LOFOFÓRUM

  PĚSTOVÁNÍ V PRŮBĚHU ROKU  
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 09.06.2012 10:33:52

No čím dál větší námaha, aby to vůbec přežilo, nebo se mi to zdá ?

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 12.06.2012 17:36:22

Asi to hodně souvisí s časem, který silně ubývá ... myslím si, že dřív se kaktusáři stejně jako většina jiných lidí nikam tolik nehnali. Byli rádi, když sehnali nějakou tu kytičku do sbírky a hýčkali si ji, hýčkali. Hledali víc možností a způsobů jak to vypiplat aby to přežilo a bylo jim celkem jedno jaké je zrovna přesné latinské jméno, či jaká byla původní lokalita. Tolik trocha filozofie na úvod tématu.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 13.06.2012 21:55:13

Ono to je tou hektickou dobou a tak vůbec. Bezpůvodní kytku dneska skoro nikdo nechce ačkoliv i ta ten původ z 90% má. Když je někdo čuně a nadělá hybridy a pouští to do oběhu to je potom těžké.
Ale druhá strana mince je kupovat kytky jen podle jmenovek...
Začal jsem to v ČR v roce 1994 já, se přiznám, ovšem sem netušil co z toho udělají lidi. Původní myšlenka byla udržet genofond ve sbírkách pro budoucí generace.
Ale když dnes jednu lokalitu navštíví 20 sběratelů a každý dává svoje značky a GPS o 10 metrů dále, původní dobrý úmysl jde do kopru, komerce vítězí...

Co dodat? Lidská blbost je nekonečná dimenze a tu přemůže jen ta velká voda, a někdy ani to ne......


    
napsal(a):: pavel od jičína
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 18.09.2012 15:57:32

Zdravím všechny, tak po delší odmlce se opět ozývám.Včera jsem naposledy v tomto roce zalil a nyní již budu rostliny připravovat na zimu.Dříve jsem ještě prováděl zálivku v říjnu, ale podle mých pozorování má opodstatnění snad jen u semenáčů.Není nad dobře svraštělý kaktus! Dále jsem letos pozoroval, co s rostlinami provede částečné přemístění vybraných rodů-Lobivia,Mastusy,a ostatní JA do řízené volné kultury.Rostliny jsou úplně odkryté, pouze vzadu a hodně nad nimi je tenký polykarbonát.Musím potvrdit, že tato změna je u JA vidět, opravdu trny jsou ještě mohutnější, a to si nemyslím, že v mém větraném lufťáku dříve nějak trpěly.Ale pořád se nemohu zbavit dojmu, že pro Mexiko je větraný skleník přece jenom lepší, zdá se, že ty rostliny ten větší podíl tepla potřebují.Mám to odpozorované jen na pár kusech,ale zdá se to být tak.A ještě něco-bez dobré výživy i ta volná podle mého soudu není to pravé ořechové

  Pozdrav a taky podzimní úvaha  
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 23.09.2012 08:54:07

Zdravím taky. Pro Pavla od Jičína - lobivky mám jen okrajově, pár kusů. Myslím si, že letos pro ně bylo v polovolné kultuře super počasí, žádná velká vedra v noci ani během letních měsíců. U mě rozhodně letos lobivky lepší než loni. Pěstujete echinocereusy? Dost mi do těch mrazuvzdorných napršelo ještě v tyto dny i když je jiné roky v září už spíš suším, tak uvidím, jak to s nimi bude dál. No, klimatologové slibují letos docela divokou zimu nad Evropou, tak uvidíme.

    
napsal(a):: pavel od jičína
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 24.09.2012 21:58:27

Zdravím podokýnkáře, když zabrousíte na plzeňské kaktusy forum-doufám, že se to admina nedotkne-tak pod nickem peri najdete v oddíle echinocereusy moje vyfocené stramineusy, je to myslím téměř na konci. Jinak souhlas, počasí bylo příznivé, ale bez částečné ochrany se to neobešlo.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 26.09.2012 19:14:59

Ty kytky jsem viděl. Jsou parádní. Echc. mi ve sbírce poslední roky přibývá. Jediná jejich nevýhoda je jejich velikost. Zima a příští jaro ukáže, jak moc se změní poměr echc. - gymna ve sbírce.

    
napsal(a):: pavel od jičína
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 27.09.2012 08:27:01

Souhlas, na echc. to chce trochu víc místa, ale zase třeba ty pektináty se docela porovnají, já mám ale slabost spíš pro ty stramiňáky, engelmanii apod.Je ale fakt, že někdy s květama šetří,to ty pektinátní jsou na tom s květuschopností o dost líp.

    
napsal(a):: pavel od jičína
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 26.10.2012 10:07:24

Zdravím všechny, tak se zdá, že pro letošek je po sezoně. Na víkend hlásí docela mráz a i výhled zhruba do 20. listopadu již neslibuje nijak extra počasí. Tudíž jsem začal stěhovat domů a zřejmě i včetně lobivií. Je pravdou, že možná pár dní sluníčko ještě vykoukne, ale těm rostlinám to už stejně nic nedá.Letos tedy zazimovávám zhruba o čtrnáct dní dříve než loni.Doufejme, že příští rok to okolo Josefa půjde alespoň zčásti dát ven.Tedy jedna kapitola končí a druhá-výsevy-bude začínat. Upřímně řečeno, když se podívám na připravené semenáče z letošních výsevů, sám si říkám, že je to čirý nesmysl dál vysévat, ale ono to jednomu nedá a tak se vysévá a vysévá...a pak zase co s tím..no ale s tímhle asi zápasíme všichni kaktusáři.Vždyť co by to bylo za kaktusaření bez vysévání, že? Tak doufám, že si pak o výsevech popovídáme. Zatím se mějte.

  zdravím pavla od jičína  
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 29.10.2012 18:51:34

Tak se zdá, že je tu nějak vylidněno.
Závidím vám, Pavle. Nemám na kytky vůbec čas - z vážných rodinných důvodů. Třetina sbírky je uskladněná, druhá už skoro přesušená vevnitř při příliš vysoké teplotě, třetí třetina kytek je ještě venku a to i kytky, které nemají s mrazuvzdorností a zimovzdorností nic společného. Co letos přežije do jara? Ptám se sám sebe a bojím se přiznat si pravdivou odpověď.

    
napsal(a):: pavel od jičína
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 31.10.2012 09:52:59

Zdravím podokýnkáře, ono se nic nejí tak horké, jak se uvaří,takže i s těmi ztrátami to bude určitě přijatelné.Pokud ne, tak se domluvíme a pošlu Vám nějaké semenáče,budou-li se výběrem hodit,samozřejmě zadara. Tak hlavu vzhůru a držím pěsti.

    
napsal(a):: pavel od jičína
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 04.11.2012 16:35:41

Zdravím všechny, kdož se na stránkách vyskytnou.Koukám, že v poslední době jsem tady dost sám, tak snad se to v zimě zlepší.Admin v pálenici hodil do placu něco o sulkách.Letos jsem se koněčně dostal k mému záměru, a to udělat si malou kolekci jen pro radost.Postupoval jsem v podstatě tak, jak je doporučeno a bude to něco okolo patnácti dle mého nejhezčích druhů.Co jsem vypozoroval, tak opravdu nemají rády to přímé slunce.Vzduch ano, ale mnoho slunce ne. V tom s adminem lze souhlasit.Se zemí si moc starosti nedělám, roste to v takovém mišmaši a zdáse, bez problémů.
V současné době se na příbuzných webech řešila otázka stěhování kaktusů na zimní stanoviště.Osobně zastávám názor, že na toto si musí každý odpovědět sám a vysledovat, co mu samému a rostlinám nejlépe vyhovuje.Pouze si myslím, že dokazovat si mistrovství v tom, že kaktusy budu venku-i samozřejmě seschlé-držet hlava nehlava až do prosince a pak si hrdě udělat čárku-je pěkná blbost, protože u delší dobu nezalévaných rostlin to nemá smysl, pouze se na nich mohou začít-u určitých rodů-rozvíjet sekundární černě a podobná neplecha.Ale je vidět, že tato otázka je živá a zřejmě rok co rok vděčná.Tak se zatím mějte.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 08.11.2012 20:07:13

Zdravím Pavla od Jičína a Admina. Pavle, díky za nabídku semenáčků, ono to vážně nebude tak horké, jak jsem to tady v říjnu vařil, ale nějaká ta probírka sbírky po zimě jistě bude nutná. Jak píšete o té kolekci sulek nejspíš budu příští rok zavádět malou kolekci frailejek. Jednak mě na ně admin dřív trochu nalákal, druhak si slibuji větší požitek z pár kytek na parapetu. Takže zmenšení venkovní sbírky a malá kolekce na vnitřním parapetu - toť skromné plány na příští jaro. Viděl jsem u brněnských kaktusářů krásná promítání na podzimním sympoziu. Patagonii, lobivie a novozélandské přírodní parky. Paráda a nabuzení do příští sezóny.

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 23.11.2012 23:39:08

Je to tady trochu mrtvé, kvůli rekonstrukci mého bytu. No zatím mám úspěšně sestěhováno, co sem upálil na 1 máje sem vyhodil a připravuji velkou objednávku semen...
Snad přes ten leden se najde víc času na web, fotek je dost a článků taky...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 21.01.2013 17:15:27

Zdravím admina a chci se zeptat na jednu věc-mám takový dojem, že kdysi jste se vyjadřoval negativně k drnovce z krtinců.Já osobně ji nepoužívám, přesto by mě zajímalo, co vás k tomuto závěru vedlo, pokud se tedy nemýlím.I staří zahradníci si cenili tohoto materiálu jako téměř sterilního, je tedy na ní něco zásadně špatného?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 26.01.2013 20:51:05


Zdravím taky, co je na drnovce z krtinců špatné ? Všecko !
Krtek do to ho sere, ščije a blije, je to plné všelijakých bacilů zejména streptokoků a dalšího odpadu, u kterého krtek nemá důvod aby mu zasviňoval domácnost.

Drnovka je zemina většinou jílovitého charakteru z oklepaých kořenů travin. Plus je ten, že obsahuje fytohormony z kořenových čepiček - zejména auxiny, což působí jako stimulátor. Mínus je, že si tam můžeme naklepat kořenovku, mravence, či kdejaký hmyz z nichž nematody jsou nejhorší.

Proto jsem přestal s takovými drnovkami krtovkami už dávno.


  turbiňáky  
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 27.01.2013 18:17:40

Vidím tu jednu nedávnou komunikaci, tak se přidám - z jiného soudku: uvažoval jsem už tady nad frajlejkama na vnitřním parapetu, jediné, co mě od nich odrazuje je jejich měkký masíčko

Ono totiž náramně šměkuje vlnatkám a podobným potvorám, dokážou je zlikvidovat poměrně snadno. Ještě je tedy na pořadu dne úvaha, zda si na vnitřním okenním parapetu neudělat raději kolekci turbiňáčků. Šlo by o orientaci na J až JV s možnosí docela dobrého větrání hlavně na noc. Mám ten pocit, že tyhle kytky červcům až tolik něšmakujou, je tu menší nebezpečí ( pokud ovšem nepočítám nějaký ty gymnocactusy ) který se snad připletly do turbiňáků poměrně nedávno.

Co Vy na to?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 30.01.2013 22:42:35

Je to pravda, ale i turbák chce své a osvětlení bočním světlem se mu moc líbit nebude. Prosperovat budou první dvě řady u skla jinak to nevidím nějak dobře. Tyhle divné rostlinky vyžadují hodně světla ale rozptýleného. Na stanovištích maj plný osvit celý rok u nás právě díky zimě se na jaře pak snadno pálí.

Frajlejky sou nenáročné na slunce, holt se ale musí hlídat a každý červec hned hubit. Není dobré mít na parapetu tedy tlačenici, vypadá to pěkně ale v jediném dni se to osype všecko. Těžko radit, jedování v bytě není zrovna nic příjemného. Proto mám jen frajlí pár a to mezi sukulenty.

Když už do bytu tak mamle. Kvůli škůdcům jsem skončil s koryfantami - tyhle drží rekord co se týká červivosti - pěstování jedině volná kultura, beton místo půdy a nejtvrdší podmínky co jsou. Pak jsou to kakty k pohledání...

Co už s tím, jak jsem se rozjel s gymny ?

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 03.02.2013 18:07:48

Díky za odpověď,
možná tedy pár kusů nejméně náročných druhů turbiňáků letos takto otestuji.

100% souhlas s tím protivlnatkovým umístěním mezi sukulenty. "Stapélkovité" jsem kdysi úspěšně zlikvidoval červcem, jistou dobu mám pár těchto kytek různě uprostřed haworthií a je klid. Mohl by to být fajn recept na úspěch bezchemického pěstění fraileí, sesadit do skupinky s nějakým trpasličím druhem haworthia.

Mimochodem ... haworcky a gasterie mi začínají každým rokem růst už v druhé půlce ledna, oproti obecnému tvrzení ve většině literatury až březen, duben.

OTÁZKA ZNÍ: "Kdy ty kytky nejlíp přesazovat, ve kterým měsíci? A ještě - dáváte jim jinou půdu než kaktům?

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 03.02.2013 18:11:18

PS: Jde o to, že vlastně dvakrát ročně stagnují, ztrácejí průběžně starší kořeny a nasazují nové, nejspíš není tak snadné vystihnout tu optimální dobu k přesazení.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 27.02.2013 22:28:32

Od ledna mně žerou nějaké nemoci letos furt a kaktusy taky, vypadá to bledě. Záleží s tím přesazováním co kdy a jak, Haworthie potřebují do substrátu skutečně drcenou cihlu, bez toho to stojí za houby. Gasterky a Sansavirejky skutečně nemaj škůdce žádné, hlavně v rodu Sansevierea je spousta skvostných miniatur, ale těžko se shání a jedna rostlina vyjde na 1000 Kč i více http://www.specks-exotica.com/en/gallery/74/

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 02.03.2013 08:22:53

Chce to vyjet si na pár dní někam ven, řekněme nad 2000 metrů, čerstvý vzduch + azzuro dělá divy. Aspoň mě to letos pomohlo.
Ty tchýniny jazyky jsou v zakrslých formách pěkný kytky, souhlas, že pěkně drahý , nově se zajímám o oxalisky, vděčný kytky z kraje kaktů. Taky si nejspíš nechám obrůst okna zevnitř mučenkama - passiflorama.
--------------------------------------------------------------
PS: Máte nějaké osobní zkušenosti se semínkama od firmy KOEX-FLOR? Já pořád nevím, kdysi jsem jejich sel, dopadlo to se smíšenými pocity. Co vy na ně?


    
napsal(a):: břeťa
email:    IP: 88.103.---.--- 
datum: 07.03.2013 13:32:24

K-F stojí za hovno

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 08.06.2013 09:26:09

Chci se tu zeptat admina - prozradíte tedy tu nejnovější verzi míchání substrátu pro gymna? Naznačujete něco na úvodní straně ...

    
napsal(a):: anonym
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 08.06.2013 21:35:28


Know-how vyvíjené 30 let prozradit nemohu neboť to bude zakázková výroba..

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 09.06.2013 20:24:55

Tak sem s tou nabídkou. Doufám, že to bude čistě přírodní složení, neb s umělými máhražkami jsem už definitivně skoncoval ... i když, nikdy neříkej nikdy.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 10.06.2013 11:57:04

Zdravím a jedna otázka pro admina.Zajímalo by mě, jaké je fyziologické vysvětlení jevu, kdy kaktus začne z předchozího růstu do široka růst spíše do špičky.Dobře je to vidět třeba u pektinátních echinocereusů, ale nejen u nich.Samozřejmě nemám na mysli nedostatek světla, ale takové to střídání širšího a užšího těla.

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 10.06.2013 21:41:40

Nadbytek auxinů v apikální části.

http://followers.thcnet.cz/CyberNet/Punk-Rock%20Rebels%20Library/7.%20Relaxation/XTRAS/BIOTOX/www.biotox.cz/enpsyro/data/natural.obr/pj3rneg.jpg

Něklteré kaktusy tak normálně rostou - po cyklech. Jestli je to zrovna u toho ECER normální - nevím.

Pak by znamenalo, že se to jen natlakovalo živinami víc než je zdrávo.

    
napsal(a):: podokýnklář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 11.06.2013 18:54:13

Moje laická představa je podobná tomu, co se děje ve kmeni stromu, když tvoří letokruhy. Ten "uzávěr růstu" na konci každé sezony, ( zhuštění rostlinných pletiv? ). Možná se blížím pravdě, možná jsem úplně mimo ... Co říkáte admine?

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 11.06.2013 22:46:01

Fenofáze jsou jednotlivé růstové cykly.

Strom dělá letní a zimní přírustky, u kaktusů s konstriktním růstem stonků je to trochu jiné:

Tam je zaškrcování apikální části způsobeno transportem chemikálií podporujících kvetení. Jde to tedy ve dvou etapách - nejdříve dlouživý růst - auxiny a potom kvetení což mění tvar terminálu do špice - florigeny. Popřípadě některé druhy tam udělají cefálium , které zablokuje růst stonku úplně, ale pak znova pokračuje stonek - Arrojadoa. Jiné dokonce stolony odškrcují úplně - Armatocereus.
U primitivních mladých rodů - Ferocactus můžeme pozorovat náznak toho mechanismu - některé FRC redukují vývin otrnění v dospělosti při nástupu do kvetení.

Euphorbia fimbriata na fotce v rubrice sukulenty jasně ukazuje
jak je stonek každoročně deformován v závislosti na fenofázích.

Je to specializace u pokročilých a vyspělých druhů a rodů, ušetří se materiálu a energie pro tvorbu těla na posílení rozmnožování.

U nejstarších a nejpokročilejších rodů vzniká cephalium - které buď zdeformuje stonek - buiningia - http://farm7.staticflickr.com/6239/6352775798_f8585fa685_z.jpg

nebo ho úplně zablokuje - Melocactus

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 11.06.2013 22:56:21


Ukázkový případ vysoce progresivní diferenciace - juvenilní tělo a nad ním dospělá část
http://www.cactus-succulents.com/buiningia.jpg

ten to dělá zrovna obráceně http://cactiguide.com/graphics/c_totolapensis_a_600.jpg

odškrcuje stonky v růstové fázi, ne květní.

http://files.kaktusyfabian.webnode.sk/system_preview_detail_200013418-bf32ac1260/JASMINOCEREUS.JPG

nebo to mění na jednotlivé články

více zde:
http://www.coronacactus.com/article_cephaliums.htm

Natahuj e-li se ale kaktus který to normálně nedělá - pak je třeba praštit se po rukách ...


    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 27.06.2013 05:06:00

Možná je to jenom můj pocit, ale podobné extrémy v obratech počasí během sezony, které se dějí v posledních letech snáší v polovolné kultuře nejlíp rychle rostoucí, v dospělosti robustní druhy kaktů.

U gymen např. myslím saglionsy a spol, různá monvillea apod. U echinocereusů triglochidiatusy u opuncek velká křoví cylindroopuncek, v noťácích například submammulosus. Jsou to často kakty, které musí být nejodolnější a nejpřizpůsobivější druhy i v přírodě. Dokážou "zabydlet" velká území, držet se jako "zástupci" rodu v extrémech.

Potíž při jejich pěstování, myslím si, je ta jejich dospělá velikost. Paradoxně si myslím, že jsou často citlivější na různé extrémy počasí teprve ve starším, dospělém věku. Teprve pak víc hrozí, že odejdou na přelití, různá "rostlinná onemocnění."

Co si o tom myslíte?

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 27.06.2013 11:12:29

Je to stejné jako se starým člověkem, taky hůř snáší různé přehmaty a změny.Určitě mladé rostliny jakéhokoli druhu jsou podstatně tolerantnější.Také záleží, jak jsou kaktusy od mlada cepovány, nezhýčkané rostliny se dokážou s nepřízní počasí poprat, a to i u nás.Znova opakuji, i v těch vedrech jsem měl skleník nestíněný, o volné kultuře nemluvě, a nic se nestalo, pouze rostliny dostaly bronzový nádech.Ani na jiných webech se nikdo nezmiňoval o tom, že by utrpěl nějaké ztráty.Moje rostliny dostanou zálivku max. jednou za měsíc, i déle, dělám to tak už drahně let a nemůžu si stěžovat.A to i v období květen a červen, kdy se doporučuje zálivka častější.Nevidím důvod, nechci rychlerostoucí líbivé-pro laika-rostliny, ale odolné a otrněné kytky.Myslím si, že velice jednoduše to kdysi shrnul p. Slaba do jediné věty-systém dva kroky vpřed a jeden vzad.Nevnucuji tento systém nikomu, samozřejmě to tak neroste , ale když pak porovnám svoje rostliny s ostatními, je to sakra vidět.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 27.06.2013 15:29:28

No, přemýšlím tedy o těch rozdílech v pěstování. Moje "polovolná kultura" může spíš trpět nedostatkem pohybu vzduchu, sbírka není zrovna na návětrné straně, malou vzdáleností od krycího plexiskla a možná i tím, že čstěji v létě ráno rosím/mlžím kytky. To pak udržuje asi i nadměrnou vlhkost. Dělám to ale kvůli odpolednímu úpalu - orientace umístění je na jihozápad. Někdo si holt může podmínky pěstění vybírat víc , někdo míň a někdo nemá vůbec na vybranou. Myslím si, že spadám do té poslední kategorie ... ztráty a potíže nejsou zatím letos nijak fatální, ale jsou.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 27.06.2013 15:52:58

PS: A ještě jedou k Pavlovi. Ten termín "rychle rostoucí druhy" si stejně nedám vzít. Možná si trochu nerozumíme. Nemyslím tady rychlý růst vlivem zbytečně velké zálivky, myslím si skutečně, že některé kytky rostou - "genetickou daností" - ročně na průměr těla víc než jiné. Přece nepopřeme, že na G. bruchii nenaroste ročně ve stejných podmínkách tolik "zelené hmoty" jako třeba na nějaké opuncce nebo stejně starém robustním druhu echinocereusu. Tak jsem to myslel. Že ty rychleji, přirozeně rychleji rostoucí druhy jsou víc vybaveny odolností proti extrémům klimatu. ...líp to vyložit neumím.

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 27.06.2013 18:54:26


Větší kaktus má mnohonásobně větší objem vody v těle než malý semenáč - tudíž zálivka tomu má odpovídat stačí jednou za měsíc.

Pálilo se u mně všecko letos fatálně, neboť rostliny byly komplet po přesazení a zakořeňování neprobíhalo tak rychle, nejdřív dlouhá zima, potom zase tma a pak prudké vedra a tak na střídačku. Zalitý kaktus v aktivní růstové fázi, je-li větrání k tomu, se nespálí.
Ale ne kaktusy vytažené ze sklepa kde byly 6 měsíců a pak ještě bez kořenů !

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 28.06.2013 05:06:14

Ano, To je jasné, pochopitelně. Už jsme se tady taky bavili i o té citlivosti malých kytek. Ve květináčcích do 4 cm mám některé kakty ještě i v rychle vysychající směsi substrátu s většími otvory pro odtok dole. Sice to stojí všechno na vrstvě písku, který občas mlžím, navlhčím, ale i tak ... Přesadil bych do lepšího, ale není pořád čas.
Pak člověk přesadí a dopadne to viz admin. Ale konec bědování, bude zas líp.

    
napsal(a):: anonym
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 28.06.2013 20:18:45


No doufám v zlepšení, zatím to je fakt pekelné.
Jako začátečník v první třídě jsem měl už slušnou sbírečku 35 kaktusů a žádné takové potíže jsem neměl. Holt jsme tu planetu zničili kompletně. A přitom kytky jsou zásadní. Nebude -li kytek, scípnem hlady, žízní, nebo se dřív zadusíme.

Některá gymna vůbec na slunce nesmí přijít - okruh ANISITSII je ideální na severní okna !!!

Doporučuji zkusit

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 28.06.2013 20:42:03

Zajímavá je ta poznámka o Vašich začátcích.

Já začal v jedenácti letech, někdy v páté třídě. Jedna z prvních knížek, které jsem si pořídil za vlastní byla Fleischerovo-Schutzova "Pěstování kaktusů." Mám ji dodnes jako relikvii v nejbližší poličce. Chodil jsem kolem květinářství za rohem a nábožně zíral na tehdejší vzácné bezchlorofylové chamaecereusy. Tenkrát byl každý kaktus vzácná kytka vypěstovaná výhradně u nás - tehdy v brněnských Heršpicích. Tam byla známá pěstírna kaktů. Při prvních velkých povodních to celé spláchla Svratka a od té doby šlus. Dneska se dá sehnat všechno odkudkoliv, ale pěstujte to bez skleníků.

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 29.06.2013 00:44:07


Ono to je dáno hodně i lokalitou, tady je celý rok extrémně vysoká vlhkost vzduchu a s tím spojené množství hnilobných a houbových zárodků co se dostávají do vzduchu a tím i do sbírky.
Jsem měl MML humboldtii, dokonce naroubovanou ve skleníku. A nerostlo to prostě vůbec uspokojivě, nesedalo tomu ani zimování ani letní režim. Tak jsem to dal známému.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 01.07.2013 14:06:07

Přidám taky jeden provokativní názor.Veskrze se uvádí, že nejlepší je přesazovat v zimním období.Nesouhlasím s tím, po dvouročních zkušenostech s tímto postupem se vrátím opět k přesazování lety prověřenému, březnovému až dubnovému..Kaktusy přesázené v zimě sice neodešly, ale způsob jejich zakořeňování a dostávání se do vegetace byl tristní.A to už vúbec nemluvím o semenáčích, ty prostě přesazuju za plné vegetace a je to v pohodě, jdou z růstu do růstu.Nemůžu si pomoci, ale i ty velké rostliny nějak vycítí ten těsný začátek jara a mnohem ochotněji koření, i když se na ně jde třeba v dubnu.V zimě je na to čas, klid, ale podle mě je to kompenzováno těmi problémy potom.Tak jsem si to odsledoval alespoň u sebe.

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 01.07.2013 20:33:42

No však jo. Ne každá metoda co zde popisuji se zcela osvědčila. Mně to zimní přesazování odrovnalo málem všecky gymna, ale hlavně velký neúspěch přičítám použití bukovky jako hlavní přísady do substrátu. Hodně se to nepovedlo. Příště ale opět budu přesazovat v lednu a to z důvodu nedostatku času. V předjaří se na mně navalilo tolik práce potom, že jsem se z toho málem pomátl. V dobrém substrátu to musí zakořenit i v únoru pod postelí. Substrát na kaktusy už jsem snad zvládnul konečně, jen mám pocit že písku je furt málo. Rašelina mně taky štve, trochu to pomohlo, ale zase toho plevelu co v tom vyklíčilo. Furt je práce. 6 kaktusů a jedno okno. Kde jsou ty časy...

PS: Záleží i na rozměru rostliny. Velké se vyplatí vytáhnout dřív, mrňousy by zase od ledna do dubna zbytečně trpěly a prosýchaly, tam to stačí fakt v tom březnu. Ale já v březnu ležel s chřipkou, potom dvě angíny , k tomu změna zaměstnání, letní čas... a 600 gymen jsem přesazoval do toho nejhoršího v dubnu. Nikdy více !!!

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 05.07.2013 09:16:02

Konkrétní dotaz pro admina:
Už se tady i v minulé podobě fóra hodně psalo o kaktech a UV záření. Zajímal by mě ale trochu jiný pohled na to, jak kytky vnímají barevné spektum světla. Myslíte si, že může mít nějaký vliv ZELENÉ stínění kytek. V přírodním podrostu svítí slunko na kytky právě přes zelené přistínění. Může mít barva v přistínění sbírky nějaký vliv, nebo je to jenom fantasmagor.

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 05.07.2013 15:17:19

Asi jo, jenže ta tráva tam až tak šťavnatě zelená jako u nás nebude. Různé vlnové délky - filtry, mohou mít na rostliny vliv, u kaktusů to nikdo ještě moc nezkoušel. Ono platí všeho s mírou i u toho UV. Dávkujme ho tedy jako léku, většina kaktusů a hlavně gymen se před přímým sluncem schovává. Volná kultura je hlavně o vzduchu a ne o tom, že slunce bude prát do kaktusů celý den bez jakéhokoliv krytí. Je pár rostlin co to vyžadují třeba Thelocactus bicolor ssp. bolaensis, ale ten taky přd zahájením vegetace nikdo nedrží půl roku v tmavém sklepě... Pálí se ovšem rostliny i na nalezištích.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 21.07.2013 17:27:51

Zdravím všechny, přidávám jeden postřeh. O víkendu jsem se cestou z JČ stavil u př. Slaby. Velice příjemné, ale o to nejde. On by chtěl kompletovat rod Sulcorebutia a skutečně těch stanovištních forem z vlastních sběrů je tam přehršel.Zeptal jsem se ho, zda-li nepozoruje, za ta léta, nějakou postupnou uniformnost díky sjednocení pěstebních podmínek, a světe div se, řekl, že mu to tak přijde. Prostě že rostliny dalších generací se bez ohledu na lokalitu sjednocují minimálně ve fenotypu.Takže to potvrzuje adminovu teorii a otázka je, do jaké míry má potom smysl zachovat opylování dle lokalit. Myslím si osobně, že u rostlin dlouhověkých, např. horizonty, kde rostlina zakvétá až po 10-ti-12-ti letech , to význam má, neb ta uniformita se tak brzo nedostavuje, ale např. u těch sulek, kdy první potomstvo není problém dělat po třech letech, už to zdaleka takový význam mít nebude. Co vy na to, admine?

    
napsal(a):: admin
email: voda na můj mlýn...   IP: 178.72.---.--- 
datum: 21.07.2013 23:16:32

Tento jev existuje, není třeba ho dále potvrzovat experimenty. Sám jsem nasbíral na Slovensku Jovibarba globifera v "obrovské variabilitě" z VT, NT, VF, MF, a jiných pohoří. Za 10 let na skalce se to takřka srovnalo všecko. ( Sběry 2000 ). Představa porovnání Tater s těmi horama tam - je nepředstavitelná. Hlavní řetěžec VT má sotva pár kilometrů z šíře a 25 km zdéli... Co třebas taková:

http://de.academic.ru/pictures/dewiki/83/Sierras_de_Famatina_Chilecito.jpg

http://www.mountain-forecast.com/peaks/Sierra-De-Famatina

Myslím, že hovořit o variabilitě rostlin v takových mikro-makroklimatických podmínkách tohoto gigantu 6250m.n.m., (a jsou i větší) ani nejde. Ne, že by to nemělo smysl, ale prostě to nejde.

http://www2.brevard.edu/reynoljh/argentina/La_Rioja_Province.htm

Potom ani nejde uvažovat nad názvy bodenbenderianum, stellatum, occultum, ( = riojense ), protože představa, jak snesete mraky kytek z všemožných údolí do jednoho skleníku a chcete debatovat nad odlišnostmi, je po pár letech mírně řečeno - směšná.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 26.07.2013 21:09:16

Zdravím, otázka pro admina-kde je možné se dočíst o tom, že byl zrušen status variety a zůstal pouze poddruh?

    
napsal(a):: anonym
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 27.07.2013 21:59:11


http://www.ipni.org/

http://www.iucn.org/

http://www.wipo.int/treaties/en/notifications/upov/treaty_upov_106.html

http://en.wikipedia.org/wiki/Taxonomic_rank

http://en.wikipedia.org/wiki/Classification_of_the_Cactaceae

In botany, subspecies is one of many ranks below that of species, such as variety, subvariety, form, and subform. The subspecific name is preceded by "subsp." or "ssp.", as Schoenoplectus californicus ssp. tatora (Totora). Note that all parts of the binomial are italicised except the actual word "subsp." or "ssp." Any botanical name including a subspecies, variety, etc., is called an infraspecific name.

axonomic Levels
Kingdom - The primary category of taxonomic classification into which organisms are classified.

Division - A major taxonomic grouping below kingdom and above class. Also called phylum when describing members of the kingdom Animalia (animals)

Class - A taxonomic grouping below division or phylum and above order. A class may include several sub-classes.

Sub-Class - A subdivision of a class.

Order - A taxonomic grouping below a class and above a family.

Family - A group of related genera with similar features and distinctive characteristics.

Genus - A group of closely related species.

Species - a fundamental category of organisms whose individuals have the ability to naturally breed with one-another.
________________________________________________________________
Variety - a subdivision of a species. Also called a sub-species.
________________________________________________________________

Subspecie není chápana jako něco nad varietou a formou, ale jako zástupný název pro to všecko dohromady.(IOS)


-------------------------
ODKAZY

Nomenclatural resources

Angiosperm Phylogeny Website

Index Nominum Genericorum

Index Nominum Supragenericorum Plantarum Vascularium

International Code of Botanical Nomenclature - 2006

Linnaean Plant Typification Project

Proposals and Disposals

TROPICOS

Vascular Plant Families and Genera


Digitized botanical literature

Biblioteca Digital

Biodiversity Heritage Library

Botanicus

BPH-2

e-journals

Gallica

Guide to the plant species descriptions published in seed lists from Botanic Gardens for the period 1800 - 1900

Kurt Stüber's Online Library

Linnaean Dissertations

Martius's Flora Brasiliensis

Philological Museum (neo-Latin texts - includes a lot of older literature)

Taxonomic Literature II (TL-2)
Sources of current names

eFloras

Species 2000

USDA GRIN Taxonomy

USDA Plants Database

World Checklist Series




    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 13.10.2013 19:16:40

Zdravím po delší době. Počasí je skutečně jako na apríla. Přijde mně,že se mění co čtvrt hodiny, ale to podzim asi běžně dělává.

Podávám hlášení o ukončení letošního venkovního experimentu. Někdo sbírá v říjnu houby já kakty. Na pasekářských stanovištích kaktusů nad Zlínem zůstalo do letošní podzimní sklizně kaktů v pořádku zhruba 60% vysazených rostlin. Trny jak prase, nejvíc ale trpěl kořenový systém. Vlhko velké, drenáž a propustný substrát kolem kytek nedostatečný. Vzpomínam tedy na Váš podobná experiment, který jste popsal tady v komentářích lofofóra a dávám Vám za pravdu - násep, maximum světla, tepla a propustnost, odvodnění. Rozhodně se příští rok nemíním vzdát a chci se dál zdokonalovat v tomto oboru! Zase vypráskám s jarem část sbírky nahoru do kopců!
S pozdravem: "Světu mír!" podokýnkář

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 16.11.2013 20:43:35


Dejte jen potom pozor při kopání abyste měl povolení od MŽP !

Mně to narostlo na té haldě tak, že to nešlo vytáhnout !!!

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 20.11.2013 20:56:53

Divím se, že se ještě podobný způsob partizánského pěstování v našich zeměpisných šířkách víc nerozšířil. Ideální pro lidi, kteří už nevědí kam s kakty. A dal by se tomu vymyslet i nějaký extra anglický název Pokud vím, u nás proběhly podobné experimenty víc zdokumentované jen u dálnic s opunckami.

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 22.11.2013 19:38:52


Problém je u nás s nestabilním počasím a vykopáváním na podzim.

Kaktusy taky mohou být v drátěných bednách což by usnadnilo jejich podzimní vyjmutí, za předpokladu, že jsou na skalce s vydrenážováním písečnou vrstvou.

I tak to poroste jak blázen, a při vytahování doslova uslyšíte řev jak ty kytky nebudou chtít ven.

Také třeba počítat, že každý kořen bude mít nejmíň půl metru
A jeho tahání potrvá půl hodiny.

Trny budou trojnásobné, počet žeber dvojnásobný a květy jednou tak velké.

Ale zase poprvé uvidíte jak vypadá kaktus.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 22.11.2013 20:20:35

Takže přemýšlím nad vylepšením venkovní výsadby na příští rok:
Hlubší a celkově větší výsadbová "jáma" , drenážní směs, propustný substrát, ještě sušší stanoviště - znám blízko lokalitu typu mohelské hadcové stepi. Další důležitou věcí je najít místo, kde lidská noha nechodí a lidská ruka nekrade - to je asi nejtěžší úkol. Železniční náspy - jak jste psal Vy -máme i u nás. Nestabilní počasí - tady je důležité mít ty kytky pod dohledem několikrát do roka, v případě nouze zahájit záchrannou misi. No, a potom koupit GPesku, pokud jsou paměť i zrak slabé.

    
napsal(a):: Admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 26.11.2013 19:10:44

Já bych ty experimenty už nedělal, na těch kolejích bacha na vlak...
Kdo má dost místa může si to udělat doma v menší verzi - stačí společná výsadba (podle rodů) do velkých mís. Mísa musí být aspoň 12 cm hluboká, plastová. V takové míse 40x60cm se dá už naaranžovat slušná mexická či andská krajinka s pěknými kameny, přenášení je ovšem horší, ale to vyřeší substrát s agroperlitem. Dolní drenáž z písečné vrstvy aspoň 3 cm. Pak kaktusy ukážou co dovedou, ovšem roste to jak blázen (ale i kvete) a přesazování je potom peklo - nutná sbíječka... Kaktusy pak v tom rostou furt i na zimovišti :-) Nakonec se celý objem mísy změní na kořeny...některé druhy zblajznou i ten písek, a tvrdost těl potom tomu odpovídá...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 27.11.2013 17:59:17

... nebo si koupit pozemek v jižním svahu a obehnat ho betonovou zdí.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 21.12.2013 16:00:20

Zdravím Admine, přeji pěkné Vánoce a přináším dva dotazy k pěstování. Jeden sukulentářský, druhý kaktusový.

1.Sukulenty:
V tomto období slabého slunečního svitu a krátkých dní trpí kytky jako jsou např. echeverie a jiné, drobné sukulenty náročné na světlo. Když je člověk zalije vytahují se a křehnou, když je nechám v suchu podsychají spodní listy a je to bída s perspektivou dalšího schnutí po následující 2-3 měsíce. Nejspíš hraje hlavní roli nyní správná zimní teplota zcela bez zálivky, kterou však nemůžu v jejím úzkém hlídaném rozmezí zajistit. Ptám se: "Jak zajistit holé přežití těchto druhů, tj., kdy dát zakořenit přeživší vrcholy rostlin nad holým, opadaným kmínkem? Už v únoru, nebo spíš později, v březnu-dubnu? A píšete o zimování sukulentů typu echeveria někde v pěstitelské pálenici?

