango- San Juan de Guadelupe

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 16.12.2016 22:06:42

Jsem byl na jeho webu vůbec to nenabízí, možná jen privátně,nebo sem slepej, trochu se děsím ceny těch semen, korunu za kus je dost.

Doma mám už víc než 20 lokalitních položek hexáčků a každý jiný...
vypadá fakt pěkně (pak mně nějakej pablb na fóru napíše, že on sbírá lokality, kdežto já názvy...bůů)

Čili mám takový hexáčkový genofond už dlouhá léta...některé jsou ovšem dočista stejné a nevyplatí se je množit - Chargo Blanco, SLP, Qucl, Huasteca atd.

Mně zajímá konkrétně S. Antonio, Es. Fuertes, El Zorillo, Es. Scarleta, El Tolido...Tapona je velmi dobrá, a o Sabině ani nemluvě...

Každopádně, děkuji a napíšu mu osobně.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 05.01.2017 11:39:26

Zdravím všechny v novém roce. Tak včera jsem vysel, ne mnoho, echinokaktusy,echinomastusy a fer. johnstonianus. Víceméně jsem všechna semena skarifikoval včetně toho johnstonianusu, mám s ním nedobré zkušenosti s klíčením. Ale spíš to bude kvalitou sbíraných semen.Tak jsem zvědav, jak to bude klíčit. Objednal jsem si dvě minipařeniště za okno, protože letos chci hodně věcí převést přes selenicereusy a pomalu bude nutno zakořenit řízky. V březnu by to za oknem již mělo jít jak z důvodů tepelných, tak i světelných. Pereskiopsisy bohužel v okenních podmínkách nejdou, na ty by musel být extra vyhřívaný fytotron hlavně kvůli velikosti, protože roubovat na deseticentimetrové peiráky nemá smysl, málo to vyživují, na rozdíl od selenicereusu, kde těch deset čísel bohatě stačí. Já mohu na peiráky roubovat až v květnu ve skleníku, což už je vzhledem k výsevům pozdě. Ne že by to nešlo, ale je to zbytečná ztráta času a samozřejmě připravuji se tím o výhodu možnosti roubování pár dní po vyklíčení.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 05.01.2017 11:43:13

Ještě na vysvětlenou-ty echinokaktusy roubnu později, sladit selenicereusy s výsevem budu muset pro sclero, ale ty budu vysévat až v březnu, kvůli světlu na okně, což pro tyto rostliny bohatě stačí.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 08.01.2017 21:33:13

Tady je teď mínus 20 do rána bude skoro -30, nálada není na nic...
Zatím marně sháním květníky č.8

  Re:  
napsal(a):: Honza
email:    IP: 82.145.---.--- 
datum: 12.01.2017 19:26:55

Reakce na příspěvek od "pavel"Ještě na vysvětlenou-ty echinokaktusy roubnu později, sladit selenicereusy s výsevem budu muset pro sclero, ale ty budu vysévat až v březnu, kvůli světlu na okně, což pro tyto rostliny bohatě stačí.
Pavle,
Tvoje zkušenosti s roubováním budou evidentně bohaté a tak se na Tebe odvažuji obrátit s poněkud pikantním dotazem. Mám možnost v květnu naroubovat 2 kusy těžce získaných semenáčků Aztekium valdezi (průměr 0,5 cm) za opravdu "intenzívní peníz" každý z nich. Jako pravokořenné to evidentně nemá cenu držet a tak hodlám oba kousky naroubovat. Žel, mám k dispozici pouze odrostlé E.jusbertii, malé M.geometrizans (cca 5,0 cm vysoké) a mladé zakořeněné odnože E.eyriesii (cca 3,0-4,0 cm v průměru). Která podložka by mohla být "lepší volbou", pokud vůbec některá??? Vzhledem k ceně obou těch "macků" se mně už dnes třesou ruce. Díky předem za zprávu a všem návštěvníkům tohoto fóra "Zdravíčko, klid, pohodu, radost ve sbírce i mimo ni v celém roce 2017!"

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 13.01.2017 09:15:54

Zdravím Honzo.Osobně bych volil Myrtillocactus,pokud nemáte k dispozici Pereskiopsis nebo ten seleňák. Myrtillocactus se vyznačuje také výbornou afinitou, roubněte to na špičku s lehkou fixacíjemných gumiček, doporučuji volit stejný průměr seříznutí roubu a podnože, ideální je to dělat s čelovou lupou. Pokud se Vám roubování povede,udělejte si rozhodně alespoň z jednoho mateční rostlinu, tzn. až valdézka odroste, znovu seříznout, buď zakořenit nebo naroubovat a to, co zůstane na původní podnoži začne tvořit odnože, tudíž se dopracujete k více Valdezkám a "intenzivní peníz" se rázem stane přijatelným. Ostatně veškeré to roubování na pereskiopsisy a seleňáky, myrtilláky je-nebo by mělo být-pouze převodným pro překlenutí kritického období, výjimkou jsou snad jen sclerocactusy, kde jejich pozdější přeroubování na mrazuvzdornou podložku je spíše nutností.

  Aztekium valdezi na roubované  
napsal(a):: Honza
email:    IP: 82.145.---.--- 
datum: 13.01.2017 11:08:25

Reakce na příspěvek od "pavel"Zdravím Honzo.Osobně bych volil Myrtillocactus,pokud nemáte k dispozici Pereskiopsis nebo ten seleňák. Myrtillocactus se vyznačuje také výbornou afinitou, roubněte to na špičku s lehkou fixacíjemných gumiček, doporučuji volit stejný průměr seříznutí roubu a podnože, ideální je to dělat s čelovou lupou. Pokud se Vám roubování povede,udělejte si rozhodně alespoň z jednoho mateční rostlinu, tzn. až valdézka odroste, znovu seříznout, buď zakořenit nebo naroubovat a to, co zůstane na původní podnoži začne tvořit odnože, tudíž se dopracujete k více Valdezkám a "intenzivní peníz" se rázem stane přijatelným. Ostatně veškeré to roubování na pereskiopsisy a seleňáky, myrtilláky je-nebo by mělo být-pouze převodným pro překlenutí kritického období, výjimkou jsou snad jen sclerocactusy, kde jejich pozdější přeroubování na mrazuvzdornou podložku je spíše nutností.
Pavle,
díky moc za pohotovou zprávu! Ještě se zeptám na techniku roubování na mladé, zakořeněné řízky Selenicereus ssp. Něco jsem o tom už četl, ale technicky zkušenosti vůbec žádné. Autor onoho článku píše, že podložky Selenicereus ssp. "netrpí “inkompatibilitou” – špunty a jsou univerzálním typem podnože, s vysokou přilnavostí všech roubů a s mimořádnou vyživovací schopností.Roubovanci dorůstají značné velikosti a nikdy se při dobré výživě “nevyčerpávají”. Je možné je použít i jako trvalé podložky. Při vhodných podmínkách dojde k srůstu i bez fixace. Roubujeme nejlépe večer. Za optimální se považuje semenáček o průměru 3 – 6 mm. Průměr podložky je obvykle do 1 cm. Při správném pěstování podložky pod rouby zesílí"(to je doslovná citace části onoho textu). K tomu mám právě dotaz ohledně "fixace" roubů na podložce Selenicereus ssp. Jak vysoký podložkový řízek použít, aby roub nějak neklouzal dolů? Stačí roub jenom přiložit na řez podložky, mírně přitlačit a nenatahovat žádné gumičky ani jinou fixaci? Jak dlouho trvá, než roub a podložka "spolehlivě" srostou a roub začne narůstat? Kam potom čerstvé roubovance umístit - stín, okenní parapet, větraný skleník? Dá se ještě k výše uvedenému něco dodat, nějaké připomínky? Díky předem za zprávu!!!

