LOFOFÓRUM

  ostravity  
napsal(a):: hasi
email: hason(zavináč)quick.cz   IP: 91.219.---.--- 
datum: 04.07.2014 23:21:28

Dobrý den,
chtěl bych s Vámi trochu polemizovat na téma tektitů na Ostravsku.
Moc se mě tomu nechce věřit.

1. Vámi uvedený název Ostravit jsem nikde nenašel. Předpokládám že jde o Váš název a určení. Máte toto tedy někde publikované ?

2. Zajímám se o tektity již několik let. Mám nastudovanou dostupnou literaturu, včetně sborníků muzeí a odborných článků k této problematice. Pokud chcete to co máte vyfocené pokládat za tektit musel byste to nějak dokázat, dokumentovat, nechat ověřit.

A není právě jednoduché doložit něco takového jako tektitové sklo. Požádejte některé z muzeí zaměřené na tektity, nebo některého z našich odborníků. Takovéto věci si stojí za to nechat ověřit.

Pádová pole tektitů jsou známá, vltavíny se vyskytují na chebsku, jižních čechách, moravě, Č.středohoří, náplavech v Praze + několik dalších lokalit v zahraničí a sporných lokalit. Já sám věřím, že je možné že se nějaké další pádové pole vltavínů ještě najde. Ale na Ostravsku nic takového nikde popsané není. K té barvě - jistě ne červené nebo nějak výrazně modré. Tomu tedy nevěřím, všechny známé tektity jsou v odstínech zelené a podle obsahu železa pak tmavější až černé u tektitů z asie a austrálie.

Nemyslím si tedy že je vhodné psát o tom vzorku jako o "tektitu" a dokonce o "Ostravitu". Pokud by to byla pravda jedná se o dost fantastickou záležitost. Nevím jestli si to uvědomujete. Mě se prostě nelíbí jak to tady podáváte jako kdyby to byla 100% pravda.

Na závěr musím říct že se ten obrázek velmi vzhledově podobá na oválený vltavín vodním tokem - tedy když si odmyslím tu modrou barvu.

Budu velmi rád když se k tomu vyjádříte,

s pozdravem kaktusář/vltavínář od Macochy v Mor. krasu


  Re: ostravity  
napsal(a):: hasi
email:    IP: 91.219.---.--- 
datum: 04.07.2014 23:23:11

Reakce na příspěvek od "hasi"ostravity
Dobrý den,
chtěl bych s Vámi trochu polemizovat na téma tektitů na Ostravsku.
Moc se mě tomu nechce věřit.

1. Vámi uvedený název Ostravit jsem nikde nenašel. Předpokládám že jde o Váš název a určení. Máte toto tedy někde publikované ?

2. Zajímám se o tektity již několik let. Mám nastudovanou dostupnou literaturu, včetně sborníků muzeí a odborných článků k této problematice. Pokud chcete to co máte vyfocené pokládat za tektit musel byste to nějak dokázat, dokumentovat, nechat ověřit.

A není právě jednoduché doložit něco takového jako tektitové sklo. Požádejte některé z muzeí zaměřené na tektity, nebo některého z našich odborníků. Takovéto věci si stojí za to nechat ověřit.

Pádová pole tektitů jsou známá, vltavíny se vyskytují na chebsku, jižních čechách, moravě, Č.středohoří, náplavech v Praze + několik dalších lokalit v zahraničí a sporných lokalit. Já sám věřím, že je možné že se nějaké další pádové pole vltavínů ještě najde. Ale na Ostravsku nic takového nikde popsané není. K té barvě - jistě ne červené nebo nějak výrazně modré. Tomu tedy nevěřím, všechny známé tektity jsou v odstínech zelené a podle obsahu železa pak tmavější až černé u tektitů z asie a austrálie.

Nemyslím si tedy že je vhodné psát o tom vzorku jako o "tektitu" a dokonce o "Ostravitu". Pokud by to byla pravda jedná se o dost fantastickou záležitost. Nevím jestli si to uvědomujete. Mě se prostě nelíbí jak to tady podáváte jako kdyby to byla 100% pravda.

Na závěr musím říct že se ten obrázek velmi vzhledově podobá na oválený vltavín vodním tokem - tedy když si odmyslím tu modrou barvu.