2. Kaktusy:
Akvaristé často zakládají tzv. biotopní akvaria. Nastaví teploty, Ph vody, vychytají podobu daného biotopu. U kaktusů je zas známo, že některé druhy rostou v přírodě skutečně jen na jistém daném typu geologického podloží, v jistých nadmořských výškách. Pokud někdo půjde na otázku sestavení sbírky kaktů stejně jako biotopní akvarista, tj. vymazlí si sbírku co do sestavení podle stejného lokalitního původu + podobné nadmořské výšky v domovině, + stejného Ph, získá tak nějakou pěstitelskou výhodu? Bude mít sbírka takového pěstitele vyšší botanickou hodnotu?
A jaký je váš názor na založení monotypické sbírky? Například druhu, který v domovině obývá velké území - tedy ve větší variabilitě vzhledu? Pokud pěstitel nesrovná vzhled všech kytek v umělém prostředí skleníku během jedné sezony - mají monotypické sbírky smysl?

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 27.12.2013 10:34:44

Zdravím přátelé,opět se chci podělit o zkušenosti s výsevem.Letos jsem se zařekl, že vysévání podstatně omezím a víceméně jsem to dodržel.Jelikož s kaktusy nekšeftuju, pouze občas prodám nebo daruju přebytky, dospěl jsem k úvaze, že se budu věnovat výsevům vybraných rodů, které mám rád, tj.Echinocactus, Echinomastus, a z Ferocactus občas něco.Výsev specielně Echinocactus je notoricky známý svojí nevyzpytatelností, proto jsem se rozhodl, po nedobré zkušenosti z minulého roku, sehnat si semena pouze z jednoho zdroje, se kterým jsem již učinil více dobrých zkušeností. Jako výsevní substrát byl zvolen zeolit, výsev proveden do květináčků 4x4, zalito pouze destilovanou vodou a semena vymáčena v papírových pytlících v 15% H2O2 do uschnutí.Žádné složitosti, preferuju co nejjednodušší přístup.Vyseto předminulo neděli při okamžité teplotě 30C. První klíčení jsem zaznamenal 5.den po výsevu, nyní jsou horizonty téměř vyklíčené.Klíčilo to parádně, současně byl vyset i F.johnstonianus, u kterého jsou zatím pouze dva klíčenci.Tento ferocactus jsem vyséval i vloni a klíčivost nebyla nic moc,dopracoval jsem se k patnácti semenáčům.Jak to bude dál,to se uvidí,ale jedno je jisté-alfou a omegou úspěšného výsevu jsou kvalitní semena a pokud tento požadavek je splněn, nejsou s výsevy žádné problémy.Samozřejmě kulturní semena klíčí asi lépe, než importní, ale zřejmě i u nich strašně záleží na stupni vyzrálosti a solidnosti sběrače v ošetření.Vím, že tady nepíšu žádné nové moudro, pouze si myslím, že ty obsáhlé diskuze o vhodnosti-nevhodnosti substrátů, pH, čarování se semeny před vysetím jsou velmi často zbytečné, pokud není splněna ta jednoduchá a rozhodující podmínka-zdravé a vitální semeno.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 05.01.2014 18:39:32


1. sukulenty, no je to dilema, právě jsem dojel, snad už něco napíšu.

2. sbírka podle biotopu - výhodu nezíská = skleník není biotop, spíše sbírka podle rodu = jednotnější ošetřování, ale i v rodu Gymnocaqlycium jsou rostliny s rozdílnými požadavky, g. anisitsi(= syn. damsi, evae, torulosum, piraretaense, mihanowichii, megatae atd.)potřebují severní umístění a minimum slunce oproti card+spegouš typům.
Monotypní sbírka - pokud je dost místa třeba na ecer. fendlerii - množství různobarevných variant, jistý smysl má, horší až to začne kvést všecko najednou a budete chtít dělat čistá semena...

3. výsevy - držím palce s tím ferákem zvláště !

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 07.01.2014 18:14:30

K tomu 1. bodu z minulé odpovědi - Budu zvědavý na Váš názor.
Přijde mi, že současné dlouhodobé "nastavení" počasí ponouká sukulentní kytky vegetovat dál, nepřirozeně dlouho. Odpočinek nikde. Vysilují se, slábnou a do jara, kdy přiměřeně zesílí sluneční záření k "normální vegetaci" půjdou hodně zesláblé. Nejvíc se to zatím - podle mě projevuje na kytkách jako jsou echeverie, malé druhy rodu crasula apod.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 11.01.2014 20:16:21


Odpovověď máte v sekci Pěstitelská pálenice/Choroby...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 11.01.2014 21:09:48

Díky za ten článek v pálenici. Vypsal jste to velmi přesně. Musím kapitulovat a uznat, že prostě nikdy ( v současných podmínkách ) nebudu mít možnost úspěšně dlouhodobě pěstovat některé rody a druhy sukulentů. Pokud se týká sukulentů je moje budoucnost v klasicky "obyčejných" gasteriích a haworthiích.Potom taky v pomalu rostoucích agavích, ovšem tam zas jenom některé, které nedorostou obrovských rozměrů. Letos je to obzvlášť náročné balancování v poměru dávka a frekvence zálivky/ intenzita-neintenzita denního osvětlení.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 12.01.2014 16:26:50


Gasterie jsou boží ! Začínají se mi tu čím dál víc hromadit na jednou okně a je to dobrá zpráva. Samosebou přednost mají ty s lokalitou. Sansavierky rovněž tak. Na ty kytky nejdou vůbec škůdci a snesou i polostín.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 12.01.2014 19:38:55

Gasterky - souhlas! Taky se na ně začínám hodně zaměřovat. Jsou jisté stránky holandských pěstitelů - manželů, kteří mají jejich neskutečně velký sortiment. Bohužel si tady zrovna nevybavím název těch stránek.
Pokud se týká denního světla na parapetech - asi se dám na pravidelné umývání oken, zdá se, že i poměrně malé zašpiunění skel bere ve výsledku dost na intenzitě osvětlení kytek.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 12.01.2014 21:42:44

Jistě jste měl na mysli tyhle:
http://haworthia-gasteria.blogspot.cz/2007/11/cok-ine-grootscholten-holandsko.html

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 14.01.2014 17:04:58

Ano, přesně ty stránky. Je k neuvěření, kolik toho v Japonsku(?) zkřížili a dali zase do různých "variegatních podob."

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 14.01.2014 20:56:29


Je to český web, jsou tam v odkazech i kontakty na prodejce, gasterie s původem se shánějí dost blbě, snad SPECKS ještě, ale ten spíš má sansavierek hodně, kultivary gasterek mně neberou, snad jen ty žluté...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 14.01.2014 21:28:57

Souhlas, neženu se taky za každou cenu po módních kultivarech, zajímavé jsou některé gasteraloe.
Kontaktoval jsem provozovatele těch českých stránek - pana Sussera, jesti to píšu správně. Napsal mi, že manželé Grootscholtenovi mají skutečně obrovskou sbírku - přes 2000m2, ale kytky neposílají- nemají katalogy. Všechno jen na osobní odběr. Pan majitel je ale prý ochotný nadšenec, dá se s ním na ledasčems dohodnout.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 21.01.2014 21:11:01

Je nebezpečné chodit po takových sbírkách

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 22.01.2014 16:16:46

Ještě se zeptám na věčnou otázku:
"Jak řešíte přírustky haworthií a gasterií?" Rychle zaplní plochu květináče, kterou jim člověk nabídne. Zmlazujete a vyhazujete nejstarší části, nebo se naopak "zbavujete" nejmladších odnoží-oddenků a opečováváte "starý základ kytek?"

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 28.01.2014 20:25:22


Já mám jen takové co pomalu rostou

HAW scabra,reinwardtii, kdežto marumianu sem dal pryč toho bylo fakt všude.

A ty gasterky se dají dusit, armstrongi, scabra, glomerata, batesiana i veruccosa mně to roste pomaleji než bych chtěl.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 31.01.2014 10:40:26

Souhlasím. Pro sebe jsem si teď znovu po letech objevil taky agave. Dřív byla na výběr jedna - americana.
Mají pro mě tři stadia pěsování - prvních deset let nedochůdčata, druhých deset let - ideální stav růstu - třetích deset let nezvladatelná chuť růst s obrovskými sezonními přírustky. V ideální velikosti se asi dají udržet díky jedům vznešeně nazývaným zpomalovače růstu.
Dneska jsou k sehnání parádní druhy - jediná potíž je pak už jen bezpečný pohyb kolem okna "jehly" na koncích listů jsou docela nebezpečné pro věci neznalé návštěvy.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 01.02.2014 19:22:52

Agave jsou strašně velká.
Mně to rostlo jak šílené bez ohledu na věk.
Dal jsem všecko pryč.
Velmi pěkná je Aloe peglerae, variegata, marlhotii...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 02.02.2014 09:04:00

No jo, pokud to můžu zobecnit podle sebe i na jiné pěstitele ... Chovám se někdy jako ta slečinka.
Taková ženská nikdy neví co chce, ale nedá pokoj, dokud to nedostane. Člověk by nejraděj zrušil přírodní zákony. Pokud chci, aby kytka rostla, aby nebyla plastová, musím respektovat při domácím pěstování ten parapet čtyřicítku.

Dospívám do stádia bez nakupování nových kytek s touto filozofií: Na parapet s délkou 150 cm čtyři, pět větších květníků, teda celkem 20 - 25 květníků v bytě s kytkama tolika různých druhů. Když to přeroste, odnože rozdat nebo prodat, zachovat nejstarší jádro třeba u gasrerek, sbírkový, starý kytky. V případě starých kytek, který přerostou únosnou velikost dosadit místo nich "omladinu."

Mimochodem: kolik tak myslíte, že se dožijí roků gasterie, nejstarší, mateční rostliny? Haworthia bude nejspíš krátkověká, možná, jak který druh. Agave, dokud nevykvetou, taky dost dlouho rostou, že?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 04.02.2014 19:32:27


Tady Vás musím zklamat:
Gasterie kvete furt, třeba prolifera a ještě jsem neviděl, že by některá scípla. To by jí někdo musel pomoct. Menší druhy odejdou snad po 100 letech. S Haworciema je to ještě horší - Haworcie (hlavně operlená) neumírá nikdy... Mám doma zaručeně jednu starou několik set let furt to roste, se to vyvrací stolony poléhají a zase zakořeňují, jen se to proměňuje dokola. Určitě pamatuje první výpravy Evropanů do Afriky...

Krátkověké jsou některé malé druhy notokaktusů typu ottonis, při extra živném, teplém a vlhkém maratonu se vyčerpají za 10 let, třebas jako MML guelzoviana. Že by však někde scípla stářím MML magnimamma to taky ještě nebylo zaznamenáno...

Mít agave doma na parapetu je zabijárna...
Namísto jedné kytky tam vleze kolekce 100 fraileí nebo 50 rebucek či mediolobivek.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 07.02.2014 21:19:03

No, ono gasterky dorostou nejspíš taky časem do gigantických rozměrů. Třeba maculata má u mě už skoro 30 cm od jednoho konce listů naproti ke konci opačnému. To už si troufnu označit jako sbírkovou rostlinu.

Žil jsem v domnění, že jedinec agave, který vykvete je automaticky odsouzen k záhubě - že tyto kytky přežívají jen díky semenům a odnožím. Něco jako u netřesků a orostachys. Ono to tak není?

...Chci se zeptat na vaše zkušenosti s pěstováním rodu matucana.
Uvažuji, že bych se na pár kytek z toho rodu v následující sezoně trochu víc podíval. Má pěstění těch kytek nějaká výrazná specifika? Matucanky jsem kdysi měl, rostly uspokojivě, pak přišel rok, dva kdy se něco nepovedlo a šly do kopru. Od těch dob jsem změnil podmínky a stanoviště kaktům, pěstuju nad vlhkým záhonem tak 2m nad zemí, vlhké klima by jim mohlo prospívat. Díky za odpověď.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 13.02.2014 15:41:35


1. gasterky, no míň je někdy víc...

2. záleží na druhu ale v podstatě to tak je.

3. Matukany jsou dost těžké, vyžadují hlavně skleník a stínění důsledné na jaře. Paradoxně čím trnitější tím snadněji se spálí. Vyžadují teplo a vlhko, maximum světla, přesné pěstování. Jak se na ně dostane vlnatka hned je konec. Vyhovuje i vzdušné pařeniště na zahradě. Chránit před přelitím, zimou, sluncem...Jsou to rostliny pro zkušené pěstitele s dostatkem místa. V bytové kultuře neporostou. Ještě tak slunný balkon. Květy i vytrnění mají excelentní.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 20.02.2014 20:20:48

Zalil jsem zkušebně vzorek skupiny zimovzdorných. Už jsem to prostě nevydržel. Teploty s týdenním výhledem nočních nad nulou tak proč ne ... ?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 22.02.2014 20:09:22

Já to mám horší. Mně přesychají výsevy tak zvažuji jejich výnos ven a také namlžení. Občasné plazivé mrazy po ránu mně od toho zrazujjí. V 95 nebo kdy prosněžilo celý duben...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 23.02.2014 08:39:57

Tak, právě jak píšete. Teď zrovna jsem dočetl, jak sem táhnou první špačci a čápi. Malé mrazuvzdorné kytky mi seschly, začínám se záchrannou zálivkou zbývajících malých mrazuvzdorných, těch, které to ještě ustály. Ty velké mají ještě v těle nějakou zásobu vody. Tam ještě čekám se zálivkou. Jinak mi začínají kvést lomikameny, leckde tady už raší mladé listí na keřích...
Běžím se podívat na noťáky do sklepa, mám obavy, že pozdě uvedu do vegetace taky gymna okruhu denudatum, horstii ke kterým se dostanu nejdřív až ve čtvrtek následujícího týdne.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 23.02.2014 21:45:02


Ještě nic není ztraceno.
Nejhorší pohroma by byl nástup zimy příští měsíc.
Teď jak je to všecko nabuzené.
I s tou vodou opatrně.
NTC a GYM. okruh denudatum se do sklepa nemaj vůbec dávat !

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 24.02.2014 16:18:00

S tím sklepem - okruh denudatum mám částečně v jedné nevytápěné místnosti na velmi světlém místě, částečně stejně jako noťáky - ve sklepě - ovšem zajištěná je mikroventilace, teplota okolo 10-13,14°C maxima plus k tomu denní světlo - i když tam už to není nějaké maximální osvětlení.

    
napsal(a):: gym.
email:    IP: 213.226.---.--- 
datum: 24.02.2014 19:58:39

Zdravím všechny.
Prosil bych admina aby mě udělal jasno v pár věcech,protože to nikdo neumí pořádně vysvětlit.
Jde o květy.
samosprašnost a cizosprašnost si myslím že chápu..
..ale když jsem se např. u monvillei dočetl že jsou samci a samice a navíc prý ještě některé rostliny vytváří oboupohlavní květy(hermafroditi)-a teď babo raď??
Jsou monviláci samosprašný nebo cizosprašný?
Co znamená samci a samice pro opylení?a čím se to teda všechno liší od rozmnožování u ostatních gymen?
Díky.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 24.02.2014 21:51:32

To je námět na samostatný článek.
Dík za upozornění, snad to do neděle zvládnu.

    
napsal(a):: gym.
email:    IP: 213.226.---.--- 
datum: 25.02.2014 18:12:26

Dík.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 12.03.2014 22:51:04

omlouvám se , nějak nestíhám

    
napsal(a):: gym.
email:    IP: 213.226.---.--- 
datum: 13.03.2014 13:40:56

V pohodě.Já si to tu každý den stejně kontroluju,jestli už to tu není.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 16.03.2014 18:09:49

http://cactusmineral.wbs.cz/Botanika-a-souvislosti.html

Hotovo

    
napsal(a):: gym.
email:    IP: 213.226.---.--- 
datum: 16.03.2014 19:44:48

Díky za opravdu vyčerpávající informace.
Vrátil bych se k těm samosprašným-např.o baldianech jsem to vůbec netušil.
Samosprašné mají být i gibbosum,ale některé gibosa jsou i cizosprašný tak nevim..
Když se vrátím např.k monvillei-znamená to že každá kytka si v přírodě vytváří kolem sebe populaci semenáčků která vznikla pouze z ní??
Myslím tím že více rostlin se mezi s sebou nijak nepráší když jsou samosprašný.A každá linie semenáčů na nalezištích má rodiče v jedné rostlině??

    
napsal(a):: Jirka1
email:    IP: 81.201.---.--- 
datum: 16.03.2014 20:00:20

Martine to jsi zase zabodoval teda.Zase čupr článek.No jen piš,jen piš Díky moc

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 18.03.2014 16:02:51

Přidávám se ke gym. a Jirkovi s chválou na uvedený článek!
Pro gym. bych chtěl říct, že opakovaně delší roky mám dobrou zkušenost se samosprašností g. gibbosum v. reductum.
Samozřejmě taky obdivuju spolehlivou samosprašnost rebucek- mediolobivií a noťáků. Třeba u otonisů, paráda.
Vždycky jsem se s podezřením díval na fotky z přírody, některý kytky tam rostou jednotlivě dost daleko od sebe, tak logicky vzato nemůžou být obyčejně cizosprašný. Ne?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 22.03.2014 22:12:42


Díky, máknul jsem si, ale bylo to potřebné.

    
napsal(a):: gym.
email:    IP: 213.226.---.--- 
datum: 23.03.2014 10:08:41

Zdravím.Letošek to začlo opravdu brzo.Loni jsem to vyndal až 10.dubna,roky předtím to šlo ven vždy kolem 15.března a letos rekordně 8.března.Chytnul jsem i ten týden slenečného počasí hned po vystěhování-muselo se ale stínit,mělo to sakra sílu.
Už se to tu řešilo ale vyndat kaktusy až v dubnu do veder je fakt riziko.Takhle v březnu si lépe zvyknou na slunce,protože to ještě zdaleka není jak v dubnu a i osvit mají kratší dobu.Je tam sice riziko mrazíků,ale mám většinou gymna a ty to dávaj bez problémů-navíc mi připadá že jim nějaký ten jarní mrazík a vlhčí jaro jde k duhu-hlavně okruhům gibbosum,monvillei,baldianum apod.
Podotýkám ale,že mám kytky kousek od Chrudimi (242m.n.m).
Tak sezoně zdar a Adminovi díky ještě jednou za super vysvětlení sprašování květů-nikde jsem to takhle pěkně popsané ještě neviděl-jen více takových článků.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 23.03.2014 17:11:11

Jak už jsem tady jinde napsal - letos vystěhováno zároveň s adminem. Jinak nadmořská výška ve Zlíně v podstatě shodná s gym. Držme si palce, zapíjím novou, doufám, že dobrou sezónu.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 06.04.2014 18:58:07

Admine, líbí se mi, že letos průběžně informujete na úvodní stránce, jak postupujete v pracích s kakty. Jak už jsem psal vystěhování mi vyšlo úplně stejně jako vám, ne, že bych chtěl kopírovat, ale jindy prostě nějak nebyl čas.

Pokd jde o zalívání, já letos začal právě tou totální povodní.Postupně od 1. apríla až dodnes. Téměř všechny kakty dostaly kompeltní zaplavení teplou vodou květník + voda až nad temena rostlin. Do poslední vzduchové bublinky uniklé z půdy. Po tomhle testu se brzy ukáže, které kytky si nechám do sezony a slabší jedinci hold odpadnou.
Chci se vás ještě stručně zeptat: "Saharský písek nezklamal, opět se dostavil. Považuje ho za dostatečnou jarní ochranu před popálením kytek přímým sluncem? Tenhle falešný celodenní opar na obloze mě přiměl odstranit obvyklé jarní stínění. Co si o tom myslíte?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 08.04.2014 19:50:41

Tady napadlo tolik prachu, že saharský písek tvořil jen nepatrné procento. Na krytí skleníku se vytvořila silná vrstva prachu průmyslového takže jsem ze včerjška i dneška měl obavy, ale přes tuto clonu se nepřipálilo nic. Horší je po teď bouřce - už je umyto - na další konání bude třeba natřít zespod ochranným nátěrem.

Falešný opar na obloze nemá vliv na nic, zvláště na Zlínsku, nebo odkud jste, tam je prašnost 8000x nižší, než tady pod hutěma. jestli - někdo může napsat že mu prach a písek letos zastínil, tak to jsou jenom Ostraváci. Pozor na slunce teda.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 09.04.2014 05:40:35

Ano, jsem ze Zlína. V posledních dvou, třech dnech už je na obloze střídavě odstíněno a zataženo oblačností, takže jsem svoje "mobilní zastínění" zahradnickou sítí znovu zaměstnal.
Přez den už to skutečně místy dost připaluje.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 09.04.2014 21:15:04


Jak pravil Schweitzer - .." A když je zataženo to je slunce teprve nejhorším zabijákem..."
Mně spíš trochu štve to ochlazení a celkový vývoj nenapovídá, že by se to mělo změnit.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 10.04.2014 16:25:32

Nelámu nad tím hůl, podle mě klasicky aprílové počasí a konečně napršelo. 95% kaktů už zabralo a napilo se. ECHC. vididiflorusy už nasadily poupata, od p.Chvastka došlo poštou pár kytek z okruhu G.denudatum... Pohoda

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 10.04.2014 20:52:29


A tak to jo, člověk by si myslel, že jaro už je za námi, když bylo jak bylo a hned by bral léto Já jsem šťastný jak blecha že, jsem celou zimu mohl udělat všecko na zahradě, představa, že by mně to čekalo teď a začínal bych teprve - je děsivá. Tak se můžu věnovat kaktům v pravý čas, všecko je přesazené i nějaký ten výsev už je nový založen...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 11.04.2014 12:40:34

Zdravím, admine, proč to chcete před 1.5. stínit, naopak je potřeba pomalu stínění ubírat,kytky se již napily a stínění je bude deformovat. Jaký důvod vás k tomu vede?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 12.04.2014 15:11:35


Situace je taková, že pokupě je více rostlin v různých stavech:

1. Kytky napité- připravené k dalšímu růstu = OK
2. Kytky nenapité, které teď ZÁLIVKOU NEJDE DONUTIT K RŮSTU = větší FRC, AST, ARC. = stínit před popálením cca 50%
3. Kytky přesazené a z prostorových důvodů již na trvalém umístění = nejsou zakořeněné = stínit 100%

Momentálně dobře nastartovaný plán zbrzdilo ochlazení přes den tady bylo +7 C a ani teď to není žádná sláva - přestože svítí ostré slunce je ve skleníku pouhých +13 C !!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Studený SV vítr to řádně ochlazuje. Nejde tedy ani zalévat ani stínit, potřebuji aby bylo aspoň +20C v pěstěbním prostoru.


    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 13.04.2014 08:59:45

Četl jsem úvodní stránku i tady. Souhlas s adminem, ve Zlíně podobné podmínky ... Recept mám a nemám. Malá sbírka, maximální mobilita kytek pro možnost rychlé úpravy utmístění v době nenadálé kalamity. Co na to říct dál? Že jsem rád, protože jsem zatím asi pětinu kytek jenom rosil či mlžil. Ty teď budou v pohodě na rozdíl od těch, které jsem už důkladně prolil. Doufám jen, že s teplotami nebude dlouhodobě hůř a neklesnou na týden, čtvnáct dní za vichru někde k 5°C prez celý den.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 13.04.2014 09:07:16

Ještě malá poznámka na okraj: V podobně rozpačitých podmínkách jarních měsíců si u mě vedou relativně nejlépe tyto rody a druhy:
Noto. submammulosus, G. neuhuberi, escobarie, většina echinocereusů, některé matukány. Pokud zklame i tohle převedu svoji sbírečku do oblasti skalničkaření.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 13.04.2014 09:52:08


Stojí to všecko a nic se nehejbe. Studené jaro je sice požehnání pro zemědělce, ale kaktusář potřebuje aspoň tu dvacku. No uvidíme po 15.4. Sbírka zatím vypadá dobře díky krátkého zimování.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 13.04.2014 11:32:26

Zdravím.Moje zkušenost je taková, že kytky, které jsou již probuzeny a alespoň na počátku růstu, snesou klidně zalití a i následný chlad, za předpokladu dobrého proudění vzduchu.Mýlí se ten, kdo by v tomto případě chtěl pěstební zařízení uzavírat, aby kytky nenachladly.To je jistá cesta k zahnívání, takže vzduch, vzduch.Samozřejmě u rostlin neprobuzených je to jiné.Proto má smysl rostliny co nejdříve stěhovat ven a nebát se ranních mrazíků, do -5C zasušeným rostlinám nemůže mráz ublížit, a to ani určitým druhům melocactusů, osobně vyzkoušeno.Důležité je prohřátí přes den. Adminova lokalita bude zřejmě na zvraty bohatší, přesto si myslím, že někdy svoje rostliny zbytečně hýčkáme a rozmazlujeme.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 13.04.2014 22:03:29


Ano to je všeobecně známá pravda když mám zalité kytky a příjde Medard - je tma +7 C a leje bez naděje na zlepšení, tak to pořádně odvětrávám aby se hniloba nedostavila.

Zrovna ale teď při startu to neplatí. Kaktusář to vynese do zařízení, příjde 14 dní pěkného počasí ( i třeba s těmi raními mrazíky) rostliny se připraví, zalejí se a... příjde zima jaká je teď... nabízejí se dvě množnosti

a, jestli je slunce tak uzavřít pěstební prostor a udržet teplotu za každou cenu i třeba přitopením jestli lze - a pokračovat tak v nástupu do vegetace.

b, jestli slunce není a počasí se nelepší do 3 dnů tak pak to odvětrat, tím pádem se to zastaví a nechat to stagnovat, čili přerušený nástup do vegetace.

--------
Nějaké gymna to celkem přežijí dobře, ale thelákům se toto zrovna dvakrát nelíbí, ani jedno řešení není dobré, ale nezbývá než to nechat takhle stát - zazimované vysušené odvětrané - nedělat nic.

Ten spartanský přístup u mexických rostlin nějak dobře u nás nejde uplatnit, ano, čekám na pěkný květen, nebo léto abych sundal tabule a dospělé rostliny si užily volného pěstování pak vypadjí nejlíp, jenže i to má svoje úskalí, jedna průtrž a vyháže to z květináčů všecko bez ohledu na velikost a co teprve kroupy...

Na druhou stranu - načančané vatové krasotinky ze skleníků kde je celý rok +50C jsou skutečně pápěrky, které složí jedna horší zima...


    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 14.04.2014 16:10:17

Jo, jo. V podobných proměnlivých podmínkách je to vždycky taktizování. Něco málo z podzimku zase přechlo - nevzbuditelně a z letošního jara zase pohnije - od kořenů tam, kde jsou "oslabené, nepřipravené." Nejspíš stará známá střední cesta - na úvod čtrnáct dní, ale v posledních letech snad celý úvodní měsíc "venku" jen mlžit a nedivočit s generální, celkovou zálivkou. Všechno už bylo jednou objeveno.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 14.04.2014 22:22:10


14 dní tričkové teploty bez zbytečných poklesů v noci a pak to klidně sleju horem dolem. Teď je nejlépe tak sedět na internetu nešahat na nic a studovat si články o zalévání !

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 16.04.2014 14:35:56

Nechci to zakřiknout. Některé kaktusy - gymna - důkladně zalité v předchozím teplém období v těchto aprílových dnech začínají ukazovat venku pod plexi první násadu na květ. Pak se v tom jak reaguje kytka na kotrmelce počasí vyznejte.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 16.04.2014 18:09:14

No to je právě to.Pokud se podaří v dobrém období kytky přivést LEHKOU zálivkou k napití,pak dle mého ani zalití v nevhodném čase nic neudělá, pokud je k dispozici proudící vzduch.Napitá kytka=fungující kořeny=relativně dobrá odolnost vůči zvratům počasí.A ještě něco-přece nikdo doufám neprobouzí kytky po zimě rovnou velkou zálivkou, takže buď mám po čase kytky napité nebo ještě neprobuzené, takže mělo by to fungovat vždycky.
A ještě jedna otázka pro admina-je podle vás Gymnocalycium mirandense STO 83 dobrý druh nebo jen jiné jméno k něčemu?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 16.04.2014 21:27:17


Tady je zima moc - jen cca +5C na to aby scípnul každý kaktus ať zalitý nebo nezalitý při tom příšerném severáku...

Gymnocalycium mirandense - taková rostlina neexistuje
Je to snad odvozenina od G. riojense, někteří se pokoušejí o krkolomné konstrukce:
Gymnocalycium riojense ssp.kozelskyanum v.mirandense ...

To bychom pak mohli mít G. pipanacoense, pozodelmoense, cinereum ! a mirandaense... inu jen osel a gymnofilové by si to psali na jmenovky.

-----------------------------------------------------------
Nestačilo by to přeci jen takhle : G. riojense, Questa de Miranda, LR, 1780m...
-----------------------------------------------------------

Pokud ovšem trotlové rakouští bafli nějaký spegaz nebo bayrian a tomu naprali tento název pak už se v tom ani pašík nevyzná...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 22.04.2014 13:44:08

Hezký příspěvek v pálenici ohledně zálivky. To přemlžování na začátku vegetace je velice dobrá věc, také ho pravidelně používám, i když někteří pěstitelé rovnou provádějí zálivku. Ale dle mého je to přemlžování jistější a bezpečnější cestou, jak rostliny za spolupůsobení světla a tepla probudit.
Ještě k tomu mirandense-opravdu je to někde vedeno jako riojense, jenže já jsem si vždycky riojense představoval jako ta úhledná čokoládová gymna, kdežto tohle je taky takové čokoládové, ale trny jako prase-když se zadá na vyhledávači G,mirandense STO 83, tak je tam přesně to gymno, co mám doma.Zkuste si to najít, docela by mě zajímalo, co to podle vás je a pokud to patří do sekce Riojense, tak už nevím.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 22.04.2014 21:32:37

Mně to najde všecko možná gymna.
http://www.cact.cz/noviny/2010/09/T_G_riojense_MT%2008-353.jpg
Jsou i dlouhotrné s rozestálými trny a třeba i s modrou pokožkou

    
napsal(a):: Jirka1
email:    IP: 212.79.---.--- 
datum: 01.07.2014 15:04:47

Martine mohl by jsi udělat nějaké foto celého pěstebního zařízení?Zavřeno,otevřeno,materiál atd.?Díky.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 03.07.2014 19:14:27


Z různých důvodů, ale hlavně bezpečnostních to sem nemohu dávat.
Mám de facto tři způsoby a všecky mají nějaké neduhy
nepostavil jsem to dobře (vzhledem k různým omezením).

1. balkonová volná kultura - nejlepší, nutno dělat korekce jen před prudkým deštěm

2. předokenní skleník - horší - příliš nízký, hrozí uvaření rostlin, protože je přesně na J stranu

3. zahradní zařízení - nové zemní pařeniště s PC krytím 6m2, - nejhorší - nefunkční - nebude využíváno, nějak to tam nejede vůbec a nevím proč. Dále mám výsevní velkou 4m3 poloprosklenou bednu na kaktusy, kam de světlo jenom z boku a ta dává nedostižné výsledky ...a plánuji ještě něco podobného a ještě většího

Furt se člověk učí...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 03.07.2014 22:01:48

Jo, to co píšete je zajímavé. Připíšu někoik poznatků k adminovu:

1. Balkonovou kulturu si taky chválím, ale pozor! Není balkon jako balkon ... ten v minulém bydlišti byl sice taky otevřený, ale vzduch se tam nehýbal, takže se tam všechno vařilo, smažilo. Prostě to skrz neprofouklo, protože tam byly boční stěny k sousedům. Dneska je to jinak, jiný balkon, prakticky na stejnou světovou stranu, ale ne tak vysoko a většinu času svěží vánek. Pohyb vzduchu dělá při pěstění strašně moc ... a echinocereusy chrochtají blahem.

2. Předokenní skleník - jako podokýnkář - bych vo tom měl něco vědět. Tož, taky na jihozápad a pánové, jdou tam skvěle strombáčky, epithelanthy, escobarie, taky lofky a malé, trsovité druhy mamilárek alias dolichothele. Prostě všechno malé kytky, které rostou v přírodě z vyhřívaných trhlin ve skalách ... Není to v podstatě skleník, je to police u cihlové zdi, něco jako solární akumulačky, tepelná setrvačnost je pánové skvělá


3. Umístění s přímým osvětlením pouze bočním a jenom tři, čtyři hodiny denně - zase ty mamilárky, noťasy, ale taky neoporterky, například. Adminovi se divím, že mu v těch pařeništích nejdou "luční gymna." Já mám část gymen "vytažených nad odpařující se trávníkovou plochu" a tam vesele rostou kytky jako vatteri, denudata, nebo monvillea ... samozřejmě.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 06.07.2014 13:28:57


Teda nebejt teď doma tak jsem přišel o celou sbírku tak to peče, že ani stínění nepomáhá. Bojuji statečně, ale i tak se pár feráků a mamlí šeredně spálilo...
Pařeniště na zahradě je k ničemu, je tam kolem 90C...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 17.07.2014 20:37:45

Tak, zdá se, že nastupuje období veder. Admine, už jste psal, že sulky u vás jdou do stagnace, udržujete v podobném počasí růst všech kytek ranním mlžením - tak to dělám nyní já - nebo necháte postupně kytky s délkou suchých, horkých dní stagnovat? Jinak řečeno:" Budete se snažit udržet při současném počasí kytky v růstu? Jestliže ano, jak aby je neohrozila krčkovice, když se vzduch a nechci utrácet za klimatizaci?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 17.07.2014 21:07:06


Záleží na druhu.

1.Hybridní rebucie stojí ve vodě a rostou jak o závod.

2.Pro sulky a obecně měkkomasé druhy to není dobré. Zcela zazimováno.

3.Gymna pravidelně zalévám, protože kvetou a poupata by uschla nebo by se nevivinuly plody.

4.Thelákům jsem také v těch vedrech trochu ubral, protože se blíží déšť a stejně by to nemělo cenu - rychlý výpar.

5. AST, ARC, FRC, ECTC se stále nezalívají, ale srpen se blíží a to je první jarní měsíc pro tydlety rostliny...

pak to sleju jak divý ať ty ariáky klidně stojí ve vodě potom...

Většinu sukáčů také zalévám, a už není vidět z okna vůbec ven, hotová džungle...



    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 20.07.2014 10:13:15

Díky za informace tady a v úvodním odstavečku stránek. Rád se zamýšlím nad věcmi z praxe. Takové jsou k nezaplacení.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 24.07.2014 09:13:29

Znovu nezbývá, než poslat svoje díky za info v úvodním odstavečku stránek ... právě se rozhoduju, jestli výrazněji zalít kakty v růstu - kromě těch měkomasých, nebo jen dál rosit, či mlžit. Dilema mám s plísněmi a krčkovicí. Zatím letos nemám žádné "padlé za vlast," ale ta vlhkost vzduchu... Pro bolivijce, brazilce a uruguayce ideální růstové počasí, ale jak říkám vlhko a vyšší teploty ... no, zaliju to trochu víc a dám luftovat.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 25.07.2014 20:03:44

Teď jsem četl v pálenici nové odstavce o zálivce. Díky za ně. Měly by patřit k povinné četbě kaktusářů.
Přitom mě zrovna napadá: Několik svých nenapravitelných schourů jsem odvezl před dvěma měsíci na "odloučené pracoviště." Část dvora, kde nesvítí během dne snad ani na hodinu v kuse přímé sluneční záření. Na klasických plastových podmiskách, tam, kde se kytky nedostanou do žádných teplotních extrémů, 100% vzduchu, bez jakéhokoliv krytu. Střídá se tam období stinného sucha a - pokud naprší - třeba 14 dní pak zase na žabáka v podtáccích. Výsledek? 1/3 - severní am.- malé echinocereusy, vivipary - téměř celá se odebrala do věčných lovišť, gymna - uvedla se do super kondice,některé z bývalých schourů pokvetou, jedna lobivie se nacucla tak, že jí puknul růstový střed a utvořila se v něm díra ve tvaru kruhu průměru asi 1 cm. Podotýkám, že šlo o několik "chronicky špatně rostoucích" kytek. Nejméně polovině z nich tato "léčba šokem" prospěla. Pomalu je některé vracím zpět do hlavní sbírky.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 02.09.2014 12:27:59

Zdravím. Blíží se úplněk a s ním zřejmě poslední termín letošní zálivky, pro venkovní kaktusy zcela určitě. Pak už bude následovat pouze postupné vyzrávání a zahušťování pletiv, aby rostliny šly do zimy dobře připravené. Letos vyseju některé druhy, hlavně echinocereusy, již na podzim, nikdy jsem to nedělal, ale jednou se začít musí.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 02.09.2014 21:00:39

Zdar a sílu.
Poslední zálivky ?
Záleží co za druhy to jsou, ariáci, eriosyce (neoporterie) chtějí teď vody nejvíc, stejně tak i feráče. Nutné je ovšem slunečné počasí.
Teď leje a je mlha, takže v září a říjnu to rozjedeme !