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 13.01.2017 12:44:00

Honzo, dotazů je moc, tak hezky popořádku. Autor výše zmíněného článku je z plzeňského klubu a řekl bych, že roubování popsal téměř dokonale. Ale pokud jsi ještě nerouboval, je mi jasné, že ti některé věci můžou unikat. Ty selenicereusy se používají hlavně pro urychlení růstu malých semenáčků. V tomto případě se roubuje tak, že na podnoži se uřízne malý kousek vršku, špička, v podstatě stejného průměru jako má semenáček, ten se seřízne také a prostě se přiloží na podložku bez jakékoliv fixace. V dobrých podmínkách roub přiroste do jednoho dne. V případě větších semenáčků, dejme tomu velikosti hrachu, se může selenicereus seříznout v podstatě kdekoliv, ale já vždy dávám přednost tomu, aby průměr podnože po řezu byl stejný s průměrem seříznutého semenáče. Je to výhodné právě z hlediska následné fixace a šance na protnutí cévních svazků. V tomto případě stačí zhruba podnože o výšce cca do 10 cm, vyšší ne, je to zbytečné. I v případě malých semenáčků tato výška bohatě postačuje. Takže- u malých semenáčků do cca 1 měsíce po vyklíčení bez fixace, u větších s fixací velmi jemnou gumičkou( nejlépe nastříhat z prezervativu). Roubování klasický kolmý řez podložky a roubu. Po seříznutí podnože je dobré utřít na podnoži výron šťávy papírovým ubrouskem a teprve pak přiložit roub. Co je dále důležité- naroubované rostliny musí být ve vlhku a teple, proto je dobré dát je do nějakého přiměřeně vysokého minipařeniště, aby byla zachována vysoká vzdušná vlhkost! Na sucho se procento přijetí dost snižuje. Roubovance je nutno potom držet ve stínu, nevystavovat přímému slunci. U větších semenáčů dojde k plnému srůstu do týdne, pokud se roubování zadařilo, roub se začne jakoby zvedat a časem sám ty gumičky přetrhne. Je možný ještě tzv. V řez, kdy se v podnoží udělá takový klínek, stejný klínek se udělá i na semnáči a potom se to zafixuje. To se hodí ale pro větší semenáče.
Pokud by ti nebylo něco jasné, klidně se ozvi a ještě ti chci říci, že osobně bych se nebál ty semenáče valdezky nechat pravokořenné. Pokud zvolíš minerální substrát a budeš střídmě zalévat vždy po dokonalém předchozím proschnutí, udržíš ta Aztekia pravokořenná, neboj se.Hlavně je nedávej na přímé slunce, nemají to ráda. Ať se daří, Pavel

  Roubované nebo pravokořenné aztekium?  
napsal(a):: Honza
email:    IP: 82.145.---.--- 
datum: 13.01.2017 19:30:53

Reakce na příspěvek od "pavel"Honzo, dotazů je moc, tak hezky popořádku. Autor výše zmíněného článku je z plzeňského klubu a řekl bych, že roubování popsal téměř dokonale. Ale pokud jsi ještě nerouboval, je mi jasné, že ti některé věci můžou unikat. Ty selenicereusy se používají hlavně pro urychlení růstu malých semenáčků. V tomto případě se roubuje tak, že na podnoži se uřízne malý kousek vršku, špička, v podstatě stejného průměru jako má semenáček, ten se seřízne také a prostě se přiloží na podložku bez jakékoliv fixace. V dobrých podmínkách roub přiroste do jednoho dne. V případě větších semenáčků, dejme tomu velikosti hrachu, se může selenicereus seříznout v podstatě kdekoliv, ale já vždy dávám přednost tomu, aby průměr podnože po řezu byl stejný s průměrem seříznutého semenáče. Je to výhodné právě z hlediska následné fixace a šance na protnutí cévních svazků. V tomto případě stačí zhruba podnože o výšce cca do 10 cm, vyšší ne, je to zbytečné. I v případě malých semenáčků tato výška bohatě postačuje. Takže- u malých semenáčků do cca 1 měsíce po vyklíčení bez fixace, u větších s fixací velmi jemnou gumičkou( nejlépe nastříhat z prezervativu). Roubování klasický kolmý řez podložky a roubu. Po seříznutí podnože je dobré utřít na podnoži výron šťávy papírovým ubrouskem a teprve pak přiložit roub. Co je dále důležité- naroubované rostliny musí být ve vlhku a teple, proto je dobré dát je do nějakého přiměřeně vysokého minipařeniště, aby byla zachována vysoká vzdušná vlhkost! Na sucho se procento přijetí dost snižuje. Roubovance je nutno potom držet ve stínu, nevystavovat přímému slunci. U větších semenáčů dojde k plnému srůstu do týdne, pokud se roubování zadařilo, roub se začne jakoby zvedat a časem sám ty gumičky přetrhne. Je možný ještě tzv. V řez, kdy se v podnoží udělá takový klínek, stejný klínek se udělá i na semnáči a potom se to zafixuje. To se hodí ale pro větší semenáče.
Pokud by ti nebylo něco jasné, klidně se ozvi a ještě ti chci říci, že osobně bych se nebál ty semenáče valdezky nechat pravokořenné. Pokud zvolíš minerální substrát a budeš střídmě zalévat vždy po dokonalém předchozím proschnutí, udržíš ta Aztekia pravokořenná, neboj se.Hlavně je nedávej na přímé slunce, nemají to ráda. Ať se daří, Pavel
Pavle,
díky za odpověď! Mám celkem bohaté zkušenosti s roubováním na běžné podložky echinopsisů, jusbertíků, už méně na tricho- nebo myrtillo-špalíky. Ty selenicereusy mne zajímají, protože na ně slýchávám a čtu samou chválu. Zjistil jsem na zimovišti mé sbírky, úplně dole pod regálem, že jich pár mám, malé zakořeněné řízečky, síla cca 0,5-0,7 cm. Trochu si mne ale zviklal, jestli to fakt nechat na pokoji a moje semenáčky A.valdezii kultivovat pravokořenné, samozřejmě asi ve stejném skleníkovém umístění jako je starší bratr A.ritteri (stín, polostín). Jenom bych Tě rád ještě dodatečně požádal o radu, jakou půdní směs pro pravokořenky použít? Běžně to pro vápnomilné míchám ze zahradnického substrátu (Soběslav B), zeolitu, agroperlitu a drceného, případně mletého vápence. Nedávám antuku, i když vím, že je také mírně zásadité reakce. Místo toho přidávám jemnou spraš, které je tady u nás na jihu dost a dost. Dá se to nějak vylepšit??? Děkuji Ti ještě jednou za Tvoji trpělivost a cenné rady!!!S pozdravem H.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 13.01.2017 23:07:42


Řekl bych, že Honzův dotaz je poněkud zbytečný, protože se unáhlil.
V Ostravě na výstavě byly valdezky po 50Kč kus naroubované a letos to půjde na 30 Kč...velikost 1cm.
Samozřejmě větší 3cm stály 250 Kč, ale to roste rychle a základ u těchto roubovanců je to nezalévat ! Jinak se to zodnožuje.