Budu velmi rád když se k tomu vyjádříte,

s pozdravem kaktusář/vltavínář od Macochy v Mor. krasu

Jo a ještě moc hezké ty vzorky strusek a dalších skel.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 05.07.2014 18:15:17


1. Mám to publikované právě zde. Ostravit je ovšem běžný název - výbušniny používané při trhacích pracích v dolech a také tektitů nalezených tamtéž. Chápu tu skepsi, protože jste neměl možnost vidět ty ostatní...

2. Zrovna v ostravském muzeu byly dlouhá léta tyto ostravity ( převážně šedá barva) vystavovány, lokalita - vytěženy z šachty XX.

3. Nakolik jsou kameny uložené v muzeu skutečným tektitem jsem nezkoumal, neboť mi nebyly zapůjčeny.

4. Lokality bych uvedl přesně, ale nemíním to už dělat, po několika velice špatných zkušenostech, kdy záhy po zveřejnění - lokalita přestala existovat...

5. Věřím, že je i další lokalita modráků velkých jak brambory, jenom na to nemám vůbec čas to ověřovat...

6. Na závěr - za chvíli přidám do sekce skel jednu fotku zas odjinud...

  Re: ostravity  
napsal(a):: René Costache
email: renecs(zavináč)seznam.cz   IP: 109.231.---.--- 
datum: 14.07.2014 09:29:04

Reakce na příspěvek od "hasi"ostravity
Dobrý den,
chtěl bych s Vámi trochu polemizovat na téma tektitů na Ostravsku.
Moc se mě tomu nechce věřit.

1. Vámi uvedený název Ostravit jsem nikde nenašel. Předpokládám že jde o Váš název a určení. Máte toto tedy někde publikované ?

2. Zajímám se o tektity již několik let. Mám nastudovanou dostupnou literaturu, včetně sborníků muzeí a odborných článků k této problematice. Pokud chcete to co máte vyfocené pokládat za tektit musel byste to nějak dokázat, dokumentovat, nechat ověřit.

A není právě jednoduché doložit něco takového jako tektitové sklo. Požádejte některé z muzeí zaměřené na tektity, nebo některého z našich odborníků. Takovéto věci si stojí za to nechat ověřit.

Pádová pole tektitů jsou známá, vltavíny se vyskytují na chebsku, jižních čechách, moravě, Č.středohoří, náplavech v Praze + několik dalších lokalit v zahraničí a sporných lokalit. Já sám věřím, že je možné že se nějaké další pádové pole vltavínů ještě najde. Ale na Ostravsku nic takového nikde popsané není. K té barvě - jistě ne červené nebo nějak výrazně modré. Tomu tedy nevěřím, všechny známé tektity jsou v odstínech zelené a podle obsahu železa pak tmavější až černé u tektitů z asie a austrálie.

Nemyslím si tedy že je vhodné psát o tom vzorku jako o "tektitu" a dokonce o "Ostravitu". Pokud by to byla pravda jedná se o dost fantastickou záležitost. Nevím jestli si to uvědomujete. Mě se prostě nelíbí jak to tady podáváte jako kdyby to byla 100% pravda.

Na závěr musím říct že se ten obrázek velmi vzhledově podobá na oválený vltavín vodním tokem - tedy když si odmyslím tu modrou barvu.

Budu velmi rád když se k tomu vyjádříte,

s pozdravem kaktusář/vltavínář od Macochy v Mor. krasu

Dobrý den.
Na webu -cactusmineral- jsem objevil Váš odkaz na -Rajče- a Vaše fota konkrecí. Jsem dokonalý laik ,který pracuje 14 let v rubáních dolů OKD.V uhelném a kamenném pilíři často nacházím různé zkameněliny(rostliny,větve,kmeny ),taky mnoho pyritů,chalkopyritů,kalcity apod.Viděl jsem i pyritové konkrece,ale minulý týden jsem objevil konkreci velkou 70-73 cm v průměru.Podobné vápencové jsem na netu zahlídl,ale tohle je asi prachovec,možná jílovec(nevím).Neporadíte mi ? Rád bych Vám poslal fota,ale nemám Vaši emailovou adresu.
S pozdravem René Costache,Karviná

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 14.07.2014 10:26:11


mkcacti@gmail.com

Rovněž zdravím!
pokud je to bílé - šedivé - okrové - barvy pak to bude dolomit.
Dolomitová vřetena, čočky, koule se na Ostravsku nacházejí často i na polích. A to až do rozměru 1 metr. Povrch je měkký dá se snadno rýpat nožem, železnou tyčí, pilníkem. Tvrdost T. cca okolo 4 - 5 dle Mohse.