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 03.09.2014 12:26:42

Zdravím, samozřejmě pokud bude výhled na slunečné září, ještě jednu zálivku bych připustil, ale víc ani omylem. Při zvratech počasí a krátícím se dnu je podle mne zálivka v říjnu zbytečná, v některých případech škodlivá. Po zářijové zálivce má kaktus v těle dostatek vody, aby s ní mohl vesele hospodařit až do dubna. To neplatí samozřejmě pro semenáče.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 10.09.2014 18:00:05


Zrovna zahajuji sezónu a nesíhám stínit a zalévat...
Fakt

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 11.09.2014 16:54:45

Ještě naposledy naliju, ale mám samozřejmě taky trochu obavy z otázky vyzrávání pletiv. Pokud se kytky do zimy trochu nezatáhnou jsou pak náchylné k napadení škůdci a taky zimovzdorné jsou pak v chladu podstatně ohroženější, myslím si.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 11.09.2014 17:46:20

U těch zimo a mrazuvzdorných je to mimo jakoukoli diskuzi, o tom žádná, a přesně o to vyzrání pletiv a celkovou přípravu na přezimování mi šlo.Samozřejmě podmínky u každého jsou jiné, ale stojím si za svým, že zálivka-dejme tomu okolo 15-20. září, když už to posunu, je pro přezimování rostlin naprosto dostačující.Výjimku bych připustil pouze ve skleníku, kde ta teplota jde regulovat.Venku ne, ani u otužilých lobivií a gymen, neboť mám za to, že svoje by již měly mít takříkajíc"odpracováno", tedy v přírůstku hmoty a na vývoj trnů a celkové vyzrání pletiv je ta zářijová zálivka bohatě dostačující.Na tyto věci nebudeme mít samozřejmě nikdy stejný názor, to by asi ani nebylo normální, pouze jsem přesvědčen o tom, že včasným ukončením zálivky se nadělá podstatně méně škod než prodlužováním vegetace. Tyto řádky píšu záměrně i s ohledem na začátečníky v pěstování kaktusů, kteří tuto diskuzi čtou.To, co funguje adminovi,opravdu funguje, ale jen v dobrých rukách a s dostatkem zkušeností, kterými začátečníci zpravidla nedisponují.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 13.09.2014 13:52:39


Průměrné teploty v zdejší lokalitě loni:
září +3 C
říjen + 15 C ale týden mrzlo
listopad +20 C ve dne i v noci - provedeny výsevy venku
prosinec +25 C ve dne i v noci - 24.12. zality jižní rostliny ve
volné kultuře, pro nadměrné sesychání i mexiko na zimovišti...

Ano, je-li krátký den tak se zalité mexiko v tom listopadu může natahovat.

Začátečníci ať se také raději přidrží Fleischera či Jelínka.

Momentálně prší a je dusno +20 C, blbě se dýchá, ráno byla mlha. Ariáci to vlivem tropického počasí rozbalily právě teď a kvetou i v té tmě. Zrovna du sprašovat, ale je to všecko suché jak troud i po zálivce z minulého týdne, gymna budou odkryta, a mexiko také slejua přihnojím co to dá, protože se blíží vedra.

Osobně jsem zastáncem, natažení kultury na podzim co to dá. Jaro bývá kdovíjaké a čím méně jsou kytky na zimovišti, tím pro ně lépe. Ovšem jenom konev nestačí, je třeba mít dobrý substrát, rostliny v kondici, providelně sundávat krytí co to dá a větrat mít cit pro počasí, atd.

Záleží i na druhu a velikosti rostliny a umístění sbírky.

Greenhorn na Vysočině udělá nejlíp, když už nezaleje a sestěhuje spolu se Zamykáním v Chrudimi !

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 13.09.2014 21:59:55

No, ono nejde jenom o to, kdo je tady greenhorn a kdo Old Shatterhand. Jde především o to, kdo v případě nenadálého mizerného vývoje počasí pak bude mít možnost a čas adekvátně reagovat a zajistit kytkám dobré podmínky v nějaké kalamitě. A to já mít třeba nebudu.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 14.09.2014 00:47:05


Ano základ je zvážení vlastních podmínek a možností.
Se musím přiznat - zrovna jsem zalil mexiko a výsevy v pařeništi, pak přišla navečer řádná bouřka, tak mně napadá, že jsem ty výsevy nechal pod větracím oknem, jestli vítr to okno shodil, tak výsevy už neexistují...
Holt na divokým západě každý semtam udělá chybu...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 20.12.2014 16:54:03

Zdravím všechny na foru a jeden dotaz na admina. Týká se diferenciace květů u kaktusů. V kterém ročním období probíhá, kdy u SA a kdy u JA? Zabýval se tím někdo vůbec? Diferenciace květů probíhá u rostlin i stromů, předpokládám tedy, že i u kaktusů. Jinak všem přeju klidné prožití svátků slunovratu a dobrý start do sezony 2015.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 20.12.2014 19:47:41


To je spíše pojem vhodný do ovocnářství, kdy se na stromě zakládají květní a růstové pupeny - určuje se co kde bude následný rok.

Nutno uznat, že loni ale i letos je příroda zdivočelá tak, že o žádné diferenciaci se nedá mluvit - kupř, jabloně mi už odkvetly v říjnu a z květních pupenů budou tedy letorosty a z letorostů kdoví co.

U kaktusů se to týká opuncií, rebucií, ( gymen jen vyjímečně) aby se poupata měnila na odnože a obráceně.

Samosebou kaktusáři toto řeší třeba bych taky rád někdy viděl kvetoucí frailee a ne jen semeníky jeden za druhým... Toto není ještě dostatečně prozkoumáno, ale steří praktikové doporučují nezalévat a více světla.

Kaktusy v domovině nejsou až tak moc vázany na roční období (subtropy) ale spíše kvetou a plodí když je pro to vhodné počasí...
U nás se tyto rostliny přizpůsobily a gymna nám kvetou když v domovině zrovna ploděj...což se nedá říct o jihoafrických sukulentech...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 25.01.2015 09:59:31

Zdravím, posílám zajímavý odkaz na video se Stevem Brackem z Mesa Garden v USA http://www.youtube.com/watch?v=ToUCFFb2--o

Zase mám jednou vztek na svoji mizernou znalost angličtiny 22) Kromě toho, že tam vykládá o mladých, jak mu píšou z celého světa jsem toho jinak moc nevyposlouchal.

Co je zajímavý, zdá se, že má všechno od astrophyt po conophyta sazený v jednom stejným substrátku - nějakým mazlavým, železitým jílku, což jsem taky zkoušel, ale byla to spíš zkáza než požehnání. Taky se zdá, že je to natáčený v zimní stagnaci, bo tam nemá žádný misky k podmáčení. Co o tom soudíte?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 25.01.2015 11:10:56

Dobrý den.

No při vší úctě je to typ pěstitlele, kterého u nás označujeme termínem "hnojař" a podle toho i ta sbírka tak vypadá.

Hovoří tam o své strategii, že preferuje pomalý růst = přidušení, o prodeji a odbytu, o tom co je sukulent, a kolikrát byl v Africe atd. Takové ty kecy pro laiky.

Co se týče substrátu správný postřeh - jedná se o vyluhovanou spraš dolegovanou trochou rašeliny či čeho, zrovna pro ten typ kytek co tam má - Sever + JAR = všecko špatně.

Obávám, se že ty kytky vypadají takhle unaveně po celou dobu svého života v tom polozbořeném hangáru. A Backeberg to byl teda hnojařů král.

Daleko větší kapacita byl třeba A.B.LAU (+2007)
-----------------------------------------------

Jinak - máte dobrý postřeh !

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 02.02.2015 19:03:12

No, jo. Napadá mě, že tak pěstuje člověk, kterej se snaží mít "všecko," ale možná na to časově nestačí a tak "zjednodušuje." Jinak je ten pán asi nejen u nás považován za celebritu v tamním - severoamerickém - vyhledávání a "domestikaci" zimo a mrazuvzdorných kytek.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 02.02.2015 20:36:50

Zajisté mají i amíci spoustu skvělých pěstitelů a SB
udělal záslužnou činnost v distribuci semen (svoje seznamy)
a v tom, že byl jeden z prvních.

Na té sbírce není vidět péče, možná je to dáno i věkem pěstitele nebo prostě jeho stylem nevím. Ale porovnávám to s československým standardem - a ten je nejvyšší na světě.

Určitě bych věděl vyjmenovat dost našich kolekcí kde člověk zůstal stát s otevřenými ústy a tady to stání holt jaksi není.
Zrovna u takového jména by člověk očekával vyšší standard. Je to asi o tom, že všeobecně dáváme na reference a haló efekt...

Za všechny vzpomenu sbírku Ing. Koreckého, to bylo barevné, živé prostě paráda. A kdo pamatuje sbírku Žwaka, ví že vždy se každému kaktusáři rozbušilo srdce při vstupu do skleníku.


    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 03.02.2015 12:18:03

Máte pravdu, napadá mě, že se možná jinak chová ke svým kytkám člověk, který si to všechno piplá od semínka jako vzácnost sám a jinak ten, kterému to roste "venku za humny" tak jako tak, jenom kytku přemístí k sobě domů.

...jinak na jižním parapetu, kam ( světe div se! ) začíná svítit zahajuje vegetační období sukulentářská část sbírky - gasterie, haworthie a agáve Že by to ta "mizerná" zima už letos vzdala?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 07.02.2015 08:47:58


Pamatujme, že pravé jaro je tu vždy až po 15.4. !

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 07.02.2015 13:38:07

No jo, ve většině případů respektuju to, co píšete "vedle" Jirkovi o zimním zalívání. Já mám svůj osobní Stonehenge. Když vyleze slunko přes poledne tak vysoko, že je na vršku horizontu nad sousedovic barákem pak, za slunečných dní, kterých je teď v kuse několik za sebou to jižní okno prostě pozalívám, protože je tu jakási záruka tak pěti hodin "přímého osvitu v kuse - a když je to pár dní v tahu za sebou tak to zalití, myslím, stojí za to.

...ale nenamlovám si, že tu bude jak na horách až do toho dubna.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 10.02.2015 20:08:27

Mně přes prosinec také pár týdnů stíní roh baráku, ale naštěstí už je to pryč. Každý rok stěhuji kolem 20 března, takže letos se snad taky dočkáme...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 13.02.2015 08:26:53

Už aby to březnové stěhování bylo, v současné době jsem doma nemocný. Letos už bylo viróz a chřipek všude kolem dost a dost.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 13.02.2015 22:13:05

Tady nás to, fujtajksl, nějak omíjí.
Při těch stresech v práci ale mám obavu, že také nakonec padnu.
No brzké uzdravení !

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 14.02.2015 09:37:28

Díky. Ty stresy jsou, myslím si, to co člověka oslabuje nejvíc ...

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 14.02.2015 20:32:26


no dneska mi je fakt divně, už se mi pletou písmenka...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 15.02.2015 11:28:24

Na to je nejlepší

    
napsal(a):: Jirka1
email:    IP: 212.79.---.--- 
datum: 22.02.2015 14:57:20

v souvislosti s vložením příspěvku o přesazování ted trochu přemýšlim do čeho sadit teláčky.Jsou to semenáčky cca 2,5cm bez trnů,jestli je nechám ještě ve společnejch miskách,ale asi je zasázim ještě do misek než je nahrnkovat zvlášť.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 22.02.2015 17:23:08

Až do velikosti vlaškéh ořechu pospolu...
TLC tak sadím po 4 ks až do 10 květináče...

  Kaktus  
napsal(a):: anonym
email: violettina(zavináč)post.cz   IP: 46.135.---.--- 
datum: 16.03.2015 16:13:53

Dobrý den
Potřebuji zjistit jak se častě zalévá kaktus
Pro domácí úkol do přírodovědy

  Kaktus  
napsal(a):: anonym
email: violettina(zavináč)post.cz   IP: 46.135.---.--- 
datum: 16.03.2015 16:14:04

Dobrý den
Potřebuji zjistit jak se častě zalévá kaktus
Pro domácí úkol do přírodovědy

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 17.03.2015 17:00:12

Tak než Ti vyprší čas na splnění úkolu ... kaktus se zalévá zpravidla až tehdy, když substrát ( půda ) ve květináři vyschne. To záleží na velikosti květináče, na počasí atd. V létě častěji, v zimě vůbec ne, tehdy je v chladu vez vody, v teplotě do 10 - 12°C. Je to hodně zjednodušená odpověď.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 17.03.2015 19:54:31

Otázka nemá smysl, protože nutno nejdřív vědět, o jaký kaktus jde...,ale odpověď podokýnkáře je vcelku vyčerpávající

Zde na webu je o zálivce pojednáno dosytosti, ale silně pochybuji
že by pojeskyňová úča na ZŠ zvládla termíny jako "turgorový tlak..."

Záleží na :
1. druh
2. velikost = stáří.
3. růstová fenofáze
4. počasí
5. stav - kondice rostliny
6. umístění rostliny




    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 18.03.2015 14:51:19

Docela mě pobavil třetí a čtvrtý řádek odpovědi.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 18.03.2015 21:56:54


A pročpak ?

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 19.03.2015 17:39:02

Nemyslím šestibodový výčet, ale tu pojeskyňovou úču. Vzpomněl jsem si na jednu příhodu,kdy jsem přinesl do hodiny prvouky dětem pár kaktusů a zapáleně jim o těch vyprávěl. Tenkrát dorazila školní inspekce a oba pánové z té hodiny odešli zcela paf. Je pravda, že pojem "turgorový tlak," jsem vzhledem k přítomnosti těchto pánů a vzhledem k věku těchto dětí nepoužil. Možná by si někdo mohl myslet, že používám ve výuce vulgární výrazy.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 20.03.2015 19:55:47


Já měl na ZŠ kliku, že jsme měli učitelku, která pro to měla pochopení.

Jen mně štvalo, že mi zabavovali kameny pro školní sbírku...

Měl jsem pár kamarádů, kteří však nasazovali vlastní život aby mi to donesli zpátky většinou i s nějakým přídavkem... Tohle by se dnes už stát nemohlo...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 22.03.2015 19:27:35

Máte pravdu, nemohlo. Přírodniny jako ukázka z hodin vymizely. Nahrazují je interaktivní tabule. Ať žije doba počítačová! Co se týká kamenů, pokud jste s nimi nevysklil nějaké školní okno na trojku z chování to nebylo ...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 26.03.2015 05:29:29

25.3. Denní teplota 18°C, v noci kolem 8°C, zataženo. Po předchozí přípravě po první vydatná zálivka zimovzdorných

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 85.207.---.--- 
datum: 04.04.2015 10:43:04

Admine, co byste doporučil ohledně pěstování těm,kteří si "zvykli" a jsou zařízeni na polovolnou kulturu teď, kdy počasí aprílově blázní a výhled na zlepšení je v "nedohlednu?"

Některé kaktusy jako například noťáky dost trpí - i když jsem je trochu zalil ve sklepním "zimovišti." Na parapet se to nevejde, tam teď "kralují sukulenty." Nejspíš dám kakty zatím v bedýnkách na relativně suché místo venku, ale "nevybalím" to ještě úplně do stavu klasického, sezonního umístění. Tam to půjde dát kdoví kdy ... a medvědí česnek v lese si asi taky letos ještě nějaký čas počká ...

  Ferokaktusy ve volné kultuře  
napsal(a):: Editor
email: domestic08(zavináč)seznam.cz   IP: 185.26.---.--- 
datum: 11.04.2015 11:58:12

Poradí nějaký zkušený pěstitel anebo specialista? Moje kolekce rodu Ferocactus se rozrostla natolik, že se to už nevejde do skleníku. Uvažuji tedy, že feráčky vystěhuji do pařeniště na zahradě, orientace JV směrem. Uvažuji o polykarbonátovém zakrytí vrchními otevíracími a tedy i větracími okny. Dá se pro feráky tento způsob kultivace uplatnit - všeobecně nebo pouze pro určité druhy?????? Díky předem za radu a případná další doporučení. Příjemné jarní dny a otevírání sezóny!

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 12.04.2015 07:57:39

Zdravím. Ferokaktusy lze takto pěstovat určitě, důkazem toho je např. sbírka pana Pokorného v Kostelci nad Labem-feráky jsou volně venku, pouze zakryté boky, ve volné kultuře a fantastické. Samozřejmě Kostelec je v Polabí.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 12.04.2015 13:32:15


Jen při tom přechodu pozor na popáleniny. Venkovní kultura, byť i dva metry od skleníku a byť i v pařeništi je něco docela jiného.
A hlavně zajistit dostatečné větrání, min 50% plochy, 30% nestačí jak jsem měl loni možnost sám se přesvědčit na uvařených výsevech ...

  Re:  
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 12.04.2015 13:35:39

Reakce na příspěvek od "podokýnkář"Admine, co byste doporučil ohledně pěstování těm,kteří si "zvykli" a jsou zařízeni na polovolnou kulturu teď, kdy počasí aprílově blázní a výhled na zlepšení je v "nedohlednu?"

Některé kaktusy jako například noťáky dost trpí - i když jsem je trochu zalil ve sklepním "zimovišti." Na parapet se to nevejde, tam teď "kralují sukulenty." Nejspíš dám kakty zatím v bedýnkách na relativně suché místo venku, ale "nevybalím" to ještě úplně do stavu klasického, sezonního umístění. Tam to půjde dát kdoví kdy ... a medvědí česnek v lese si asi taky letos ještě nějaký čas počká ...

Jedině si

1. vybrat druhy necitlivé k výkyvům počasí

2. mít připravený plán B - to jest přitápěcí přehozy, nebo možsnost rychlého sestěhování

3. snížit počet rostlin ve sbírce

4. pořídit si skleník

----------------------

Počasí je vzhledem ke stavu planety tak nestabilní, že nějaké předpovědi a dobré rady tady vůbec nedávají smysl, a spoléhat se musíme na jiná zajištění.

  Re: Pavle díky!!!  
napsal(a):: Editor
email:    IP: 185.26.---.--- 
datum: 13.04.2015 19:47:07

Reakce na příspěvek od "pavel"Zdravím. Ferokaktusy lze takto pěstovat určitě, důkazem toho je např. sbírka pana Pokorného v Kostelci nad Labem-feráky jsou volně venku, pouze zakryté boky, ve volné kultuře a fantastické. Samozřejmě Kostelec je v Polabí.
Pavle, děkuji za zprávu a doporučení! Feráky dám do nadzemních permanentně větraných širokých pařenišť s vrchními vyklápěcími okny, tak snad se zadaří!!!

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 19.04.2015 08:11:11


Feráky chtějí hlavně kyselou půdu a chránit před spálením.
Jak se jednou ferák spálí, zatvrdne, neroste a je konec...
Samozřejmě dospělé rostliny jsou excelentní, nad všechny kaktusy a když příjde návštěva, jde první k Ferocactusům, ostatních kaktusů si nikdo nevšímá...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 26.04.2015 10:36:48

Napadá mě tato věc: V uplynulém týdnu se v místních zeměpisných šířkách olistily téměř všechny dřeviny. Souvisí to s vývojem atmosferického tlaku? Dá se tato "fáze vývoje" u rostlin využít tak, že během takových dní víc než kdy jindy platí, že vyklíčí i koště? Zkoušel jste někdy cíleně právě v takových dnech jak je na tom klíčivost semen?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 27.04.2015 00:36:46


Pár lidí co vysévalo ten týden moje semena, tak psali,
že to klíčilo jako blázen..

Ale nějaké závěry bych z toho nedělal...
otázka je příliš složitá, zatím totiž není známo proč roste
listí na stromech v určitou dobu.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 28.04.2015 20:43:42

Jenom si říkám k tomu, co jste tady sám kdysi psal - skutečně si z mládí moc nepamatuju, že by prakticky v jednom týdnu zároveň vykvetly jabloně, šeříky, kamzičníky a kosatce. Přijde mně to nenormální ... pak už jenom zbývá, aby zároveň rozkvetly venkovní ibišky a třeba podzimní chryzantémy. Kam tohle spěje?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 05.05.2015 20:12:51


Spěje to jednoznačně k tomu, že na uprázdněné místo po lidech
nastoupí evolučně vyspělejší druh, třeba krysy...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 18.05.2015 17:57:32

Tak mě napadá,...když mám letos pocit, že jsem měl některé kytky přesadit už loni ... přesazujete pravidelně každou kytku řekněme tak co dva roky? Kromě běžného ukazatele, když kytka viditelně strádá nedostatkem živin, nebo přetékáním či roztrháním květníku totiž vždycky volím raději variantu "letos ještě ne."

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 20.05.2015 22:13:23


No také mám nedodělky, a nepřesazení se projeví tak
,že kaktus jde do popelnice. Snažím se to aby to v těch 8čkách vydrželo co nejdéle, v 6kách aspoň 4 roky...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 21.05.2015 05:16:34

Zajímavá "věc" se mi stala v tomto týdnu. Uvědomil jsem si teprve náhodou - při vysypávání zbytku substrátu pod kaktusy - jak "funguje" termodynamika proudění vzduchu u mě ve sbírce. Člověk by čekal, že vzduch vane mezi kytkami ve směru vodorovném, jenomže často je to spíš svislý sloupec. Podle toho je potřeba se zařídit, souvisí to právě asi taky hodně s jarním popálením kytek a s jejich letním uvařením. Ale jak tuto skutečnost technicky využít? To je otázka za milion!

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 26.05.2015 22:39:06


Otázka je to za jednu spálenou bednu gymen -
a ponaučení = nervat květináče jeden na druhý...


To uvidíte až vyjde slunce po té tmě a příští týden bude +30 C

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 27.05.2015 17:37:24

Už aby byla ta tma za námi. Pokud se týká spálenin, snad nepamatuji žádnou sezonu, kdy jsem připálil tolik kytek jako letos. Dost jsem to podcenil. Co se týče toho proudění vzduchu - byl by snad recept děrovaná plechová deska, na které stojí květníky, taková jaké bývaly třeba nahoře na akumulačních kamnech. To bych ale zase nemohl využívat senkování,které používám u části sbírky. Holt, každý způsob pěstování má svoje klady a svoje nedostatky ...

  Confidor v zálivce  
napsal(a):: Grower
email:    IP: 185.26.---.--- 
datum: 15.06.2015 11:03:48

Zdravím všechny pěstitele - znalce insekticidních zálivkových aplikací!!! Dokáže někdo poradit, jakou koncentraci granulovaného Confidoru použít do zálivkové kapaliny podmokem proti kořenovce? Confidor mně byl doporučen nejmenovaným (renomovaným) zahraničním pěstitelem pro zálivku, neuvedl ovšem onu potřebnou koncentraci na 1litr, příp. na 10 litrů dešťové vody. Trochu se obávám předávkování. Díky předem!

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 16.06.2015 11:40:07

Koncentrace je 0,02-0,025%, tudíž zhruba 2-2,5g/10 l vody. Na jeden litr nedoporučuji, musel bys mít lékarnické váhy.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 16.06.2015 22:21:24


Granulovaný Confidor se už nevyrábí, takže kdovíjakou to bude mít účinnost. Ale začínal bych s tím, že je na 100%, dávky nad 0,5gr/litr působí spolehlivé spálení rostlin...

  Insekticid v zálivce podmokem  
napsal(a):: Grower
email:    IP: 185.26.---.--- 
datum: 23.06.2015 19:29:20

Pavle a Admin, díky za info ve věci aplikace Confidoru do zálivky! Pořád víc a víc mne to od použití tohoto přípravku odrazuje. Poradíte lepší a relativně bezpečnější insekticid na ošetření rostlin zálivkou podmokem? Dá se použít Mospilan? Pokud ano, v jaké koncentraci na 10 zálivkové vody? Držet se příbalového letáčku nebo nějak jinak? Díky předem za zprávu příp. jiná "bezpečná doporučení"!

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 23.06.2015 21:37:02


Mospilan ničí rostliny a v malých dávkách je neúčinný na vlnatku.
Někteří si jej sice pochvalují, ale to tak mohlo zabrat na molice a mšice či svilušku. Já ještě trochu Confidoru granulátu mám na jednu dávku, co bude dál nevím. Kapalný je dosti drahý zvláště když se prodává v litrových baleních. Všechno ale spolehlivě zabije volná kultura, tam stříkám jen jednou za 10 let...

  Re: insekticidní zálivka podmokem  
napsal(a):: Grower
email:    IP: 185.26.---.--- 
datum: 24.06.2015 09:26:50

Reakce na příspěvek od "admin"
Mospilan ničí rostliny a v malých dávkách je neúčinný na vlnatku.
Někteří si jej sice pochvalují, ale to tak mohlo zabrat na molice a mšice či svilušku. Já ještě trochu Confidoru granulátu mám na jednu dávku, co bude dál nevím. Kapalný je dosti drahý zvláště když se prodává v litrových baleních. Všechno ale spolehlivě zabije volná kultura, tam stříkám jen jednou za 10 let...
Asi přece jenom vyzkouším ten granulovaný Confidor, kolega ze zahraničí se konečně ozval s doporučením 1g/10 l vody preventivně nebo 1g/5 l vody aktuální potřeba (asi stav alarmu). Má s tím dlouhodobější praktickou zkušenost na rozlehlé a velmi působivé sbírce pestrého taxonomického složení, takže se mu zřejmě věřit dá (doufám)! Jinak jsem někde vyšťáral doporučení použít na zálivku sukulentů přípravek ACTARA 25 WG s upozorněním, že ještě nejsou všechny jeho účinky prakticky ověřené (zpráva někdy z konce r.2013). Dalo by se tomu věřit? Díky předem za info!

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 24.06.2015 14:12:07

Osobně se snažím ve sbírce insekticidy nepoužívat vůbec, podle mého každý má nějaké negativní účinky na růst rostlin. Ovšem uznávám, že v počtu tisíců rostlin je situace významně jiná, než v počtu stovek, neřku-li desítek rostlin.
Nemohu se tak úplně ztotožnit s názorem, že volná kultura zabije spolehlivě všecko-i u sebe občas nacházím škůdce na kořenech, a to jsou rostliny ve volné kultuře od časného jara do podzimu. Určitě lze ale souhlasit s tím, že četnost výskytu je podstatně menší.

  Re:  
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 25.06.2015 00:57:16

Reakce na příspěvek od "pavel"Osobně se snažím ve sbírce insekticidy nepoužívat vůbec, podle mého každý má nějaké negativní účinky na růst rostlin. Ovšem uznávám, že v počtu tisíců rostlin je situace významně jiná, než v počtu stovek, neřku-li desítek rostlin.
Nemohu se tak úplně ztotožnit s názorem, že volná kultura zabije spolehlivě všecko-i u sebe občas nacházím škůdce na kořenech, a to jsou rostliny ve volné kultuře od časného jara do podzimu. Určitě lze ale souhlasit s tím, že četnost výskytu je podstatně menší.
Pavle a admine, toto téma mě právě teď dost zajímá. Taky nemám rád chemii ve sbírce. Právě řeším výskyt svilušky na dvou, třech kytkách koryfant. Vzhledem k tomu, že jich mám ve sbírce minimální počet, chci je vyléčit, ne vyhodit. Můžete mi poradit, jak se svilušky zbavit bez užití chemie? Díky ...

PS: Počasí je nyní skvělé, prorůstové, paráda. Co říkáte?

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 25.06.2015 11:46:19

Zdravím podokýnkáře a samozřejmě ostatní též. Pokud je sviluška na dvou třech rostlinách, zkusil bych Arpalit rozředěný ve vodě a pak nějaký přírodní olej, který by svilušku udusil. Pokud by výsledek nebyl uspokojivý, nezbylo by než sáhnout k akaricidu-doporučuji Vertimec nebo Floramite a opakovat, nemají ovicidní účinek. Koryfanty jsou obecně na svilušku chytlavé, já sám jich ve sbírce mám poskrovnu, nějak na mě ani jako kytky "nemluví", moc nic mi neříkají.Pouze že je mám tak dlouho, přežívají z piety. A za další- kolik jste viděli sbírek, kde jsou koryfanty opravdu krásné, vytrněné? Viděl jsem toho dost, ale koryfanty hodné svého jména jsem viděl tak jednou jedinkrát a stály opravdu za to. Možná i to je důvod, spolu s pomalým růstem, že o ně není takový zájem, protože kdo se je snaží "popohnat", ten ať je raději nepěstuje.
Jinak souhlas, počasí naprosto ideální, minulý týden jsem rostliny totálně prolil a druhý den znovu, teď si dají nejméně na šest neděl půst.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 25.06.2015 19:39:10

Mám dvě tři lokalitní kytky maiz-tablasensis. Ty považuji za nejpěknější z rodu. Tři sezóny bez potíží, až loni se chytla sviluška a nemůžu se jí zbavit. Díky za radu.

  Jak na svilušku ?  
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 26.06.2015 18:15:56

A co takhle sáhnout po nikotinu a udělat si doma tabákový výluh ?
Ta sviluška je u koryfant problém, ale problém pouze povrchový. Samosebou bílé vlnaté kaktusy bych tím nestříkal, ale to se zase dá odbarvit peroxidem...

Ve volné kultuře hodně závisí i na substrátu, v jílovitém nebude skutečně nic 100 let, ale semtam nějaká kytka padne na kořeny, v rašelině se to může rozjet jedna báseň hlavně třeba u sulek a tak.

Z postřiků bych se vážně vyhnul blokátorům acetylcholinesterázy, trvale si poškodíte zdraví a chrobák se bude jen smát !

Hergot to jste botanici ? Kopretiny kvetou, tak huš a udělat kaktům kopretinový nálev...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 26.06.2015 18:54:05

Vyhnu se všem blokátorům a udělám kytkám heřmánkový čaj. Ten substrát bude rozhodně podstatná věc, vyměním za jiný a hlavně "čerstvý." Nikotin jsem kdysi zkoušel, vrátím se k tomu. Když přidám ještě podle Pavlovy rady rostlinný olej "na pleť," bude to sice trochu jako u pejska a kočičky, když vařili dort, ale jmenované kytky mám rád, tak je snad samou láskou neumořím ...
Přeju všem krásné léto!

  Jak na svilušku  
napsal(a):: Grower
email:    IP: 185.26.---.--- 
datum: 27.06.2015 20:32:23

Reakce na příspěvek od "podokýnkář"Vyhnu se všem blokátorům a udělám kytkám heřmánkový čaj. Ten substrát bude rozhodně podstatná věc, vyměním za jiný a hlavně "čerstvý." Nikotin jsem kdysi zkoušel, vrátím se k tomu. Když přidám ještě podle Pavlovy rady rostlinný olej "na pleť," bude to sice trochu jako u pejska a kočičky, když vařili dort, ale jmenované kytky mám rád, tak je snad samou láskou neumořím ...
Přeju všem krásné léto!
Na vlastní oči jsem viděl chlapíka, který natrhal 20-30 cm vysoké kopřivy, které naložil do starého zavařovacího hrnce a do kýblů. Pak to zalil dešťovou vodou, neprodyšně zakryl a nechal 3 týdny za teplého počasí vyluhovat, až to částečně zakvasilo. Pak ten výluh zcedil a v poměru 1:1 ředil opět dešťovou vodou, přidal lžíci JARU na nádobí a tím rostliny několikrát s časovým odstupem postříkal. Tvrdil, že už léta neví, co to je sviluška, smutnice, mšice a podobná setkání třetího druhu. Tak co? Kopřiv je teď všude habaděj.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 27.06.2015 23:22:13

Může bejt, experimentům se nebráním.
Ale mějte na paměti starou radu, že každý experiment
začíná na malém počtu rostlin...

  Mospilan v zálivce rostlin podmokem  
napsal(a):: Grower
email:    IP: 185.26.---.--- 
datum: 03.07.2015 10:05:47

Dotaz na Pavla, který v jednom z minulých příspěvků doporučoval Mospilan k zálivce rostlin proti kořenovým škůdcům podmokem. Jaká koncentrace je v tomto případě vhodná na 10 litrů zálivkové vody? Letos jsem aplikoval granulovaný Confidor, který se ovšem dost obtížně shání (je dosud k mání na jednom kaktusovém eshopu) a tak se ohlížím po nějaké spolehlivé alternativě. Ocením, pokud se ozvou i další přátelé s radou nebo dalším doporučením. Díky předem!

  Re: Mospilan v zálivce rostlin podmokem  
napsal(a):: anonym
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 04.07.2015 17:04:10

Reakce na příspěvek od "Grower"Mospilan v zálivce rostlin podmokem
Dotaz na Pavla, který v jednom z minulých příspěvků doporučoval Mospilan k zálivce rostlin proti kořenovým škůdcům podmokem. Jaká koncentrace je v tomto případě vhodná na 10 litrů zálivkové vody? Letos jsem aplikoval granulovaný Confidor, který se ovšem dost obtížně shání (je dosud k mání na jednom kaktusovém eshopu) a tak se ohlížím po nějaké spolehlivé alternativě. Ocením, pokud se ozvou i další přátelé s radou nebo dalším doporučením. Díky předem!
Zdravím. Koncentrace je 0,04-0,06 %, čili 4-6 g Mospilanu na 10 l vody. Osobně bych volil něco mezi, tak 5 g na 10 l. Jak Confidor( Warrant), Mospilan jsou neonikotinoidy s podobnou molekulou a podobným mechanismem účinku. Ideální by bylo zařadit nějaký karbamát, svého času byl takovým Vydate nebo alespoň organofosfát , samozřejmě za přísného dodržování bezpečnosti práce. Osobně nemám rád ve sbírce ani jedno, nejsem žádný splašený ekolog, ale tyhle věci jednak jsou dost perzistentní v rostlinách, jednak metabolity mohou vyvolávat při nemírném používání a dýchání výparů zdravotní problémy a v neposlední míře narušují vývin kytek, ať chceme nebo nechceme. Nevěřili byste, co dokážou udělat s růstem rostlin rezidua herbicidu clopyralidu, který si můžete přinést s půdou na přesazování třeba odněkud z pole.Viděl jsem na vlastní oči a pěkné to není.
Takže všeho s rozumem!

  Dutý kaktus  
napsal(a):: NOTO
email:    IP: 185.26.---.--- 
datum: 09.07.2015 18:31:42

Zná to někdo? Dva odrostlé a naroubované exempláře Solisia pectinata, velikosti 5-7 cm, v jarních měsících svěžího vzhledu. Když jsem v červnu do jednoho z nich rýpnul prstem, ten projel kaktusem skrz naskrz-byl dutý, vevnitř nebyla žádná tkáň - byla to vlastně krásná, nádherně bělavá skořápka jako po vyfouknutém vejci. Rostliny byly předtím ošetřeny 1x postřikem (insekticidem) a teď co? Jaký je původce tohoto kompletního "vyhlodání" kaktusu a jak se tomu bránit??? Díky všem, kteří poradí!!!

  Re: Dutý kaktus  
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 09.07.2015 20:05:47

Reakce na příspěvek od "NOTO"Dutý kaktus
Zná to někdo? Dva odrostlé a naroubované exempláře Solisia pectinata, velikosti 5-7 cm, v jarních měsících svěžího vzhledu. Když jsem v červnu do jednoho z nich rýpnul prstem, ten projel kaktusem skrz naskrz-byl dutý, vevnitř nebyla žádná tkáň - byla to vlastně krásná, nádherně bělavá skořápka jako po vyfouknutém vejci. Rostliny byly předtím ošetřeny 1x postřikem (insekticidem) a teď co? Jaký je původce tohoto kompletního "vyhlodání" kaktusu a jak se tomu bránit??? Díky všem, kteří poradí!!!

Klasická suchá hniloba, která pravděpodobně přišla neošetřenou řeznou plochou mezi roubem a podnoží.

Jak se tomu bránit?

1. nekupovat roubovance

2. preventivní postřik Rovralem nebo něčím podobným proti plísni.

3. umístěním roubovance v podmínkách jaké vyžaduje roub - čili v tomto případě suché, slunné a větrané prostředí, což u nás jde někdy dost těžko..

  Re: Re: Dutý kaktus  
napsal(a):: NOTO
email:    IP: 185.26.---.--- 
datum: 10.07.2015 15:18:36

Reakce na příspěvek od "admin"Re: Dutý kaktus
Reakce na příspěvek od "NOTO"Dutý kaktus
Zná to někdo? Dva odrostlé a naroubované exempláře Solisia pectinata, velikosti 5-7 cm, v jarních měsících svěžího vzhledu. Když jsem v červnu do jednoho z nich rýpnul prstem, ten projel kaktusem skrz naskrz-byl dutý, vevnitř nebyla žádná tkáň - byla to vlastně krásná, nádherně bělavá skořápka jako po vyfouknutém vejci. Rostliny byly předtím ošetřeny 1x postřikem (insekticidem) a teď co? Jaký je původce tohoto kompletního "vyhlodání" kaktusu a jak se tomu bránit??? Díky všem, kteří poradí!!!

Klasická suchá hniloba, která pravděpodobně přišla neošetřenou řeznou plochou mezi roubem a podnoží.

Jak se tomu bránit?

1. nekupovat roubovance

2. preventivní postřik Rovralem nebo něčím podobným proti plísni.

3. umístěním roubovance v podmínkách jaké vyžaduje roub - čili v tomto případě suché, slunné a větrané prostředí, což u nás jde někdy dost těžko..
Díky, ale v daných dvou případech půjde zřejmě o jinou příčinu. Obě rostliny byly už v dospělém stadiu, roubované na E.eyriesi, řezné rány tradičně ošetřené hliníkovým práškem, celou dobu ve vegetaci umístěné ve světlém a větraném skleníku, zhruba 5-6 let v bezvadném stavu. Žel, zřejmě opožděně chemicky opečované(???) Domníval jsem se, že by mohlo jít mj. také o vnitřní požer tkáně kaktusů nějakým insektem. Tak nevím, asi je to o rezignaci na eko-pěstování, hlavně u těchto vzácných, raritních, bílých taxonomických garnitur a mydlit to od jara do léta 2x až 3x jedy, co přežije to vyhraje, jinak se to asi v prostředí otevřené květinovo-zeleninové zahrady s živými ploty kolem skleníku nedá.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 12.07.2015 13:32:41


Solisky v 90% případů zajdou na suchou černou hnilobu, která přijde shora růstovým středem.

  Re: Solisia a suchá hniloba  
napsal(a):: NOTO
email:    IP: 185.26.---.--- 
datum: 13.07.2015 12:10:00

Reakce na příspěvek od "admin"
Solisky v 90% případů zajdou na suchou černou hnilobu, která přijde shora růstovým středem.
Díky za zprávu! To bude ono. Pokusím se zjara preventivně zasáhnout Rovralem nebo novým doporučovaným fungicidem zn.Substral Saprol.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 17.08.2015 09:04:39

Chci se zeptat jaké zkušenosti máte s přesazováním kytek na konci letní stagnace. Zdá se, že řada tropických nocí a saharských dní brzo skončí, staří Fleischer se Schutzem kdysi radili přesazovat tak do 10. srpna. Nevím, jestli se člověk při takové nejistotě ve vývoji počasí má k něčemu takovému odhodlat. Nerad bych se dočkal podzimních schourů. Co si o tom myslíte, šli byste do toho?