Pokud máte semenáče tak je v žádném případě neroubujte - nevím nač - jen nasaďte do květníku č.4 do čistého říčního písku a pěstujte v bytě, roste to dobřea kvete už ve velikosti 1cm.

Pokud sou to odnože, pak na myrtiláč,a roub přivažte bavlněnou nití, je to jednoduché, spolehlivé a žádná práce s tím. Gumičky už patří do pravěku, to bych v životě nepoužil, na nic, fuj.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 13.01.2017 23:18:05

NEXT GENERATION GRAFTING
https://www.youtube.com/watch?v=-glXJrswWtw

S přivazováním lze zvládnout 1 ks semenáče za 1 minutu i méně...
Tohleto také není špatné. Časy Fleischera už sou prostě dávno pryč.

  Re: levné semenáče Aztekium valdezii  
napsal(a):: Honza
email:    IP: 82.145.---.--- 
datum: 14.01.2017 12:06:35

Reakce na příspěvek od "admin"
Řekl bych, že Honzův dotaz je poněkud zbytečný, protože se unáhlil.
V Ostravě na výstavě byly valdezky po 50Kč kus naroubované a letos to půjde na 30 Kč...velikost 1cm.
Samozřejmě větší 3cm stály 250 Kč, ale to roste rychle a základ u těchto roubovanců je to nezalévat ! Jinak se to zodnožuje.

Pokud máte semenáče tak je v žádném případě neroubujte - nevím nač - jen nasaďte do květníku č.4 do čistého říčního písku a pěstujte v bytě, roste to dobřea kvete už ve velikosti 1cm.

Pokud sou to odnože, pak na myrtiláč,a roub přivažte bavlněnou nití, je to jednoduché, spolehlivé a žádná práce s tím. Gumičky už patří do pravěku, to bych v životě nepoužil, na nic, fuj.
Zdravím,
reaguji na Vaši připomínku mé obavy, pro nedostatek zkušeností s podnožemi selenicereusů, naroubovat semenáčky A.valdezii. Fakticky, nemám aktuálně přehled o cenových nabídkách za tyto rostlinky, prostě jsem využil nabídku celkem spolehlivého e-shopu, jasně vydělat chce dnes asi každý a jak se říká "každé zboží si svého kupce najde". Na nějakou burzu rostlin jsem se zatím,bohužel, nedostal a do Ostravy to mám z jihu Moravy opravdu dost z ruky. Využívám tohoto kontaktu a pokusím se Vám položit dvě otázky a doufat v odpověď. Tedy, určitě bych velmi ocenil informaci, který pěstitel (pěstitelé) nabízejí (nabízeli) tento taxon za cenu, kterou jste uvedl??? (moji e-mailovou adresu máte z dřívějšího kontaktu-viz fotky napadených rostlin ve skleníku). Za druhé, dodatečně jsem zjistil (omluva Pavlovi), že pravokořenky tohoto druhu jsou velmi citlivé na alkalickou reakci zeminy, má tedy nějaký efekt příměs humusu v substrátu pro kultivaci těchto jedinců nebo stačí sázet to pouze do čistého písku případně zeolitu??? Díky za Váš čas a příspěvek k tématu, který jsme tady s Pavlem rozváděli a budu se těšit na Vaši zprávu!!! H.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 14.01.2017 15:14:48


Mňo stalo se, a já to neodsuzuju, sám jsem nechal u Pavelky 20000,- Kč za kaudexy - totální shity na kompost, pročež se to všechno muselo vyhodit a samozřejmě vrátil mně tak pětinu nákladů ačkoliv dobře ví co prodává a kolik děr v čem má...

Čili proti chybě nikdo není imunní.
Doporučuji výstavy kaktusů v OV nebo v Havířově tam je spousta skvělých pěstitelů a letos určitě někdo valdezky zas donese - jedno jestli za 200 nebo za 50 (nevím od koho byly koupil sem si je jako návštěvník těchto akcí).

Problém je, že to odnožuje - i ze středu, popřípadě se to i roztrhá, čili naroubováním docílíte přesně opak toho co chcete - uchovat rostlinu. V lepším případě to bude kopec odnoží plný svilušek, bez květů a k ničemu. Je třeba tedy roubovance aztekií mít zcela ve stínu a moc to nezalévat, teploty okolo plus 25 - 28 C, ale zase podnož nesmí scvrknout. Musí to být furt v bytě!

Dnes bych si objednal 4 semenáče a nacpal je do 4ky květináče do kyselého písku. Zrovna o tom přiravuji článek, takže chvíli prosím počkejte. Když to má kořeny dole tak bych to nerouboval.

Valdezky mám 3 ks na myrtiláčích, měly 1cm a ejhle až dneska jsem se na ně od léta podíval, a ony mají 2cm a pěkně po 5 žeber ani jedno navíc nebo nějaké odnože, nedejbože.

Většina roubovanců má žeber a odnoží kopu a přestává být valdezkami. O květenství silně pochybuji. Já to jedu v želvím režimu a dokonce zvažuji, že je sundám dolů.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 14.01.2017 15:29:10


Tak jsem díval pořádně, po 5 žeber má jen jeden, ale tvarově jsou zatím dobré. Hájek je prodával z 375 Kč/1cm a měl to správně roublé na feráku. Na nic jiného to asi nejde dát, prože z želvy uděláte dostihové koně, jak to asi bude vypadat...Ovšem strach z hniloby je taky oprávněný, je to prostě dilema.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 14.01.2017 15:45:24

Tak myslím, že jsme téma probrali dosti podrobně, admin se taky přiklonil k pravokořennému pěstování, což jsem rád. Ještě k tomu substrátu- myslím, že pokud by se smíchal říční písek s pemzou a štěrkem, chyba se neudělá a valdezka v tom bude normálně růst.Ještě jen na okraj a mimo téma-jste přesvědčeni o tom, že A. valdezii je dobrý druh? Já moc ne.

  Re: Aztekium valdezii-dobré?-špatné?  
napsal(a):: Honza
email:    IP: 141.0.---.--- 
datum: 14.01.2017 16:13:57

Reakce na příspěvek od "pavel"Tak myslím, že jsme téma probrali dosti podrobně, admin se taky přiklonil k pravokořennému pěstování, což jsem rád. Ještě k tomu substrátu- myslím, že pokud by se smíchal říční písek s pemzou a štěrkem, chyba se neudělá a valdezka v tom bude normálně růst.Ještě jen na okraj a mimo téma-jste přesvědčeni o tom, že A. valdezii je dobrý druh? Já moc ne.
Pavle,
jestli A.valdezii je nebo není dobrý druh si troufám zcela subjektivně říct nejspíš až v budoucnosti. Mít anebo nemít to ve sbírce je asi věcí míry osobní chtivosti (?přání) mít to doma a koukat na to, fandit tomu a pak to nakonec třeba dát pryč(?vyhodit), ale to je asi typická kaktusářská (lovecká)vlastnost,že ano? Pokusit se, pak se uvidí. Jo, ty peníze v těchto případech bývají někdy opravdu "intenzívní", ale pořád si pak člověk může říkat, že to vynaložil na živou věc a ne na nějaký nablýskaný plechový krám, který mu postává někde v garáži. Přátelé, díky oběma za rady, informace a doporučení a především za Váš čas a trpělivost!!! Takhle by asi debaty na kaktus-fórech měly probíhat. S pozdravem Vám oběma H.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 14.01.2017 18:30:52

Rádo se stalo Honzo, ať už se rozhodneš pro jakékoliv pěstování, přeju ti hodně zdaru. Já osobně dávám přednost pravokořenným rostlinám a pokud jsi mladšího věku, asi by to pro tebe měla být ta správná cesta.Co se týče diskuze, kterou jsme vedli,jsem rád, že pro tebe byla alespoň v něčem přínosná. Mám rád věcnou debatu a pokud se někdo konkrétně ptá, konkrétně, pokud vím, odpovím a pouze a jen z vlastní zkušenosti.Radit postupy bez vlastního odzkoušení nemá smysl. S pozdravem Pavel.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 14.01.2017 20:38:57


Děkuji a honzovým valdézačkům hodně štěstí!