V černouhelném dole se samozřejmě dá narazit hlavně na konkrece pelosideritové, hnědé, červené, oranžové barvy, ty jsou nápadné mimořádnou hmotností ( z 70cm pelosideritem těžko hnete, s dolomitem ano, ovšem u zoceleného stachanovce taková metoda asi nebude spolehlivá ) povrch pelosideritů se železným předmětem nedá poškrábat, pilníkem jen obtížně, T = 6 - 7 dle Mohse.

Několik dolomitových konkrecí o velikosti dýně je složeno před pavilonem geologie v OV Porubě. Shlédnutí tamních sbírek stojí za to, 3 - 4 hod. času na to je minimum...je tam i uhelná expozice i model celého OK revíru z doby pravěké atd.

Ty Vaše fotky bych chtěl vidět.

MK

    
napsal(a):: A. Uhlíř
email: Uhlir.Al(zavináč)seznam.cz   IP: 88.102.---.--- 
datum: 12.10.2015 13:48:54

Dobrý den,
nelze a priori nálezy dosud nezaznamenaných tektitů na Ostravsku vyloučit, možné to je. Je to ale velmi nepravděpodobné. Publikace na vlastních stránkách nestačí. Je nutná kritičnost, pokud tvrdíte, že jde o tektity a tím to pro vás končí, nepostupujete dostatečně kriticky. Nemůžete to přece brát jako nevyvratitelné tvrzení. Mělo by se to podrobit verifikaci. Nestačí poukazovat na modré tektity údajně sbírané na utajovaném (sic!) místě jako brambory, zdráhat se s tím vystoupit (časové a jiné důvody). Ta modrá kulička mezi prsty jako tektit ani nevypadá. Ale jak jsem napsal - vystupte s těmi nálezy a podrobte vaši hypotézu verifikaci. Podle mne to tektity nejsou.
A. Uhlíř

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 13.10.2015 21:58:32


Plně chápu Vaše rozhořčení.

Toto není vědecký přístup to souhlasím, jenže vědeckému přístupu dnešní doby se chci důsledně vyhnout. Dopadá to totiž takhle:

http://www.novinky.cz/veda-skoly/383235-ornitologove-poprve-po-pul-stoleti-objevili-vzacneho-lednacka-vzapeti-ho-zabili.html

----
Momentálně jsem jediný člověk, který ví kde je na Lysé hoře jediná lokalita endemitu Hylotelephium argutum. Měl bych s tím vystoupit aby se tam valily zástupy studentů vedených pitomými profesory či ofiko ochranářů a lokalitu zdevastovali komplet jako Hončovu Hůrku za dva roky ???

To jsem neudělal. Zato jsem in garden rozmnožil tento druh do stovek jedinců a postupně je tam budu vracet. To je vše. Víc není třeba.
----

Co se týče tektitů, ty šedé byly prokázány že jsou, ty moje modré nebyly, ale taky se nehádám. Můžu tedy na webu spravedlivě uvést, že se možná jedná o technolity, po prokázání - by se nic nedělo. Ale kdyby se potvrdilo, že jsou tektity, v co by se asi lokalita změnila za dva měsíce?

Lokality každopádně utajovat budu, mám 20 nových lokalit v Českém ráji, nebo 15cm velké ametysty z okolí Hukvald. Není naprosto žádný důvod aby od tamaď jezdila jedna dodávka za druhou plná kamení.

PS: Obchvat Frýdku-Místku byl schválen jak jistě víte, v roce 2016 se začne kopat, máte tedy poslední šanci na Skalické Morávce nasbírat si amonity až 0,5 metrů velké, na jaro zřejmě všechno půjde do prdele.

Tolik k praxi...