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 17.08.2015 13:48:38

Zdravím. Šel bych do toho u semenáčů a menších rostlin, u velkých ne, i když i ty někdy zakoření. Sezonu těmto přesazencům je pak potřeba logicky trochu prodloužit.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 17.08.2015 19:59:29

Záleží na kondici rostliny.

Mně tu tlačí přesazení komplet gymen tak, že asi všecko vyhodím, protože nemám čas ani květníky, no situace je fatální, protože to v tom jistě nepřezimuje.

Přesazovat se dá cokoliv teď, třeba velké ariáky s tím, že se zalejí v červnu 2016.

Jenže při stavu počasí je riziko už všechno.

Každopádně doporučuji to udělat teď, protože na jaře se zakořeňuje hůře, hrozí popálení nezakořeněných rostlin. Když přesadíte do konce srpna, většina rostlin v ještě v teplém říjnu zakoření. Nikoliv ovšem ve volné kultuře.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 18.08.2015 07:42:12

Díky za rady. Dva, tři dny budu mít čas na přesazování, tak se do toho teď dám u menších kytek.

    
napsal(a):: gym.
email:    IP: 213.226.---.--- 
datum: 04.09.2015 19:17:50

Zdravím Tak letos celkem teplíčko,ale jinak sezona parádnická.Zalévat se to moc nedalo,ale gymna byli zapláclý v substrátu a spálil jsem jen pár kytek - o nic víc než jiné roky..a to na plném slunci a jen s mírným zastíněním od západu..je ale pravdou že mě na zahradě dost fouká vítr..ale vůbec si neumím představit co ty kytky musejí zkoušet ve sklenících a jiných zbytečnostech...
Jinak myslím že takový okruh mazanense(hossei,nidulans,rhodantherum)v domovině zažívá smažení v ještě větší míře,takže kytky v pořádku.Jenom ty lidi to moc nedávali-holt si budem muset zvyknout

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 17.09.2015 16:27:31

Jo, tak právě jmenovaný okruh gymen "to dává" v posledních letech v mých podmínkách nejlíp. I když je pravda, že ten "kdo" umí a nějaký ten pátek už pěstuje, dokáže na pár metrech čtverečních regulací stín/přímé světlo a "průvan / bezvětří" vytvořit podmínky pro x různých druhů původem z různých stanovišť, myslím si. Na ten "nešťastný druh léta" si jen tak nezvyknu - kdo si může vybrat dovolenou jen v tom parnu prožívá s kytkama taky svoji stagnaci a to není nic moc.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 29.09.2015 13:57:55

Zdravím. Do Chrudimi nejezdím, nějak mne to tam netáhne. Zajímavý je vývoj cen, jak píše admin a také na plzeňském foru se pozastavovali nad tím, co tam bylo roubovaných kytek. No nevím, já sám pro sebe jsem došel k závěru, že v podstatě si můžu ze semen vypěstovat co chci a nehoním se za novinkami, které bohužel mnohdy novinkami nejsou. Stačí si počkat dva roky, a ze stokorunových položek budou desetikorunové. K těm roubovancům-chápu, že pro komerci je to nutnost, ale podle mě u normálního kaktusáře to s výjimkou Sclerokaktusů nemá co dělat. Vše jde dělat na vlastních kořenech. Navíc jsem přesvědčen,že pokud se kaktus naroubuje a pak seřezává a zakořeňuje, nikdy již neroste dobře. Tudíž roubování je třeba dělat s rozmyslem a dlouhodobým výhledem.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 29.09.2015 19:54:29


Ano chtěl jsem PGCR bieblii, loni byly za 50 Kč ve velikosti 1cm, ale pravokořenné. Bál jsem se, že mi to tak mrňavé scípne, tak jsem počkal, letos byly roubované 2 cm za 80 Kč nebral jsem to...

Roubovanci, RO - u nás tomu říkáme "robenka" neboli po staru "dělanika", to má týpek tři matky a nadělá z toho stovku RO odnoží a pak se druhej diví, že se mu nedaří sprašování.

Tady jde však ryze jen a jen o kšeft, kor když dneska máme moderní postupy a pokročilou chemii, dá se hodně udržet pravokořka.

Mně zas žerou ty nové názvy gymen za 40 Kč kus 1,5 cm a doma pak zjistím že 11 gymen jsem dovez co už mám. Hlavně, že Kulhánek s Chvastkem vydělali.

Myslím,že se to mu správně říká podvod...


---------
Na závěr připojuji, že já žádné odnože neprodávám (pokud nejde o kultivary) a dokonce přesévám i odnožující druhy jako g. bruchii znovu ze semen. (foto o tom bude)

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 03.10.2015 18:26:46

Admine, píšete že pěstitelská sezona jede dál ... Osobně nemám rád tyhle podzimní měsíce. Poslední roky nevím, co s vodou na podzim. V červenci a srpnu stagnace jak hrom, pak přijde přijatelná půlka září, kdy bych měl pořádně zalít, ale není čas. Pak už čas zase je, ale noční teploty jsou už kolem 2°C a ty denní kolem 16,18°C. Gymna a spol. už začínají zatahovat a já bych nejraději ještě zalil, ale kvůli noční zimě už ani nepokropím, natož abych znovu zalil do měsíc suchýho substrátu... Pak mi může kdo chce vypravovat, že kytka se nedá umořit suchem. Dá se, každej rok zjara to poslední sezony zjišťuju. Čert aby to sepral. Můžete sem někdo napsat, jak zacházíte s touhle pozdní zálivkou, případně do kdy v polovolné kultuře rosíte či kropíte v závěru sezony? Díky.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 03.10.2015 18:29:45

PS: Píšu především o menších kytkách, tak pět až deset let starých, tam je kritická mez vyschnutí větší problém pro přežití ...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 04.10.2015 13:40:07

Nelze zevšeobecňovat, ale pět až deset let staré kytky musí přežít bez zálivky od srpna do dubna. To, co nepřežije, je přirozená selekce, jako v přírodě .Zalévám naposledy maximálně do 15. září, a to i dvouleté semenáče.Někdo samozřejmě může namítnout, že to nemá opodstatnění, že přijdu o rostliny, ale jak jsem již jednou psal-nedělám kaktusy komerčně, mám zájem na tvrdých, vytrněných rostlinách a takováto zálivka je jednou z cest. Samozřejmě, že občas to něco odnese, ale i pak se jedná spíše o případnou suchou hnilobu, než o uschnutí. Asi trochu výjimkou jsou notocactusy a melocactusy.

  zálivka na podzim  
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 04.10.2015 17:21:26

Reakce na příspěvek od "podokýnkář"PS: Píšu především o menších kytkách, tak pět až deset let starých, tam je kritická mez vyschnutí větší problém pro přežití ...

Ježíši jen nezastavovat, já teď zalívám co to dá !

Zaplať za to počasí co je dnes v říjnu!

Dyť to doteď stagnovalo !!!

Hnojím, pylím, seju, pykýruju...


Co jsem včera zalil ?

1.Komplet gymna hnojivem na balkoně
2.Sbírku v předokeňáku, feráky teláky, ariáky - kvetou...
3.V hlavním skleníku komplet mexiko LOF, ARC, TLC, OPT, a výsevy až to teklo po podlaze...

Apropos ve středu tady poprvé mrzlo nad ránem. To je všecko, zima už byla a teď začíná jaro! Tak kýble do ruky a neváhat!

Výhled na listopad +20
...prosinec +30 ....



    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 04.10.2015 18:14:09

No, tak ten konec adminova komentu je samozřejmě "obvyklá" srada. Zaliju kytky, které jsou v "napité kondici," ty ostatní porosím, poněvadž noční teploty půjdou podle předpovědí nahoru k desítce a mírně přes ni. Dneska tady bylo v noci 12°C. Takže OK. Díky oběma za odpověď.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 04.10.2015 20:55:00

Tady +27 a teď v noci to drží stále skvělých +18,5.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 06.11.2015 20:38:58

Pěstitelský dotaz: Je docela známá věc, že některé druhy kaktusů, hlavně ty rostoucí v přírodě, "rády" otáčí temeno, růstový střed za směrem převládajícího, celoročního osvětlení. Typický příklad je rod Eriocactus. Ve sbírce mám cca 90% rostlin, které toto nedělají. Vedle těchto kytek ovšem na tom samém stanovišti najdu tak 5 - 10% rostlin, které takto začínají růst. Proč se tak neděje jen u některých kytek a ne u všech, když rostou v identických podmínkách?

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 06.11.2015 20:40:48

Nedopsal jsem větu ... hlavně ty, rostoucí v přírodě na skalách.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 08.11.2015 09:11:31


Některé notokaktusy, zejména slavný "lenin" natáčejí temena
a to výhradně z důvodu snažšího rozšiřování semen.

V našich velmi omezených a umělých podmínkách(malé květináče) mají rostliny nedostatečné podmínky oproti přírodním a tak se toto plně nemůže projevit...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 17.11.2015 17:11:14

Podtrženo a sečteno. Všechno, kromě mrazuvzdorných, je sklizeno ve svátek 17.11. Mám rád zimovzdorné a mrazuvzdorné kytky. Obdivuju jejich "tuhý kořínek." Jakou změnou procházejí jejich těla na podzim. O kolik přiberu na zimu já, o tolik ony zase na váze "shodí." A projdou do jara stejnou zatěžkávací zkouškou jako lidi. I v tom je kousek kaktusářské filozofie a kouzla přírody, pořád je co pozorovat.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 17.11.2015 21:27:25


Také stále uvažuji o zimovzdorných.

Jenže PDC a SCL., AUS., ta kvanta plísní u nás prostě nezvládají.

Také požer působí ihned rozvoj hnilob.

Pravidelné postřiky jsou tedy nutností, alespoň v této lokalitě
a to hlavně preventivní slívání Rovralem.

Tyto rostiny by však dobře prosperovaly někde na Téryho chatě
aspoň 1500 m.n.m tam není toliko zhoubných patogenů.
U nás snad Vysočina nebo Louny.

Volné kultury už jsem stáhnul dneska
Hlavní stěhování plánuji v sobotu, potom dorazí polární fronta.


    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 10.01.2016 16:24:10

Zdravím všechny v novém roce a zároveň přeji úspěšnou pěstební sezonu. Já sám jsem ještě nezačal vysévat, jenom jsem si utřídil semena podle rodů. Příští týden asi vyseju astra, echinomastusy a bejlíky do kultivátoru a pedáky na okno. Mediolobivky a lobivie budu vysévat až někdy v březnu společně se skleráky.Každoroční problém-uvést "do chodu" pejráky, bohužel zimování v garáži jim nepřidá a tak se v podstatě jedná o každoroční znovunapěstování.A protože pejráky musí mít určitou velikost, není s kaktusy určenými k roubnutí kam spěchat s vyséváním.
Před Vánoci jsem si sehnal zem, do teď vysychala v garáži, dnes jsem ji míchal s pískem a ještě properu kamínky. Chystám se na přesazení určité části feroxek, substrát bude následující: 40% země a 60% ostrého písku a drti, vše hodně hrubé. Osobně nemám při přesazování rád o moc větší pěstební nádoby, jednak to blbě vypadá a pak zdá se mi, že i velké kaktusy velkou misku moc neocení, určitě to lépe roste spíše v menší.
Tak úspěšné výsevy a brzký start!

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 10.01.2016 22:20:07


Děkuji

Také vše nejlepší hodně zdraví v těle i ve sbírce...

S prominutím co to je za názvy " bejlíky" "pejráky" ??

Aspoň názvy zkratek TLC PDC ať se v tom vyznáme prosím pěkně

Jinak ty moje vánoční výsevy se blíží typu lehce nabyl-lehce pozbyl, ale byly to výsevy testovací. No nic, polovinu misek vysejeme znovu...

Zase sem o ždibet chytřejší (doufám) a seju už jen do čistého písku..

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 11.01.2016 08:21:58

Aha, to se omlouvám-tak "bejlík" je Echinocereus bailey a "pejrák" je Pereskiopsis , obojí potřebné pro mrazuvzdorné-jeden na urychlení a druhý na trvalou podložku.
Jinak se chci zeptat-co se stalo s těmi vánočními výsevy? Odcházejí plísní ? Osobně už dlouho seji do čistého zeolitu a od té doby je pokoj.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 22.01.2016 14:48:26

Přidávám se k Pavlovi s dotazem na osud adminových výsevů v kultivátoru ... na fotkách v příslušné sekci v kultivátoru vypadají docela k světu ...

já jsem vysel pozdního listopadu do směsi zeolit - písek - slín a musím říct, že je potřeba pohlídat ve dvou miskách z devíti plíseň. Každodenní kontrola a roztok peroxidu neustále po ruce. Stále sveřepě trvám na uzavření prostoru výsevu, právě včera začaly klíčit dvě položky zaseté skoro před dvěma měsíci... pak neudržujte setrvalou vlhkost v zavřeném, byť občas větraném prostoru.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 22.01.2016 21:04:01


Sveřepě trvám na otevřeném prostoru už při klíčení...

No co zapomněl jsem to dva dny otevřít a bylo, no.

80% je pryč,a v čistém písku to zase prosychá strašně.
Navíc to vůbec neroste, celá řada klíčenců má ještě slupku na sobě.

Mlžím každý den. Dneska jsem vynechal celý den svícení, ať se to trochu napije.

Čistý křemičitý písek není dobrý, lepší je ten glaukonitický říční, ale kde ho vzít, je potřeba povodeň.

Sekce baldiana přežila i plíseň.
Z pod substrátu se v jinak prázdné misce vynořil obr semenáč g. striglianum, zřejmě rostl pod zemí od dubna...

Misky byly 9x aktivované neúspěšně celý rok loni.
Přesypat to do čistého substrátu nebylo technicky možné, asi tak.

Semen mám dost- tak to prubnu znovu do písku, potom asi přidat hnojivo nebo zaprášit jílem...

Stojí to za prd, protože povedený květnový výsev určitě ty lednové dohoní, zbytečná práce teda.






    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 23.01.2016 14:51:35

U mě to roste, ale pomalu. Ve většině případů ještě po půldruha měsíci nevidím náznaky prvních ostnů... Jinak tu udržitelnost vlhkosti v substrátu zajišťuje právě přídavek sprašové hlíny v zeolitu s pískem. Vsadil jsem na tuhle směs a zatím to funguje ke spokojenosti... Poněvadž jsem vyčetl, že zaseté weingartie mají v domovině růst právě v takových půdách, přidal jsem to už do výsevního substrátu. Ale je to hodně o správném odhadu toho, kolik jí do směsi dát.

U sprašové hlíny jsme zrovna u glaciálů - neníliš pravda? Tedy u nové sekce, kterou jste tu založil.

Jinak osiva mám letos tolik, že můžu set každý měsíc až do podzimku. Jsem v podstatě výsevní břídil, znalosti v tomto oboru mám zatím nevelké, ale letos se to,když Manitou a zaměstnavatel dá, chystám napravit. Nejhorší jsou pro mě, v tomto ohledu, období vrcholného léta, kdy někam odjet = vysoká míra ohrožení příznivého osudu výsevu. Můžeme si tedy průběžně podávat report z výsledků našich letošních výsevů.

Ale jinak, z filozofického hlediska pěstování z výsevů obdivuji. Je to pro mě vrcholné umění kaktusářství. Každý začátek života je velmi křehký a je to stejné v živočišné i rostlinné říši. Uznávám to, co říkali už "staří," že semenáček kaktu má mnohem větší šanci na přežití teprve, když dosáhne věku dvou celých vegetačních sezón.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 23.01.2016 20:27:37

Zdravím. Tedy nedá mě to a musím se zeptat admina,jestli těmi experimenty s výsevním substrátem sleduje nějaký určitý cíl či zda neustále hledá ten nejvhodnější. Z čistě experimentálního hlediska to chápu, z čistě praktického hlediska ne.Již dávno jsem vyléčen z míchání "zaručených" receptur výsevních substrátů a opět se mi potvrdilo, že v jednoduchosti je krása. Od chvíle, kdy jsem poprvé použil čistý zeolit, podotýkám čistý, bez jakékoliv příměsi, je klid a pohoda.Plíseň se objeví jen v případě infikovaných semen, příprava k setí je rychlá a jednoduchá.Výsev nechávám uzavřený třeba i půl roku a nic se neděje, samozřejmě je potřeba předem zajistit umělé dodání živin, což ale není problém.
Souhlasím s tím,že čistý písek vhodný není a už vůbec ne v případě, jak admin sveřepě trvá na otevřeném klíčení.
Jako každý rok i letos jsem vysel, jak jsem již psal, první položky, tedy astrophyta, mastusy a ty "bejlíky" Astra již hromadně klíčí, tedy myriostigmy a capricorne, caput-medusae zatím ani ťuk a ostatní zatím také ne.To je normální, ale ty caputky by už měly, pokud byl dodavatel seriozní a poslal klíčivá semena. No uvidíme. Ořezal jsem co se dalo z pereskiopsisů a máčím to ve vodě v kultivátoru spolu s výsevy, bez nastartovaných podložek nemá cenu skleráky vysévat. Když to půjde dobře, tak doufám někdy v březnu-dubnu.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 25.01.2016 22:34:13

Mno částečně to byl i pokus = přírodovědec, ale i mně štve každej vyhozenej semenáč = kaktusář.

Jít si koupit pytel zeolitu za 20 korun považuji pro mně za urážku, s ohledem na moji minerální zálibu. Měl jsem vytipované zeolitové těleso v korytě řeky, ale bylo mi líto zahajovat nějakou těžbu. Tak jsem si tam namet aspoň pytel parádního zrnění jedna báseň... a pak mi to povodeň v 2010 odnesla i s tím pytlem a obrovskými krystaly kalcitu k tomu...

Tož 80% nescíplo, asi tak 50%, ano šlo mi hlavně o postup a prověřit moji hlavní a světovou fintu-

DVOUVRSTVÉ VÝSEVY

Tak a teď je to venku.



momentálně nejde posoudit co je lepší jestli ten dvouvrstvej

anebo čistě inertní s následným přihnojením jedno jestli jílem nebo hnojivem.

S ohledem na plísně asi varianta B...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 26.01.2016 19:01:16

Moje zkušenost z posledních výsevů - poněvadž nechávám všechno co nejdéle v zavřených krabičkách se sterilizovaným substrátem, jen krátce větraných - případná plíseň pochází jen z plesnivějících semen. To se dá snadno pohlídat. Jinak je tohle období z celého roku snad nejhorší v množství výskytu plísní, zdá se mi.

Taky teď asi nejvíc trpí zimovzdorné kakty.Vlhkostí spojenou s přechody teplot přes nulu. Zajímavou věc vidím tam kde jsou sesazeny kaktusy s kultivary Jovibarba, Orostachys, Sempervivum ... Americké kytky jsou v mrazivém suchu OK, ale asijské a evropské kytky, těm chybí voda v bezmrazích mezidobích. Uvidíme, jak co letos vydrží do jara. Myslím si, že loňská zima byla k zimovzdorným kytkám venku ( byť pod krytem ) milosrdnější. Uvidíme ...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 27.01.2016 07:29:29

Tak caputky zatím ani ťuk a to s největší pravděpodobností značí nekvalitní semena. Také mastusy nic a obávám se, že to bude stejný případ.Ještě je možnost, že by to mohlo vyklíčit v jiném období, takže to asi vytáhnu, nechám proschnout a znova zaktivuji za měsíc.
Ty zimovzdorné by měly být v pohodě, pokud byly dobře připravené a skutečně zimovzdorné vodu nepřijmou, ani když by teď byly zality. Osobně si myslím, že v našich klimatických podmínkách je lépe a jistější i zimovzdorné, snad s výjimkou opuncií, držet přes zimu v nevytápěném skleníku-těch patogenů je tady i v zimě dost a bohužel zima v Utahu se nerovná zima v ČR, hlavně kvůli vlhkosti.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 27.01.2016 20:36:55


Jestli dožiju do soboty tak volná pole doseju znova
= vyměním polovinu těch kelímků.

Teď už žádné kraviny, ale čistý říční písek a míň slívání.

Výsledky už jsou jasné, už vím co to chce...

( do první spaprané misky !!!)

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 28.01.2016 15:36:43

Jestli dožiju do soboty vyseju dalších pár krabiček do směsi zeolit železitý písek, sprašová hlína. To, co vyklíčí před únorovým úplňkem už bude mít docela dobře našlápnuto do letošního jara, myslím si.

Pokud se týká zimovzdorných - pro Pavla - nemám potíže s připraveností těch kytek na zimu. Chtěl jsem jen popsat paradox, že mám letos větší obavy o přezimování kytek "skoro domácích, sukulentních" oproti echinocereusům a escobariím. Netřesky, Jovibarby a Orostachysy trpí suchým substrátem v bezmrazém mezidobí. Tohle ale u nich musím zachovat, poněvadž jsou sesazeny v miskách spolu s kakty.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 07.02.2016 22:42:36


Tak jsem to vysel, se spožděním jednoho týdne, tentokrát už naostro, bez zbytečných experimentů, do glaukonitického říčního písku s cca 20% říčního bahna - jílu.

Žádné nesmyslné experimenty s vícevrstvými výsevy, ony ty kořeny tam stejně do toho neprorostou, zato plíseň nahoru jo a potom jede jak divá.

Mám to osvědčené ozkoušené, konec s pokusnictvím.

Pravda trovchu jsem to přehnal s peroxidem zase, no uvidíme jak to dopadne



Samozřejmě 40% misek jede jako pozůstatek i v tom vánočním svinčíku, takže jsem zvědav jestli budu mít do jara našlápnuto, jak říkáte, ja myslím že ne, ale nechám se překvapit. Ale už mám 100 chutí vše vyklíčené vynést ven (do pařeniště), dneska tady bylo +16C...
jen v noci je ještě mráz...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 18.02.2016 15:59:08

To s těmi jarními chutěmi, to mi ještě chvilku vyprávějte ... Nestačím vysévat v tempu, které bych rád udržel. Bohužel. Začal jsem, ve snaze dodržet špetkovité výsevy, dobře seté v kontaktu s půdou - používat hodinářskou lupu, abych byl hodinářsky přesný ve výsevu a měl "všechny výsevy doslova pod drobnohledem." A tak se v tom nimrám ... K weingartiím teď přibyl výsev lokalitních položek noto oxycostatus, chystám se na nějaká ta gymna schickendantzii. Později budu též vysévat mammillarie sekce proliferae, moje oblíbené. Chystám se na letošní vytvoření "miniskalky." Jižní výheň doplním nezmary Strombocactus a po první budu zkoušet vysévat turbiňáky - klinkelianus a časem snad taky jauerlingii. Kdysi jsem se o těch kytkách bavil s panem Haraštou z Brna ... moc toho neřekl, ale bylo vidět, že o to víc toho za ty roky praxe zná, ví a umí.

... Jinak se taky seznamuji s vlastnostmi materiálů ... po deseti letech užívání mně letos, v poměrně slabé zimě popraskala plexiskla nad skleníčky. Únava materiálu a namáhání v tahu, obojí zároveň - další neplánovaná investice do nové sezony.

Ale jinak zimovzdorné jsou už plně na letním stanovišti, ještě nikdy jsem je nedával z pod krytu ven tak brzy jako letos. Tak uvidím, jestli při tom už taky letos zůstane ...

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 19.02.2016 00:01:51

Noťáky jsem zkusil vyset před dvěma lety z Brna- nevyšlo nic, jednoznačně stará semena, dožrali mně tak, že od nich už nic neberu.

Doporučuji N. uebelmannianus - absolutně nejlepší - prašníky se při opylování samy hýbou - vyzkoušejte !

Velmi dobrý je i N. horstii ssp. roseiflorus neplést s rubriflorusem = submammulosus...

Bohužel NTC doplatily na plošnou variabilitu stejně jako gymna, a tak je většina druhů jen obchodní názvy.

N. oxycostatus = ottonis, ale nejlepší z ottonisů je megapotamicus, květy voní a jsou obrovské až 10cm.

Výborný je i slavný "lenin"

Tak hodně štěstí !

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 19.02.2016 00:04:26


Neskutečně krásná je i Parodia chrysacantion, napěstovat 10cm v průměru není žádný špás aby nebyla černá,a bez škůdců

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 19.02.2016 18:01:50

Výsevy N. leninghausii už mám za sebou, stejně tak jako N. horstii. Byly to jedny z mých prvních výsevů, blahé paměti. Z tehdejších výsevů už jsem si nechal jenom jeden, dva kousky na památku, stejně jich tenkrát do dospělosti moc nedorostlo. Zbytek jsem porozdával .... narostou do - pro mě - "nepraktické velikosti." Ale pravda je, že Eriocactusy mají v mých podmínkách na jihozápadním úpalu před surovou, cihlovou zdí ideální podmínky k růstu. Stejné, jako ve své domovině na skalách.

N. uebelmanianus je taky jeden z mých oblíbenců. Dopěstoval jsem si dvojici N.arachnitis - další z obchodních názvů. Jsou to nádherné kytky, které zatím nezakvetly, dokud jsou malé, docela se podobají G. denudatum s pavoukovitě zakroucenými trny.

Největší éru noťáků už mám za sebou, ale zdaleka se jich nezříkám, i když jsem se teď dal na ty weingartie.

Chystám se též "prozkoumat" svoje možnosti úspěšného pěstění gymen "podrodu" Muscosemineum. Jejich dobrou nabídku má pan Kokora. Je poznat, že jeho kytky jsou pěstované nejspíš v pařeništi. Dlouho už plánuju využít vnitřní parapety bytu směřované k jihovýchodu a východu - tam by se podobná gymna dala "zaměstnat." Rod Frailea by taky šel, ale nemám rád chemické boje s vlnatkou a v uzavřených prostorách už vůbec ne, tak raději ta gymna z polostinných stanovišť. Uvidím, výhledově ...

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 21.02.2016 00:44:36


Ano některé noťáky ( herteri , warasii )dorostou stejně jako feráky. Holt místo náš nepřítel.

NTC dost trpí na černání a korkovatění z nedostatku rychlého růstu - takové rostliny známe ze suchých skleníků, jinde to dělá zas nedostatek světla. Taková sbírka pak vypadá unaveně a začátečnicky...

Lépe je NTC zimovat v létě a přes zimu klidně zalít i v prosinci, kdo ale má na to podmínky. Všecko chce svoje. I ta gymna, ale tam je fakt, že vydrží hodně.

Confidor už je jen kapalný, velké balení je stále dost drahé.


    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 21.02.2016 07:10:56

Docela jsem se pobavil při pohledu na vykypělé výsevy. S každým novým úplňkem ještě vyklíčí nějaké nové semenáčky weingartií, tak 2 až 5% z celkového počtu zasetých. A to jsem vyséval prvně loni v polovině listopadu! Tak si říkám, jestli je lepší "hnát podmínky klíčení" tak, aby to osivo dalo maximálně hned "na první dobrou," nebo spíš udržovat tu hladinku vlhkosti v substrátu a ovzduší. I za tu cenu, že se zas musí striktně hlídat výskyt plísní.

Mimochodem, ... není roztok peroxidu 10% moc silný? Vždycky mám tendenci ředit a koncentrovat "chemii" co nejvíc ...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 21.02.2016 21:14:41

Zdravím. Desetiprocentní roztok v žádném případě silný není. Sám používám 12% a používal jsem i 15%. Nikdy jsem nezaznamenal žádné poškození semen, ale ta semena byla nasypána v papírovém pytlíku, namočena do peroxidu a pak to přirozeně vyschlo na novinách.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 178.72.---.--- 
datum: 06.03.2016 18:59:14


Děkuji za uklidnění.
Něco jsem tu omylem smazal, už ani nevím co...
Mám teď neobyčejné starosti s Internetm.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 06.05.2016 15:49:02

Kytky staré tak čtyři až šest let jsem zalil už před čtrnácti dny. Byla to už generální zálivka po předchozím rosení. Dopadlo to dobře - nic neuhynulo. Starší kytky zaliju o tomto víkendu. Zimovzorné echinocereusy teprve sotva náznakem ukazují, kde nasadí poupata.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 08.05.2016 20:53:51

Sbírku jsem dvakrát rychle překropil konví, takže se o nějaké velké zálivce nedá hovořit. Nicméně i přes to se kytky napily a tlačí poupata, ale protože své rostliny nerozmazluji a již od teď jsou v podstatě "na volno", kvetení se omezuje pouze na sporadické výskyty a hlavní přijde až koncem května a v červnu.Ale není to snad úplně jedno?

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 10.05.2016 14:17:33

Mám kytky venku od půlky dubna, řeším nedostatek času a prostoru, celkově druhovou přestavbu sbírky. Minimalizaci nároků na čas a na prostor umístění kytek. Prostě tak, aby ta radost z pěstování nebyla zbytečně draze vykoupena něčím jiným ...

  Re: Ale není to snad úplně jedno?  
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 10.05.2016 17:40:53

Reakce na příspěvek od "pavel"Sbírku jsem dvakrát rychle překropil konví, takže se o nějaké velké zálivce nedá hovořit. Nicméně i přes to se kytky napily a tlačí poupata, ale protože své rostliny nerozmazluji a již od teď jsou v podstatě "na volno", kvetení se omezuje pouze na sporadické výskyty a hlavní přijde až koncem května a v červnu.Ale není to snad úplně jedno?
Dovolil bych si zde nesouhlasit.

ZÁSADNĚ to jedno není.

Samozřejmě záleží na lokalitě, umístění, kondici, výšce rostlin od skla...

Protože mi se stalo, že v roce 2013 po velice studeném jaru, kdy byly všechna zařízení zatěsněná a ucpána foliemi - vyšlo na prvního května slunce... a v poledne již bylo +34C ačkoliv celé jaro teploty nepřesáhly +10C...(a byla tma.)

Viděl jsem tu katastrofu z práce, ač jsem to měl blízko dom cca 1 km, řek jsem si, že do 14:30 to počká. Nepočkalo. Spálení a rozsah uvaření rostlin, zejména TLC + ARC bylo fatální. Paradoxně nejvíc to chytla gymna ve volné kultuře, došlo doslova k vypaření rostlin, jen důlky s trny zůstaly. Na přímém slunci člověk za 10 minut hořel zaživa a to jem fototyp IV...

Zalité od zimy to ještě nemohlo být pro strašné špatné počasí předtím. KATASTROFA.

Příští rok se situace navlas opakovala, jen s tím, že jsem zalil 15 dubna, zima nezima a modlil se jak to dopadne. Rostliny se napily včas, a když pak v květnu přišla "Fukušima" spálil se jen jeden nejmíň napitej telák, to mi odlehlo...
--------------------------------------------

Letos pro mrazy až do 30 dubna stále ještě není prvně zalito, ale vše je odvětráno a řádně zastíněno. Počasí hlídám jako ostříž...

Vzhledem k blížícímu se ochlazení a i k tomu, že řada velkých rostlin je jen tak v nové půdě bez kořenů, zalít letos bude velice svízelné, a hlavně to zakořeňování - ani ne tak pro druh ,ale každá kytka byla přesazena v jiném čase a to je problém.
------------

Přesazování v květnu považuji sice za zvěrstvo, ale co mám dělat, když "se to" zanedbalo v zimě...

Do června to nějak zakořenit musí, jen ať nepřijdou ty obávané tlakové výše s jižním větrem. To ničí kytky spolehlivěji než mráz.


Pročež pravím:

Kdy zaleješ jedno není
Ušetříš si moc brečení...


    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 11.05.2016 18:16:07

Admine, toho zvěrstva, jak pravíte, se dopouštím už dlouhé roky. Vycházím z toho, že napitý kaktus - v původním substrátu - sice už "pustil nové kořeny," ale má už právě doplněné zásoby vody v těle a tak - nějakou dobu ve stínu si s přesazením poradí. Vždyť zásilky semenáčků přicházející poštou od pěstitelů jsou na tom stejně, taky je sázíme po tom, co je odesilatelé poslali po úvodním probuzení k nám. Co říkáte? Myslím si, že rizika ztrát takto přesazovaných kytek jsou minimální. To už přece umíme, ne?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 11.05.2016 21:50:38


Čím jsem starší, nějak ztrácím jistotu.
U mně napité nic není a přesazuji to - z časových důvodů - stylem vyndej a vlož, což je ono zvěrstvo.

U některých rostlin, pokud to volná plocha v květníku dovolí jen odhrabu horní vrstvy a udělám takové - částečné přesazení.

Dobrý návod to ovšem není, ale tu jde už o záchranu totálně vyčerpaných rostlin.

Tak se to nahromadilo nějak letos.

8 gymen jsem byl nucen vytlakovat, odřezat kořeny a zaprášit simulákem. A tak se to sbírá a zatím je spravená jen jedna bedna, de to neuvěřitelně pomalu.
-----------------------

ČILI POZOR:

Tak mám letos 3-4 skupiny rostlin

1: částečně přesazené s odhrabem
2: přesazené stylem vyndej a vlož
3: přesazené s totálním mytím a uřezanými kořeny.
k tomu 4: rostliny nepřesazené co jsou v pořádku (asi 1/5)

Nu a ještě to třeba umocnit tím, že vše bylo provedeno v různém čase od března.

Kdy to teda mám zalít je otázkou.
Kde to mám držet do zakořenění ještě větší.
Co bude horší slunce nebo průtrž když do toho teď naleje?

---------
Jedno je jisté, že letos se kvetení konat nebude.

PS: Astrophyta koupená loni v červnu z DKNL doteď nezakořenila, přestože jsou ve skleníku !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!






    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 12.05.2016 11:08:44

Zdravím. Vidím, že musím uvést na pravou míru svoji větu" a není to snad jedno?". Tedy ta věta byla myšlena NA DOBU KVETENÍ! Nikoliv na zálivku. U mě všechno vykvétá minimálně s měsícem zpožďění, ale mě to je jedno, proto tedy ta věta.
Osobně si myslím, že i přes nepřízeň počasí se zvláště ve skleníku dala lehká zálivka provést, připouštím, že odhad byl docela svízelný.
Co se týká přesazování- nemyslím, že by přesazování ve vegetaci bylo zvěrstvo, vždyť rostlina v růstu snáze zahojí poranění, podle mě je to mnohdy výhodnější než ve vegetačním klidu. Prostě přesazuju rostliny podle chuti a času, nepozoroval jsem nikdy nějaké výrazné problémy.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 12.05.2016 21:10:35


OK, tož letos se mi to nějak všecko zkomplikovalo.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 13.05.2016 15:24:49

Heslo letošní sezony: Redukuju, redukuju, redukuju! Ze sukulentů jsem si nechal jen deset sbírkových kytek, všechny ostatní jsou na "odloučeném pracovišti," kde plně působí přírodní výběr. Jak jsem zjistil na loňském vzorku - místo, kde se drží přiměřená vzdušná vlhkost, 100% čerstvý vzduch v závětří a svítí jen dopolední slunce je ideální pro haworthie, agave i pro tlustice. Letos k nim přibudou i gasterie...

Od letoška bude jádro sbírky jen ze samých malých druhů - mamilárky řady proliferae, strombocactusy, některé turbinicarpusy, zimovzdorné escobarie a malé, trsovité lobivie ... Velikostně to "pokazí" jen weingartie severní větve, vybrané druhy gymnocalycií a echinocereusů. Výběr druhů se po první dekádě let na novém místě začíná kristalizovat a specializovat ... Jo, holt tempo vývoje sbírky je dané tempem "životních reakcí rostlin a bystrostí úsudku pěstitele." ... A taky stavem jeho konta.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 14.05.2016 22:26:59


Ještě bych dodal - místem, a počtem rostlin, které jsem schopen vystěhovat aniž by mně z toho nekleplo !

Letos jsem asi dosáhl na svůj strop.

Stěhování bylo ukrutné, poněvadž bylo spojené s masivním přesazováním, které vůbec ani není ukončené.

Samozřejmě do předevčírem přesazených gymen (stylem hned vyndej a hned saď) hned nalila noční průtrž i přes igelitové krytí, takže to stojí v bahně, tak trochu s hrůzou očekávám jak tenhle ordung dopadne.

Jinak se mi dvě bedny po zimě nevlezly, a holt také musím zařadit R.

Při pracovním zařazení - nikoliv jako důchodce - víc jak 600 kaktusů přestávám zvládat.

A tak se to začne stěhovat všechno ze sekce skleník do sekce Inzerce a nabídky...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 19.05.2016 10:15:13

Zdravím. Admine, ideální čas na zálivku a nastartování sbírky plus zakořenění!

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 19.05.2016 21:38:39


Zdravím rovněž!

Kdepak zálivka, zima je !

Kaktusy jsou zazimovány a je potřebí aby prošly tzv. 14 denními březnovými, ech čo to hovorím, květnovými vedry...

Předevčírem tady sněžilo, čekám tedy až to rozmrzne...

Ale přece jen pokoukávám po konvi.

1,5 měsíce zpoždění se startovací vodou!

To bude exploze !!!

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 20.05.2016 15:39:28

U mě právě probíhá srovnávací test: polovina, mladé kytky - zalitá už drahný čas ( po půlce března ), druhá část staršího rostlinstva zatím jen tak "ošizená" občasným rosením ve druhé půlce března. Nevypadá to zatím, že by některé z kytek strádaly ...

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 20.05.2016 22:33:00


Hlavní sbírku jsme zalil globálně, tj. už si nepamatuji co jak kdy bylo přesazeno.

Některá gymna zasazená minulý týden a takřka bez kořenů jsem nezalil, strach je příliš velký

Samosebou je to balancování na hraně, protože kdyby se dostavil úpal, nezakořeněné rostliny ve volné kultuře padnou do hodiny.

I tak je problém na problému letos, hlavně s místem.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 21.05.2016 09:13:33

Problémy s prostorem pro kytky znám velmi dobře. Svůj kaktusářský důchod vidím tak, že se snad do té doby naučím jakžtakž výsevy a pak se budu jen těšit z pěstování kytek do průměrů dva, tři centimetry. Budu průběžně prodávat/rozdávat/vysévat. Žádné, nebo jen minimum "sbírkových kytek." Možná jen kolekce nějakého rodu malých kytek. Třeba Strombocactus/Turbinicarpus. Hlavně žádné velké stresy.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 21.05.2016 22:40:59


Taky jsem zvažoval dělat kytky, které moc nenarostou , ale stále vypadají pěkně.