Tyhle rostliny chtějí hlavně klid a vyrovnané podmínky zcela ve stínu.

Udělám z toho článek do sekce výsevy...
(PS: já ho začal dělat už před Vánoci jenže čas čas čas..)

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 15.01.2017 09:50:51

Tak pardon, mám ty valdezky na jusbertech, ani jsem se na to pořádně nedíval Já to koupil z části z nudy, protože jsem celkově gymny už přežranej, a zčásti do počtu, na výstavě se mi zdálo, že mám furt prázdnej batoh...tak jsem ještě něco přihodil

Miniaturky jsou sice boží, ale celé léta sem se an ně díval z despektem. Až loni po tom příšerném vystěhovávání na jaře, kdy sem ty bedny nedával rady nsit, začínám obracet - ono jedno gymno v 20 cm květináči nahradí celá malá aztekiová zahrádka a vypadá to fakt pěkně.- holt lidé se mění a názory s nimi...

Cena za PCR bieblii jde na Chrudimi také k 50Kč - rovněž zvažuji,
Nikoliv však za SBC corredigorae - tam byl za 1350 kus - roubovanec na jusbertu, a všecky ty tři kusy vezl zpátky - to bylo před dvěma roky letos to sned už pude dolů , ale nijak po něm netoužím.

Spíše se ztratil SBC pulcherrimus z trhu, ten by stál za hřích...výsev je rovněř těžký.

Neláká mně ani pelecyphora - žerou to svilušky jak blázen...
Ani malé bílé mammle - nejdou mně ty miniaturky tady ani na podnožích, tak jako to má pěkné Mudr. Šimko - viz filozofická sekce.

K aztekiím jsem se tedy dvakrát dostal omylem, a tady mezi těmi mými obry vypadají spíše útrpně, ale stále bojují o svůj skromný prostor.

Situace na bojišti se ale může změnit - seknou mně zas záda a obři půjdou na prodej...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 25.01.2017 08:47:48

Zdravím. Tak je dvacet dní po výsevu a situace vypadá následovně: Emst. bohužel až na dva klíčence nic, vysety jen dvě položky, F. johnstonianus nic, Ech. horizonth. kromě jedné položky dost slušná klíčivost, Ech polycephalus z deseti semen dva klíčenci. U ariokarpusů klíčivost excelentní. Shrnuto- u F. johnst. mě to nepřekvapilo, ta klíčivost je všeobecně mizerná, rozdíl mezi skarifikovanými a neskarifikovanými nebyl žádný, u těch mastusů lze pokrčit rameny-buďto vyklíčí někdy později anebo se jedná o špatné osivo. U horizontů spokojenost, u polycephalu to mohlo být lepší. Vzhledem k provedené skarifikaci bych si spíše tipnul na již starší osivo. Takže první etapa za mnou, budou následovat miniaturní mammillarie, další ariáky, echinocactusy no a v březnu zbytek-ty sclero, pedio a feroxy.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 25.01.2017 17:53:06


Děkujeme za reference, já mám akorát prázdný fytotron co se na mně hladově dívá...

  Substrát a výsevy  
napsal(a):: Honza
email:    IP: 82.145.---.--- 
datum: 26.01.2017 19:19:22

No, nedalo mně to, abych zdráhavě nevznesl dotaz na zkušené pěstitele. Tedy, dost jsem četl o výhodnosti čistého zeolitu pro výsevy, ovšem nějak se mně v dubnu (nemám výsevní zlepšovák, abych to uspíšil)nechce do rizika neznámého a tak se ptám-co Vy na to??? Zkusit to (propařit, přestříknout fungi a dát to tam)??? Mám připravenou zajímavou kolekci semen z vlastních sběrů a nerad bych o to přišel. Jinak, četl jsem názor "praktika", který hlásal, že to prostě nedramatizuje. Koupí obyč. výsevní substrát v supermarketu, přidá do toho antuku a je hotovo. Co Vy na to? Nějaká lepší rada v té spoustě rozumů??? Děkuji předem každému, kdo se podělí o to svoje!

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 27.01.2017 18:00:29

Zdtavím Honzo, pokusím se odpovědět.O výhodnosti zeolitu pro výsevy není pochyb.Pochybují ti, kdož z nějakého důvodu fatálně odflákli hlavně vlastní přípravu semen. tj. hlavně vyčištění a skladování.Neúspěch při výsevu pak svádějí na zeolit, nikoli na vlastní lemplovinu.Hlavní význam zeolitu je v tom, že se jedná o naprosto minerální substrát s bezkonkurenčně rychlou přípravou-spočívá v pouhém pořádném propláchnutí, až ze zeolitu teče již čistá voda a víc už nic. Žádné propařování, přimíchávání apod. Ještě jednu věc zeolitu vytýkají, a to, že to v něm pomalu roste. Jistě, pro toho, kdo chce pořádat dostihy v růstu semenáčů, se může zeolit zdát "pomalý", ale to je každý čistě minerální substrát. není ale problém po určitém čase začít pomalu přihnojovat a růst se vyrovná klasickým substrátům. Oproti nim ti však zeolit NIKDY nepřinese do výsevu plísně a když, tak vždy jen ze špatných semen. Doporučuju sít na čistý zeolit bez jakékoli příměsi, nedávat tam na začátek žádná hnojiva a výsev zavlažit pouze destilovanou vodou. Možno též přestříknou 5% peroxidem. Minimálně 5 let již na zeolit vysévám a neměnil bych. Zvláště pro vzácná semena je to naprosto bezpečný substrát. Ještě jednu poznámku- v období klíčení musí být zeolit mokrý, ale nesmí v něm stát voda- ideální je taková modrozelená barva, povrch zeolitu během klíčení nesmí bělat, to je známka malého zvlhčení. Pokud budeš mít nějaké dotazy, rád odpovím. Zeolitu se neboj!