Děkuji za připomínku.









    
napsal(a):: A. Uhlíř
email: Uhlir.Al(zavináč)seznam.cz   IP: 88.102.---.--- 
datum: 14.10.2015 18:01:29

Rozumím tomu, že chcete chránit lokalitu a toto je pro vás prioritní. To lze pochopit. Má to ale úskalí v tom, že dříve nebo později (spíš dříve) to někdo najde a vy nebudete mít prioritu objevu. Nikdo to už nestačí publikovat, bude to vyrabováno a poznání ochuzeno. Negativní dopady publikace lze eliminovat. Kupř. můj kamarád učinil objev - výskyt geod velikosti až 9 cm na místě, kde dosud nic podobného nebylo nalezeno. Nejbližší výskyt jurských geod s výplní chalcedonu a křemene byl v Moravském krasu. Nález zdokumentoval, dost toho vysbíral a pak tento unikátní výskyt geod publikoval, tuším v minulém roce (spolu s prof. Přichystalem) v časopise Minerál. Má prioritu objevu. Po publikaci mu na dveře klepali "sběratelé", kteří dorazili s pytli a kladivy. Nic jim neřekl, takže měli jen údaj z Minerálu - "východně od ...." a nic nenašli. Tím chci říct, že lokalita nemusí být při publikaci určena tak, aby ji každý našel.
A vlastní zkušenost - před 10 lety jsem našel ve Frýdeckém lese větší množství velkých eratických balvanů. Nález jsem oznámil několika institucím, na což se mi dostalo odpovědi, že se mýlím, že to nikde v literatuře není uvedeno a budou to místní horniny. Nález jsem publikoval v internetových médiích (Neviditelný pes, Osel aj.). Až pak se tam vypravila jakási komise a nordický původ hornin byl uznán, dokonce mi z krajského úřadu poslali dopis s poděkováním. O to samozřejmě nejde, za hlavní považuji to, že se o té lokalitě, zřejmě jediné na Ostravsku, kde tak velké eratické balvany leží in situ ve zbytcích morény, v místě, kde je zanechal ledovec, ví. Je tam nyní na naučné stezce jedna tabule navíc, jejíž text jsem napsal. Také to mělo negativní dopady - jeden bludný balvan kousek od chatové osady někdo rozbil a jiný nedaleko cesty také zmizel. Odnést rozměrné kameny ležící dál od komunikací, v korytu nebo v rokli už jen tak nepůjde. Pokud bych s tím ale nevystoupil, jistě by na ně brzy někdo jiný narazil.
Je pravda, že s většinou lidí z tzv. akademické sféry se spolupracovat nedá a jen zřídka člověk narazí na někoho slušného. Přesto na publikaci nových věcí nelze rezignovat. To je můj názor. Jinak - sběratel (už dávno) nejsem. Zajímám se ale o kvartérní geologii regionu a mám k tomu něco na těchto stránkách:
www.souvky.estranky.cz

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 14.10.2015 21:32:44


Těch věcí je v tomto případě víc.

Priorita objevu je totiž poslední, co by mne zajímalo a co by tomu pomohlo...O tom, že to někdo najde nemám obavy - nenajde...

Priorita je teď spíš záchrana vzácných minerálů z Kaňonu Morávky než to všecko zabetonujou. Dálnice povede přímo přes nejzajímavější výchozy a přitom protne 4 přírodní památky - rezervace...Ani na to nemám čas.

Oslovil jsem pár laboratoří o určení, ale cenová nabídka likviduje jakékoliv bádání...granty totiž nevlastním.

Navíc s tím časem je to opravdu peklo. Jsem zaměstnaný člověk a dostat se na lokalitu je pro mne svátek. Teď zrovna řeším kalamitu - nadúrodu jablek na zahradě...kdybyste chtěl - mohu poslat nabídku.

Potom chata, potom výměna oken, elektrika v bytě...

Už jen, že aktualizuji tenhle web, je zázrak nad zázraky.

Těžko, když mně všechno zajímá, pak je jasné že nic není dotažené do konce - fričovský šlendrián...- nevím jak to nazvat.

Je to o prioritách, ale já už ani nevím co je to priorita...

Co se týče zalednění s tím mám bohaté zkušenosti i materiálů dosti (20 beden souvků), zajímavé je, že podle mého měření v terénu, bylo všecko dočista jinak než jak nám kážou učené hlavy - ledovec byl zde daleko větší a tlustší, v Datyních složil 300m vysokou a širokou střední boční (zavřenou) morénu a z Jablunkova tekla zpět velká řeka, větší než Dunaj...i ta Libhošťská hůrka dostala svoje...nunatak jak vyšitý.

Je to teda všechno zajímavé, ale to bych musel s ostatním komplet šlehnout a dělat jen jedno, no nevím si rady, snad jednou ta knížka bude.

Ostravity zatím tedy musej spát, bez ohledu na umělý či přirozený původ.







Nový příspěvek
nick
 
předmět
 
email    
text
    
708+0osm  =  
Vyplňte kontrolu proti SPAMu.

TOPlist