Třeba malé ECER - rigidispinus, nivosus atd.

S turbáky je jiná potíž, samo se to vysévá a tak kolega měl za pár let plné pařeniště a nikdo to nechtěl. To byly mraky semenáčů z autovýsevů, plné misky toho byly.

Mexiko ale nabízí dost možností, aztekia , pelecyphory atd.
Jenže to chce i přesné podmínky na zimování a držet zdaleka od škůdců.

Nebo zvažuji nechat si jen jeden rod a to jsou gymna.

Pravokořenné ariáky také dlouho vydrží malé.
Jak se to roubuje tak je to štvaní kytek do velikosti a už to není ariáč, ale obludný dostihový kůň místo želvy.

Těžká volba je to.

Ani zahrada se skleníkem nic neřeší - to by tam musel furt někdo bejt aby to nevykradli.

Tento problém jsem tedy ještě nerozřešil...


    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 25.05.2016 15:33:20

Tohle je zase skoro filozofická otázka. Před sto lety by šlo s pěstováním kytek jako jsou turbinicarpusy o exotiku nejvyššího řádu. Ještě v době Friče si na pěstování kaktů zakládaly hlavně osoby z vyšších společenských vrstev. Samí právníci, spisovatelé a doktoři to byli, a ničím tenkrát moc nepohrdli ...

Pak toho sem dorazilo dostatek a byly zas módní vlny, kdy se pěstovaly hlavně astrophyta, pak notocactusy, jindy parodie, teď poslední dobou jedou hlavně gymna, myslím si, ale třeba taky ty ariáky...

Nováček neznalý jde po pozlátku, hned chce zlatý koule , ale když se člověk časem všeho dost nabaží, vidí, že ve výsledku jde hlavně o to, aby mu jeho koníček přinášel radost, nešponoval se kvůli němu nějak časově i jinak v náročném povolání a ve vztazích, klidu v domácnosti ... víme o čem je řeč ... Jsou kaktusáři, kteří se uštvali a kvůli čemu? A jiní si to pěstění spokojeně užívají do poměrně vysokého věku ...

Takže se pak přejde k filozofii dobrovolné skromnosti, kde se to, čím ofrňují druzí může pro člověka stát zdrojem spokojeného štěstí... A kolik může být na světě odborníků na kytky jako jsou strombocactusy, weingartie "severního okruhu" výskytu, na turbinicarpusy ( ne všechny, ale zase jen jistý, vybraný okruh příbuznostitěch kytek ? ) Moc takových lidí asi nebude ...

A pokud se to potom předá někomu, kdo má o věci trochu šajnu?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 25.05.2016 23:05:02

Gymna jsou v módě furt !

Ale naprostý souhlas, o čem je řeč víme až moc dobře.

No vypadá to na E-bay...

S tím předáním - nejtěžší otázka vůbec.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 26.05.2016 12:21:41

Zdravím podokýnkáře a admina.Přidám pár osobních postřehů. Prvním sítem většinou bývá možnost místa- někdo je od počátku limitovaný, druhý ne. Pak záleží na tom, co se komu líbí, jestli se chce specializovat či pěstovat všehochuť. osobně dávám přednost trochu té "všehochuti", i když třeba chilské a peruánské rody mě celý život jaksi míjejí a tak jsem si jich přece jen pár pořídil, na oživení. Naprosto souhlasím s tím, že pěstování kaktusů by mělo být radostným koníčkem, a nebo- stálým zaměstnáním, přinášejícím obživu. To, co je mezi, většinou pak vede k těm neradostným koncům osobním. Dále si myslím, že daleko lépe je upřednostňovat kvalitu před kvantitou, i když je mi jasné, že jde někdy o "zahradnickou" selekci. Ale ruku na srdce- život není příliš dlouhý a raději se potěším byť i s vyselektovanými rostlinami, než budu mít pěstební zařízení zpola naplněné nijak zajímavými rostlinami, byť možná botanicky cennějšími. Nehodlám se dál množením zabývat a tudíž to přenechám jiným. Netvrdím, že je to úplně správné, ale pro tuto moji filosofii naprosto vyhovující.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 27.05.2016 17:16:09

Zajímavá debata ... myslím si, když jeden a ten samý koníček vydrží člověku třeba už čtyřicet let, že je v přístupu k němu už jistě nějaký vývoj. Když jsem byl klukem povinným školou chodíval jsem kolem výkladu malého květinářství a hleděl na kytky, které tam dodávala Technická a zahradní správa města Brna, na jejich kaktusy.

Pak jsem, blbec, objevil tu pěstebnu v Tuřanech, kde sedával starý pan Fleischer uprostřed za stolem, hleděl mu přes plot a neřek mu ani Ň vo tom, že bych k němu rád do učení. A že tam nějaký ty učedníky tenkrát měl... Moh jsem se dnes chlubit, že jsem měl slavnýho učitele.

Takže k tomu vývoji přístupu ... Taky jsem u sebe držel dlouho všehochuť kytek. Přišla dvě, tři stěhování a s nimi změna prostor pro pěstění, změna podmínek pro kytky, změna rodů kytek ...

Dneska už to vidím tak, že je síla v jednoduchosti, v mobilitě sbírky, v maximálním přizpůsobení složení kytek podle daných podmínek místa pěstování...

Zahradnickou selekci někteří kaktusáři bez potíží přiznávají ... třeba ti, kteří se specializují na zimovzdorné kytky. Vyřazují důsledně to, co v jejich podmínkách nepřežívá.

Výsevy jsou a nejspíš budou další fází mého "vývoje v kaktusaření" Je to pro mě dobrodružství na půl metru čtverečním. A když si vezmete rozdílnost vzhledu a kvetení okruhu druhů, na které se plánuji dál zaměřit - malé, trsovité lobivie, mammilarie ř. proliferae, strombocactusy a část rodu turbinicarpus + část rodu weingartia + nechat si svá nejoblíbenější gymna, je toho stejně i tak dost.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 28.05.2016 14:13:48


U mně je to složité mám zahradu velkou i se skleníkem, který má však jen dvě bedny kaktusů, jinak je prázdný !

Nemohu se plně rozvinout, kvůli právně pozemkovým problémům v dané lokalitě. Je to tedy dosti na houno.

Na druhou stranu, tato brzda přináší i pozitiva jako přesné plánování sbírky, zaměření na kvalitu rostlin - nechť posoudí jiní - i celkovou koncepci.

Výsevy si odpustit nemohu, bez výsevů je každá sbírka mrtvá, a kdo má hodnotné lokalitní rostliny měl by čas od času dělat i dorost nebo aspoň osivo - může-li. Minulý týden jsem vysel 10000 semen ve 20 druzích. Mám pocit, že musím.

Takže suma sumárum mám nějakých 600 rostlin, ale ostudu by si neudělaly ani v botanické ani na mezinárodní výstavě.

Pravda loni to vypadlo spíše jako odpad, letos jsem si dal záležet a Příroda budiž mi nápomocna.

Časem se snad dostanu k ještě lepším podmínkám...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 29.05.2016 19:33:39

Svoje výsevy jsem stopnul v dubnu, teď na nové nemám čas. Ale weingartie jedou skvěle, semenáčky se chystám víc vynášet ven, ve vlhkém počasí jim to prospěje, mimo dobu oslunění daného místa, samozřejmě. Početně se, odhaduji pohybuji někde ke 400 kytek a to jsem dělal letos dost úpravy rozsahu sbírky. Vzpomínám si, že jsem někde v historii brněnských kaktusářů četl o jednom, který celý život pěstoval jen kytky do velikosti tak 5 cm průměru, pak je průběžně prodával, nebo rozdával. To je můj osud ...

Proč by si člověk musel zakládat na sbírkových kytkách, že? Každému podle jeho možností a schopností.
U mě se kytky taky napily a pučí poupata. Byl jsem na zahájení prodejní výstavy v Brně. Myslím si, pokud by tu byla shoda na čase - vždycky jezdím na první den ráno - nejlepší výběr kytek, mohli bychom se příští rok domluvit na nebo na dvě v Brně. Co říkáte?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 30.05.2016 23:35:55


Souhlas, ale proč to odkládat na příští rok

Havířov jsem sice propás ale ještě bude:

8. 6. - 10. 6. 2016 - výstava kaktusů, Stanice přírodovědců v Ostravě Porubě
16. 6. - 18. 6. 2016 - výstava kaktusů Olomouc, Vlastivědné muzeum Olomouc
24. 6. - 26. 6. 2016 - Pobeskydí, Čeladná-Podolánky, hotel Srdce Beskyd

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 01.06.2016 17:54:56

Máte pravdu, ale poslední roky jezdím na kaktusářské akce jenom do Brna, tak 2x do roka. S rodinou máme společný čas jenom o víkendech a to ještě ani ne o všech. Brno mám vždycky spojené ještě s povinnostmi ohledně svého bývalého bydliště. Pokud se dostanu "k něčemu přes kaktusy" mimo Brno, bývá to náhodně, třeba o prázdninách tam, kde jsme na dovolené...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 09.07.2016 20:02:08

Už nějakou dobu uvažuji nad tím, že si ( na zkoušku ) pořídím kytku zvanou Obregonia denegrii. Má tu, prosím, někdo zkušenost s jejím pěstováním a poradí jak na ni? Rád bych ji umístil na stejné místo a do stejných podmínek, kde mi úspěšně rostou a kvetou strombocactusy. Dá se nějak srovnat způsob pěstování" obou kytek? Díky za případnou odpověď.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 17.07.2016 11:51:24

Obregonie nemá ráda pouze přímé slunce, jinak na jejím pěstování není nic zvláštního, roste a kvete spolehlivě v každém substrátu a pokud vám jdou strombáče, určitě půjde i Obregonie.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 18.07.2016 09:43:58

Když jsem se kdesi ptal, proč je tak málo vidět tuhle kytku pěstovat bylo mi řečeno, že je dost velká potíž s jejich výsevy...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 18.07.2016 10:30:30

S výsevem zkušenost nemám, nicméně v nabídce a na burzách je semenáčků dostatek, tudíž bych si nějaké opatřil a dále platí to, co jsem napsal.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 18.07.2016 23:02:24


Obry na burze stojí 3 cm kytky 20 Kč... výsevy jdou bez potíží ve stínu a teple okolo 30C do čistého říčního písku...

Pěstuje se těžce pro požadavek zcela rozptýleného světla a velmi velkou oblibu u červců...


    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 19.07.2016 10:10:12

Díky za info. Určitě si pořídím, letos jsem "přizval k pěstování" aztekii a daří se jí výborně.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 21.07.2016 19:38:36


Jen znovu podotýkám na tyto rostliny nesmí přijít kořenovka !

Třeba zas strašně žerou svilušky koryfanty, nejsem schopen to tady pěstovat, kolega stříkal co 14 dní aby to měl pěkné.

Už vím na co stačím... na gymna, ale i tam jsou "špeky a potížisti"

Nicméně škůdce na gymnech ve volné kultuře jsem neviděl 20 let, prostě tam žádný nevydrží.

I ostatní rostliny pod širým nebem se většinou bez postřiku obejdou


    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 22.07.2016 09:00:54

Koryfanty ( velmi málo ) jsem zkoušel dřív. Pravda je, že se jich u mě taky chytily svilušky, ale jen části z nich. Jak jsem to zjistil, "izoloval jsem ty dosud zdravé tak, že jsem je dal po jednom kusu mezi gymna a je klid... stejně se mi moc vzhledově nelíbí. Nejvíc ty typu maiz-tablasensis.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 22.07.2016 20:15:59

Je to zajímavé, já koryfanty taky nemusím a minulý rok jsem je daroval u nás mezi členy. Nechal jsem si jen pět kusů z piety. Osobně nejvíc se mi líbí tripugionacantha, to jsou opravdu pěkné rostliny. Abych nebyl neuctivý, ony ty ostatní, pokud jsou dobře pěstované, jsou určitě hezké taky, ale jak psal podokýnkář-nějak na mne "nemluví". No a když už tady tak plkám, tak dále na mne moc "nemluví" ještě následující : hodně druhů Notocactus, Opuntie, Mammillarie zelené, rúzné sloupovité kaktusy apod. Když by po mně někdo chtěl zdůvodnění, asi bych řekl, že nemám rád kaktusy, které s věkem nerostou do krásy, tvoří málo vzhledné sloupky atd. Je to pouze moje subjektivní hodnocení, samozřejmě jiný má úplně jiný pohled, ale protože disponuji pouze omezeným místem, snažím se pěstovat rostliny, které těmito nectnostmi netrpí. K takovým řadím jednoznačně rody Ferocactus, Astrophytum, Echinocactus, trsovité Echinocereus typu stramineus , trnitá Gymnocalycia a Lobivia ferox. Samozřejmě je jich víc, ale podle mého soudu výše jmenované požadavky splňují stoprocentně.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 22.07.2016 22:05:29


Ferocactus taky naroste velkej.. hoodně velkej

Jo COR werdermannii je také pěkná a co tepvr COR valida..
jenže mně ty kytky tady nevydrží a gymno je holt gymno.

Feráci ano, jen zvažuji kam těch pár za chvíli dám.

Echinocereusy snad jen ty malé jsou pro mně vhodné, ale to je další rod navíc, mám tu jen rgdsp. 3 kusy tohoto duhového kaktusu s lokalitou - je to cenná a krásná rostlina. Trsovité ecer. vytlačí pěstitele i ze skleníku.

Ač gymnofil, musím napsat že Mexiko bez debaty je v kráse kaktusů na prvním místě.

Rod Thelocactus nelze opominout.
Každá sbírka bez nich je slabá,
na TLC je příjemný pohled i když nekvetou - hrají všemi barvami. nejlepší jsou bleděmodré hexáčky s čeveným otrněním. Je to dokonalost. Thelocactus je pojem.

Zelené mamilárky vřele doporučuji - mystax - winterae - uncinata - rubrograndis - magnimamma - do skleníku v každé trochu větší sbírce prostě patří.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 23.07.2016 10:59:43

Já vím, že ferák naroste hóóódně velkej -ale než naroste, tak hooodně vody uplyne-dobře rostlý, vytrněný ferák je pro kaktusáře celoživotní záležitost, tak bychom je mohli v tom portfoliu nechat Na ty theláky jsem zapomněl,samozřejmě, jen ty bicolory mě tam moc neštymují, ale rinconensis a hexaedrophorus-to je jiné kafe. Ty zelené mamilárky-já je prostě moc nemusím, ale proti gustu žádný dišputát.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 24.07.2016 10:54:34


Abych se neztrapňoval musím uvést, že rod Mammillaria je páteří celé Cactaceae...

To jen, že něco nepěstuji na co nemám podmínky, nebo místo, neznamená, že jiný pěstovat nemůže a že to je plevel.

Samozřejmě na druhou stranu, každý má svoje oblíbence, přeci si nekoupím auto co se mně nelíbí a nebudu jíst stejk co mně nechutná...

Nutno uznat, že v rodu MML je celá řada mimořádně slavných, vzácných a krásných rostlin, které nesmíme opomínat:

albicoma, glasii, backebergii, tlalokii, yaquensis, tetrancistra, pectinifera, herrerae, humboldtii, napina,candida jaliscana, pondii, mercadensis, schvarzii, bertholdii, saboae, luethyi, hernandezii, perezdelarosae andersonii, blossfeldiana, boolii, schumanii globosa, capensis, carmenae, deherdtiana dodsonii, elegans, formosa, guelzoviana, halei, hahniana, lasiacantha, lenta, laui, mazatlanensis, microcarpa, mainae, poselgeri, setispina, senilis, surculosa - kaudex !, theresae, wrightii.

Víc jsem si nevpomněl, ale je poviností každého katusáře si je všechny aspoň vygůglit a podívat se na ně...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 24.07.2016 17:24:03

No tak dobře, mamillarie beru na milost , samozřejmě i já je mám zastoupené- perezdelarosae, saboae, goldii, luethyi, woodsii, candidu, hahnianu- ale dohromady asi jen dvacet kousků, je jasné, že jsou to jen bílé a miniatury, za to všechny pravokořenné. Není nic horšího než naroubovaná saboae atd., to nemá s jejich přirozeným vzhledem nic společného a argument, že bohatěji kvetou a je jistější pěstování, naprosto neobstojí. Miniatury jdou dobře i na vlastních kořenech, musí se vychytat zálivka ( už zase!) a není to nic pro netrpělivé. Kvetou tedy méně, to ano, ale rozhodně za ten jejich vzhled bych to nevyměnil.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 24.07.2016 19:03:41


Já mám jen lentu, magnimammu a winterae.
Musím se krotit, protože je to velmi lákavé a jak tomu popustím...
Naštěstí tu nemám na to podmínky.
Je fakt, že na místo za jeden FRC bych mohl postavit 4 MML i více.

Je to tedy na zvážení takové herrerae nebo pectinifera je furt stejná a z domu mně nevyhodí. Pravda co s tím v zimě ? Asi ne na zimoviště gymen a to rozhoduje. Gymno budiž pochválene, jen se mi zdá, že jsem to už taky přehnal...

Kaktusáření je záliba pro důchodce, blahé paměti mám loňskou Chrudim kde kaktusář vedle mně prodával asi 90 beden krásných sbírkových kaktusů s lokalitami - mně není jasné jak to při práci stíhá - a - bohužel to všecko vezl zpátky.

Taky zvažuji vyprat všecko pryč a nechat si jen TLC, je to fakt extratřída. To se mi to kecá jak jsem si pořídil zase bednu AST asi 6 stanovištních položek po 4 ks od každého a začíná to "zlobit"...

Ale každá droga má své světlé i stinné stránky.
Holt to bude třeba zredukovat - na jedno cígo denně !


    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 24.07.2016 20:40:17

Mimochodem ... to mně připomíná letošní výstavu v Brně. Pravděpodobně nejstarší současný člen klubu Astrophytum pětaosmdesátiletý pan Harašta procházel prodejní částí skleníku s fantastickou nabídkou kytek s blaženým úsměvem ve tváři.

Jeho průvodce, asi o třicet let mladší kolega se ho snažil opatrně přesvědčit, aby si pořídil nově do sbírky alespoň jednu z nabízených kytek. Beze slov a se shovívavým úsměvem na to nakonec starý pán přistoupil ...

Holt, taková vnitřní vyrovnanost přichází na člověka až s léty.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 24.07.2016 21:35:05


Ona by ta vyrovnanost přišla hned mít RD se skleníkem napojeným na centrální vytápění aby se to už jednou provždy nemuselo stěhovat...

Takhle to furt nějak plácám a už jsem asi doplácal.

Holt nabídka kytek na zdejím webu také bude fantasticky bohatá...




    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 25.07.2016 09:34:23

Mám dům se zahradou na vsi. Hravě bych si mohl sbírku rozšířit na 200m, ale proč? To bych byl otrokem a už by mě to ani netěšilo. Úplně mi stačí skleník 7x3 m a stolové pařeniště 9x1,2m. Na stěhování je to dostatečně veliké no a na to pěstování taky, občas holt musí něco uvolnit místo mladšímu a vzhlednějšímu. Ještě bych teda potřeboval a musím udělat oddělené zařízení na semenáče, i když jde stejně jen o přebytky, cíleně na prodej nepěstuji.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 25.07.2016 17:19:11


To by mně také stačilo...
Cíleně na prodej také nepěstuji, není kde se rozmáchnout,
ovšem z těch pár výsevů přeci kvalitní semenáčky nevyhodím.
Akorát to pokryje náklady na provoz..
U mně je problém, že na zahradě to není v bezpečí...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 31.07.2016 16:48:14

V bezpečí to není ani u mně. Ovšem v bezpečí před nepřízní počasí. Peklo na přelomu července a srpna se letos dostavilo, jak píšete - přívalový déšť mi právě v této době likviduje podzimní výsevy prostřednictvím krčkovice.

Třetina výsevů už padla za vlast. Třetina je přepikýrovaná. O zbývající třetinu budu bojovat dneska v noci - snad něco zachráním pikírováním přelitého, vlhkého a namačkaného "kvítí."

Není to často, kdy podokýnkář závidí skleníkářům, ale i takové chvíle přijdou...

Sakr, zatr.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 31.07.2016 16:53:21

... a jeden z důvodů, proč se chci zaměřit na severní, "nížinné weingartie" je ten, že jdou poměrně dobře v místním létě ve vlhkém prostředí nad trávníkem u řeky ... jenže čeho je moc, toho je příliš ... nebudu přece pěstovat bromelie deštných pralesů.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 31.07.2016 18:16:52

Pro podokýnkáře-proč si výsevy nechráníte před nekontrolovatelným deštěm, to by přece šlo, ne?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 31.07.2016 21:02:22


Připojuji se k podokýnkáři - minulý týden jsem si ještě myslel že už u kaktusů vím a umím všechno -
no a teďkom vyhazuji jedno sbírkové gymno za druhým. Takovou nemoc jsem ještě u kaktusů neviděl, černá to odshora dolů a kořeny jsou zdravé !

Čili sbírku postihla katastrofa a s gymny tak můžu začít zase odznova. Počasí je tady takové, že z toho umírají i lidé !!!

Byly časy kdy mně to dvakrát za rok zmrzlo a rostlo to a kvetlo potom jako šílené. Tady to je fakt na ty bromelie leda, a možná ani to ne, a to nepočítám tu zimu a ta strašná vedra s 100% vlhkostí vzduchu co se střídají jak na houpačce.

Pýcha předcházívá pád, ale tohleto je sakra drahé...
Dál už mám jen sprostá slova... 40 gymen šlo do háje a další budou následovat.

Tomu se říká podcenění letní stagnace, nebo ani sám nevím co jsem udělal špatně.

Vystřízlivění z volných kultur nakonec přišlo...




    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 01.08.2016 07:11:28

Zdravím. Je to smutné, pracně vypěstované rostliny-raději o tom nemluvit Lze-li, snad hledat příčinu- trvale vlhké počasí, nekontrolovaný déšť skrápějící sbírku( nedávno jsme to tu probírali), infekce z okolních porostů??? Kdesi kdosi psal. že letní stagnace je pouze uměle vytvořený problém starých kaktusářů a není k ní důvod- já tedy tvrdím: letní stagnaci si spojuji s odpočinkem rostliny po kvetení, kdo dobře pozoruje svoje kytky, ví, že rostlina po odkvětu určitý čas odpočívá a teprve pak obnoví růst. Je možné, že v tomto období je i zranitelnější. Tedy ani tak stagnace z teplot, jako odpočinková.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 01.08.2016 09:29:46

Ještě jedna věc- ty kytky, černající od shora, kvetou či nikoli? Infekce přes bliznu by byla docela dobře možná, pokud nekvetou, je to asi přes růstový střed, to by bylo hodně nepříjemné, preventivní postřik fungicidem by to asi zachránil, jenže-kdo to vždy dopředu odhadne, že

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 01.08.2016 23:20:37


No vypadá to jako polité žíravinou, ani se mi to nechce fotit.
Rezavé černé fleky a páchne to jak scanky.
Kdy jsou ty časy co jsem vyhodil za zimu jeden dva kaktusy, ale gymna? Asi ty teplotní šoky. Možná to chce více písku do substrátu.

Děs běs, něco snad obnovím z výsevů, ale to bude trvat a odešlo i plno rostlin co bylo na prodej, to sem teda neviděl.

Ota Potyka svého času vygeneroval na kaktusech takovou modrou hnilobu, přičítám to jeho nadužívání stimulátoru a překotnému růstu.

Tady se asi na tom podepsalo počasí 40c ve stínu jeden týden, druhý 15 C a tma a stálo to ve vodě, sem si všeho nevšim taky a v neposlední řadě těsné postavení květináčů...

Bude to chtít střechu nad balkon z PC jinak to je už neúnosné, a nemá to dál cenu. Přičemž i nový substrát se rychle speče a vyluhuje na tom slunci a dešti za pár dní. Kytky kvetoucí i nekvetoucí byly postiženy, ta infekce je v rostlinách a seschne se to jako po spálení. Taky tady vůbec měsíce nefoukalo a vlhkost stále kolem 100%.

Teď to ani přesazovat ani nic s tím už, jen to nechat ať to dokape...a co přežije nějak dotáhnout k zimování.

Sbírka gymen v troskách za týden po 20 letém pěstování bez problémů...


  Re: gymna v troskách  
napsal(a):: Honza
email:    IP: 141.0.---.--- 
datum: 02.08.2016 21:01:55

Reakce na příspěvek od "admin"
No vypadá to jako polité žíravinou, ani se mi to nechce fotit.
Rezavé černé fleky a páchne to jak scanky.
Kdy jsou ty časy co jsem vyhodil za zimu jeden dva kaktusy, ale gymna? Asi ty teplotní šoky. Možná to chce více písku do substrátu.

Děs běs, něco snad obnovím z výsevů, ale to bude trvat a odešlo i plno rostlin co bylo na prodej, to sem teda neviděl.

Ota Potyka svého času vygeneroval na kaktusech takovou modrou hnilobu, přičítám to jeho nadužívání stimulátoru a překotnému růstu.

Tady se asi na tom podepsalo počasí 40c ve stínu jeden týden, druhý 15 C a tma a stálo to ve vodě, sem si všeho nevšim taky a v neposlední řadě těsné postavení květináčů...

Bude to chtít střechu nad balkon z PC jinak to je už neúnosné, a nemá to dál cenu. Přičemž i nový substrát se rychle speče a vyluhuje na tom slunci a dešti za pár dní. Kytky kvetoucí i nekvetoucí byly postiženy, ta infekce je v rostlinách a seschne se to jako po spálení. Taky tady vůbec měsíce nefoukalo a vlhkost stále kolem 100%.

Teď to ani přesazovat ani nic s tím už, jen to nechat ať to dokape...a co přežije nějak dotáhnout k zimování.

Sbírka gymen v troskách za týden po 20 letém pěstování bez problémů...

Zdravím! Dovoluji si poslat malý příspěvek k Vaší situaci ve sbírce gymen.
Hnědá skvrnitost a mokrá hniloba
U semenáčů, méně často u dospělých rostlin, za vyšší vzdušné vlhkosti i vyšší teploty objevuje hnědá skvrnitost a mokrá hniloba kaktusu, jejímž původcem je houba
Helminthosporium cactivorum (teleom.: Bipolaric cactivora, syn.: Drechslera cactivora).
Patogen se přenáší semeny. Během několika dnů se ve výsevu rozšíří ohniska padajících rostlin. Na bázi stonku, těsně nad povrchem půdy se objevují tmavé sklovité skvrny, postižené pletivo velmi měkne a zahnívá. Postup hniloby je velmi rychlý a během dvou až tří dnů rostliny padají, svrašťují se a odumírají. Napadeny mohou být i starší rostliny, především během léta. Od podzimu se začnou objevovat většinou v okolí vzrostného vrcholu nekrotické skvrny. Houba se často šíří z báze kaktusu, ale symptomy se mohou vyskytnout na kterékoliv nadzemní části v podobě zelených až hnědých nekróz, které někdy přecházejí v mokrou hnilobu, velmi rychle postupující z povrchu ke středu. V napadeném pletivu se rozrůstá mycelium, ale houba nesporuluje. Až odumřelé části zaschnou, objeví se typický tmavý černozelený až hnědočerný sametový povlak konidioforů s konidiemi. Napadené rostliny mumifikují.
Ochranná opatření vycházejí za základního předpokladu – výsev mořeného osiva, nepřehuštěné výsevy a fungicidní zálivka semenáčů. Pokud se onemocnění vyskytne, již při prvních příznacích, ještě před vytvořením konidií, je nutné napadené rostliny odstranit a aplikovat fungicid. Starší rostliny se ošetřují během léta a na podzim, např. Dithane M 45 (0,3 %), případně přípravky s účinnými látkami flusilazol, metconazol, prochloraz aj. Držím palec, ať se to napraví!!!

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 03.08.2016 19:53:00


Výsevy mám v pořádku - doufám.
Ale hlavní sbírka gymen už se nenapraví, padá jedno za druhým, nejde to nijak zastavit ani vysušit - pro otřesné počasí teploty kolo +40 a 100% vlhkost a zase zítra tropy a v sobotu průtržová fronta...A tím jsem skončil z gymny.

Nejde vůbec nic. Rostliny abych vysušil musím vytahovat z květináčů. Nevyschne to protože naskočil mech na povrchu...
Prostě potíž na potíži, něco takového jsem za svoji praxi nezažil ani u začátečníků...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 03.08.2016 22:12:13

Vrátil jsem se domů, po třech dnech... zítra si to tady dočtu. Vrátil jsem výsevy na původní místo na parapetu ... vyschlo to všechno a zdá se, že co "nepokapalo" před odjezdem pryč zachráním. Typoval bych ty současné potíže na černou plíseň, pochází to všechno z přílišného vlhka ve vzduchu celkově v prostředí při vysoké teplotě a spoustě vody v substrátu... stěžovali si na to už loni kaktusáři na výstavě v Brně a říkali též, že to nikdy předchozí roky nezažili, když tak jen velmi vyjimečně. Zdá se, že se výskyty podobných věcí stávají letním pravidlem...

Pro Pavla - dal jsem ty výsevy v naději, že vydrží mou nepřítomnost líp na vzduchu venku pod polici, kam by "normální déšť" nepřišel. Ale toto, co tu bylo těsně před mým odjezdem pryč vyplavilo celé sklepy v našem baráku a tak jsme celé osazenstvo svorně vyháněli vodu z baráku. Není se pak co divit, že to nateklo i do výsevů...

Jak píše admin, člověk se učí celý život. Pro polovolnou kulturu snad zbudou kakty rostoucí blíž tropům ... melokaktusy, paraguayská gymna, například. Ale ty chtějí jiný druh pěstování než kytky, které zatím mám. Zítra, za denního světla uvidím jak na tom budou weingatie ...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 04.08.2016 12:52:25

Cituji-"při vysoké teplotě a spoustě vody v substrátu"- pokud se tam ta voda dostane při nějakých extrémních srážkách, je to něco jiného, ale nemůžu se zbavit pocitu, že hodně nářků je zbytečných a chybu musí každý spíše hledat u sebe- pořád opakuji, že v našem klimatu je velkou chybou nechávat kaktusy napospas povětrnosti-dále- pokud zalévám OPRAVDU NÁRAZOVĚ A MÁM PROPUSTNÝ!!!!! substrát, tak ani přívalový déšť nemůže s těmi rostlinami nic provést, voda prostě proteče bez ohledu na množství. Kaktusy ovšem nesmí stát v nějakých nasakovacích mísách, což je jasné.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 04.08.2016 21:21:45

Pro dovysvětlení - během dne, po příjezdu jsem dneska zjistil, že všechny kytky v květnících jsou v pořádku. Byly dobře zakryté. Pokud nepřijdou nějaká extremní vedra bez pohybu vzduchu neměl by být problém s podpařením ani u echinocereusů kde, jak píšete, důkladně protekla voda substrátem.

Potíže nastaly jen u výsevů. Jak tady píše Honza, nahoře. Měl jsem je pořád ještě přehuštěně v misce bez odtoku, velkou část nepřepikýrované. Vyloženě neplavaly, jen se v nich držela vytrvale vlhkost půdy. V těch teplech to pak napadla plíseň. V jejich druzích se nevyznám - od temene zrezivěly. Krčky vypadají většinou ještě zdravě - pokusně jsem pár těchto kytek přepikýroval a vyzkouším, jestli se dá takový semenáček "přeléčit."

Chybami se člověk učí. Přišel jsem tak o 40% semenáčků. Hygiena a přísně řízené prostředí pro výsevy - to je můj závěr do dalších výsevů.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 05.08.2016 13:48:02

Aha, tak u nepřepikýrovaných výsevů to je dost dobře možné, na druhou stranu-alespoň bude víc místa

  Re: Zálivka-semenáče-poplach  
napsal(a):: Honza
email:    IP: 141.0.---.--- 
datum: 05.08.2016 15:43:24

Reakce na příspěvek od "pavel"Aha, tak u nepřepikýrovaných výsevů to je dost dobře možné, na druhou stranu-alespoň bude víc místa
Souhlasím s Pavlem. Stará kaktusářská pravda říká - BACHA NA VODU (deštěm dodanou nebo špatně načasovanou a dávkovanou zálivkou)!!! Jeden v ČR velmi dobře známý a úspěšný velko-pěstitel tvrdí: ZALÉVÁNÍ KAKTUSŮ BOLÍ!!! Co dodat? Bývá to všechno naše osobní selhání, ty chudáci v květináčích a kontejnerech za nic nemohou. Jakýkoliv experiment, lehkovážnost a opominutí bývají velmi rizikové (vlastní zkušenost z více jak 30-ti leté pěstitelské praxe). Výsevy zásadně do pečlivě vymytých krabic od nanukáčů, žádné otvory na dně!!!, 24 hod před výsevem nechat válet ponořené ve gbelíku se silným roztokem hypermanganu, těsně před výsevem bez vysoušení naplnit dobře na starém hrnci se sítem přepařeným standardním výsevovým substrátem do výšky 2-3 cm, vydatně přestříkat peroxidem 3%, zásadně vysévat semena z loňské nebo i starší sklizně (navzdory tvrzení, že čerstvá klíčí nejlépe-i nepatrné zbytky oplodí, které mohou na čerstvých semenech zůstat a špatně se odstraňují mohou způsobit katastrofu následnou hnilobou celého výsevu), opět po výsevu semen celou sadbu vydatně přestříknou 3% peroxidem VČETNĚ VNITŘNÍ STRANY VÍKA KRABICE, kterým výsev uzavíráme. Výsev na mírně zastíněné místo na vnitřním pokojovém parapetu, zálivka PŘEVAŘENOU VODOU bez hnojiva poté až se víko krabice přestane zevnitř rosit a to pipetou nebo nosním a ušním kapátkem z lékárny. Nic nového pod sluncem, žádný objev Ameriky. Prosté a účinné, vše perfektně funguje, žádné bakteriózní, fungicidní a insekticidní alerty! Volná kultura dospělých exemplářů? NIKDY bez zabezpečení proti náhlým změnám počasí, tj. slunce vs. déšť!!!Mám velká stolová pařeniště na zahradě orientace JV, uvnitř bezchybně vegetující kolekce Parodia, Echinocereus, Ferocactus, Gymnocalycium - ALE opatřená sklápěcími zavíracími okny s výpní 6 mm polykarbonátu, která zavírám pouze k večeru přes noc (bez ohledu na momentální stav počasí) nebo když se obloha zatáhne. Pak celý den otevřeno!!!Zálivka? 4x do roka vydatně podmokem za teplot 25-30°C, nejlépe počasí pod mrakem a nechám ve vodě stát 1-2 dny, poté zbytek vody z vany odstranit ruční hadičkovou pumpou. Opět, nic světoborného, pouze pokorné doznání, že experimenty s celoročně odkrytou sbírkou venku a hokus-pokus hnojením a zaléváním nekončí dobře. Pečlivost, pomalu a soustředěně. To vše jsem se za nemalých ztrát ve sbírce musel naučit já sám. Admine-držím palce, ať se to polepší a alespoň něco se zachrání! Mám rovněž gymna, zásadně to nehnojím, je to celý rok venku v onom pařeništi, nádherně to kvete, přirůstají pomaleji, ale žádné fungi ani breberky. Já bych to vytahal z květináčů, kouknul na krčky a kořeny, u těch méně atakovaných stonlů bych to důkladně vymáchal v koncentrovaném roztoku Kuprikolu (Championu), na týden rozložil někde venku na noviny do stínu a pak to posadil do prázdných květináčů v růstové poloze. No co. Hop nebo trop. Něco určitě zůstane. Hodně štěstí!!!

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 05.08.2016 23:49:15


Děkuji všem za rady !

V této chvíli leje tropická průtrž do gymen na balkoně - teda do toho co tam zbylo...

20 let pěstování pod širákem, jenže klima se mění, holt s emusí změnit i způsoby pěstování, buď nad balkon střecha což je při nárazových větrech těžko odhadnutelné co to udělá, anebo to přenést do skleníku anebo skončit.

I v tom skleníku to není žádná sláva - je-li venku ve stínu 40C, pak tam je 52, bez ohledu na stínění a chytá to pěkně žluté barvy...

Počasí je takové, že prostě nevyřeším co s tím. Že letos dvakrát horká vichřice už celou střechu odnesla a pak úpal a průtrž do toho ani nedodávat...

Prostě nejlíp je kaktusům v zimě, a nikdy bych nepomyslel, že budu řešit kam s tím v létě.

Pařeniště také nepřipadá v úvahu pro teploty kolem 90C a když to odkruju zdemoluje všecko slunce nebo průtrž za pár minut a dorazí to slimáci.

10 minut stačí aby se ty kaktusy doslova vypařily.
Zastínit ? - tak se to upeče.
Odvětrat ? - tak vítr urve všecka okna.

Sousedovy pochcípaly všecky opuncie na sklakách a to byly metrové trsy ! Nezbylo vůbec nic, co neshořelo shnilo na alternatria atd.

Tady v těch vedrech u Mittalu to je masa železa v hutích co se přehřívá a vzniká tzv. radiační koláč takže je to na zešílení.

Bilance v baráku je děsivá - pár mrtvých na infarkt, skoro všichni nemocní, no a 100 gymen v háji,a to ještě můžu mluvit o štěstí, že chodím po tomto světě...


    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 06.08.2016 21:23:35

Honza to napsal jasně, výstižně, netřeba k tomu nic dodávat. Dělám to v podstatě stejně, snad jen s rozdílem ve stylu zálivky. Protože nemám a nehodlám pořizovat nasakovací mísy, zálivku provádím prostě a jednoduše konví, a to tak, že z kaktusů crčí voda horem spodem a to samé opakuji druhý den, aby byly dostatečně promočené.Samozřejmě se musí velmi pečlivě časovat počasí.
Admine, počasí, jaké popisujete, by se hodilo do nějakého hororu, to je to tam u vás opravdu tak zlé? Nevím, ale pokud je venku na Slunci i těch 50 C a skleník zastíním, kytkám se nemůže nic stát, prostě ten stín tam je a pokud ty kytky nejsou zchoulostivělé nebo čerstvě napité, nic se neděje. Pařeniště- pokud máme na mysli klasické, to asi by problém byl, ale stolové- opět lze zastínit , proudění vzduchu rostliny ochladí, lze přistínit i polykarbonát, pokud jsou okna festově upevněná, nemůže s tím ani silný vítr nic udělat, vichřice ano, ale to jsou již okna uzamčená na petlici, takže opět není problém.....nevím, ten Mital tam s tím asi míchá, ale řešeníse urřitě najde

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 06.08.2016 22:51:50


Uvažuji o té stříšce ale ta musí mít skoro 3m x 1,5 metru a těžko najít řešení aby to vítr neodnes.