  Zeolit  
napsal(a):: Honza
email:    IP: 141.0.---.--- 
datum: 27.01.2017 19:23:58

Pavle,
díky za příspěvek!!! Osvědčilo se mně vysévat do "klasických" krabic s víkem od nanukáčů, nedělám vespod žádné díry, před výsevem silná dezinfekce 24 hod plovoucí v hypermanganovém roztoku, potom navršený substrát přestříknu ještě peroxidem, opět přestříknutím zavlažím převařenou vodou bez hnojiv, hypermanganem přes noc ošetřená semínka na to rozptýlím a zakryju opět vydezinfikovaným plastovým víkem. Dávám to stranou od přímého slunce, na okenním parapetu to podkládám polystyrénovou deskou a zakryju pauzákem. Minule to takhle dopadlo výborně, žádné plísně či jiné "události", letos budu už podruhé pikýrovat. Jenom jeden problém. V lékárnách mně tvrdí, že 5% peroxid se "nedělá", příp. že "neexistuje" vůbec. No, nevím kde se dá tento koncentrovanější oproti "běžnému" 3% sehnat??? Ještě, prosím Tě, jaký druh hnojiva v roztoku nebo krystalické formě je vhodné pro pozdější přihnojení do zeolitového výsevu? Pozdrav!

    
napsal(a):: Jirka1
email:    IP: 212.79.---.--- 
datum: 27.01.2017 19:58:48

Nechá se v lékaárně ukecat 8% víc určitě ne,ale stojí to hodně peněz.Jinak nejlépe v každém hobymarketu v oddělění barev mají 30% a ten si doředit.Je to jakoby technický peroxid,který používají třeba malíři a atd.Když kápne na ruku tak to neublíží,ale pálí to hoooodně moc,proto je lepší použit na ředění rukavice,ale jde to i bez.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 28.01.2017 11:38:03

Jirka má pravdu, 30% se dá běžně sehnat a doředit.Co se týká toho hnojiva-normálně Kristalon, ale v polovičním ředění než pro dospělé rostliny.Je dobré mezi hnojením udělat pauzy a zalévat mezi tím vodou, omezí se tak případné řasy na povrchu zeolitu.To se již ale bavíme o situaci, kdy je výsev otevřený a najíždí se na zálivkový režim.I tady radím, nenechat zeolit moc vysychat, někdy se může stát, že vrchní vrstva, pokud se moc prosuší, může semenáče trochu nadzvednout.Chce to prostě trochu sledovat. Po dosažení pikýrovací velikosti se semenáče normálně přepíchají do běžného substrátu.

  Zeolit-dezinfekce, hnojení výsevů  
napsal(a):: Honza
email:    IP: 82.145.---.--- 
datum: 28.01.2017 11:48:08

Jirko, Pavle,
díky za Vaši ochotu a čas poradit! Zdravím!

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 28.01.2017 20:15:31

S dovolením bych přispěl také svou troškou do mlýna tedy fakty:

Zeolit - na trhu prodávaný je ve skutečnosti směsný materiál hlinitokřemičitanů 80% heulanditu + 20% stilbitu - složení může kolísat dle různých výrobců.

Tento materiál má pH větší než 8 A JE PRO VÝSEVY KAKTUSŮ NAPROSTO NEVHODNÝ !!! stejně jako antuka, hrozí úplné upálení kořenů a zbrždění růstu klíčenců až jejich kolaps. Navíc nasákavá a špatně vysýchá.

Něco je napsáno i zde v dobrém i špatném http://www.cact.cz/noviny/2012/01/zeolit.htm

Mně osobně se osvědčil říční písek hrubšího ražení, praný a stabilizovaný peroxidem, viz návod na webu. Výsevy dopadly špatně - všech 20000 semen vyklíčilo a roste jak blázen...

Peroxid vodíku 30% má každá větší drogerka jako technický peroxid. Ledaže by to už stáhli kvůli terorismu...

Já bych prostě do zeolitu nešel, já mám svého koně, ozkoušeného a dobře přiježděného, bez rizika že mně někde shodí do bláta...

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 28.01.2017 22:55:58

Ještě pozor - Peroxid 30% je mimořádná žíravina, při ředění lít do vody (ne obráceně) a používat obličejový plexi štít.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 29.01.2017 11:39:32

Nezlobte se, admine, ale napsat, že zeolit je pro výsevy naprosto nevhodný je dost odvážné tvrzení. Nevím, jakou máte se zeolitem praxi, ale znovu tvrdím, že pokud do něho vysévám přes pět let a naprosto v pohodě, tak asi tak nevhodný nebude. Pročítal jsem si příspěvky ohledně zeolitu, ano, občas se tam problémy vyskytují, ale podle mého mínění to bylo vždy způsobeno nepochopením a experimentováním s tímto typem výsevu.Pokud se výsev udělá tak, jak jsem výše popsal, problémy až do doby pikýrování nenastanou.Navíc zeolit dost často přinutí k mnohem lepšímu klíčení i druhy, které klíčí nerady.A ještě k té antuce-osobně ji nepoužívám, ale jeden kolega seje celá léta pouze do ní-a je spokojený...

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 29.01.2017 13:51:33


Co je na tom odvážného uvést normální fakta a fyzikální vlastnosti sustrátu tak jak jsou ?

Svého času bylo odvážné tvrzení že se Země otáčí, že?

Když se podíváte na ty fotky cact.cz, tak ty semenáče mají problém se do toho dostat a válejí se pospřevracené na povrchu...

Když roste kořen kaktusu tak si syntetizuje kyseliny, které na styku s zásaditým substrátem vytváří ochrannou vrstvu, ale dobré to není.

Příklad: Aztekina na sádrovcových stěnách. Ty kaktusy obětovaly růst - nanismus - jen kvůli toho,že je sádrovec silně hygroskopický, voda dostala přednost před vším. Přesto bych do sádrovce aztekia nesel.

Uznávám, že se to s tím pH přehání, ale ono také záleží kolik těch iontů daná hornina uvolňuje do okolí a podle toho vznikají další reakce. Kdysi jsem feráky zasadil do stavebního bílého písku s vápnem a ten hydroxid upálil komplet kořeny, pročež ty feráky šly všechny na vyhoz. To samé v menší míře udělá antuka, ale to už je přece keramický materiál jen s podílem vápna.
Zeolit je více méně inertní křemičitan, přestože má pH vysoké, tolik škodit nemusí, ale já bych do toho nesázel. Má to ovšem i plusy tím je vodní bilance, ale postupně to svádí k polévání stimulátory s kyselinami a hnojení. To že některé semenáče tam jsou masivní není výsledek zeolitu, ale právě toho dopingu. Viděl jsem spousty výsevů u Oty Potyky do takových materiálů, rostliny z nich nepovažuji za kvalitní (zálivka chemií stimulák+hnojivo+fungicid) což se v loňském létě ukázalo jako bohužel pravdivé. Otázka ideálního substrátu pro výsev je nezodpověditelná, protože každý kaktusář už se s tím svým substrátem naučil pracovat.

Já seju do materiálů přírodě blízkých a identických - pH5, tak to mám odzkoušené i zdokumentované, neměnil bych. Ono mně to v tom roste dobře dál i bez nutnosti brzkého pikýrování, tak zakládám výsevy, což je velká výhoda.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 29.01.2017 14:49:44


To Honza - chápu , že každý nemá řeku s meandry za barákem, i já cestuji někdy za pískem až 100 km...

To už je pak snažší si koupit ten filtrační 4 mm zeolit, uděla
t test HCL na šumivost, propláchnout celý pytel 3% peroxidem a hurá do toho.

To je má rada, howgh.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 29.01.2017 14:53:23


Ještě mně to nedá - a co takhle láva, pemza, šungit, švartna?