Tady ty tropy nese silný jihozápadní vítr obvykle a s tím stíněním je kromě nátěru zevnitř situace neřešitelná.

Včera mělo napršet 6 litrů místo toho napršelo 60 asi za 2 hodiny...!!! urvaný okap na chatě, zdemolovaná nádrž, polámané keře a kvítka na zahradě, jabka na zemi. A to byl jenom "normální déšť" takový snad už popáté letos. Gymna stojí ve vodě, zatím to nejsem schopen ani uklidit a zítra počítám už s prudkým sluncem do toho...

Tady je takový chobot - konec Moravské brány - tak se všechny sajrajty v tom sbírají a násobí. Krupobití posledně roztlouklo a proděravělo polykarboš t8 jako papír...a to nebyly žádné kroupy.

Mít krytí na pantech tak to urve i s pantama a poškodí i s tou stěnou boční. Tak mám krytí odnímatelné a spřahuji to takovými nerez dráty. Všetšinou to urve i s těma drátama ...

Dneska hlavní skleník kontrola - no co by ještě mohlo být za problém???
Pavouci Tegenaria domestica mi rozvlekly přepíchané semenáče - myslel jsem, že mně trefí šlak !!! Povytahované, pomíchané a zalepené pavučinou ! Něco odvlekli neznámo kam. Prostě se mi tam přemnožili v tom teple, co s tím ? Mám to sprejovat jedama všecko ? Většina z nich má 2 - 3 cm tělo, 10 - 15cm i s nohama a jsou pěkně agresivní, klidně na vás zaútočí...

Prostě potíž na potíži, to sem fakt nežral jak říká soused.
V dřívějších dobách jsem vyhodil 20 kaktusů za 20 let, a to byl fakt špatný rok, když mně jeden scípnul...





    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 07.08.2016 21:38:42

Nemám moc zkušeností s výsevy - kritické období ve výsevu je v době, kdy se mi "ještě nechce" pikírovat. Chci aby semenáčky narostly ve výsevní misce ještě co to dá. A proto, že nerad používám chemii - hlavně když jsou výsevy doma na parapetu - někdy pak dojde k tomu, že je zdecimuje plíseň nebo jiná pohroma.

Takže si za to můžu sám, vím. Na jednu stranu špetkové výsevy, nahuštěné blízko sebe lepši klíčí a v první fázi lepši rostou, na straně druhé je pak nutné dřív pikírovat, ale do toho se zase moc brzy nechce. Takže všechno je otázka správného načasování.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 08.08.2016 19:40:19

Použitím čistého písku nebo perlitu a důsledným mořením semen
- Novozir, Rovral, se s výsevy určitě dostanete dál.

Také pokud není vyseto aspoň 100 semen v porci nestojí to za nic.
Přinejhorší drahotě aspoň 50 od druhu...

Já se budu muset přizpůsobit tomu hroznému klimatu, jako hlasatel volné kultury non plus ultra - jsem letos definitivně skončil....

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 09.08.2016 08:45:47

Věřím tomu, že se podmínky v každé oblasti, krajině můžou lišit ( i hodně blízko sebe ) dost výrazně. Ať už je to vlivem toho co páchají s klimatem lidi, nebo toho co je dané profilem krajiny...

PS: K těm výsevům - důsledně držet v čistém prostředí, tam jsem asi pochybil. Když se s tím člověk zdárně piplá tři čtvrtě roku a pak to dá ven v domnění, že to lepši přečká jeho nepřítomnost tak to naštve. Asi pro tyto případy zatím neumím najít vhodné řešení ...

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 09.08.2016 20:42:34


Já se snažím vysévat tak abych do toho nemusel sahat aspoň rok, jen ať se to tlačí. Ani s tím nic nedělat, neměnit polohu, to chce prostě klid. Samozřejmě jednolitá masa semenáčů už hrozí podplesněním a kapáním na přirozený výběr, ale pikýrování malých vymyslel byznysmen Fliescher, kterému šlo o kvantitu, protože se tím živil a tak to po něm všichni přebrali.

U mně ten hromadný kolaps velkých rostlin není jen tak samosebou, a nevylučuji dokonce "zásah shůry" - sousedovic ruka s Roundapem.

Ta gymna prostě kapou dál a pohled na velký lavór plný prázdných květináčů teda rozhodně není nic příjemného...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 10.08.2016 10:23:13

Souhlasím s výsevem, do kterého se rok nemusí sahat. Takové výsevy umožňují minerální substráty včetně zeolitu. Letos jsem si vysel asi třicet druhů mediolobivií, pikýrovat to budu až příští rok. To je přesně ono-byznys-nejlépe aby to ten rok narostlo do velikosti míčku Ale my, co to děláme pro potěchu, nikam nespěcháme. No glyfosát do kaktusů-to už by teda musela být síla- tomu se ani nechce věřit-co síla-prasárna by to musela být!!

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 10.08.2016 21:02:11


No zastavit se to nedá nijak.
Kdyby nebyl srpen tak to všecko vytahám, ale takhle - to by znamenalo měsíc to nechat ležet a zakořeňovat v říjnu ???

Všecko nanic.

Přišel kolegaa povídá "Tobě sciplo gymno ?"

Ukázal jsem mu tu hromadu prázdných květináčů.

"Tos tu bednu shodil z balkonu nebo co ? To je nějaký fór ne ??"

Není - - -

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 26.11.2016 08:02:17

Zdravím admine, jednoduchý dotaz: předvánoční čas je pro mě relativně nejklidnější čas v roce. Co si myslíte o přesazování kaktů v prosinci a dál až třeba do února? Vím, píšete o tom taky trochu jinde, ale můžete tady trochu rekapitulovat výhody a nevýhody zimního přesazování kytek? Dá se říct, že pro některé rody je vhodnější a pro některé vyloženě špatně? Díky za odpověď a přeju klid a pohodu adventní.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 26.11.2016 17:40:01


Pro mně letos nastává předvánoční peklo - konkurz, nová práce, kalamita s kytkami, prodej chaty...jestli mně dřív neklepne

Čili přesazování v zimě je kravina, stejně jako ořez. stromů !

Normální člověk přesazuje kaktusy v březnu a zaleje po 15 dubnu, citlivé Mexiko (ariáky) až po 15 květnu.

Já to dělám ale proto, že bych to do jara absolutně nestihnul !!!
Takže teď to pofrčí, zrovna jsem dovez písek. Ještě květináče budou potíž. Dokonce to do Vánoc i zaleju ať to zakoření (včetně těch ariáků !!!), na mně se ale nedívejte, já normální nejsem.


    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 26.11.2016 18:24:24


Jinak přeji poklidý advent a děkuji též

    
napsal(a):: jirka1
email:    IP: 212.79.---.--- 
datum: 26.02.2017 18:03:40

Pro Admina-ty feráky dostali misky a nebo v čem si budou lebedit,tedy i v jaké zemině?Děkuji.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 26.02.2017 23:09:58


Není miska, do které by vlezl můj ferák pro masivní kořeny dole.
Takže jsem řezal stříhal a lítal jak blbec pro květináče do obchodu. Nakonec byl pro ty větší koupen květináč kulatý č. 19, ovšem z obr dírami dole, takže se to sype ven a budou se muset řešit jiné ucpávky než ty co sem tam dal, ale to vyřeším.
Feráky nad 13 cm průměr už se do hranatých květ. nehodí, byť by jinak byly květníky dokonalé.

Feráková půda je úspěšně vyřešena, ale je to na samostatný článek.

Lidé chtějí všechno rychle, rychle žít, cestovat i rychle umřou potom. Rychle i s feráky arioc. a tak to potom podle toho vypadá.
Základ je přitom omezovat růst u těchto rostlin, aby se zvětšovaly nepatrně, a trnili masivně, což jde docílit jen hubenými minerálními substráty. Pokusy jsou u konce, výsledky drsné = rašelina je nanic.


    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 27.02.2017 13:17:07

Mám dojem, že o tom, že je rašelina u feráků nanic, jsem tady kdysi psal, takže jsem rád, že si to admin potvrdil . A jinak souhlas, feráky-a ostatně i vše ostatní- není radno hnáti do růstu, výsledkem jsou sice rychle se zvětšující rostliny, ale otrnění většinou slabé.Ale je to věc vkusu, čemu kdo dá přednost.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 28.02.2017 22:33:54


To není věc vkusu, ale nutnosti.
Hydroxidy vápníku upálí ferákům kořeny, proto to člověka nutí okyselovat substrát, což rašelinou, jak jsem konečně zjistil - nejde... ...

Hodně dělá UV záření. Rostliny bez toho prostě nevytrní. Samozřejmě všeho s mírou. Rudou barvu přenechme indiánům...

Apropos Pavle, jaké prosím máš zasklení? PC, sklo, fólie ???
To si myslím dělá hodně.

Feráky celoročně držené pod PC , ale i jiné kaktusy vypadají nematně a unaveně. Spíše je to zelenina, než kaktus...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 01.03.2017 07:19:06

Já mám feráky ve skleníku, který je ale větraný všude možně, dělal jsem si ho sám. Je krytý 4mm sklem. ostatní věci mám ve stolových pařeništích, krytých PC, ale ta jsou stejně víceméně otevřená, takže to PC kryje pouze před nekontrolovanými dešti anebo před úpalem. Tohleto krytí-PC, sklo-to je vděčný námět nekonečných diskuzí, někde jsem četl, že není pravda, že by sklo nepropouštělo UV, propouští, ale jenom zase určitý podíl. Takže si pořád myslím, že staré dobré sklo je dobrá volba. K těm kytkám z pod PC- ono by to chtělo nějaký časosběrný snímek, pokud se kytka pěstuje pod PC, určitě to nebude během tří let vidět, ale za deset let by rozdíly už měly nastat. Ale zase-pokud se bude i pod PC prohánět vítr, málo zalévat... nemyslím, že ty odlišnosti budou tak velké...no prostě co kaktusář, to názor. Upřímně řečeno, viděl jsem dost sbírek pod PC a někde ty rostliny byly fakt jako vyblité, někde byly slušné.Tak babo raď.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 04.03.2017 15:08:44


Díky za detailní odpověď.
Baba neporadí, poradím já:

Dnes se dělá už PC oboustranné UV vrstva a také je tam problém s dusíkem pod tím, vylučuje se i v půdě nějak nadměrně, pro kakty chceme pravý opak.

Kam nechodí slunce chodí lékař, nemyslím ovšem tu zabijárnu kolem 15 června...Kaktusy celoročně jen pod PC se ani nedají kaktusy nazývat, připravuje se článek, ale mám teď jiné starosti.

Samosebou rozumný pěstitel ví co má dělat a tomu přiszpůsobí pěstební režim.

Tohleto se mi moc nelíbí: http://www.cact.cz/kaktusy/sbirka_002.htm



    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 06.03.2017 08:18:10

Myslíte ty skalky? Jestli ano, tak v tom případě se shodujeme. Výroba skalek na kaktusy mi přijde v našich podmínkách taková podivná, osobně je považuji za kýč, něco jako trpaslíky, hrady a srnce v zahradách.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 11.03.2017 07:25:51

Ten pán dělá co dělat musí... v tom smyslu, že jinak to tady pod širou oblohou prostě nejde. Maximální možná drenáž kolem a pod kytkama. Velký odstup jakékoliv další rostliny, jinak tam hrozí trvalé vlhnutí a uhnití. Ochrana před střídáním + a - teplot, řešení plevelů atd., atd...

Možná by se to dalo vyřešit trochu jinak - někde přes 2000 m.n.m. v trvale fučícím, čerstvém větru ve skále, ale kde to tady chcete vzít, u Olomouce, že?

Sestavy několika kusů různého stáří v miskách tak do 20x20 cm. Stylem "in habitat". Malé druhy nezmarů typu "běžných" turbinicarpusů, lobivií arachnacantha, mam. sekce proliferae aspol. Tedy malých, trsovitých, při pozorném pěstování odolných kytek ... toť můj ideál "kaktusářského bonsaisty."

PS: Po deseti letech letos konec pěstování "mrazuvzdorných," poškození kytek je maximální, i když ne přímo 100%. Velkou část neničí mráz, ale jeho "spolupráce se zimními patogeny." Do zavařovaček - jako zamlada - bude zaseto všechno zbývající osivo. Loňský sběr vlastního osiva gymen - gibbosum - divoce vyklíčilo a stejně rychle chytlo šedou plíseň - nepoužívám chemi, jen peroxid. Výsev jsem otevřel a větrám, uvidím, jestli ten výsev ještě uvidím.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 11.03.2017 21:05:08


Nemyslím skalky, ale celkovou "karfiólovitost" rostlin.

Skalku považuji za vrchol kaktusářství, ale se to musí umět.

Mně spíš jde o to že PC skleník zasklený je výborný na sukulenty, ale pro kaktusy je to zcela obráceně.

Podokýnkář správně píše - naaranžovat rostliny v menších miskách.

Nejlépe je jeden druh / jedna miska. To samozřejmě je jen u TBC, EFS, malých ECER, LBV, ARC atd. ale malé mexické miniatury jsou pro to víc než vhodné - pelecyphory, strombáče, stačí po 5 ks a zbytek doplnit tufem, nebo nějakou vhodnou horninou.

FRC jsou solitery, tam to pochopitelně pro malopěstitele nepadá na váhu...

-------------------------
Co se týče mrazu, ne že bych to někomu přál, ale psal jsem to tu dávno - u nás to nejde kvůli vlhkosti vzduchu a těch hnilob, na Lomničáku by to šlo. Měl sem malý PDC a už to pěkně kvetlo - despainii, knowltonii a tak, ale už v létě to chytalo strašně fleky, různy moniliózy a gleosporia, prostě každý týden to stříkat fungicidy, nerentabilní.

Na šedou plíseň ve výsevu (Fusarium, Botrytis cinerea ze zbytků oplodí a lokalizace na vnitřní straně testy) zabírá jedině preparát mancozebu - Novozir. Jsou -li postiženy první semenáčky do 5 kusů dá se výsev postřikem zachránit, provede -li se ihned. Jinak je to bohužel 100% na vyhoz. Do zavařovaček bych nevyséval, proč to neděláte tak jak to funguje - viz fotky a postup na webu ?

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 11.03.2017 21:47:25

o kterou sbírku se jedná? Asi jsem se koukal na něco jiného.Skalky osobně nemusím, podle mě to kýč je a za tím si stojím.Ohledně těch mrazu a zimovzdorných- podle mě se jen potvrzuje to, co už bylo dávno popsáno-prostě je potřeba tyto rostliny v zimě ochránit před VLHKÝM počasím, v tom je celá věda, suchý mráz ani sníh jim nevadí. Netřeba v tom hledat žádné složitosti.Ohledně výsevů- také nechápu, proč vysévat pracně do zavařovaček, Fleischerova metoda je dávno překonaná.Polemika- pokud se vyskytne fusarium, jdou veškeré študie stranou a výsev většinou do kopru- mancozeb nestačí, do dnešní doby neexistuje spolehlivá chemická sloučenina, která by měla kurativní účinek.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 11.03.2017 22:03:19

Kaktusy Hanák z Hulína. To přeci žádná skalka nejni, volně vysadit kaktusy a nasypat mezi to hnusnej kámen jakým se štěrkují koleje...

Skalka je aranžmá rostlin přírodě blízké nebo identické, a kdo má rád Přírodu postupuje tímto směrem, jiný ani není možný.

360 srovnaných květináčků 8x8cm gymen u mně - to je přeci na na zblití, to je prachsprostá agrokultura, navíc ještě s lesem jmenovek k tomu jako u záchranného genofondu. To vše pro upřednostnění co nejvíce rostlin na co nejmenší plochu, to je přeci kýč, mechanizace, tak jak to mám narvané já.

Kdo má více místa a postupuje stejně, má agrokulturu - genofond, nikoliv však sbírku kaktusů...o to je to zoufalejší, že se drží okýnkářského stylu, ač by již nemusel...

Je to prostě k pláči

Toliko zas můj názor.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 11.03.2017 22:07:28


PS: Mně mancozeb zabral na tady tendle "myší kožíšek" jenže jak říkám bylo to hned, byla to koncetrace až se dýmilo, bylo to foukané ventilátorem zboku v ploché misce pro vysušení.

V lahvi je konec tutyrety, jen sem mu nechtěl brát naději...

A úspěšnost jsem s tím svým postupem měl tak ve 20% případů...víc ne...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 11.03.2017 22:31:35

Zavařovačky mám ze sentimentu. - návrat k začátkům. Fleischer ještě žil, když jsem začínal. Chodíval jsem občas kolem jeho pěstírny v Brně. Prodávají se teď z Německa zavařovačky i "baňatého tvaru." Dobrý přístup dovnitř, na pozdější, další zálivku nemusí být nějaké "potrubí" uvnitř, stačí rosením.

Podle mě je výhoda snadné sterilizace substrátu přímo ve slkenici, ve varu to může být prakticky jak dlouho se chce ... Pak se dá zaset, ještě do vlažného. Po zavření se s tím dá snadno manipulovat, střídat teploty a osvit přenesením kamkoliv. Střídat ochlazení, ohřátí (třeba i ve vodní lázni...)A po vyklíčení se dá všechno navyknout na nové poměry bezpečně a postupně ... Admine, přešel jsem na ten potoční-říční písek a zatím nelituji. Mám z Velkých Karlovic. Nějaký meandr potoka co stéká do Vsetínské Bečvy.

Pokud jde o tu šedou plíseň. Testoval jsem, jaké je riziko že v tom tepelně sterilizovaném, potočním písku bude nějaká plíseň při zasetí. Zasel jsem, pravda své osivo bez chemického ošetření a zbytky oplodí tam byly. Loni jsem zasel totéž čerstvé osivo a plíseň nebyla, semenáče prospívaly, rostly a umořilo je až silné, podzimní slunce - holt jihozápad se s kytkymi moc nepáře.

Když jsme u té světové strany - později, ale přece - zjistil jsem, že 90% toho, co mi tu nejspíš dobře roste jsou tzv. xerofitní rostliny a ve světě už mají i svůj vlastní časopis.



S t

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 11.03.2017 22:51:22

PS: Ten poslední odstavec byl myšlen na okolí domu, nic jiného než "suchomilné" už tu nemá chuť bez přílišného dozoru vyrůstat.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 11.03.2017 23:00:53


No dyť.

Loňské testy ve fytotronu ukázaly že "saunové" prostředí klíčencům i rostlinám nesvědčí. Proto setí do láhví nemá smysl. Není nutno takovým prostředím vynucovat klíčivost, když to nahrává klíčení - především plísní...

Čím vzácnější druh tím více vzdušné expozice.
A ještě jedna finta - představte si, že výsevy nepřikrývám igelitem, aby se to "pařilo", ale papírem a dávám na slunce - klíčí jedna báseň bez plísní.

Pokud je ovšem osivo špatně sklizené a skladované, pak se může stát, že patogeny startují zevnitř - a to je ta nejhorší kombinace spolu se "saunou"...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 12.03.2017 12:22:09

To s tím papírem je zajímavé, vyzkouším u lobivií a možná u mrazuvzdorných. Ale není potřeba podstatně více hlídat vlhkost substrátu, když to není uzavřené? Jinak zajímavý způsob výsevu na volno do kamínků propaguje př. Trnka, psal o tom už asi dvakrát do časopisu a možná i do cact.cz. Musí se ale vystihnout bouřkový čas .

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 12.03.2017 19:35:05


př. Trnku jsem nestudoval, přišel jsem na to sám, když jsem ve skleníku měl bednu s miskami semenáčků 6 měs. starých. Pár položek tam bylo prázdných. Prostě nevyklíčilo. Protože se to moc sušilo v těch červnových vedrech tak jsem to nakonec zalil, a po zalití zastínil novinami, aby by to slití mělo nějaký význam a nedošlo k podpaření. Druhý den prázdné misky byly plné, doklíčilo vše na 100 %...

Pak jsem to zkoušel samostatně, s opětovným úspěchem.

Dneska nejsou, zítra za 24 hod. jsou všechny.

Kdyby tak nebohý a upracovaný Fleischer viděl co udělá jeden leták z Penny

Je to jednoduché, když se ví jak na to.

Kdepak láhve...

Jen ty povedené výsevy jsou neštěstí -

Zase plno práce navíc !!!

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 19.03.2017 13:51:31

Admine, nejdřív chci poděkovat za nové články o výsevech - hlavně za ten "na přání" - o pikýrování semenáčků.Teprve teď, ve stavu nemocných, mám trochu víc času podívat se třeba do pálenice tady. Záněty v obličejových dutinách mě zahnaly na pár dní do postele...

Víte, pokud jde o ten sentiment "s upracovaným Fleischerem," časem si člověk víc uvědomuje, že nebýt těch skalních, nechytlo by ho to kaktusaření, poněvadž by už v těchto zeměpisných šířkách asi prostě dneska neexistovalo.

Můj příbuzný v baráku kde jsme bydleli měl za oknem pár cereusů, v Brně na Masarykově ulici byla za komančů specializovaná prodejna kaktů. Moje babička na vsi ( Olbramovice/ Branišovice ) měla zapomenutou mísu s echinopsy celý rok od jara venku, pod širou oblohou a můj největší koníček byl chodit odlupovat odnože. Dneska má v těch končinách asi svoje kakty T. Kulhánek.Jako děcko jsem se byl podívat u jiných příbuzných v Dobřinsku u p. Hladkého. Taky ten si na sebe a svoji rodinu "upletl bič" poněvadž co jsem tam viděl a slyšel z toho jsem pak ještě dlouho . No, hold každý se nějak "úvodně zaháčkoval..."

Pokud jde o ty výsevy do lahví - teď zrovna mi v nich klíčí Lobivie arachnacanthy. Na to, že jde o osivo z roku 15, tedy nejspíš zralé na podzim 14, klíčí a dokličuje zatím ještě pořád, jsem někde na 75% vylíčení. Takže já nad touo metodou hůl nelámu. Nemyslím si, že všechno co vymysleli "staří," musí být nutně k zahození.

Horší bude jak dopěstovat semenáčky, které přirůstají pomaleji. Viděl jsem Vaše Aztekie, klobouk dolů, to je meistertuck, tedy veledílo.

PS: Ještě jsem připsal něco do minerálů k šungitu...

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 23.03.2017 21:31:26


Děkuji, dělám co se dá.

Fleischer a Schütz udělali pro propagaci kaktusářství nesmírnou gigantickou práci, to jim nelze upřít, jenže mně vždy štvalo, že mi to podle těch jejich rad vůbec nešlo...(ach kde jsou ty časy )

K takřka 100% úspěchům jsem se musel dopracovat sám, na vše vymyslet svoje nové postupy a za vše draze zaplatit, naposledy loni bednou krásných gymen, poučení tedy stále ještě není dostatečné...

Jenže já nehlásám dogmata jako většiná pěstitelů dříve i dnes, zkouším, hledám, stále inovuji, a hlavně prověřuji a pokud něco je špatné tak to opouštím a přiznávám omyl, jako svůj blud s volnou kulturou, kteru jsem ještě před 5 lety opěvoval a nyní spíše beru jako ničení rostlin...

To si myslím není pragmatizmus, ale věda.
Z tohoto pohledu výsevy do lahví pro mně jsou něco jako dvoukilové dynamo na kole v době výkonných LED GaP diodových svítilen...

A na čištění vod bude asi lepší aktivní uhlí, či molekulární síto, než šungit bůhví jaké provenience...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 24.03.2017 22:39:52

S posledními dvěma odstavci souhlasím, i když to možná vypadá trochu nepevně názorově. Líbí se mi to vytrvalé zkoušení, hledání, inovace a prověřování v pěstování. Pokud by to tak nebylo, nechodil bych sem tak dlouho s dotěrnými dotazy.

Já s letoškem definitivně odstranil svůj blud o úspěšně dlouhodobém pěstování zimovzdorných/mrazuvzdorných u nás.

Vyselektoval jsem všehovšudy dva, tři druhy - E.triglochidiatus v.mojavensis, E. viridiflorus v.viridiflorus ( nejsevernější "verze" ) a escobaria sneedii ssp.leei. Legrační je, že některé z uvedených druhů nejsou počítány mezi nejodolnější zimovzdorné u nás a u mě se drží v zimách nejpevněji ze všech kaktů. Pak ještě jedna subspecie cylindropuntie whipplei - konkrétní přírodní původ budu teprve zjišťovat...

Opuntie fragilis po zimě teprve čeká kontrola pro odloučené stanoviště jejich pěstování, ale budoucnost u mě nemají pro jejich "růstové vlastnosti."

Podobně letos budu selektovat v klasické sbírce tak, aby zůstaly jen ty skalní, vděčné a nejodolnější druhy. Abych už tolik neplýtval energií, časem a penězi při pěstování.

Slovo skalní druhy se ukazuje v doslovném významu. Stanoviště sbírky svádí k takovému výběru druhů. Hranice chladného stínu a horkého oslunění se u mě krátce po poledni na jihozápadě mění během několika minut o deset, patnáct °C. Takže od některých Lobivií přes Turbinicarpusy, Strombocactusy,Aztekie a Obregonie, Pelecyphory spěji k několika drobným druhům Mamillarií a dost.

Samozřejmě, že bych mohl dopnit třeba ještě Eriocactusy, ale to už jsou pro mě nadměrné velikosti kytek.Z Gymnocalycii je to podobně, to co by nejlíp šlo, jako saglionis a spol., nebo schickendantzii a spol. jsou obří kusy, které zcela vylučuji z úvah a perspektiv kvůli ploše, kterou by kolekce zabraly.

Výsevy do lahví mají nečekané úskalí - jeden bucláč se mi před dvěma dny otočil v pádu z parapetu "přes střechu k protinožcům" a v nastalém vnitřním tsunami se octly semenáčky pod vrstvou substrátu. Ani pohotové pikýrování je nezachránilo. Zajišťuji tedy stabilitu zbývajících lahví.


Naštěstí se celá příhoda stala v tom prvním výsevu napadeném plísní. 100% uznávám, že vzduch je ve výsevu potřeba - po otevření lahve před oním fatálním pádem plíseň přešla "do spánkového režimu" a já si pochvaloval, že 60% semenáčků to ustojí. Sklenice to nakonec neustála.


Pokud jde o šungit taky uznávám, pravý původ kusů, které doma máčím neznám. Uvažuji tudíž použití této vody k zálivce pokusných rostlin.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 25.03.2017 22:28:58


Já se zas konečně dočet, že rašelinou substrát okyselit nelze, takže nevím zda ji do substrátu přidávat či nikoliv, tento problém rozřešen tedy není, ale je to otázka klíčového významu, tak velkého ,že vyžaduje písmena přes celou stránku !!!

Okyselení tudíž musí přicházet se zálivkou, vápnitý substrát pálí kořeny a působí suché hnědé hniloby.

Je třeba zřejmě zalít nějakým rašelinovým výluhem, nebo lignohumátem, nu a tady stojím na rozcestí znovu jako začátečník a nevím co s tím. To je na přírodovědě nejkrásnější, že ta organická chemie je složitější než celý vesmír a poznávání nikdy nemůže mít konce...

Uvítal bych komentář Pavla na toto téma...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 27.03.2017 13:25:17

Tak budu komentovat Popravdě řečeno, rašeliny samy o sobě mají kyselé pH, koneckonců veškeré profesionální substráty např. pro rododendrony ,brusnice apod. což jsou vysloveně kyselomilné rostliny, jsou postaveny na rašelině. A i ten pěstební substrát B ze Soběslavi není nic jiného, než rašelina otupená přídavkem dolomitického vápence. Já tu rašelinu nemám rád z toho prostého důvodu, že se v ní mimořádně dobře daří kořenovce. Ne že by se jí nedařilo i v něčem jiném, ale prostě ta rašelina je pro ni životabudič. Když se bavíme o kyselém substrátu, je dobré si připomenout, že susbstrát obecně a ornice se tvoří zvětráváním matečného podloží a to v hlavní míře určuje povahu. Tudíž země vznikající zvětráváním žul, rul budou asi odlišné např. od zemí vzniklých zvětráváním čediče. Ale podle mě se vliv substrátu moc přeceňuje. Já vím, admine, že s tím nebudete souhlasit, ale pokud se nepoužije nějaký extrémní substrát, naprostá většina rostlin se s tím vyrovná. Já prostě tvrdím, že se stejně nikdy nenamíchá substrát stejný, to by se to muselo dělat laboratorně, vědecky, a na to já nemám ani čas, ani chuť. Co se týče vápnitého substrátu- osobně léta přidávám do substrátu vápenné kaménky, žádný mletý vápenec nebo něco takového a nedělá to nic. To pálení kořenů by mohla způsobovat pouze vysoká koncentrace vápna v zemi.
Na poslední přednášce př. Fischera byly prezentovány jihoamerické rostliny, Lobivie a spol. a prý byli docela šokováni, když zjistili, v čem to tam roste-hodně na opuce-tudíž jasně zásaditý substrát. Ostatně už kdysi př. Naxera boural teorii o nutnosti kyselého substrátu pro ferokaktusy a když jsem u něho párkráte byl, ukazoval mi, v čem to všechno pěstuje a bylo to v jednom tom samém-astra, feráky, echinokaktusy, chilenci. Podle mého názoru fyzikální vlastnosti substrátu spolu se sluncem a vzduchem jsou důležitější než pH na míru, kromě extrémů.
Lignohumát- určitě není na škodu, podporuje rozvoj kořenů, vlášení, což jenom může prospět.
Pokud bych chtěl okyselit substrát zálivkou, mohl by dobře posloužit síran amonný v přiměřeném ředění, ale pouze jako zdroj dusíku.
Tohle celé je dost problematické- přesně jak píšete-příroda je nevyzpytatelná, co funguje jednomu, u druhého naprosto selhává-a tak jen za sebe s nejlepším svědomím a vědomím mohu napsat, co funguje u mne

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 27.03.2017 21:52:23


Děkuji za komentář - teď já:

(jako agrotechik amatér) myslím, že půda je to hlavní !
Totiž ten můj názor přišel na základě, že tahle ilimerizovaná půda u nás ty kořeny upálí, něco v tom není dobré, třeba MML solisky odejdou hned, i FRC, kdybych sadil jen do toho z pole. Kde je problém nevím, ale bilance je krutá -90% slivoní, hrušní, 50% jabloní roztrhá krčková hniloba B.cactorum, v tomto odshora až dolů. Něco tady není v pořádku, a proto musím nahrazovat. Řekl bych tomu příliš mnoho patogenů, unavený půdní horizont, či co já vím ještě.

V Mohelnici mají topoly 2x tak veliké do šířky i do výšky - to je půda! Naxera a spol, si jistě dělali srandu, oni Vám po pravdě neřeknou co do toho lejou za stimulátory, kondicionéry a retardanty. Nejsem chytrej, jen se snažím přijít věci na kloub.
Na zahraničním webu mi napsali 40% písek, 40% kompost a jen zbytek zemina z pole. Otázku co to je kompost už nikdo nedokázal zodpovědět...

Dělal někdo u těch "renomovaných" rozbory z květináčů ? pH je mi stále trnem v oku, velkým jako kláda...protože jsem doposud řešení - do čeho sadit - nenašel. Letos po 3 letém testování - vápno pálí kořeny i u Astrophyt! Ano fyzikální vlastnosti - vzduch, propustnost, sorpce vody.., jsou veledůležité toto nerozporuji.

PS: Nesouhlasné názory jsou dvakrát vítané, protože jinak by to bylo podezřelé a k ničemu a nebylo už co řešit...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 28.03.2017 07:12:08

Ne, to je úplně v pohodě. Tak za prvé-zem z pole by dnes dal do substrátu jen naprostý šílenec , protože nebezpečí retardace z herbicidů je veliké. Za druhé- kompostem se míní kompost uzrálý, nejméně osmiletý, ale kdopak ho dnes má( Naxera ho měl, proto si mohl dovolit tvrdit to, co tvrdil).
Za třetí- illimerizovaná zem- co takhle ionty AL, vysoká hladina spodní vody s následnou kolonizací B. cactorum? To bych se tedy vydal zem hledat úplně mimo Váš rajon.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 28.03.2017 21:03:45


Nejspíš to bude tím.

V tom případě opět vyvstává kardinální otázka - kde brát půdu na kaktusy ??!!

Kupovat kompost je dost děsná představa. Navíc ani není žádná záruka, nebo vědomost toho co koupím, a to může nadělat paseku totální. S tím jsem přestal v 14 letech, kdy po kupovaném substrátu šla celá sbírka do háje pro atak kořenovky - té pravé, jemné , namodralé, co nevylézá na povrch rostlin. Většinou mají sbírky vlnatku - červce, toho velkého, o jeho masívní progresi se postarali kaktusáři sami - používáním organofosfátů...

To abych jel na Hanou, na Moravský úval, protože Ostravská pánev toho moc nenabízí. Teď jako nosnou část už na podzim jsem přešel výhradně na říční náplav...kolik a zda je tam sajrajtů si netroufám ani odhadnout, možná že méně než z obdělávaných ploch... Bukovka z lesa jako nosná složka, se totálně neosvědčila.

Takže letos už sbírka jede na povodňové bahno z 2010 a na podzim zahlásím výsledky.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 28.03.2017 21:05:39


PS: Včera jsem ještě zjisil, že do třešně se mi dala Trametes trogii - to je hotová poprava, příjdu o největší a nejhezčí strom na zahradě...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 29.03.2017 15:07:12

No tak kompost by šel udělat doma- sehnat někde kravský nebo koňský hnůj, smíchat s drnovkou a nechat ho dobře uzrát. Jenže do té doby nutno vyřešit jiný substrát- co takhle skrývku z lomů, přesít a použít jako základ, nebo zem z mezí-tam většinou kontaminace nehrozí. Bukovku doporučovali Fleischer se Schutzem a jako rašelinu i ji jsem dávno vyřadil, nese s sebou nebezpečí houbové kontaminace. Upřímně řečeno, když už jsme u toho Fleischera- to pěstování kaktusů se od jeho dob výrazně posunulo kupředu a s tím, jak se jezdí na naleziště je vidět, jak vypadají kaktusy v přírodě a jak moc se některé rostliny liší od toho, nad čím se někteří kaktusáři u nás rozplývají- ducaté, svěží, málo otrněné, i když často bohatě kvetoucí rostliny. Pro mě osobně není květ kaktusu vrcholem pěstování, ale jeho vzhled, stavba těla, trny-to je to pravé. Květ už je jen třešnička na dortu.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 29.03.2017 15:18:06

Ač nejsem žádný pedolog,chvilku se vložím do debaty... dávám za pravdu Pavlovi. Taky si myslím, že chemické složení půdy není rozhodující, pokud se nějak extrémně nevymyká průměru. Vyloučil jsem postupně všechny "umělé přísady" v substrátu a zjistil jsem, že různé kytky snášejí stejnou půdu ne podle druhů, ale podle stavu a druhu kořenového systému. Lidská mláďata si vedou stejně jako semenáčky kytek. Pokud mají dobré základy - silné a zdravé kořeny, pak v životě ustojí mnohem víc, než když se narodí jako malá nedochůdčata.Prvních pár let rozhodne spolu s jejich "majitelem" o dalších X letech růstu.Jediné experimenty s půdou dělám už jen co se týká její nasákavosti a propustnosti.

Moravským úvalem jsem jezdil roky a každé jaro jsem si říkal: "Tady vystoupím z linkáče a naberu horu černozemě." Jo, pak postavili magalomanskou průmyslovou zónu u Holešova, skryvka a zaprášené okolí na kilometry daleko, dodnes tam nic pořádného nestojí. A černozem? Kdoví, kde je jí konec. Půdní hospodářství

Doba přeje výsevům, ovšem stále jsem se nepohnul dál, kytky jsou už všechny venku.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 29.03.2017 16:22:31


Ano, je k dispozici ohromná databáze pH z lokalit kaktusů podle druhů. Krátce řečeno: 96 % pH 6-7, 2% pH 5 a 2 %pH 7,5-8.

Jenže já si nedám vzít, že i na chemismu prostě záleží, totiž to není jen to co namíchám, ale to co z toho po sezóně, dvou, třech, udělám zálivkovou vodou a způsobem pěstování !!! A to je jednak zasolení a jednak posun pH směrem nahoru a tady se dostáváme k jádru pudla (květináče):

To co se děje na lokalitách absoulutně nelze srovnávat s tím co se děje u nás v kultuře... Tam "se" zalívá dešťovkou, u nás vodovodní...Tam nejsou poklesy teplot v noci, u nás prudké výkyvy, tam je jiné osvětlení v průběhu roku, vzduch, kontaminace, menší UV záření, prostě všecko jinak.

Kobylincemi také doma zalévat moc nemůžu, vlivem bioaktivních podílů. Čili já se pH držím jako husita kalichu, ale si to vyšetřím s tím říčním bahnem, a pak sdělím jak jsem dopad. Když budu potichu je to jasné...

Povíme si na podzim...bude o tom článek.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 29.03.2017 18:58:17

Tak, ty "půdy" z meandrů řek mě budou ve výsledku dost zajímat, protože se na to letos taky ( částečně ) dávám.

Jinak jste mi sami už opakovaně psali, že podmínky z nalezišť jsou u nás z různých důvodů nenapodobitelné. Maximálně tak můžu naaranžovat svoje kytky tak, jak a v čem rostou na fotce v lokalitě. Jinak bude ale výsledek tak věrný ""předloze, jako akvárko z Tanganiky po dvou měsících překrmování tlamovců.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 29.03.2017 19:07:38

Mimochodem ... a jakou roli v pěstování hraje substrát v případech, kdy kaktus vesele přetéká květináček velikosti 3x3 cm při vlastním průměru těla 7, 8 cm dokud květník nedospěje k vyhození po rozpraskání? A takových případů přibývá, poněvadž nestačím přesazovat. Tyto kytky ale většinou vzhledově netrpí, naopak ... takže co se sustrátem? Vraťme se do skal v domovině kytek ...

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 29.03.2017 21:08:08


V takovém květináčku při zalití a podpaření při teplotách +30C a výše, dojde okamžitě k rozvoji hnilobných patogenů a vyhození kaktusu. Loni jsem o tom přesvědčil naprosto dostatečně. Je to tedy námět pro spolek na ochranu proti týrání rostlin...S tím akvárkem naprostý souhlas, kytky mají ovšem méně nároků a větší toleranci, ovšem ne všechny rody ne vždy a ne u každého.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 30.03.2017 17:16:59

O těch velkých kytkách v malém květníku ... to, co píšete už není o sbstrátu, jeho množství a vlastnostech. To co píšete je o zálivce a vlhkostních poměrech. To je taky v každých pěstitelských podmínkách jiné ...

Šel jsem na to tak, že ty malé květináče s velkou kytkou mají veliké otvory dna, stojí na drátěném pletivu, které odspodu vše dokonale odvětrává, poněvadž pod pletivem je 3 cm mezera a pod mezerou plocha vlhčeného písku. Takže, o zálivku takových kytek se z 20% stará spodní vlhkost z písku která ovšem není v přímém kontaktu s kořeny kytek (žádné senkování.) Tak 60% dodané vody přichází formou rosení/mlžení. a teprve 20% formou zálivky podmáčením. Duben, květen, půlka června, pak až půlka září a dost. Vzduch v předokením "skleníčku" cirkuluje, poněvadž pod horním krytem dole, z boku a pod kytkama je volný prostor!

Kytky doma, ve skále, taky dostanou většinu vody z mlh a trochu z velmi rychlého odtoku vody po skále. Pak mají vlhkost vzdušnou, když naprší a z povrchu skal se odpaří. Takové kytky ovšem nezaliju podmáčením od konce června do půlky září. To bych pak dopad tak jak píšete.

... No a není to metoda pro všechny kytky a rody, jak píšete.
Tady zas stojí za zeptání. Sustrát, který je kolem kytky v květináči může měnit rychleji svoje chemické vlastnosti - oxidace. Substrát, který je "celý pod kytkou uvnitř, může podléhat změnám pomaleji. Co myslíte?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 30.03.2017 20:54:17


Myslím, že když je substrát svrchu přikryt zcela rostlinou tak to není dobré v žadné případě i kdyby to byl čistý písek. Jedná se i odvod tepla v letních vedrech. Uzavřený prostor je vždy horší než otevřený, protože to mají rády plísně a bakterie. Patogeny ovšem mohou přijít na kytku i shora. Prostě jednou se to musí přesadit, jinak Vás to nutí k tomu co přsně popisujete - zajistit přísun vzduchu kořenům.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 31.03.2017 07:20:49

Přátelé, jedno takové moje pozorování. Zdá se mi, že některé rostliny nereagují dobře na přesazování do větších misek-myslím tím misky nebo květináče větší jednou tolik, co průměr jejich těla. Když se podíváte třeba na plzeňské forum, je to tam občas vidět. Nejenže podle mého to není moc vkusné, ale mám vypozorováno, že ty rostliny pak tak nějak deformují tvar těla a přitom by to mělo být naopak-dost prostoru pro kořeny a tělo. Já dávám přednost přesazování sice do většího, ale zase ne o moc-líp to vypadá, květináče "neřvou" a podle mě lze i lépe ukočírovat následný přírůstek. Pozorovali jste někdo něco podobného? Asi to neplatí u všeho a vždy, ale upřímně řečeno, po přesazování jsem vždycky jako na jehlách, ač bych se z toho měl paradoxně těšit.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 31.03.2017 20:24:36

To jsou vše začátečnické věci, ale občas chybujeme všichni.

Již staří klasikové píší že mezera mezi tělem a okrajem květináče nemá být větší než polovina průměru těla. To je stará věc.

Jenže jak kaktus tloustne (sloupovité vynecháme) místo se zkracuje a pak mohou nastat problémy, jež u mně nastaly loni, déšť a hned prudké vedro +35C. Dokonáno. Čili malá, nebo žádná mezera není dobrá a vždy to svědčí o diletantismu pěstitele.

To samé i ale naopak. Kaktus velikosti ořechu v 10ce květináči je pro pláč. Jenže jsou i vyjímky, obr řepovitý kořen, nebo trny stejně dlouhé či delší než průměr těla si vynutí posazení ořechu do 10 květníku. To však snadno vyřešíme, vložením velkých kusů kamenů nebo polystyrošu do květníku aby tam nebylo moc nevyužité půdy, co by se mohla kazit...

Další výjimkou je sesazování mís - minimexiko v míse - tam se však musíme krotit potom se zálivkou, když nacpeme mrňolulíny do takové mísy.

Úplně posledním problémeme je přesazení velkých zanedbaných kusů feráků astrophyt aj. kdy je na 10 květníku obluda 20cm, jež se vyvrací, ale pěstitel nemá čas. Řešení je opět snadné, 20cm kaktusu dáme 22 -24 správý květník, ale ježto dole kořeny jsou jak na 6tku vezmeme několik malých květníků a nacpeme je vzhůru "nohama" dovnitř velkého jako výplň, z výše zmiňovaných důvodů.
Zakořenění trvá 3 měsíce.

Hezký den.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 01.04.2017 08:03:30

Pak už snad zbývá jen otázka, proč je tak často vidět na fotkách z domoviny tolik kaktů zaklíněných do puklin skal? Je to proto, že:

A, Kytky kolem skal už dávno požral místní dobytek, který sám jednou půjde do steak housu ...

B, Fotograf, cestovatel kaktusář hledá efektní foto a nefotí ty kytky, které rostou kolem ve "volném prostoru"

C, Kytky si záměrně a přednostně volí stanoviště, kde brzy vyplní prostor, poněvadž tam mají coby semenáčky vhodné teplotní a světelné podmínky a osvědčilo se jim jakousi "tajemnou epigenetikou," že je odtud žádná hladová hube nevytáhne.

Co je asi správně?

Já tam na prériích nikdy nebyl a nejspíš ani nikdy nebudu ...

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 01.04.2017 19:49:29


Správně je A, B, C i D: rostlina má kořeny v té puklině 5, 10, 15 i více metrů do hloubky. Osobně naměřeno na lokalitě 62 metrů v jednom starém lomu...

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 01.04.2017 19:50:52


Čili puklinu nejde s květináčem vůbec srovnávat...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 02.04.2017 07:48:07

Mimochodem ... pak jsem taky viděl pěstitele, kteří pěstují semenáčky ve starých, plastových špulkách po svitkových filmech ... výška tak 7 cm, průměr 2-3 cm.

Počasí mi taky pěkně zatápí, z toho důvodu (nejen letos) začínám rychlým přechodem do růstu rosením a brzy zaliju. Uvidíme, jak vydrží teploty. Co nejvíc vzduchu,jenže do teď bylo pekelné bezvětří.

Nepřesazuji, raději všechno do růstu, aby se kytky nepopálily. Přesazení přijde na řadu někdy kolem půlky května, kdy se snad na pár dní ochladí.
Nerad nadměrně stíním, co je náchylné k popálení dávám z jara tam, kde je přirozeně stín, bez nátěrů, krytí novinami a podobně ...

Taky letos redukuji sbírku, ještě bych rád ve svých podmínkách vyzkoušel vhodnost stanoviště pro pěstování rodu Ariocarpus, Obregonia, Copiapoa a Leuchtenbergia, Pelecyphora strobiliformis. Nějak se mi to "zvrhává" z jihu k severu Ameriky. To je to jihozápadní umístění.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 02.04.2017 12:59:42

Tak kaktus, který má dlouhé trny, bych stejně nesázel do širokého květníku- prostě trny budou trčet přes okraj, ale tělo musí být v květníku přiměřeném. Přesně tohle jsem letos řešil při přesazování rinconensisů a homalocephal.Až TĚLO doroste, má nárok na větší, dřív ne.
Také jsem již úplně vystěhoval do skleníku, v krytém pařeništi rostliny byly již měsíc. Skleník je zabílen, tudíž nehrozí spálení. Na jiných forech se občas setkávám s tím, že začátečníkům radí nebílit, nestínit, aby se prý nedeformovala těla. Proboha, kdo tuhle pitomost vymyslel?? Pokud nezaliji, žádný růst nenastane, snad s čestnou vyjímkou chilských rodů, pouze se otevřou temena a kaktusy se právě na tu zálivku nachystají. Samozřejmě stínění se každým týdnem zmenšuje, až v půli května je již možno mít skla čistá.Občas se stane, že to pálí i pod polykarbonátem a to se pak někteří hrozně diví, prý jak se to mohlo stát?
Současné slunce je jedovaté, radost z něj mohou mít jen zblblí měšťáci v Praze, kteří by, jak to někdy slyším, byli nejraději, kdyby svítilo imrvere od jara do zimy

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 02.04.2017 21:25:46


Podokýnkáři - ta směsice rodů je dosti riziková, určitě bych ty kopky vyloučil, to jsou kytky vhodné řekl bych výlučně do skleníku a speciálních podmínek pro zimování - chladno, světlo a extrémní sucho okolo 20%, s tím bych si vůbec nezačínal, pokud nemohu toto zajistit.

Leuchtky jsou velké jako kráva, Obregonie se tu upálí za pár minut, šel bych tedy do těch malých ariáčků - kotsch, scaph.. tam je možno vytvořit z nich pěkné misky s tufem se skalkou, nezalívat to a mít tak pravokořenné "importy" řízené želvím tempem. Nezabere to moc místa hlavně vůbec to neroste, což se třeba s noťáky nebo lobivkami vůbec nedá srovnávat.

To Pavel, už mám upečeno...hromská práce!
A to dokonce pod stíněním.
Ještěže jsem byl línej a nechal loni "tygra" na střeše i přes zimu, jinak už bych měl vymalováno komplet. Loni se pálily rostliny ještě v říjnu, na postupné odmazávání nedošlo. 2.10 jsme se koupali v Ostravici bylo +34, voda + 25, střecha dole a celá sbírka spečená za pár hodin jak uriáš... jak jsem došel od řeky tak mně málem trefil šlak...

Letos to bude ještě horší...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 02.04.2017 23:59:12

Skutečně teprve letos uznávám, že nástup spalujícího slunce byl tady na Zlínsku bleskový. Díky za usměrnění ohledně výběru toho, co mě ještě "láká." Leuchtenbergii jsem kdysi dávno měl, pravda, naroste jako koště. O těch kopkách nevím pokud jde o pěstění zhola nic.

Obregonii si zatím nenechám vymluvit, mám i svoji odstíněnou část stanoviště kytek, i když je pravda - včera i dnes jsem měl co dělat, abych ochránil třeba g. eurypleura a některé turbinicarpusy před sluncem.

Pokud jde o ariáky - zatím jsem je nikdy neměl, poněvadž mě odrazoval jejich "nekaktusový vzhled." Ale s časem člověk mění kriteria výběru. Spokojenost kytek nade vše.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 03.04.2017 19:00:35

Já jsem to zabílil úplně komplet a dobře jsem udělal, ale takhle to ostatně dělám vždycky.
Pro podokýnkáře- ariáky jsou šperky přírody a admin má pravdu, pokud se to neroubuje, je to běh na dlouhou trať. Sám mám desetileté kotschubejky a scapharostrusy, které nejsou větší jak koruna, ale ten vzhled stojí za to. Spíš bych zvážil, zda by to nechtělo sehnat už alespoň pětileté semenáče, přece jen než začne růst tělo, chvíli to trvá, tak aby si člověk něco užil.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 03.04.2017 21:08:56

Selekcí mi s roky "došlo," že na současném stanovišti potřebuji kytky, které se zavlažují rosením a které přirůstají tak do čtvrt centimetru průměru ročně. Pak je tu opačný pól - dobře se tu daří kytkám, které rostou jako divé a v dospělosti dorostou obřích rozměrů. Takových bych na své pěstitelské ploše užil v jejich dospělosti maximálně tak do třiceti kusů. Velmi specializovaná kolekce.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 03.04.2017 22:08:13


Já to právě chválím, že pár ariáků je pomalejch, v Chrudimi u vchodu je pán co to prodává, takřka v květuschopné velikosti 4cm a více všechny druhy s lokalitami, skafíci no problem. Nevidím důvod dělat z toho dostihové koně, právě v té pomalosti je krása, želva je právě proto želvou, že se nikam neštve...

Jen s tím rosením mexiko na to moc není, ale tyhle miniaturky stačí zalít za dva měsíce a když to vytlačí jednu dvě tuberkuly za rok, tak je spokojenost maximální. K tomu ty pelecyforky - to už je extraliga a pár turbáčů a ideální kolekce na okno jak vyšitá.

Také k tomu začínám inklinovat.

Je i celá řada miniaturních gymen ovšem - to mi nedá abych neudělal propagaci - která jsou rozkošná a kvetou jak urvaná - a nedorostou víc jak 4 cm. G. baldinaum a hlavně andreae formy - a. carolinense a. taningaense..., erinaceum, bruchii, calochlorum, altagraciense - špičkové formy s modrým odtrněním, prostě různé barvy květů, pěstění snadné a rosení snesou....

Takže bych se omezil na pár rodů, zatím držím i nějaké FRC jenže dost mně děsí že glaucescens dosáhne 40cm, zatím to dusím no a později - zas to budou parádní kytky na prodej...

Při letmém pohledu do sbírky polovinu zabíraj theláky, tak nějak se to prostě sešlo, po těch vedrech už začínají kvést heterochromusy a ty porazí vždy i trénovaného kaktusáře na zadek...mám tam asi 10 švarcíků s lokalitou -vlastní výsev- nasadím je do jedné misky a to teprve bude pastva...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 08.04.2017 07:01:01

Díky za inspirativní odpověď. Pokud jde o malá gymna - z těch, co uvádíte se mi nejvíc osvědčily andreae formy, hlavně taningaense a dobře se daří g.calochlorum.

Tahle malá, trsovitá gymnocalycia v suchu které panuje převážně času tady přitahují různé škůdce, víc než kaktusy ze SA, zdá se mi...mělo by to logiku. Kaktusy, které rostou na plném slunci ve skále, musí mít v sobě "nějakou chemii" která odpuzuje škůdce v suchém horku i v domovině, co myslíte?

Malá, trsovitá gymna rostou doma v trávě, proto nejsou tak odolná suchu, vlnatce aspol...

Čím víc člověk selektuje sbírku, tím víc si začíná hledat druhy "na míru." Pokud bych byl extra gurmán, přirovnal bych to k návštěvě Michelinské restaurace, kontra stánku s pivem na koupališti ...

Tak uvažuji k návratu k různým formám N. scopa - ten by mohl splnit moje "přísná kriteria výběru." Ovšem jen ty menší formy.

Pokud jde o ariáky, každá láska nemusí být na první pohled, jeden, dva si obstarám a uvidím.

K vašim THC a FRC - úplně chápu, že ty kytky chcete a zároveň možná nevíte co s nimi dál. Taky mám třeba druhy gymen, které tu rostou skvěle, ale jejich perspektiva k průměrům těl 30 cm je odsuzuje k odchodu ze sbírky. To je pak rozpolcenost ...

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 08.04.2017 20:23:56


Kdybych mohl radit - bez urážky, bych vše co máte omezil na pár památných kytek či položek s lokalitami, a zbytek vyexpedoval...

Nu a potom vzít papír a tužku do ruky a pořádně počítat a naplánovat vlastní výsevy kvalitních sběrovek.

Max. 4 rody a hotovo. Taková velká čistka...

Noťáky jsem si objednal, před třemi lety v slušném počtu k vysetí minikolekce, nemám ani jeden, poslal mně mrcha starý semena...

Teď jsem za to rád, kam bych to dal a stejně mně tu nejedou.

Jinak k tomu co píšete o těch škůdcích nahoře - je to přesně tak, oni v tom jílu a skále scípnou, když se to přes den ohřívá až na bod varu...

Pokud tedy chcete udělat brutální redukci - restart sbírky, mohu pomoci s prodejem - inzerce zde na webu, a nechci za to ani korunu.

Pouvažujte.
Zatím příjemný víkend i svátky.
MA

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 09.04.2017 08:01:14

Přesně o tom přemýšlím.

Jenom bych dodal, že si pak prostorově netroufnu ani na celé rody, jen blízce příbuzné okruhy rodů u malých druhů. Třeba L. arachnacantha+L.tiegeliana, mam. sekce proliferae a podobně. Stejně musím na příští rok udělat obnovu pěstebních ploch.

Docela by mě zajímala otázka příbuznosti takových kytek jako jsou strombocactusy a turbinicarpusy - třeba vztah S.discoformis/T. alonsoi.
Nebo přechody mezi weingartia/sulcorebutia...

Sestavit si takovou malou kolekci taxonomicky sporných kytek a na stará kolena se v tom potom nimrat a bádat.


Pokud jde o ten prodej prostřednictvím inzerce u Vás, je to jedna z možností. To bez původu můžu rozdat dětem ve škole, nebo si založit kroužek fandů do kytek ve škole. Ale to mě zas přiváže k odpoledním aktivitám v zaměstnání... ještě během léta popřemýšlím. Každopádně díky za nabídku, do inzerce bych poslal spíš větší kytky s původem.

Taky přeji pěkné velikonoce.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 10.04.2017 21:11:25


K tomu je právě angličina výhodná, že si člověk přečte co už vybádali jiní. Některé US univerzity již ten problém řešily na úrovni různých odborných prací a studií, SBC je skutečně příbuzný s TBC, ale jen s některými, s většinou ne, a s pár se skoro shoduje. Protože TBC je zároveň úzce spjat s rodem GMC, problém vyřešen nebyl...

Na jihu je situace ještě složitější...

Co člověk chce pěstovat, často neladí s tím co pěstovat může.
Grusony, některé FRC či jiné cereusy jsou velké i do skleníku, jsou to prostě potíže.

Také mám glaucescens, vzácný acanthodes lecontei, zatím je to malé...ale dál ?

Redukce má ovšem svoje půvaby, člověk si může dopřávat nákupy nebo vysévání...V podstatě se tomu říká jojo efekt

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 11.04.2017 22:04:35

S tím množstvím přesazených kytek .. to bych rád taky dokázal.

Pokud jde o příbuznost mezi druhy a rody zajímá mě to poněvadž věřím tomu, že blízce příbuzné kytky snášejí a vyhledávají hodně podobné podmínky pro svůj život a tudíž to pomůže vybrat kolekci kytek "šitou přímo na míru pěstitele."

Potíž je s tím, že takové "příbuzenské systémy" nejde jednoduše "hodit na papír v ploše," chtělo by to nějaké 3D nebo 4D modely, kde hranice zařazení k jednotlivým rodům nebude nějak ostrá, ale spíš hodně rozvolněná a prolínající se navzájem.

Je to hudba přicházejících zobrazovacích technologií, myslím si.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 13.04.2017 12:00:08

PS: Letošní jaro mi, pokud se jedná o kakty, radost nedělá.

Ukazuje se, že nejen volná, ale taky polovolná kultura pro mě nemá budoucnost. Spekulace o tom, na jaké druhy konkrétně se do budoucna zaměřím ztrácí smysl, ty drobné druhy to prostě dobře neustojí...

Hledím na svoji pradávnou mapu školního atlasu a hledám místo v JA a SA, kde se, jak praví slovenský text, stretáva tlaková níž a tlaková výš, kde sa stretávajů hlavné smery vetrov... protože naše vnitrozemské podnebí plné nevzpytatelných teplotních a vlhkostních zvratů už ty kytky, které jsem si plánoval v polovolné kultuře prostě trvale nedají...

A protože skleník nebude, budou jen druhy veliké a extrémně odolné, jenomže zatím nevím, co přesně roste na hranici Bolivie/Brazilie někde tam, kde jsou kopečky Matto Grosso, což je ta oblast podnebních výkyvů. Jestli tam vůbec něco z kaktů vegetuje ...

Je to neradostné, ale bez většího zajištění stability podmínek pěstování se už asi neobejdu. To petržel, ten by tu vydržel, ale jinak je tu už od základu každá sezona rok od roku úplně jiná, takže skuečně nevím co s kakty takto dál...?

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 14.04.2017 00:25:45


Nějaké krytí proti dešti a slunci musí bejt.
To už to zcela správně doporučil Pavel.
Nejde dát kaktusy jen tak na balkon pod širé nebe a inš Alláh...
Jak jsem se mylně řadu let domníval.
Ty kytky tam vesměs trpí sluncem deštěm větrem a kdovíčím ještě.

Čili pokud toto není, do mexika bych se vůbec nepouštěl !
I těm gymnům to škodí, musí se stínit, chránit proti přelití, kroupám atd. Pár rosltin to toleruje, a to ještě záleží na tom jaká je sezona, 4 - 8 ba i 16 let to může vycházet a pak jedno pekelné léto jako loni a celá nádhera jde do kýblů...

Čili RR - rapidní redukce a pak pouvažovat, mně napadaj malé lobivky - tiegeliana atd. vše do 5 cm s lokalitami 4 ks od druhu, nebo tak nějak. Znovu připomínám, bez té stříšky se to neobejde!!! V žádném případě. Já jsem dal gymna z balkonu domů před tou zimou a zalité to je a zakořeňuje se na kanapi.
Jakmile dojde na náfuk - vysuší se to a dá ven. Ale ne do té sibiře !

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 14.04.2017 09:47:32

Naprosto správně řečeno- bez přístřešku se to neobejde, pokud chci pěstovat cosi jen trochu lepšího. Nechápu, proč by polovolná kultura neměla pro podokýnkáře budoucnost-vždyť pokud mohu vodu a slunce korigovat, je to přesně to, o čem je řeč.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 14.04.2017 14:04:28

Jinak ještě-zatím jsem nic nezalil, ani ve skleníku, dost jsem přesazoval a tudíž je zabíleno, růst není možné zahájit. A na příští týden jsou hlášeny ranní mrazy, tudíž není kam spěchat. Dvojnásob se to týká rostlin umístěných pod přístřeškem venku. Je docela zajímavé sledovat, jak mnozí se na první zálivku jen jen klepou-dle mých zkušeností se nic, ale pranic nestane, pokud kaktusy dostanou první vodu až třeba v květnu, do té doby stačí jen rosit. Zálivka v nevhodnou dobu zpravidla znamená zadělat si na dlouhodobější problémy.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 14.04.2017 19:54:20


Tady byť souhlasím tak mám opačné zkušenosti, do 1.5. se jisté kaktusy musí napít na 100%, jestliže je zvláště po tmavém počasí zastihne prvomájová tlaková výše ( typ Fukušima) bude vše na vyhoz.

Sám jsem udělal takovou thelákovou hrůzu - zkušenost...na 1. máje.

Od té doby leju mráz nemráz. Pár theláku, samo, že těch nejvzácnějších se mi už upálilo letos i v březnu...

Proto to berte jako dogma - co se pálí zalejt 25 dubna nejpozdějc i kdyby venku mrzlo až praštělo...bacha na to !

Pochopitelně velké přesazené feráky pod stíněním počkaj ještě klidně i dva měsíce. Ale i to je riziko. V pařníku jse zali a zakořeńuji už i AST a výsevy jsem rovněž aktivoval...

Slunce je vrah, dávejte pozor.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 14.04.2017 20:08:06

No jasně, ale právě proto je tam zatím to zabílení-a velmi, velmi pomalé startování růstu, aby se rostliny nezačaly deformovat. Ostatně třeba ancistráky už kvetou nezalité, mají to takhle každý rok a nijak jim to nevadí.Asi to trochu může vadit u noťáků, ale těch mám pár a holt se musí přizpůsobit-a že to dovedou taky, to mám odzkoušené.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 16.04.2017 15:25:13

Díky za reakce, podrobněji k nim napíšu později...

Jarní start růstu dělám klasicky, stejně jako Pavel rosením, ale už dřív - letos začátek dubna. Zároveň dávám za pravdu i adminovi - taky věřím, že se zalité kytky v růstu a proudícím vzduchu už tak snadno nespálí.

Takže mi z toho vychází poměrně brzké rosení, substrát se postupně s počtem dalších rosení navlhčí a napije až do spodních vrstev země tak, jak to chodí v přírodě.

Nepřesazuji na začátku sezony, poněvadž se to navzájem bije s přirozenou potřebou kytek začít se probouzet k růstu, podle mě se tím kytka hned na začátku sezony zbytečně oslabuje.

Proto nechávám přesazování až na průběh sezony podle předpovědi a aktuálního počasí.

Byl jsem pár dní venku, pod Pálavou kde jsem si došel k poslední teorii, kterou převedu v praxi a basta. O tom později...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 16.04.2017 17:20:33

Pokračování: Takže strategie nového začátku:

1.Výrazná redukce současného počtu kytek ( zatím to vychází tak, že víc než třetina z původního počtu už ve sbírce není ) - plán je, že na konci této sezony mi zůstane maximálně čtvrtina z původních kytek.

2.Pak, jak napsal Pavel, se nebudu ochuzovat o druhovou rozmanitost zaměřením se na jeden rod, ale vyberu si konkrétní sběrovky několika rodů, jak píšete admine. Ovšem šité co nejpřesněji na míru mých pěstebních podmínek,s vědomím jak ty subspecie vypadají v dospělosti a s přesností budoucího umístění na centimetry.I když je místo na pěstování malé, podmínky jsou tu "v každém rohu" jiné.

3.Bude to pěstitelský maraton, poněvadž začnu s pěstební plochou využitou tak na 35% a zbytek plochy nechám prázdný. Vypočítám si, podle průměrů daných kytek v dospělosti, kolik těch současných malých kytek a semenáčků mi za 10 - 20 let zaplní celou pěstební plochu která se, co do velikosti, nezmění.

4.Pokud dá Velký Manitou, dožiju se plné dospělosti těch kytek a coby starý kmet, tvrdě potřu současný kult mládí tím, že mi zůstanou samé super staré, vymazlené, sbírkové kytky.

Tolik můj plán, který povede od chaosu k promyšlenosti, i když to vypadá jako plán pěstitelského extremisty!

PS: K mému předchozímu povzdechu nad černou budoucností polovolné kultury tady - nedivte se, minulý rok v červenci jsem sadil právě ty Lobivie tiegeliany a arachnacanthy, jenže v červnu a do příliš propustného substrátu, pak jsem málo zalil. V těchto dnech se mi poroučejí do kopru jedna za druho, proto tak žehrám...

...Plochu na pěstování mám samozřejmě náležitě ochráněnou proti dešti a přístup proudícího vzduchu co to dá.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 16.04.2017 21:58:25

Já teď studuji pojmy jako porozita půdy, kapilární póry, vzdušné póry, reverzibilita oxidů a hydroxidů vápníku, takže teprve letos mohu u sebe škrtnou přídomek začátečník !

Dále provádím rozbory půdy z květináčů po přesazení a mohu říct, že moje hloupost přede mnou strmí jako Everest, paradoxně za to mohou jablka... tak letos se (snad) vrátím v plné síle a ještě vám to nasekám! jak má vypadat pořádný kaktus.

Počasí je ale zcela opačného názoru, čili nezbývá než zatroubit k ústupu a sedět si na rukou. Aby tej chvály nebylo tolik - dneska jsem si omylem zalil asi 20 hexaedrophorusů...

---------------------------------------------------------

Přesazování v červnu mně nepříjde jako dobrý nápad a pro malé prostory, bych šel do malých gymen, nebo do mediolobivek...

Výsevy jsou základ všeho, ježto výsledky rozsáhlých pokusů už se mi tu objevují, bude se na co těšit.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 16.04.2017 22:12:05


Letos jsem se zkrátka naštval a jdu na to systémem 4:

změř- vyhodnoť- změň- zase změř.

Doteď to bylo "pokus - omyl", "ono to nějak dopadne" a "to se do podzimu srovná", "příroda si poradí" " to ještě vydrží" a tak podobně. To je naprosté diletantství. Takhle dál už to nešlo.

Prostě bez tvrdého normování se to neobejde.

Měřit třeba kořenovou teplotu, vlhkost, tlak, luxy na m2, pH substrátu i písku, propustnost, tvrdost vody, oxidaci prostředí, vzduch, prostě všechno.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 17.04.2017 07:03:11

To přesazení v červnu/červenci nebyl úmysl, kytky mi došly poštou a ještě k tomu jsem je nemohl převzít hned, takže při jejich malé velikosti bylo o následující potíže postaráno...

Pokud jde o tu zmiňovanou pórovitost půdy - to se v květináči asi těžko "napodobí," což?

Jinak přeji krásné Červené pondělí a veselou šibačku!


    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 24.04.2017 17:16:24


Dodatečně děkuji.
Nejlepší je zajet si asi někam na výstavu nebo burzu a nakoupit tam. Jen takové obr kořeny jak u těch mých gymen asi nečekejte...

-------

Půda je nevyčerpatelné téma, zatím jsem se z fáze začátečníka posunul do mírně pokročilého...po 35 letech...

U některých rostlin je třeba růst brzdit, bude článek, ale kdy to nevím...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 26.04.2017 07:03:18

Tak o víkendu se chystám poprvé letos zalít, samozřejmě jen trochu, protože teprve teď podle mne přichází to správné zalévací počasí.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 26.04.2017 22:03:13


Tentokrát bych já potřeboval ihned jednu dobrou radu jak vytopit (teplem) pařeniště plné zalitých semenáčů...
Hrůza

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 27.04.2017 07:12:03

Nechtělo by to problém obrátit a co nejvíc, bez ohledu na chlad, větrat? Tedy pokud to jde. Semenáče by navíc neměly být tak háklivé na přebytek vody.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 28.04.2017 17:35:11

Ideální počasí pro pěstování Pediocactus simpsonii, které nemám ani se je nechystám vlastnit. Jinak ty moje starosti jsou spíš typu:" Vykliď sklep, dokud ti ho voda nevyplaví..."

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 28.04.2017 17:48:44

No a právě ty pediáky by mohly být tím hledaným pro sbírku!

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 28.04.2017 21:05:18

Nemohly! Každá sezona je od základů - tedy počínaje jarem - jiná! Už to nezachraňuje ani ta polovolnost kultury. Pokud není skleník je to hra vabank... nechci si stěžovat, ale je to tak. Bez skleníků už to nejde.

Co jde a vždycky rostlo bez potíží je asijské a nebo balkánské a potom kanadské. Tedy orostachis, sedum, sempervivum, jovibarba, opuntia fragilis... Jenže tohle sukulentní se vzhledově "klasickým kaktusům" nevyrovná, nemá to pro mě takové "kouzlo."

Je na čase zvolit nějakou alternativu ... bonsaje našich suchu odolných dřevin v kombinaci s malými netřesky a jovibarbou, třeba.

Do polovolného to nejodolnější z JA - Catamarca, Cordoba, Buenos Aires, Rio Negro.


    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 28.04.2017 22:27:36

Konečně, je třeba přiznat si, že lidem nikdy nerostlo všechno tam, kde si to usmysleli podle jejich představ...

Proto si šlechtili odrůdy, myslím si, nejenom kvůli výnosu úrody, ale taky pro přežití rostlin v ne zrovna ideálních podmínkách...

My dneska třeba nepropagujeme hybridy echinopsů, jako dřív, chceme kytky s čistým původem a s původním vzhledem, ale původní podmínky jim dát nemůžeme... chceme nesplnitelné.

To už je možná "poctivější" přiznat si, že bez potíží tu porostou nějací kříženci s výbavou extrémně odolných kytek. Viz některé pokusy A.V.Friče.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 29.04.2017 13:15:06

Zas bych flintu do žita neházel, i když včera k tomu nebylo daleko...4 dny v dešti tmě a zimě zalité no nic pokusně jsem vytápěl lihem...

Nějak nemám odvahu se tam ani podívat.
Furt je zima a znovu poprchává.

Pediáky, tady to je dobrý fór. Tak jak s Rubinolou...
Křaky, plísně, hniloby a nedá se to žrát pro přeslazení.
Doporučuji obé 500 m.n.m a výše.

Ušetřete peníze čas a práci, byly už loňské hniloby změřeny, že to přišlo shora vzduchem , i skleníkářům padalo jedno gymno za druhým, čili, od 300m.n.m níže jen odolné kytky proti plísním. Preventivní postřiky nepomůžou.

Noťáky se mi osobně nelíbí, potřebuje to hodně světla a stále růst, některé jsou dost velké, no i když se udělá výběr, tak by to mohlo být řešení, protože kvetou celkem pěkně. Ještě tak kolekce sulkorebucií mně napadá, ovšem s důrazným krytím proti dešti, hlavně v létě to potřebuje spát... Šel bych do těch sulek... třeba.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 29.04.2017 13:21:46

Chce to pošpekulovat a v případě volby jen jednoho rodu by ty sulky byly dobrou volbou, protože jsou pěkné i když nekvetou.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 30.04.2017 12:13:30

Trochu nechápu, proč by pediáky nemohly být dobrou volbou.Jsou zimovzdorné, tedy mrazuvzdorné určitě a přece nebudou celou sezonu na volno, bude nad nimi odnímatelný přístřešek-tak z jakého důvodu ne? Ty sulky nejsou špatné, ale mrazu a natož zimovzdorné nejsou ani omylem, tedy v konečném účtování zaberou víc práce než pedio.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 30.04.2017 19:23:28

Pedio je vážně vysoká škola, je to jako chtít od boku pěstovat ze semen úspěšně a ve velkém Neowerdermannia vorwerkii...

Budu to tedˇvšechno orientovat na odolná gymna - baldianum, schickendantzii, - u mě též nigriareolatum, carminanthum, curvispinum, bicolor, schroederianum... Pár takových kytek i s původem už mám, osvědčily se.

Pak návrat do mládí - několik málo druhů plochých, zelených mammillarií z Texasu.

Moje tajná slabost jsou Pyrrhocactusy - pokud se to zalívá minimálně - stylem jeden krok vpřed a tři zpátky, pak to vydrží pod stříškou i tu letošní siberii.

Z noťáků jen obří submammulosus - zase jen jeden, dva odolnější taxony z jihu výskytu.

Turbáčky a malé Lobivie jsem už zavrhnul, je to moc choulostivé na tyhle zvraty počasí, u Lobivií letos vsadím na maximiliany, takové mám pár let, jsou větší a odolnější.

Strombocactusy, zatím v maximálním suchu, i když venku, si stojí dobře.

V Acanthocalyciích jsou kytky, které zůstávají do stáří nejvýš polokulovité, ty taky něco ustojí.

Pak k pohlídání krásná Matucana weberbauerii/miriacantha a weingartie okruhu neocumingii. + Echinocereus subinermis.

To, co neuvádím půjde pryč.

Až dojde na lámání chleba a nastanou ty nevratné(?) změny počasí u nás najdou poslední útočiště u mě kytky na parapetu v bytě. Nejspíš to budou zase nenáročné kytky - malé noťáky ottonis, nebo větší kytky podrodu eriocactus. Vejdou se, parapet třicítka stačí.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 30.04.2017 20:20:27

Pediáky tady absolutně nejde pěstovat pro kvanta plísní a hnilob co napadají přímo povrch rostliny a růstové středy.

To jsou doslova vyhozené peníze v těchto nadmořských výškách.

Kolikrát za sezonu se stříká jabko proti strupovitosti jak je blbej rok ? 20 x minimálně karcinogenními fungicidy. To je od června skoro každý týden. A co potom PDC?

Znal jsem skleníkáře z Orlové. Všecko super a dokonalé PDC, SCL, zkušený pěstitel, kvalitní kytky no a přišlo "léto."

Déšť, kroupy, zima, vedro vlhké, suchý severák s mrazem, úpal, tropy s průtrží, a takhle každý týden dokola.

Vytápěný skleník s osvětlením !!!

Nyní je prázdný...

A kolik těch blbejch roků ještě bude. Staší se podívat z okna. Dnes zima severák, stromy kvetou - ten zbytek co neomrznul, stejně omrzne, včel není, klíčové výsevy HGCR mi za tento týden odešly do věčných lovišť, co povídat. Kdepak pediáky. Aj ta opuncie mi loni zmrzla a druhá dostala fleky, musel jsem je vyhodit...

Ani ta gymna nedáte, jak se počasí zblázní.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 30.04.2017 23:27:33

K těm výsevům - zavařovací sklenice letos není až tak špatná volba. Jen to, že není čas mně brání, abych do nich nevysel víc. To, co v nich mám zaseto - a kde bylo osivo bylo dobře ošetřeno - roste bez potíží.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 01.05.2017 12:13:42

Zak já tedy nevím, tam v Moravskoslezském kraji bych to bral, ale v okolí Zlína Navíc, pediáky nejsou tak náročné na pěstování, zbytečně se okolo nich vytváří nimbus obtížnosti. To sclero-to je něco jiného. Pedio ani sclero nepatří do skleníku, ale do volné kultury s možností regulace srážkové vody. Uznávám, že v období květu je vhodný postřik fungicidem, ale pořád si myslím, že by to byla dobrá volba- tedy ty pedio. Ale samozřejmě-přes zimu musí být v suchu pod krytem, klidně na mrazu, ale vždy s krytím.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 01.05.2017 19:00:00

Myslím si, že pediáky chtějí úplně jiný zálivkový režim, než ostatní kaktusy a já už nechci dělat žádné extra vyjímky v pěstování. Už to povedu jen na pohodu kytek, které nemají žádné extrémní nároky... Času není a většinu úsilí vyžadují jiné oblasti žití. Řekl bych, tak uvědoměle.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 01.05.2017 20:29:36


Jo Pavle, jsou lokality, kterých se to vůbec netýká, třeba strašná vedra v 1992, Lomnicko vůbec nebylo postiženo (450 m.n.m.) nevím jak patogeny, ale tam je to něco dočista jiného. V Třebíči zas pršelo při +42C...