Letos zvažuji výsev do čistého krystalického uhlí, musím přicházet s novými odvážnými kousky, abyste mně brali vážně

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 29.01.2017 15:34:23

Nic ve zlém, mě jde spíš o to, abychom tazatele Honzu nemátli a neodradili. To pH je samozřejmě důležité, ale výše jsem psal, že právě pro to je nutné zeolit důkladně propláchnout vodou a úplně nejlépe ještě nechat přes noc ve vodě vylouhovat a pak slít.Pak je to bez problémů. No a rada na zakoupení 4 mm zeolitu - to je právě rada do pekel. Na výsev je potřeba zeolit 1-2 mm, ne víc! Škoda že sem nejdou vkládat přímo fotky, ukázal bych výsev E.reichenbachii, který je už od loňského ledna v zeolitu, dále sclerokaktusy, které jsou v něm zatím také a některé už dosáhly velikosti 1cm při pravokořenné kultuře, pediocactusy apod. Kdysi jsem to zkoušel s perlitem , pískem atd. a na zeolit mě přivedl př. Trafina, který také tuto metodu vyčerpávajícím způsobem popsal v cact.cz.Myslím, že jeho dvanáctileté zkušenosti s tímto způsobem výsevu mají značnou vypovídací hodnotu a já to mohu jen potvrdit, i když s poloviční dobou zkušeností. Ale určitě je dobré, když v diskuzi proti sobě stavíme i zcela odlišné názory, jen tehdy se můžou věci někam hýbat.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 29.01.2017 19:34:08

Stačí poslat pár fotek na email udělal bych z toho srovnávací článek do příslušné sekce...

Já mám tady dokonce 5 pytlů kulatého technického zeolitu 3 - 6 mm a kdysi jsem do toho i něco málo sel, jen to dost přesýchalo...

Vyzkoušel jsem už ledacos a zůstal u praného říčního písku. K tomu mně přivedlo jak rychle a úporně v tom klíčí běžná semena všech druhů v naší přírodě. I když každá liška svůj ohon chválí, co si z toho Honza vybere fakt nevím.

Písek taky všude a vždy není k mání, takže pytel něčeho z obchodu si koupit zvažuji, jenže jak to u mně - u věčného provokatéra bývá - půjdu asi do té oranžové lávy 2 - 4 mm.

Hehe - a zrovna jsem se díval, že Heřmanickou sopku ani Uhlířský Vrch nemám daleko, a dále by tu byl k mání ještě PIKRIT a DIABAS :-D, takže zase batoh !

  Výsevy-písek nebo zeolit?  
napsal(a):: Honza
email:    IP: 80.87.---.--- 
datum: 30.01.2017 20:08:34

Přátelé,
díky za příspěvky k materiálu pro výsevy!!! Asi takto. U "malopěstitelů" (cca do 1000 ks květináčů) je výsev choulostivou záležitostí, pokud se mu "konečně" podaří získat semínka vlastních vzácnějších rostlin. Volba výsevního materiálu je pak zásadní, zcela jiného charakteru oproti "praktikům", "velkoproducentům", kterým zase až tak moc nesejde na tom, do čeho a jak to nasypou. Na tom trvám! Hokus pokus bych tady asi neakceptoval, proto moje snaha najít nějakou střední, osvědčenou cestu (pokud něco takového vůbec existuje). Vyséval jsem do běžných směsí dle vlastních receptur (praný písek, velmi jemný zahradnický substrát poměr cca 3:1)-klíčivost okolo 50-70%. Přiznám se, že jsem před 2 roky na webu Chrudim a spol. dokonce zakoupil malé balení "speciálního" substrátu pro výsevy. Pouhým okem viditelné všechno možné - písek, zeolit, antuka, jemný rašelinový podíl - klíčivost nad očekávání - téměř 80-95%. Proč zeolit? Statisticky vzato, ohlasy i ze strany "renomovaných" pěstitelů v této krajině jsou velmi pozitivní a proto můj zájem o tuto metodu. S kořenovým systémem klíčenců v zeolitu bude nebo v určitém momentě nastane problém , ale jak napsal Pavel, je to spíše individuální přístup k nutné "každodenní" kontrole výsevů, prostě nelenit a chodit kolem toho, starat se. Pravdou ovšemje, že zeolit je fyzikálně-chemicky vzato materiál dosti specifický. Pozdrav všem!

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 30.01.2017 20:44:01


Podmínkou pro vzácné druhy je inertnost substrátu - čili jeho netečnost k reagování na ostatní látky.

"Normální" druhy seju do také do zahradní směsi, když už vím co je choulostivé použiji říční křemičitý písek.

Nejde tak ani o pH, protože křemen s ničím nereaguje (kromě HF) ale také o tvorbbu mikroelektropotenciálů,prostě ten materiál se nabíjí a vybíjí a tomu přisuzuji podstatný význam. Což u "keramiky" antuka, zeolit aj. není už tak jisté.

Mokrá antuka v hliníkových mísách dokonce sama skáče přejede-li se nad ní měděnou nebo mosaznou tyčí - silné galvanické proudy... nevím je-li toto na škodu či na prospěch...

Koneckonců zeolit jsem v důkladném prádle neměl, snad se někdy k tomu dostanu abych si to poměřil, udělám rozbory a pak se uvidí. Na kupovaném agroperlitu jsem naměřil pH 8,3...

Rada k nezaplacení - vzácná semena bych nesel do substrátu, který nemám 100% prověřený, nevím co to dělá a nevím jak s ním správně zacházet, to snad odsouhlasí i Pavel.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 31.01.2017 09:07:11

Samozřejmě to odsouhlasím, a obloukem se dostáváme k tomu, co už bylo stokrát napsáno- pokud dosavadní způsob výsevu vyhovuje, není třeba ho měnit. Upřímně řečeno, nezdary ve výsevech jsou podle mě málokdy zapřičiněny substrátem, většinou je to špatnou klíčivostí semen a nečistotou.A jak admin správně poznamenal, pro vzácná semena je inertní substrát podmínkou.

  Vylepšit půdní směs-klasika nebo zbytečnost?  
napsal(a):: Honza
email:    IP: 80.87.---.--- 
datum: 31.01.2017 10:36:52

Přátelé,
ani nevíte jak jsem potěšen, že jsme se konečně domluvili! Závěrem lze snad sumarizovat postupy: 1.mám dost semínek "běžných druhů" a vlastní "vyzkoušenou recepturu" výsevního substrátu - nic neměnit a držet se toho, ať si říká kdo chce, co chce! 2. mám nemnoho semínek od "vzácných" rostlin a vím, že s výsevy do "běžných polykompozitních směsí" bývají problémy - hledám "čistou" inertní verzi výsevního materiálu (?zeolit) a radu zkušených, pak se rozhodnu (což jsem udělal)! Ještě jednou díky všem co se podělili o názor! Asi takhle by to mělo fungovat. Upřímně, mám zkušenost, že po dotazu e-mailem adresovaném na jednoho známého kaktusáře ve věci nějaké rady o složení zeminy pro přesazování se mně už nikdo ani neozval!!!!! Asi jsem to chtěl zadarmo(?)Pokud by to ještě šlo, rád bych v tomto zimním čase přispěl dalším tématem do debaty! Opětovně jsem narazil na chválu příměsi dřevěného uhlí do půdní směsi. Dříve u klasiků (Fleischer-Schütz, 1969, str. 80), aktuálně také u kaktusářů současných, kteří tuto substanci, dnes běžně dostupnou např.jako zbytek po grilování krkovičky, nahrazují příměsí popela po spálení dřeva. Logicky vzato, má to své opodstatnění - stopové prvky, zbytky síry, uhlík, odlehčení substrátu atd. Jenom jde o to, kolik by toho měl (mohl) kaktusář do té míchanice začátkem března přidat, aby pak ty chudinky nezčernaly všecky komplet (tj.rostliny). Poradí někdo? S pozdravem!!!