Tady to je hotová kompostárna ve vzduchu, jak se zadaří, tráva se seče a nechává hnít na polích. Patogen pak příjde na povrch rostliny, jedno jestli pediáč nebo gymno a je vymalováno. Ono ještě takhle určité "promile" patogenů je přítomno trvale v rostlinách, tak jak viry rýmy v nose. Dojde-li k oslabení nebo příznivým podmínkám, sebelepší pěstitel nic nezmůže.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 01.05.2017 20:41:08

To je určitě problém, spory plísní ve vzduchu-myslím tím nadměrné množství, tedy se asi mohu zatím považovat za šťastlivce, kterému se to vyhlo.No a pro podokýnkáře-ty pedio nemají zas až tak odlišný rytmus zálivky, je fakt, že hodně brzo na jaře potřebují vodu ze sněhu nebo trochu zalít, aby si cucly a nasadily poupata, a pak už jenom pořád venku na vzduchu, zálivka může být klidně až do června, pak přes léto odpočinek a na podzim znovu zalít. Dá se říci, že s trochou opatrnosti se mohou zalévat jako ostatní kaktusy, což neplatí u sclero.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 02.05.2017 11:15:23

Tak jsem se díval na předpověď počasí, deštivo, teploty docela ujdou, na víkend ochlazení. Studený máj-v stodole ráj, pro kaktusy ale moc ne. Jsem rád, že jsem zalil, samozřejmě ne moc a kaktusy to stačily vstřebat. Mám takovou zkušenost- stěhuji ven a do skleníku okolo 20. března a pokud nepřijde poněkud ustálené počasí, což u nás bývá nejdříve po 20. dubnu, lépe je rosit a do zálivky se nehrnout. Kaktusy se probudí, začnou vystrkovat trny , květy, ale do růstu se nehrnou. Pokud přijde to správné počasí, jaké podle mě bylo minulý týden, může následovat LEHKÁ zálivka, právě proto, aby stačily vodu pojmout. Je blbost prolít celý substrát. pokud jsou rostliny předpřipravené rosením, reagují i na lehkou zálivku bleskově. A navíc dobře pěstovaný kaktus musí vydržet bez vody od srpna do května, tedy 8-9 měsíců a nikdo mi to nevymluví, s tím mám dlouhodobou zkušenost. Ony to vydrží i ty notokaktusy , i když připouštím, že optimální to pro ně není.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 02.05.2017 18:56:05

Tady souhlasím, zatím jen rosím. Půda si vezme vlhkost jen slabě podpovrchově. Tak to začíná zjara tam kdesi v sierrác.h Kdyby to někdo pořádně uměl byla by asi nejpřirozenější forma zálivky 2/3 zalité prosáknutím seshora a 1/3 podmáčením zespodu. Ta doba výdrže bez zálivky souvisí samozřejmě s tím, jestli je kytka celou dobu na suchu při správné teplotě.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 02.05.2017 21:25:32

Samozřejmě, zimovací teplota, která vyhovuje dá se řící skoro všemu, je okolo 12C. Mrazuvzdorné to mají jinak a vysloveně teplomilné taky, i když určité melokaktusy to dávají klidně okolo 10 C a nic se neděje. No a protože já ty vysloveně teplomilné nemám a ani mít nehodlám, nemohu se k jejich přezimovací teplotě vyjadřovat.Co se té zálivky týká- já bych to nebral zase tak vědecky, to nejdůležitější podle mne je probudit rostlinu, připravit ji-a pak zálivku učinit jak je kdo zvyklý, ale vždy V PRAVÝ ČAS

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 02.05.2017 21:51:38


Tady ani nemohu souhlasit, protože nevím s čím.
Realita je taková že to vypadá jak listí na podzim, a teď přichází zima, tma a neobyčejné vlhko spolu s nehybným vzduchem. Ve skleníku teplota okolo 14C. Theláky scvrklé tak, že ani nejdou vidět. Zaleju tak to zaplesní či se natáhne, nezaleju, tak se obávám, že poté přijde +34 Fukušima úpal, a zrovna jak budu v práci a za 10 minut bude konec...

Mít pediáky tak je v sobotu po nich.

Chce to sušičku a fitraci vzduchu do skleníku, nedá se nic dělat.

Apropos, buďte všichni rádi, že se vám ta černá hniloba od středů zatím vyhla...Je to hotová poprava a té na ničem nezáleží.




    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 02.05.2017 22:53:37

Pěstování in vitro - na letošek, myslím si, ideální záležitost. Zavařovačky ještě budou mít budoucnost.

U mě kytky G.horstii a G.eurypleurum na hraně přežití... jinde se objevily tu a tam rezavé skvrny z vlhkého chladu. Hniloba od středu ne, ale v místech loňských areol - po květech a semenících. Všechno zatím ojediněle, ale nově.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 03.05.2017 20:49:47


No vypadá to, že letos nezačnem.
Po ledových ještě příjde Medard...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 04.05.2017 19:08:06

Snad Vám ta předpověď nevyjde. Dneska je zase tak hezky, že by se hned zalívalo, kdyby nebyla nějaká ta oprávněná opatrnost ...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 05.05.2017 20:09:17

Optimální termín zálivky pro ty, kdo ještě nezalili, doporučuji zhruba ve středu-čtvrtek. Po tomto datu budou teploty dost stoupat a je potřeba, aby alespoň dva dny se držely v normálu, tedy v tomto duchu spíše v tu středu. Ranní mrazíky jsou hlášeny nejvíce na tu středu, což mě vůbec nepřekvapuje-letošní ledoví muži jdou ruku v ruce s úplňkem, ale nejnižší teploty budou o tři dny dříve před těmi ledáky.Nicméně, tu lehkou zálivku již mohl uskutečnit každý, šlo jen o to, dobře sledovat vývoj počasí a správně ho vyhodnotit. Kaktusy si bleskově cucly, jen tak, aby se trochu zvětšily a hromadně se začínají objevovat poupata.Větší zálivku provedu právě teď, v tom posledním přímrazkovém dni. Nezaváhejte!

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 05.05.2017 21:22:04

No mapy se mění ze dne na den, takže ti ledoví asi nepříjdou,
zato jsou tu mlhy jak v listopadu...

Volné kultury mám v bytě už 3 měsíce a jdou pomalu do kolapsu, pařeniště na tom není lépe.

Tak mám pocit, že ta urputná práce jde pomalu vniveč...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 06.05.2017 20:02:05

Oni přijdou, ale pak už by to mělo být dobré, samozřejmě krátkodobá ochlazení se nedají vyloučit, ale jako celek to bude stabilní. Hlavně, aby na přelomu května nepřišli zmrzlíci-ti jsou horší než ledoví muži, protože před nimi už není možno ochránit nic( myslím tím samozřejmě zeleninu a polní plodiny). Naštěstí chodí tak jednou za pět let, tak doufám, že si to letos nevyberou

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 80.82.---.--- 
datum: 07.05.2017 07:52:11

Už pár let vidím, že se v polovolné kultuře daří především kytkám, které "chytají" vlhkost na množství krátkých, jemných trnů. Jsou to třeba některé druhy Matucan a Weingartií, některé Notocactusy. Myslím si, že takové snadněji přestojí to míň zálivky zjara, vynahrazují jim to mlhy, kterých je tada teď doopravdy požehnaně.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 07.05.2017 09:47:36

Ono to rosení obecně do první zálivky stačí a nejen pro rody jmenované podokýnkářem.Já osobně nechávám od konce září totálně proschnout i veškeré výsevy a vodu dostanou nejdříve koncem března, spíše až v polovici dubna, a do té doby je také pouze rosím. A to prosím pěkně se jedná kolkrát o semenáčky ne větší, jak jeden a půl sirkové hlavičky. A nic se nestane, normálně začnou vegetovat.Tudíž dost dobře nechápu neustálé obavy z přesušení, zaschnutí a jánevím co ještě Prostě od srpna do května kaktus musí sucho dát a basta
Ale teď vážně- tohle se těžko dá jen psát, to chce vidět a nejlépe osobně podiskutovat, každý to pěstujeme trochu jinak a v zásadě stejně a právě v těch maličkostech můžou někdy být ty problémy, které se pak řeší a jeden nemůže přesvědčit druhého, že to jde nebo nejde

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 80.82.---.--- 
datum: 07.05.2017 18:03:50

O lidech se říká, že ve vyšším věku je poznat na jejich vizáži jakým způsobem žijí, jakou mají životosprávu. Na kaktusech totéž, zkušené oko vidí. Mám názor, obecně, že každá kytka už svým vzhledem prozradí, co potřebuje ke spokojenosti. Krátké, husté "jehličky" rozhodně vychytávají vlhkost, možná i nějak tepelně izolují... Peruánské a chilské kytky mají nejspíš doma chladných mlh dost a dost.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 08.05.2017 22:03:03


No, nemám slušných slov. Kvetou Rubinoly a včely pochopitelně nikde, nad meruňkama už jsem udělal kříž...

Hlavní sbírku držím v suchu pochopitelně, pod stíněním, jestli do toho vlítnou 40ky vedra, bude vymalováno.

Těžší je to rok od roku.

Rosení nebude, sleju to Svitonem natvrdo ať se to nakopne.
Ale asi až v sobotu, to uvidíme jak to půjde příští týden.
Tento zatím zimní počasí...

  Popis nového druhu Gymnocalycium ponomarevae Gapon et Neuhuber  
napsal(a):: Honza
email:    IP: 80.87.---.--- 
datum: 12.05.2017 08:20:04

Všem gymnofylům a příznivcům rodu GYMNOCALYCIUM Pfeiffer et Mittler, 1844.
Na webových stránkách www.kaktusydoma.netstranky.cz (MENU - NÁSTĚNKA) byl se svolením autorů zveřejněn český překlad popisu nového druhu Gymnocalycium ponomarevae Gapon et Neuhuber, včetně jeho průvodní diagnostické fotodokumentace.
Děkujeme za Vaši pozornost!

Webeditorial Board
www.kaktusydoma.netstranky.cz

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 12.05.2017 21:03:33

Po téhle směsi informací a názorů jedna jednoduchá a jasná otázka:

Admine, Pavle, v sobotu 27.května ráno budu v zahradnickém centru Čtyřlístek v Brně na výstavě Astrophyta. Nechcete tam zajet, třeba i na pivo?

Jinak jsem "vsadil" na tři zmrzlé po měsíci rosení dnes večer zalil třetinu sbírky.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 12.05.2017 22:31:55


Gymnocalycium ponomarevae Gapon et Neuhuber, = baldianum typ.
To už se někdo dočista zbláznil, a když pohlédnu na autory za jménem je vše jasné.

Bude se to dobře prodávat jako G. gaponii = erinaceum...
Chudák EVOLUCE - nestíhá...

ad setkání, přišlo to pozdě, Brno ráno nestihnu, chce to napsat aspoň s 3 denním předstihem.

Ještě budou výstavy v Ostravě.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 13.05.2017 07:54:33

Jde o sobotu za čtrnáct dní. Jinak, tím ránem myslím čas tak mezi 9.30 - 11.00, zhruba tak tam na 90% budu. Pokud jde o Ostravu - jak hodnotíte tamní výstavy? Nikdy jsem tam na takové akci nebyl.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 13.05.2017 11:08:21

Pro mě je Brno trochu z ruky . Upřímně řečeno, kromě otvírání ve Dvoře Králové nejezdím na žádnou podobnou akci, ani do Chrudimi, protože je to dá se říci každý rok nemlich stejné a já zase tak fanatický kaktusář nejsem. Co se týká rostlin , pokud už něco chci, dokážu si to vypěstovat sám. Přijde mi, že zboží je čím dál víc a kupujících čím dál méně. A honba za "špeky"? Co jsou to "špeky"? Pro mě má daleko větší význam, když u někoho vidím rostliny správně pěstované, než poslední nález mamillarie, které jsou třeba u mě na okraji zájmu. Ale takový horizontík, přes deset let, kvetoucí, na svých kořenech-to je třeba ten správný"špek", protože k tomu ho vypěstovat a udržet je už potřeba cosi umět Je škoda, že jsme od sebe tak vzdáleni, pro vás dva je to setkání mnohem jednodušeji uskutečnitelné.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 13.05.2017 14:03:24

Pořád je skvělé, že si můžeme vyměňovat názory takto ... pro mě se stala zase pravidelnou záležitostí ta brněnská. V Chrudimi jsem nebyl na burze nikdy. Špeky už pár let záměrně nesháním. Na co, abych to musel přemrštěně hlídat v "polovolném povětří?" S tím vysetím souhlasím, když vyroste do sbírkové velikosti pět kytek z x vysetých semen, pak k tomu má člověk teprve ten otcovský vztah.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 13.05.2017 23:17:57

Ze špeků střízlívím každou sezonu...

Ostrava mmá spíše komorní akce, ale zato kvalita je tam vysoká
a prodej rovněž slušný, lokalitní.

Momentálně mně dává zabrat zahrada, zápas s bršlicí, budu rád když to uhraju na remízu...

Někdy se oplatí odrostlejší semenáče koupit, než se s tím babrat sám. Pošilhávám po PGC bieblii, v Chrudimi mají, ale také nemusím mít všechno.

Drž se ševče gymen...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 14.05.2017 05:36:00

Tak Vám přeji, ať ten boj vyhrajete!

Zrovna dělám celkovou revizi v kytkách. Nové jmenovky, budu laminovat popisky natištěné na pauzáku. Jen zatím nemám tu pravou pevnost lamino folie. Cílem je, aby jmenovky nebránily přístupu světla na malém prostoru a aby to v kytkách nevypadalo jako ve sbírce jmenovek.

+ K tomu záložní seznam kytek, celková evidence a ordung ve sbírce. Zatím jsem někde na 120 kytkách, celkový odhad bude tak přes 250 kytek a to je všechno po slušné početní redukci, která ještě pokročí během sezony, doufám ke kvalitě.

S drobnými druhy lobivií a turbáčků jsem vážně šlápl vedle, nedaří se jim. U lobivií je to špatný výběr substrátu, moc zásaditý, asi. Turbáky nevydrží tolik úpalu na JZ, ani sulky ne.

Z menších kytek tu jdou hlavně jen strombocactusy, obstarám si nové nálezy. Vracím se zpět k některým acanthocalyciím a plochým druhům mammillarií.

I když to tak nevypadá, pořád je tak 65% sbírky gymnocalycií. To potvrzuje jejich vhodnost do polovolné kultury.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 14.05.2017 22:46:34

Admine, zajímavé jsou Vaše poznámky v modrém textu úvodní strany - obě můžu podepsat!

Za první - uprázdněné květináče v úvodu letošní sezony velice důvěrně znám. Hleděl jsem jim na dno v tomto jaru až moc, obávám se, že to ještě úplně neskončilo.

Za druhé - "řádění" slunečního toku - záření na východní straně, o kterém píšete Vy pravděpodobně ještě není nic proti tomu, co zažívám já na jihozápadě. Proto tady taky tolik důkladně a "nahlas" probírám možnosti další druhové skladby kytek u mě.

Rekapitulace posledního vývoje dalšího směřování se mění stejně jako každodenní předpověď počasí - kruh se zužuje : nejodolnější, ploché a trsnaté mammillarie, gymna s přirozeně hnědou epidermis, srombocactusy, některé pyrrhocactusy, některé středně velké lobivie, nižší acanthocalycia nižšího růstu, hustě a jemně vytrněné noto, stejně tak vzhledově weingartie a matucany, možná, nově oroye a skalní eriocactusy. Toť vše, i tak je toho v seznamu požehnaně.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 15.05.2017 23:26:47

A co takhle astrophyta?

Na ten JV úpal.
S tím si člověk ostudu neudělá a vydrží přímé slunce, (kromě asteriasů)

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 16.05.2017 05:36:51

Astrophyta jsou můj kaktusářský pravěk. Abych řekl pravdu, hlavně ty starší kytky astrophyt se mně moc vzhledově nelíbí.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 16.05.2017 08:19:05

Proti gustu žádný dišputát- ale astrophyta rostou s věkem do krásy!! Pravda, občas se hlavně na ornatech vyskytuje přirozené korkovatění, ale stará senile nebo nivea-a ty hlavně- jsou naprosté skvosty, parádní kousky sbírek!

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 16.05.2017 22:50:10

Tady se asi vážně neshodneme. ... Radost už přináší počasí, kytky se napily v pravý čas a nasazují do květu.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 17.05.2017 07:08:13

No vidíte, tady se jasně ukazuje, že přírodu nelze lámat přes koleno a kytičky se zařídí přesně podle sebe a v pravý čas. My můžeme pouze přihlížet a jen občas lehce postrčit.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 17.05.2017 21:24:43

Je to tak. Příroda napoví a kaktusář musí správně reagovat...

Díval jsem se před lety ze zvědavosti na záznamy meteostanic třeba v argentinské Cordobě a zjistil jsem, že tam období velmi nízkých srážek trvá tak dva až tři měsíce po jejich zimě, což dobře odpovídá delšímu období spíš mlžení, než rosení u nás.

Poněvadž rosení je u mě něco jako postupná svrchní zálivka, která prosákne substrátem třeba až k dolní polovině kořenů.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 18.05.2017 07:02:00

Určitě rosení a postupné zvyšování teploty a světla je nejjistější způsob přivedení kytek do vegetace. Občas se na jiných forech setkávám s tím, že někdo to prostě po jaru proleje, ale nemyslím, že by to byl univerzální postup, i když připouštím, že pokud ty kytky mají luft , tak se také nemusí dít nic až tak dramatického. Ale pro Mexiko to podle mě zrovna není

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 18.05.2017 22:44:44

No příroda láme přes koleno nás.
Momentálně to mám zalité natvrdo pod kobercem v úplné tmě už 5 dní...
Ještě přežít ten zítřek, dvojité stínění to jsem ještě nezažil...

Na balkoně to i pod prostěradlem už odneslo dost gymen...
Něco zakořeňuji ještě v bytě, to se fakt nedá na tom úpalu.

Minulé pondělí kořenová teplota -4 teďkom +39, hotová poprava.


To už není drama, ale boj o přežití.

Úpěnlívá modlitba za studenou frontu, potřebuji dešťovku, no to je zas sezona...

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 18.05.2017 22:50:07

PS: K těm fytům - jediná nevýhoda, je že to jsou dost velké kytky...ale dušené seniláče vydrží dost dlouho menší a ještě pěkně zahušťují.

Jinak každý si ovšem musí najít to svoje pravé, momentálně mám kromě gymne - velkou část sbírky theláky. Koupil jsem nějak v roce 2002 až teď to začíná jít do květů...

To jsou fakt KAKTUSY co vás dostanou, o tom se nedebatuje.
Ty barvy těla, květů, trnů, není snad lepšího rodu.
Teď to jenom nastartovat bez úhony...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 19.05.2017 05:03:25

Ano, ten správný start do sezóny bývá těžký hlavně u kytek, které přijdou v této době poštou, v krabici.

Letos je to zatím lepší, ale loni právě u malých lobivií jsem se snad ve všem utnul. Špatné počasí do toho, pár dní než to šlo do květináče, nevhodný substrát potom, načasování zálivky nově zasazeného ... všechno blbě.

Letos sázím a přesazuji do směsi čistě přírodní - potoční dno z meandru, s obsahem místního slínu, přidaný písek - snad letos vhodně zvolený ( bývá to nejzrádnější složka v substrátu, pokud snad člověk nevlastní soukromou laboratoř ) - a do směsi přidávám jemně mletou lávu. Počasí nově sázeným kytkám zatím přeje - polojasno bez velkých extrémů, všechno držím, samozřejmě v polostínu, jen s ranním orosením. Start nových kytek tak proběhne letos snad v OK.

    
napsal(a):: podokýkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 20.05.2017 08:44:47

A je to tu! Ideální sázecí a přesazovací počasí! Tohle je moje strategie - nechat kytky přijít do růstu a teprve potom, ve vhodném počasí, je postupně podle potřeby přesazovat. Teď jen aby to pár dní tak vydrželo a byl dostatek času na přesazování.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 20.05.2017 21:12:37


No kaktusy mají být přesazené do 1.4. potom projít 14 dny tepla a 15.4. zalít a pokračovat v růstu. Tolik obecné.

Semenáče je možno pikýrovat kdykoliv, doporučuji se tomu však vyhnout pozdě na podzim, to je velká zhouba, zimovat nezakořeněné.

Druhy co v létě porodělávají prázdninový klid je možno přesazovat od 20.6. - 20.8. Právě se to týká lobivií, sulcorebutií a reb., atd. Proto objednat si tyto druhy, tak aby mi balík přišel v dubnu, květnu - považuji za zásadní chybu, tyto rostliny mají výrazný jarní růst a proto je kupuju na výstavu v srpnu.

Letos je to všecko jinak zase, jaro stálo za starou belu, duben celý a květen do půli připomínal únor.
Pak sejde-li se více chyb v jednom bodě - - - je průser jistý...



    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 20.05.2017 21:54:01

S tím balíkem - moc v tom nenadělám. Skoro všichni, kdo nabízejí posílání kytek poštou, pokud vím, rozesílají právě v době květen, červen.

Jinak uznávám co píšete u lobivií a dalších vysokohorských.

Nápad přesazovat až ve květnovém ochlazení přišel právě kvůli nevyzpytatelnosti začátků vegetačních sezon v posledních letech, ty rychlé zvraty počasí už tak dost zatěžují kytky...

Na prázdniny se moc nespoléhám - na JZ budou taková vedra, že podmínky k přesazování mám teď já i kytky o dost lepší, myslím si.

Přesadím jenom to, co dorůstá okrajů květináčů.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 22.05.2017 14:13:26

Taky mám radši přesazování za vegetace, tedy hlavně menších rostlin. Včera jsem rozsazoval semenáče sclero, pubispinus a wetlandicus, namíchal jsem jim opukový spraš se štěrkem, drcenou cihlou a pemzou, tak jsem zvědavý

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 22.05.2017 15:28:40

Myslím si, že se ty kytky ve vegetačním přesazování lépe a rychleji chytí zase zpět do růstu. Hrozí tam ale zase víc infekce kořenů, pokud se s tím přesazením moc spěchá a do kořenů se záměrně, nebo nechtěně příliš zasahovalo.

Z kytek zasazených vloni jsem nešťastný, dal jsem do substrátu zeolit a všechno mi to v květináčích zelená nějakou řasou, hrůza. Bude tam asi dost zásaditá půdní reakce.

Nevím, jak vy tady, ale já prostě z těch obarvených roztoků a lakmusových papírků nikdy nevím, kolik PHáčka mi to testování vzorku půdy ukazuje. Potřeboval bych na to spíš něco, jako je zavařovací teploměr, kde se všechno krásně čitelně odečte na stupnici a ještě mi k tomu vedle napíšoou, jestli je ta hodnota pro daný rod dobře nebo špatně.

Letos sázím do směsi potoční dno a písek s jemnozrnnou lávou, to celé drží pohromadě malým podílem zlínského slínu. Držím se v klidu doměním, že se to celé do roka a do dne nespeče v nějaký umělý pískovec.

Pořád, i po letech můžu odsouhlasit to, co tu psal admin. Namíchat správný substrát je věda. A věřím tomu, že žádný univerzál kaktus substrát neexistuje ani v rámci SA / JA. Noto ottonis nebude chtít to, co chutná Copiapoi a Dolichothele decipiens nebude stačit to, co konzumuje Opuntia fragilis. Například...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 22.05.2017 17:28:37

Jenže právě to nechce tu vědu z toho dělat. Před dost lety vyšel z pera páně Slaby v časopise Kaktusy -myslím 2006-článek, pojednávající o pěstování.Kdo viděl Slabovu sbírku, nemůže říkat, že by to psal někdo, kdo tomu nerozumí. Podepíšu mu vše. A substrát? Míchá na vše naprosto stejný- třetina země, někde obyčejná z meze, třetina ostrého písku a třetina drti. A roste v tom všechno, dvakrát za rok přihnojení obyčejným hnojivem. Pokud se samozřejmě nenamíchá nějaký zásaditý nebo kyselý extrém, musí to chodit. V životě jsem lakmusové papírky nepoužil a ani by mě to nenapadlo, v případě toho zeolitu to může někdy asi pozlobit, ale já na něj pouze vysévám a pak už ho nepoužívám, takže nevím.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 23.05.2017 22:14:51

Právě s tím ostrým, sekaným pískem jsem měl taky potíže. Bral jsem loni do substrátu něco z nabídky teraristiky a neodzkoušel jsem reakci, jestli to bylo extrémně vápenité? Nevím ...

Otázka je, co myslíte tou drtí u p. Slaby.

Jinak až v těchto dnech zalívám generální zálivkou svoje nejstarší kytky, poslední čtvrtinu, do teď jsem je jen rosil. V některých případech už je to trochu pozdě, tu a tam se objevily drobné popáleniny.

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 24.05.2017 08:19:51

Pro ostrý písek si jezdím přímo do lomu , ale je to ten, který se používá do pískových filtrací nebo na fasádu, když se nahazuje břízolit. Jako další používám kamínky- betonářský písek proseju přes štukové síto a co zbyde, je přesně to, co je třeba. Slaba používá normální štěrkovou jemnou drť, co se běžně dostane někde ve skladech SÚS a která se používá třeba jako vyrovnávací vrstva pod zámkovou dlažbu, propere ji vodou kvůli prachu a jde to do substrátu.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 24.05.2017 21:11:10


Slabovu sbírku jsem live neviděl, hodnotit zodpovědně nemůžu, podle fotek zatím nic moc.

Stále provádím měření pH, teď už až paranoidně fanaticky, ale pro příšerné počasí jsem ještě nic nezakořenil, prohrávám to na celé čáře letos , venkovní kultury už začaly namísto růstu odumírat.
Nenadělám nic, zima střídá úpal, stagnuje to víc než v březnu.

Nemohu se tedy plně rozvinout, ale si myslím, že dělat substrát ad hoc z čeho se mi namane a myslet si, že se to nějak přizpůsobí a dobře dopadne - je diletanství. Dieta nemůže být o tom že něco někdo řekl a tak to žeru, ale musím vědět co a proč to žeru.

Tedy měřit třeba přesně, už mám leccos změřeno - letos šly ARC i AST do kyselého substrátu pH5, neptejte se proč, prostě 2 roky to ve vápenci nezakořenilo, upálené kořeny , hydroxidy. Velký vliv má ovšem i poměr kapilárních/vzduchových pórů, je tedy souhrn fyzikálních vlastností, živin a pH celkouvu skladbou funkčího substrátu o který se musím starat jak o vkladní knížku a nenechat ho zničit hnojivem, stimulátory a špatným pískem.

Písek mám změřený i s výsledky, jasně vede čistý praný 100% křemičtý, hotovo tečka, dál to není.

Pak se dostáváme na další level a tím je obrovské množství hornin s jejich vlastnostmi, uhelná břidlice, kalovce, prachovce, hadce, sopečné vyvřeliny, granit, gabro, diabas, tady je takřka nekonečný prostor bádání a poznávání jak to v půdě reaguje a co se s tím děje po pár zálivkách v omezeném prostoru květináče.

Znovu připomínám svůj názor, že bez znalostí není výsledků.
Na heslo o velkých kobzolech a blbém sedlákovi nevěřím.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 25.05.2017 05:21:55

Tady se vážně přidám k názoru admina a tak se musím zeptat, jakým způsobem měří PH.

Je to "vodní výluh" ze vzorku jednotlivých složek substrátu? A k měření používáte kapky, které používají akvaristé? Nemáte potíže s odečtením vzorku podle přiložené barevné stupnice? Já mám pocit, že mi vždycky vyjde něco, co se v barevné škále pro odečtení vůbec nevyskytuje.

Poslední dobou jsem začal používat na volbu substrátu trojí metr:

Bud se snažím doptat, v čem pěstoval kytku její předchozí majitel - abych nedělal v jejím životě příliš velké kotrmelce - to když přijde kytka nezasazená. Nebo ji přesadím do obdobného substrátu ve které už dobře rostla u mě - pokud je už u mě "domácí."

Pokud se jí u mě nedaří, rozhodnu se podle typu kořenů - vlásčitý, řepovitý a pokud mám fotky, údaje z místa domoviny ... pak jdu do větších změn.

( Tak bych to většinou rád dělal, je to ideál, ale vždycky na to není čas, co si budeme povídat ... )

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 25.05.2017 07:30:59

No on ten substrát jde v podstatě dělat stejný pořád, ale musí být pořád stejný i zdroj-a tomu musí předcházet ověření, zda to v tom roste. Pokud ano, není třeba pátrat dál a můžete ve své podstatě míchat pořád stejně-takto jsem to myslel. Samozřejmě, neustále lze hledat lepší a lepší substrát , jenže to právě podle mě vede k neustálému stresu rostlin, kdy se musí vyrovnávat s novými a novými podmínkami. Dle mého mínění krása spočívá v jednoduchosti-ale na druhou stranu připouštím, že někdo může natrefit to správné třeba hned a druhému se to nemusí povést celé roky, protože v jeho okolí nejsou ty správné složky.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 27.05.2017 21:36:32

Čím víc řežu, tím víc vlků...
Proto třeba před každým zákrokem pacienta náležitě vyšetřit.

Vezmu písek 4 druhy a nadělám 8 kupek.
Zvlhčuji jednu řadu peroxidovou a druhou HCL.

HCl řada ještě příjde na lancetku nerezovou do plamene plynového hořák - chloridový test na přítomnost kovů a solí - barevná zkouška. tak lze snadno změřit, že trny kaktusů buduje z valné části draslík, železo...

To samé i s půdou. Rozpouští se v malé zkumavce v destilce, nebo aspoň převařené. Pásek jen přiložím, nechám nasát jednu kapku, navzlínat. Srovnávám vzlínací frontu. Přidávám zádady i kyseliny pro pořízení srovnávací škály...

Pak tady celý duben a květen sněží mrzne a do toho 3 x úpal a je po vědě...

Každopádně jsem zjistil plno věcí, a také, že plno věcí mám blbě.

Jsou i pHmetry tyčové, pevné, kdysi ti stálo 60 Kčs dneska je to pár tisíc...

-------------------

Pro Pavla: nejde dát Jonatána na 9ku a vrazit to do toho podmočeného studeného jílu tady. Padne to na krčkovici, stejně jako gymno, prostě postup je naprosto stejný...vědět co to chce- A TO CHCE HODNĚ VĚDĚT!

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 27.05.2017 21:48:34

Jako perličku přičiňuji poznámku že většina u nás prodávaných vín má po odečtení barevné složky, pH = 3...

Jsou to tedy sajrajty co vám spolehlivě rozežerou jícen i žaludek...

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 28.05.2017 05:27:06

Admine, díky za ty dvě Vaše odpovědi. V obou případech bez výhrad souhlasím...

Prošel jsem v dosavadním životě krajem vína, piva a ( zatím ) skončil v kraji slivovice. Rád bych se třeba přesunul i do kraje tequily, ale to je spíš v krajině pohádek.

Naprostá pravda, kvalitní víno tady pít, tak 10% ze sta - a pak je to poznat na jeho ceně - někdy ani tak ne. Člověk aby nejdřív vypil na zkoušku jednu skleničku a po půl hodince se rozhodl, jestli ten patok vylije, nebo to riskne a s dobrým základem jídla v sobě to bude pít. Ach, Bušku z Velhartic.

A to je nejsilnější argument, proč tak pečlivě ověřovat PH i u půdy...

Druhá možnost jak řešit PH půdy je, myslím si, dávat substrát s PH přísně neutrálním, pokud je taková věc proveditelná. Něco, co se rovná tomu, co označovali "staří" jako štěrková kultura.

Když má člověk, jak píše Pavel, pořád stejný zdroj, "substanci" k prokořenění, pak si všechno už jen sám reguluje "tekutou výživou" a třeba ten draslík se železem dodává s rozmyslem a PH reguluje vědomě.Taková hydroponie prolívaná řízeně štěrkopískem.

Jistě je pak nutno tu substanci v květináči pravidelně každoročně měnit za novou a tahle otázka pěstování je maximálně pod kontrolou. Což?

...Jenomže to jde praktikovat u malé sbírky. Pěstovat tak víc než, řekněme 200 kytek je hodně náročné.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 28.05.2017 22:08:44

Půdní procesy ještě nejsou plně objasněny.
Kor v malém květináčku. Problém je ten, že květináček musí být akurát a musí se přizpůsobovat velikosti rostliny, tak jako boty člověku když roste...

Ti co povídaj bláboly, že vápno neškodí atd... záleží v jaké formě a zrovna CaO-CaOH je reverzibilní proces, argumenty neobstojí proti chemickým rovnicím.

Ze začátku to vypadá dobře, protože rašelina, popřípadě jiná kyselinotvorná složka se vyluhuje a dojde k výše zmíněné transformaci. Nic se proto neděje. Jenže postupem zalévání se kyselost již vyplavila a primárně se rozpouští vápník z CaOH a hořčík za vzniku 2-pentahydrátu síranu hořečnatého, což má za následek pozvolný nárust pH v závěru až dramaticky. Kytka sedí, kořeny vylučují povrchově vlastní kyseliny aby se s tím vyrovnaly, což kaktus značně vyčerpává, nakonec dojde ke kolapsu.

Není nutné tedy každoročně přesazovat = každoroční zakořeňování, ale je třeba na chemické rovnice a posun pH pamatovati už při míchání substrátu, a také je možné občas jej potom okyselit.

Ale čím, to je na Nobelovu cenu...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 29.05.2017 14:16:49

Zdravím, pro admina-zkusil bych podnož MM 106-mělo by to být dobré. A dále-téma víno- mě jako milovníka dobrého vína toto téma velice zajímá. Takže-který z vinařů je podle vás solidní? osobně mám dobré zkušenosti s Mádlem, Špalkem, upřímně řečeno vyzkoušel jsem dost vinařů a vína, ale Mádl se mě jeví v chuti a harmonii vína dost dobrý. Předpokládám, že se budeme bavit v kategorii přívlastkových vín a cenové kategorie 140-200Kč. O tisícových vínech nebo i několika stovkových asi nemá smysl debatovat, ostatně i dobří sommelieři připouštějí, že rozdíl tam sice je, ale v mnoha případech ne až podstatný. A dále kategorie zásadně suchých, max.polosuchých vín.

    
napsal(a):: podokýnkář
email:    IP: 79.170.---.--- 
datum: 29.05.2017 17:23:28

Pavle, nejsem znalec vín. Pocházím z pivního kraje. Pokud ale vím a mám vyzkoušeno, uznávám vína z vinařství Sedlák. Podle mě je základ potíží u vína už v tom, že se každý vinný sud musí sířit. A síra je to, co člověku ničí ( nejen ) střeva, například...

Je to stejné jako u výsevu kaktusů - nemám rád používání chemie a dávám přednost všemu, kde přidaná není.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 29.05.2017 21:07:34

To Pavel - M26 je menší- tu zvažuji, ale větší od M9, 106ka to už je kláda, kdo poleze na 4metry strom...Ale vzhledem k invazi hryzců, je jakékoliv pěstování bezpředmětné. Budu to postupně vytínat všecko, sadit už nebudu nic. Koupil jsem i granule na trávení a váhám, protože to je brodifakum a to vydrží v půdě snad 100 let, nemám do toho moc chuti, ALP - fosfid je lepší není tolik reziduí...nesehnal jsem , situace s hryzci v kořenovém systému je fatální, 80% stromů mám postiženo...vyseru se na všecko.

Co se týče vína - v ČR se takový nápoj nevyskytuje. Doporučuji Chile, nebo Mendozu, Luyan de Cuyo (úroda se tam sklízí 3x do roka...) TO JSOU VÍNA. A je to i lokalita gymen ! Samozřejmě problém je v čištění a konzervantech. Těch chemikálií je v tom stejně hodně - fungicidy, pesticidy, nejlepší je svoje, dělal jsem si šípkové, porvali se i abstinenti...

    
napsal(a):: pavel
email:    IP: 213.168.---.--- 
datum: 30.05.2017 15:34:44

Pokud je tam hryzec, tak to je opravdu k nas... - s tím nejde moc dělat, uznávám.
Co se toho vína týká, možná ty červené, ale v bílých bych nesouhlasil- měl jsem možnost pít chilská, argentinská-na moravská bílá neměly. Síření by mě moc nevadilo, pokud se dělá rozumně, není to znát a jinak se víno těžko uchová .A co se týká pesticidů- máme bývalou západní Evropu co dohánět v aplikovaném množství v jakékoli plodině, jenom že to dnes nikdo neříká, protože se to nehodí, ale je a byla to vždy pravda. Samozřejmě, to dohánění myslím ironicky, to dá rozum.

    
napsal(a):: admin
email:    IP: 77.48.---.--- 
datum: 30.05.2017 21:14:38

Mňo rozdíl mezi kupovaným vínem a svým je asi takový jako mezi kupovanými a svými bramborami...tedy fatální
Samo že i to dovezené víno z Chile musí mít jakési konzervanty v sobě, blokátory kvašení, a zbytkové sajrajty na vičiřování.

Správný "vínař" dělá dnes už syntetyku polyetylenglykol + metanol + dithioničiton + aromky a je víno jak víno... Jen po tom trochu pálí žáha...

Mňo támhle ve skříni máte schovaný 70letý Salignac a je to tak správně, jak píše klasik, tedy dobré víno je to co vinař pije sám, horší má pro návštěvy a nejhorší de na prodej... asi tak.

  Informace-web kaktusydoma  
napsal(a):: Honza
email:    IP: 107.167.---.--- 
datum: 01.06.2017 10:03:34

Přátelé,
Ti z Vás, kteří z jakýchkoliv důvodů ještě nestačili navštívit letošní výstavu kaktusů, pořádanou Klubem kaktusářů Astrophytum Brno, mají možnost shlédnout fotoprezentaci výstavy na stránkách www.kaktusydoma.netstranky.cz – Menu – záložka Video a fotoprezentace (zapněte reproduktory u svých PC-hudební doprovod).

Pokud Vás zajímají informace o nových nebo i starších publikacích z oboru sukulentní literatury, nový titul najdete v Menu-záložka Post scriptum.

Děkujeme za Vaši pozornost!

Webeditor
www.kaktusydoma.netstranky.cz



Nový příspěvek
nick
 
předmět
 
email    
text
    
266-5tři  =  
Vyplňte kontrolu proti SPAMu.

TOPlist