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 31.01.2017 16:23:10

Pokud jsme ti Honzo trochu poradili a vzájemně se nepobili , jsem rád.Odpověď na nevyžádaný e-mail samozřejmě nemusí být žádná, ale v případě přátel-a doufám, že mezi kaktusáři tento termín ještě nevymizel-alespoň mezi námi staršími-by se odpovědět mělo vždy. Je v tom taková stavovská sounáležitost. Stran toho uhlí-podle mého to není úplně jednoznačné. Popel jako takový bych rozhodně do substrátu nedával, když už tak zuhelnatělé kousky dřeva a nejlépe klasické dřevěné uhlí, vypálené v milíři. Ono jako všecko i tohle má svá úskalí. Pokud jsou v substrátu kousky uhlí, můžou občas chytat plíseň, paradoxně tedy to, před čím by měly substrát chránit. Mnohem lepší je, pokud chceš uhlí použít, rozdrtit ho na prášek a teprve ten přidat do substrátu. Moc ne, když jsem to kdysi dělal, dával jsem tam na kýbl asi polévkovou lžíci. Mám ale za to, že to uhlí má jakýsi smysl přidávat do klasických substrátů, kde je velký podíl organické hmoty. Pokud se používá substrát s velkým podílem anorganických částí nebo čistě minerální, ztrácí podle mého přídavek dřevěného uhlí smysl.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 31.01.2017 16:46:19

Pavle, e-mailová adresa na pana Vaško se mi vrátila jako nefunkční, web rovněž. Theláky VZD nejsou sehnat... letos asi nevyseju.

ad výsev - on pH má význam ve smyslu pozdějšího růstu, ale záleží jak ten substrát interreaguje s vodou + ostatními chemikáliemi co do něj dáváme. U písku mám jistotu, že je to tuty rety. Pozor ovšem, každý písek je jinej a glaukonitické šmouhy mohou obsahovat pyrit a markazit, ten větrá na síru a ta se rychle mění na kyselinu sírovou, navíc to pak drží vodu jak divou a tak mi jeden takový kamínek z boku propálil díru do 15cm výstavního AST senilis...konečný produkt je síran železnatý a oxidy železa - rez + kaktus v popeláku...

Prostě kaktusy jsou věda, ať si říká co chce kdo chce. Existuje ještě další způsob jak vyset kaktusy do inertního substrátu a zároveń se vyhnout hnojení a mít dobrý růst semenáčů bez pikýrování...

Tohle co tu bylo řešeno patří do tzv. základních věcí, jsou ještě sendvičové výsevy, výsevy 1s. do květináčku č4 atd.

Uhlí jsem dlouho propagoval, ale plesniví to jedna báseň.. bohužel. Minerální brzdí růst, ale zvyšuje počet žeber...

  Uhlí do půdní směsi  
napsal(a):: Honza
email:    IP: 82.145.---.--- 
datum: 31.01.2017 19:13:04

Pánové, díky! Dřevěné uhlí tedy jenom velmi, velmi minimálně, drcené na prach a jenom do humóznějších míchanic.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 31.01.2017 19:52:45

Admine, ještě jeden tip -Cactus-Moravia International(Kupčák) a tam jsem vysondoval následující: Th. bicolor 51 položek, conothelos 2, heterochromus 3, hexaedr. 14, multicephalus 5, rinconensis 1, santaclarensis 1, schwarzii 1, tulensis 2- vše VZD. Tak to zkuste, tam to půjde, objednával jsem některé VZD horizonthy, potvrdil mi to. Seznam je volně přístupný na výše uvedené adrese.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 01.02.2017 20:44:48

Pavle - Cactus-Moravia International mi chodí (bůhví proč v angličtině) obávám se semen starých z doby války Severu proti Jihu... no možná chlapcům křivdím, ale posledních 500 Kč vyhozených (to samé jen distributor Dohnalík), bych mohl utratit lepším způsobem, už jen ta práce zbytečná. A že jsem sel kontinuálně se semeny DKNL a svými,omyl byl vyloučen...takže váhám, a i pro to krajně neosobní až sprosté jednání - jeden spam za druhým a odpověď na dotaz žádná.

(Starý Kupčák aspoň uvařil kafe a dal pár dobrých hlášek k lepšímu, mladý má jinou strategii - pokud tam nejdete výhradně utratit peníze, nejste vítáni...pročež jsem se distancoval od této lokality, asi tak.)

Honzo - já dřevěné uhlí používám k zacpávání těch příšerně velkých děr v květináčích, ale poslední dobou jsem zjistil že jsou lepší metody a že to fakt plesniví.





    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 02.02.2017 09:56:36

No jo, no- je to pravda, ale problém je v tom, že tady je asi s přehledem nejvíc VZD sběrovek-a zrovna ty VZD třeba u horizontů z Duranga nemají chybu.. prostě jsem to zkusil, dostal jsem potvrzení objednávky s poděkováním.. ale jinak ano, podmínky prodeje jsou psány neosobně, striktně...ale na druhou stranu, je to kšeft a pokud mi jde pouze o něj...tak se přes to přenesu, i když by to šlo asi i jinak a lidštěji. Klíčivost bude vabank, s tím jsem smířený, navíc to mají v obchodních podmínkách dobře ošetřené.Co se týče Dohnalíka- vyséval jsem letos od něj ariokarpusy a klíčivost byla velmi dobrá- tohle je svízel, prostě jednou něco klíčí a podruhé ne, to by musel mít člověk všechno vlastní semena, což samozřejmě nejde. No a ta vlastní semena- letos jsem vysel do tomboly semena melocactusů- z jedné rostliny, v jeden den do jedné misky. Po týdnu třetina misky vyklíčila a ostatní ani ťuk. Za dalších čtrnáct dní najednou doklíčil celý zbytek. Proč? Naprosto stejné podmínky a naprosto to klíčilo různě. Není to nic nového, občas se to stává, ale proč? Docela bych uvítal nějakou teorii

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 02.02.2017 21:38:04


Co se týče spolu C.Moravia tak semena distribuuje přes vícero kanálů, tím není řečeno že Dohnalík za něco může - s ním mám jen dobré zkušenosti a s Haageocereusy to tu brzy rozsvítím...
Ale poznám která semena odkud byla a i to že to bylo staré kolem 10 let. Mám i nějaké VZD hexáky, bral jsem to z Třince - čerstvá sklizeň + vlastní + DKNL a jednoduše mám vše. A souběžně s tím ten binčík z C. Moravia ani ťuka - po jednom semenáči v každé míse což naštve, ale co naštvalo totálně - že stovky semen přišly balené po 5 - 10 ks v sáčcích tak při dvacátém druhu už jsem byl opravdu nepříčetný...zkuste si to pronásobit...a k tomu umocnit tím, že menší semena v tom plastáči drží elektrostatickými silami a nejdou vyklepnout ven ani zaboha.. a musí se vybírat kus po kuse prstem...tma už byla když sem finišoval.

Taky porce mi přijdou fatální, pokud neseju 200 zrn od druhu nemá to význam. Svoje seju po 300 - 500, opravdu vím o čem píšu, jinak ta práce mně ani nestojí za to. Takže letos asi jen svoje...

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 02.02.2017 21:42:38

PS: Teorie je jednoduchá - může jít o odbourání dormantů v semenech (cytokininy) ale tohle bych spíš viděl na opožděné bobtnání, holt třetina semen měla tenčí slupku. Mám některá gymna dormovaná a 1000 semen klíčí v průběhu roku 4x po 250...ale pak se to velikotně srovná samo. (G. intermedium). Už to dávám na netu zdarma !!!

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 03.02.2017 18:08:15


Tak abych nekřivdil, jsem se podíval na C. Moravia.
100 semen hexáku VZD 775 vyjde na 2100 Kč ano dvatisíce, není to překlep.

Tož to jsou hoši z hodně drahého kraje...

Za to mám slušný nákup v Chrudimi VČETNĚ AUSTROCACTUSŮ...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 04.02.2017 16:34:11

Tak to je u těch hexáků hodně silná káva Popravdě řečeno, taky mě vrtá hlavou, proč zrovna VZD jsou tak drahá semena-proč si je Vaško tak cení? Raritou je asi jeden sběr horizonthu, kde 10 semen přišlo na 300!! Kč-tak to jsem pochopitelně hned vzdal. Z hlavy te%d nevím název, ale jedná se o chráněnou rezervaci-že by to byl důvod?
Austrocactusy já zrovna nemusím, nějak mě nezaujaly, asi vzhledem ke svému pozdějšímu růstu a vzhledu.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 04.02.2017 20:59:40


Ono C. Moravia má otřesný způsob propagace - 20 katalogů a čert aby se v tom vyznal. To bylo v předposledním asi 10 2016 ale už je novější kde to bylo předěláno. I tak se mi cena 30-60 Kč za 10 semen zdá přehnaná. A nikdo kromě mne neuvádí data sklizně, to také o něčem vypovídá.

Mňo 4 hexáky 3 cm na burze vyjdou na 160 Kč, a zdejší pěstitelé
nejsou také žádná ořezávátka, stačí mně tedy počkat na výstavy a objet místní až vystěhují. Vyseju si asi jenom svoje, takhle jsem to uvážil. Nějaké VZD mám ve výsevech, hlavně jde o ty lokality, no je to pochopitelně trnité (moc)a na trhu jsou hexáky z furt stejných míst, chtěl jsem tedy variabilitu na doplnění...

Sabana Grande bude asi nejproblémovější, ale třeba i Bicolor Alpine Barrel - tam to všecko před pár lety shořelo, může bejt dnes už vyhynulá rostlina a z katalogů to zmizlo, pěstování je dost těžké.

  Gymnocalycium na fóru KK Plzeň  
napsal(a):: Honza
email:    IP: 82.145.---.--- 
datum: 05.02.2017 19:02:07

Pavle (případně kdokoliv další),
prosím tě, mohl by ses mrknout na diskusní fórum KK Plzeň? Jsem tam pod heslem Honza 055. V kategorii "Gymnocalycium" mám pár fotek z venkovního pařeniště, ale v kategorii "Co je to za rostlinu?" mám fotky druhově neurčených mladých exemplářů, které dnes už vypadají úplně jinak, velké, pravidelně kvetoucí rostliny ve skvělé kondici, ovšem až po vystěhování ven ze skleníku. Během let a opakovaného stěhování rostlin jsem ztratil výsevní poznámky, vím jenom, že jsem semena pořídil u firmy K.Rys.Znáš někoho (nebo ty sám), kdo by pomohl alespoň s přibližnou druhovou determinací? Stačilo by formou cf./aff., případně návrh dvou-tří taxonů pro každý z těch obrázků! Díky předem!!! Pozdrav.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 07.02.2017 00:50:50


V tom jejich příšerném binčíku nemohu najít ani tu rubriku,přímý odkaz by nebyl? Popřípadě přímo fotky do mejlu ?

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 07.02.2017 08:40:51

Zdravím Honzo, admin ti v tom může hodně pomoci-díval jsem se na to forum a já můžu zase pomoci adminovi- rubriky jsou dvě 1. kliknout na Obsah diskuzního fora, dále kliknout na Z našich sbírek, dále na Co je to za rostlinu a naposledy na Prosím o určení a zde se již najdou Honzovy fotky. 2. Kliknout na Obsah disk. fora, dále na O kaktusech a sukulentech, dále na Kaktusy a dále na Gymnocalycium- a tady jsou také Honzovy fotky. Takže podle tohoto manuálu to již admin najde

    
napsal(a):: anonym
email:    IP: 141.0.---.--- 
datum: 07.02.2017 11:19:59

Zdravím,
je to fakt, binec tam na KK Plzeň diskusní fórum je značný a to zejména proto, že kdokoliv si tam může libovolně založit jakékoliv diskusní vlákno které se mu zamane a nepodívá se předem, jestli už něco podobného založeno není. Tedy, pro všechny kdo by mohli pomoct (včetně Admin!!!) posílám přímé odkazy":

"Co je to za rostlinu?"
http://www.kkplzen.eu/index.php/forum?view=topic&catid=27&id=32232&start=1290

Fotky sbírkových rostlin z pařeniště "Gymnocalycium"
http://www.kkplzen.eu/index.php/forum?view=topic&catid=5&id=434&start=2940

P.S. Samozřejmě, nejsem blázen abych doufal v pregnantní identifikace, stačil by opravdu bližší taxonomický okruh pro danou rostlinku na fotce, prostě tipnout, já se toho pokusím chytit a nějak to završit. Bude to "incognito", nikomu se tím chlubit nebudu!!! Bez květů a semen to jde opravdu jako hádání z karet, ale zkušený praktik má určitě lepší odhad, než já. Díky předem. S pozdravem!

  Gymnocalycium-určení  
napsal(a):: Honza
email:    IP: 141.0.---.--- 
datum: 07.02.2017 11:21:26

Omlouvám se, spěchat se nemá. Předcházející příspěvek jsem zapomněl podepsat, je ode mne.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 07.02.2017 17:52:51


Tam vcelku není co řešit, gymna jak jdou za sebou:
Ochoterenai (Riojense)
Ochoterenai
Ochoterenai
Gibbosum
Riojense
Ochoterenai
A ten poslední Gibbos nebo Fischer podle květu (bílý x oranž).

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 07.02.2017 18:05:17


Pařeniště jak jdou za sebu:

Baldianum
Gibbos
Anisitsii (damsii)
Anisitsii (euryp)
Uruguayense Treinta y Tres
Horridispinum
Horstii f. Bueneckerii
Riojense
Sutterianum = Capillaense

No vidíš jak tomu ten luft prospěl...

  Taxonomie vlastních výsevů  
napsal(a):: Honza
email:    IP: 82.145.---.--- 
datum: 08.02.2017 11:40:33

Reakce na příspěvek od "admin"
Tam vcelku není co řešit, gymna jak jdou za sebou:
Ochoterenai (Riojense)
Ochoterenai
Ochoterenai
Gibbosum
Riojense
Ochoterenai
A ten poslední Gibbos nebo Fischer podle květu (bílý x oranž).
V kategorii "Co je to za rostlinu?" vše úspěšně dešifrováno! Díky za tvůj čas a ochotu pomoct!!! Chystám jmenovky a doplňuji katalog rostlin.


Nový příspěvek
nick
 
předmět
 
email    
text
    
611+8devět  =  
Vyplňte kontrolu proti SPAMu.

TOPlist